Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czs:aplikace <code>pkgtool</a>:aplikace <code>pkgtool</code>: 
5.1.2006 17:35
genius2000.log | skóre: 10
| blog: poznamky_linuxaka
No, ale kolik paměti se ušetří na tom KDE light, když se musí tahat do ramky tahat Qt a GTK knihovny. To mě moc "pocket" nepříjde.Mne se zda, ze nazev je nestastne zvoleny, nejen kvuli tomu, ze minimalne jedno distro Linuxu(!) uz se tak jmenuje (autor moc nepremyslel). Ale k vlastnimu zameru: podle vseho to vypada, ze "jednoduche" ani "male" to nema byt uvnitr, ale jednoduse to ma vypadat navenek. Z cehoz jsem spis v rozpacich a nelibi se mi to. Ale ty hlasy i tady na abicku, co volaji po "jednoduchem" KDE, ty se prehlidnout nedaji. Tak jsem chtel vyzkouset jeden takovy prakticky pokus...
))
me prijde, ze lidi kterym kde prijde slozite by meli prejit na gnome, protoze si to proste zaslouzi (imho za blbost se plati, kdyz uz nekdo nezvladne ani precist - v nejhorsim pripade ceske - popisky, at dela na necem co se proste az na vyjimky nastavit neda).
jakakoli snaha o degeneraci kde za ucelem jednoduchosti je krok zpet, viz napr nahrazeni pohodlnych a rychlych pop-up menu na pridani apletu odpornym dialogem, ktery musim scrolovat i kdyz ho dam na full screen.
taky si clovek musi predelat zastupce na novy hnus ve stylu ovladacich panelo zpet na kcontrol, aby mel vsechna nastaveni pekne po ruce (jinou vyhodu nez ze se to _mozna_ natahne rychleji nez kcontrol nevidim, ovsem v pripade ze mate 1GB ram a prelink je vas kamarad vas ta ctvrt sekunda pri opakovanem spousteni nijak neprudi ))).
kde prece vzdycky byvalo nastavitelne a mocne (ok, nasly by se i dalsi okenni manazery, ale pokud nekomu nevadi jaky je kde bumbrlicek, da se nakonfigurovat od grafikou a aktivnimy hejblaty posete splacaniny az po prostredi bez panelu s konzoli na pozadi, vyuzivat pouze klavesove zkratky a vyhody poskytovanych ioslaves apod), osekavani featur a postupne tupnuti je zas domena gnome, takze prosim, pokud vam prijde kde moc slozite, zkuste gnome (pokud vam poskytovane funkce budou vyhovovat, myslim ze se da s kde smele srovnat, nekde ma dokonce i neco navic ....). zkuste take pochopit ze "ale tohle je hezci" neni argument, a vybirat byste si meli predevsim podle pozadovanych vlastnosti. nijak vam nechci zakazovat koupit si na svazeni hnoje raketoplan discovery, ale traktor s valnikem vam poslouzi lepe a ridi se jednoduseji ...
kdyz s kde dokaze pracovat i moje matka, ktere delal problemy ovladac na tv, a ovladace na video se bala 5 let, nechapu jak zvladnou lide kricici po zjednoduseni pocitac vubec zapnout (a pochopit princip mysi )).
konec koncu proc jeste nikdo neprisel s tim, ze lide kterym nedela problemy cist a nad prectenym _UVAZOVAT_ jsou v mensine a nezacalo se s jejich intenzivni ochranou ? feministky, homosexualove, cernosti a vsechny dalsi cetne mensiny si uspesne vydupou prakticky cokoli, ale kde jsou zakony ze v kazde spolecnosti o vice jak X lidech musi byt zamestnano alespon X procent lidi, kteri nemaji v hlavach nasrano, nejlepe na vedoucich a dalsich klicovych pozicich ? a co statni sprava, vlada atd ? kdyz pomineme zlodeje (a vyzirky, podplatne a podvratne zivly atd )), kolik skody staci vykonat clovek, ktery stiskne (hlasovaci) tlacitko, bez toho, aby si precetl co vlastne macka, nebo zapremyslel nad tim co a proc vlastne dela ?
bude se tedy v budoucnu rikat ze setkani s blbcem vam muze znicit nejen den (nekdy i zivot), ale i oblibene desktopove prostredi ? doufam ze ne !!!
Rád bych se dozvěděl kolik po instalaci zabere místa na disku. Nacpal bych to na 640MB HDD?Tezko. Nejde o doslova "malou" distribuci a pri instalaci neni mozne ovlivnit jeji podobu. U me zabira (vcetne doinstalovaneho OpenOffice.org a nekterych drobnosti) asi 1,5 G.
5.1.2006 16:12
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
Myslim ze se ani nebudu ucastnit ucastnit na "petizeni zdroju"
5.1.2006 15:12
5.1.2006 17:49
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Mne to taky pripada jako ocesany Slackware, s trochu upravenym installatorem a se zmrsenym KDE.Nevim, do jake miry je Slackware ocesany (jelikoz tohle distro neznam), ale vypada to pouze na ocesany instalator. KDE je ovsem "zmrseno" programove. Kazdopadne ukazka, jak to dopada, kdyz se nekdo pokusi udajne slozite KDE zjednodusit. BTW clanek taky neni reklamni shot :) Na druhou stranu, neni to nepouzitelne, treba se to nekomu muze libit, az to bude vychytane. Problem je, ze vubec neni jasna cilova skupina: k ovladani je treba zkuseneho admina a naopak se schovavaji (vypinaji) funkce a moznosti je nastavovat. Myslim, ze kdo sahne rovnou po Slackware, o nic neprijde... a timto distrem nic moc neziska. Takovy osobni pocit je, ze to ma byt neco jako linuxove Windows.
Tiskni
Sdílej:
