Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Autor Bogdan Kiszka si vzal za úkol ukázat na příkladech zdrojového kódu možnosti jazyku Java. Tento zajímavý přístup má své klady i zápory a kniha se proto výrazně liší od ostatních učebnic tohoto jazyka. Svým pojetím je k nim spíše vhodným doplňkem, kdy můžete studovat různé finesy například při dlouhé cestě vlakem, číst jednotlivé kapitoly napřeskáčku či kdykoliv se k ní vracet a pokračovat ve čtení. Svým způsobem se dá tato kniha chápat jako referenční příručka či katalog algoritmů.
Jak už název napovídá, jedná se o kolekci tisíce a jedné ukázky zdrojového kódu. Tyto příklady jsou rozděleny podle tématu do kapitol a podkapitol. Najdete v ní tyto kapitoly: Aplety, Základy, Správa paměti, Operační systémy, Optimalizace, Protokolování, Komprese a dekomprese, Uživatelské rozhraní, Písma, Mobilní zařízení, Souběžné zpracování, Usnadnění, Tisk, Práce s textem, Datum a čas, Regulární výrazy, Databáze, I/O, Distribuované systémy, Internet, Sokety, Nové aplikační rozhraní I/O, JSP, JSTL, JavaBeans, Třídy, Události, Kolekce, Grafika, Obrazovka, Multimédia, Kódování textu a uživatelská rozhraní, Zabezpečení, Možnosti předvoleb, XML, Nástroje a Rejstřík.
Sami vidíte, že autor ambiciozně pokryl téměř celé aplikační rozhraní jazyku Java. A možná jste při čtení seznamu kapitol postřehli zásadní chybu jeho koncepce - chybějící řád a pevnou ruku odborného editora, který by autora přiměl uspořádat text do logického celku. Jinak by nemohla knížka začínat popisem apletů a až po ní přijít na řadu základy jazyka, těžko by mohla být technologie JavaBeans, kolekce či dokonce třídy v druhé půlce knihy. Prostě pořadí kapitol jde proti všem pedagogickým zvyklostem, které řadí jednodušší témata před složitější. Připomíná to výuku matematiky, kde učitel na druhé hodině probírá integrály, pak se vrhne na matice a v půlce roku začne žáky učit sčítat a odčítat.
Stejný problém se týká i tipů v jednotlivých kapitolách. Často se stane, že na začátku kapitoly jsou probrány složitější případy a základy následují až po nich. Například výjimky. Nejdříve se dozvíte, jak zjistit z výjimky kompletní průběh volání (stacktrace) včetně čísel řádků a jmen tříd, které byly postupně volány. Ale teprve o pár tipů dále se naučíte, jak se vůbec výjimka dá zachytit!
Dalším problémem je snaha autora splnit normu 1001 tipů, jak název napovídá. Mnohé tipy jsou duplicitní nebo již byly pokryty v předchozích tipech. Za drzost považuji prezentovat jako tipy základní konstrukce jazyka typu smyčka či podmínka! Úsměvně působí nepochopení či špatný překlad úrovní logování fine, finer a finest, které autor popisuje jako pěkné, hezčí a nejhezčí (místo jemné, jemnější a nejjemnější). Jinde jsou tipy spíše matoucí, například popis singletonu je celkem v pořádku, ale příklad je zavádějící a nedemonstruje smysl tohoto návrhového vzoru (getInstance sice vrací jedinou instanci třídy, ale metoda getName je statická a vrací statickou informaci!).
Na knížce je vidět, že je šita horkou jehlou. Připadá mi to, že autor psal, co ho zrovna napadlo a za každou cenu se snažil splnit normu 1001 tipů. Přijde mi to jako velká škoda, protože přes veškerou kritiku rozhodně nejde o špatnou knížku. Naopak - kdyby si editor knížku aspoň přečetl, musel by mít stejné námitky jako já. A stačil by jediný den na to, aby se přehledně a logicky uspořádaly kapitoly a tipy, a vznikl by velmi kvalitní a mimořádný produkt. Škoda této promarněné šance.
Pokud dokážete překousnout toto nelogické řazení, mohu vám tuto objemnou knihu doporučit. Pokud totiž budete začínat s novým API, zde uvedené příklady vám pomohou se začátky.
| Autor: | Bogdan Kiszka |
| Název: | 1001 tipů a triků pro programování v jazyce Java |
| Nakladatelství: | Computer Press |
| Počet stran: | 520 |
| Cena: | 490,- Kč / 735,- Sk |
| Rok vydání: | 2003 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: