O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Do roku 1996 existoval jeden problém v svete UNIXu: existovalo kvalitné a stabilné jadro a silné programy. Nemohli ich však používať všetci, pretože boli zväčša napísané iba pre tých ľudí, ktorí systém dlhšie študovali. Čítanie správ z USENETu napríklad týmto spôsobom
find /var/spool/news -name '[0-9]*' -exec cat {} \; | more
mohlo byť veľmi rýchle a efektívne. Určite ale nie "user friendly". Objavili sa komerčné projekty ako napríklad Motif, ktoré sa snažili riešiť tieto problémy, veľa z nich však ostalo aj postupom času veľmi drahými a uzatvorenými. V októbri 1996 sa nemecký programátor Matthias Ettrich rozhodol situáciu zmeniť. Oslovil ďalších programátorov spolu s ktorými začal čoskoro plánovať a programovať časti nového projektu.
O rok neskôr sa objavila verzia s relatívne stabilným window managerom, správcom súborov a emulátorom terminálu. Vývoj pokračoval ďalej, a tak už v júly 1998 vyšlo KDE 1.0. Nasledujúcich 6 mesiacov vývojári odlaďovali chyby, v januáry 1999 vydali novú verziu 1.1.
23. októbra 2000 bola vydaná verzia KDE 2.0, ktorá obsahovala kompletne prepísanú pracovnú plochu. Verzia priniesla veľa zmien. Nedávno bola vydaná verzia 3.0 s novým tlačovým systémom, vylepšenou SSL podporou...
Na tomto mieste sa nebudem zaoberať architektúrov KDE, tú Vám predstavím
priamo pri písaní programov. Zameriam sa najmä na ukážky. Predchádzajúca
časť "História KDE" by mala byť tým najdlhším súvislým textom bez
akehokoľvek kódu
Predpokladám, že KDE máte nainštalované, viete niečo o C++ a máte isté základy s programovaním v UNIXoch. Môžeme teda začať s prvým programom. Nebude to nič iné ako "Hello World":
#include <kapp.h>#include <kmainwindow.h>int main (int argc, char **argv){KApplication a (argc, argv,
"Hello KWorld!");KMainWindow *w = new
KMainWindow();w->setGeometry(100,
100, 200, 100);a.setMainWidget(w);w->show();return a.exec();}Každý program určený pre KDE vyžaduje jednu inštanciu objektu KApplication (riadok 6). Tej pomocou metódy setMainWidget() nastavíme hlavné okno aplikácie (riadok 10) - objekt z triedy KMainWindow (riadok 7). Metóda setGeometry nastaví umiestnenie a veľkosť okna. Riadok číslo 12 spúšťa aplikáciu.
Program skompilujeme napríklad takto (ak ste ho uložili do súboru
khello.cpp):
g++ -c -I/usr/include/kde -I/usr/lib/qt-3.0.5/include -fno-rtti
khello.cpp
g++ -L/usr/include/kde/lib -lkdeui -lkdecore -ldl -o khello khello.o
Cestu k hlavičkovým súborom si nastavte podľa Vášho systému.
Pravdepodobne bude rovnaká ako vyššie uvedená. Mali by vzniknúť nové dva
súbory: khello.o a khello. Ak všetko prebehlo v
poriadku, spustite súbor khello. Objaví sa okno:
Ak chceme vytvoriť aj niečo praktickejšie, musíme upraviť správanie sa
hlavného okna. Od triedy KMainWindow vytvoríme potomka, ktorému
doprogramujeme také správanie sa, ako potrebujeme. Vytvoríme teda novú
triedu, ktorú pomenujem KHelloWindow. Bude definovaná v dvoch súboroch,
v khello.cpp a khello.h.
khello.h
#include <kapp.h>#include <kmainwindow.h>class KHelloWindow : public KMainWindow{Q_OBJECTpublic:void closeEvent(QCloseEvent
*e);};khello.cpp
#include "khello.moc"void KHelloWindow::closeEvent(QCloseEvent *e){kapp->beep();KMainWindow::closeEvent(e);}main.cpp
#include <kapp.h>#include "khello.h"int main (int argc, char **argv){KApplication a (argc, argv,
"Hello KWorld!");KHelloWindow *w = new
KHelloWindow();w->setGeometry(100,
100, 200, 100);a.setMainWidget(w);w->show();return a.exec();}V main.cpp už nevytvárame objekt KMainWindow ale
KHelloWindow. KHelloWindow pridáva metódu closeEvent(QCloseEvent *e). Tá
najprv "pískne" a potom odovzdá obsluhu predkovi (riadok 6 v khello.cpp).
Program skompilujeme takto:
g++ -c -I/usr/include/kde/ -I/usr/lib/qt-3.0.5/include -fno-rtti
main.cpp
moc khello.h -o khello.moc
g++ -c -I/usr/include/kde/ -I/usr/lib/qt-3.0.5/include -fno-rtti
khello.cpp
g++ -L/usr/include/kde/lib -lkdeui -lkdecore -ldl -o khello main.o
khello.o
Pri kompilácii je potrebné vytvoriť aj súbor khello.moc.
Vytvoríme ho pomocou programu Meta Object Compiler. MOC číta deklarácie C++
tried a generuje informácie o triede. Program vyzerá úplne rovnako ako
predchádzajúci. Pri jeho ukončovaní ale vďaka metóde KApplication::beep()
pípne.
Ešte to síce nie je program, ktorým by ste mohli kamarátom dokazovať
Vašuprogramátorskú zdatnosť, na začiatok ale určite
stačí
.
Začnem krátkym pohľadom na architektúru KDE, konkrétne na singály a sloty. VOOP inštancie objektov o sebe navzájom nevedia, potrebujú ale komunikovať. Zvyčajná cesta pri programovaní pre Xká je používanie pointrov na funkcie. Tým prichádzame o typovú kontrolu (je to iba (void*) pointer), ktorú môže za nás urobiť kompilátor a takisto to často vyžaduje pomerne komplexný kód. KDE (presnejšie Qt, knižnica ktorá pod KDE stojí) ponúka lepšie riešenie - signály a sloty.
Využívajú sa pri komunikácii v aplikácii medzi ovládacími prvkami. Signál si môžete predstaviť ako poštára, slot zase ako schránku. Ovládací prvok, napríklad tlačítko po kliknutí vyšle signál o kliknutí (poštára), ktorý správu doručí do správneho slotu, kde už môžeme kliknutie ošetriť.
Komunikačnú cestu treba vytvoriť. Slúži na to statická metóda triedy QObject:
bool connect(const QObject* sender, const char* signal,
const QObject* receiver, const char* member)
Na zrušenie spojenia môžeme použiť metódu disconnect:
bool disconnect(const QObject* sender, const char* signal,
const QObject * receiver, const char* member)
Záujemcov o detaily odkazujem na "KDE Library Reference Guide", kde v časti "Event Handling" určite nájdu vyčerpávajúce informácie o tejto téme (spracovanie udalostí, typy udalostí, Event Queue...).
Ovládacie prvky sa používajú na vytvorenie užívateľského rozhrania. Zatiaľ si vystačíme s jedným: QPushButton. Viac si ukážeme v krátkej ukážke:
main.cpp
#include <kapp.h>#include "khello.h"int main (int argc, char **argv){KApplication a (argc, argv,
"Hello World!");KHelloWindow *w = new
KHelloWindow();w->setGeometry(100,
100, 220, 130);w->setCaption("Hello
World!");a.setMainWidget(w);w->show();return a.exec();khello.h
#include <kapp.h>#include <kmainwindow.h>#include <kpushbutton.h>class KHelloWindow : public KMainWindow{Q_OBJECTpublic:KHelloWindow();void
closeEvent(QCloseEvent *e);public slots:void slotHello();
void slotExit();
private:QPushButton
*btnHello;QPushButton *btnExit;
}khello.cpp
#include "khello.moc"#include <kmessagebox.h>KHelloWindow::KHelloWindow() : KMainWindow(){btnHello = new
QPushButton("Ahoj",this);btnHello->setGeometry(85,
30, 50, 25);btnHello->show();connect(btnHello,
SIGNAL(clicked()), this, SLOT(slotHello()));btnExit = new
QPushButton("Koniec",this);btnExit->setGeometry(85,
75, 50, 25);btnExit->show();connect(btnExit,
SIGNAL(clicked()), this, SLOT(slotExit()));}void KHelloWindow::closeEvent(QCloseEvent *e){kapp->beep();KMainWindow::closeEvent(e);
}void KHelloWindow::slotHello(){KMessageBox::messageBox(0,
(KMessageBox::DialogType)5, "Hello World!");}void KHelloWindow::slotExit(){close();}Najzaujímavejšia časť celého výpisu je v súbore khello.cpp
medzi riadkom 6 až 9. Využívam tu všetko, o čom som písal vyššie. Najprv
vytvoríme nové tlačítko s nápisom "Ahoj" a rodičom "KHelloWindow". V
ďalších dvoch riadkoch nastavíme jeho rozmery a zobrazíme ho. Nakoniec
pomocou metódy connect() vytvoríme spojenie medzi signálom clicked()
tlačítka btnHello a slotom slotExit() triedy KHelloWindow.

Ďalšou triedou, ktorú som ešte nespomenul je KMessageBox. Jej statickú metódu messageBox() volám na riadku 25. Jedná sa o metódu s pomerne veľa parametrami:
static int messageBox ( QWidget *parent, DialogType type, const
QString &text, const QString &caption = QString::null, const
KGuiItem &buttonYes = KStdGuiItem::yes(), const KGuiItem &buttonNo
= KStdGuiItem::no(), int options = Notify)
V našom prípade používam len prvé tri. Ako rodiča uvádzam 0, čo spôsobí, že dialóg bude modálny vzhľadom na celú aplikáciu. Ako typ dialógu som si vybral okno typu Information (vyskúšajte si aj ďalšie možnosti, uvidíte, čo sa zmení:
Program si môžete skompilovať. V prípade, že ste dodržiavali názvy
súborov a hlavičkové súbory máte umiesnené v /usr/include/kde
a /usr/lib/qt-3.0.5/include, stačí použiť:
g++ -c -I/usr/include/kde/ -I/usr/lib/qt-3.0.5/include -fno-rtti
main.cpp
moc khello.h -o khello.moc
g++ -c -I/usr/include/kde/ -I/usr/lib/qt-3.0.5/include -fno-rtti
khello.cpp
g++ -L/usr/include/kde/lib -lkdeui -lkdecore -ldl -o khello main.o
khello.o
Po spustení programu by ste mali dostať takýto výsledok:

Zdrojové kódy si môžete stiahnuť tu. V ďalšom diely sa pozrieme na vytvorenie menu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Co presne dela ten program MOC? Proc nestaci v khello.cpp includovat khello.h?
), tak se z toho dalo hodne naucit.