Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 16.0. Přidáno bylo 5 185 nových znaků. Celkově jich je 154 998. Přibylo 7 nových Emoji.
Byla vydána nová major verze 1.0 oficiálního firmwaru pro zařízení Flipper Zero (Wikipedie). Po třech letech vývoje. Přehled novinek i s náhledy a videi v příspěvku na blogu: podpora aplikací třetích stran, nový NFC podsystém, podpora JavaScriptu pro psaní aplikací, vylepšení spotřeby, zrychlení Bluetooth přenosu…
Radicle, distribuovaná alternativa k softwaru pro spolupráci jako např. GitLab, byl vydán ve verzi 1.0. Nyní obsahuje nad gitem postavený, rozšiřitelný protokol pro diskuze a nakládání s patchi, autentizaci a autorizaci, integraci Toru a uživatelské rozhraní v příkazovém řádku či jednoduché webové rozhraní pro prohlížení repozitářů. Projekt byl dříve představen a diskutován na Linux Weekly News.
Byla vydána nová verze 6.7 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.5.3. Thunderbird na verzi 115.15.0. OnionShare z verze 2.2 na verzi 2.6.
Rozsudky Soudního dvora Evropské unie ve věcech C-465/20 P (Apple) a C-48/22 P (Google a Alphabet): Irsko poskytlo společnosti Apple protiprávní daňová zvýhodnění ve výši 13 miliard eur a je povinné je získat zpět. Byla potvrzena pokuta ve výši 2,4 miliardy eur uložená společnosti Google za to, že zneužívala svého dominantního postavení tím, že upřednostňovala vlastní službu srovnávání výrobků.
Apache Cassandra (Wikipedie), tj. open source NoSQL distribuovaná databáze, byla vydána v nové major verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v souboru NEWS na GitHubu.
Společnost MNT Research oznámila, že po open source noteboocích MNT Reform a MNT Pocket Reform bude následovat MNT Reform Next. Časem se objeví na Crowd Supply. Vývoj lze sledovat na Mastodonu.
Apple představil (YouTube) telefony iPhone 16 Pro a iPhone 16, hodinky Watch Series 10 a Watch Ultra 2 a sluchátka AirPods 4, AirPods Pro 2 a AirPods Max.
Byla vydána verze 0.9.0 operačního systému Redox OS (Wikipedie). Jedná se o mikrokernelový unixový operační systém naprogramovaný v programovacím jazyce Rust. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu pod licencí MIT. Z novinek lze vypíchnout aplikace Files, Editor a Terminal z desktopového prostředí COSMIC, RustPython nebo webový server Simple HTTP Server.
Dnes ve 23:59 končí hlasování o přednáškách na konferenci LinuxDays 2024, která proběhne o víkendu 12. a 13. října v Praze.
Pocketlinux je distribuce Linuxu, která vychází ze Slackware a snaží se pomocí odlehčeného KDE (KDE Light) nabídnout jednoduché uživatelské prostředí.
Hned na začátku varujme, že "kapesních linuxů" existuje vícero a tento článek není ani o jednodisketové distribuci Pocket Linux, ani vývojové platformě pro mobilní zařízení PocketLinux, ale o distribuci "pocketlinux" na bázi Slackware, vyznačující se desktopovým prostředím nazývaným KDE Light. Navzdory názvu nejde o žádnou miniaturní distribuci v pravém slova smyslu (jako je např. Damn Small Linux), ani o komfortní live minidistro "do kapsičky" (jako je např. Slax).
Autor "pocketlinuxu" Marcus Moeller si prý během své letité praxe administrátora povšiml, že většina uživatelů bývá množstvím nabízených alternativ aplikací spíše zmatena než potěšena (soudě podle občasných diskusí zde na ABCLinuxu.cz, není se svým míněním osamocen), a proto pojal úmysl vyjít takovým "zmateným" uživatelům vstříc a sestavit pro ně "ideální" distribuci. Dle vlastních slov na jinak stručných webových stránkách projektu se snaží o Linux "small, fast and easy to use (malý, rychlý a snadný k používání)".
Těsně před Vánocemi vyšla verze s hrdým označením 2.0, což jako by slibovalo, že dětské nemoci projektu už jsou minulostí, ale ještě uvidíme, že tomu tak není. Spíše je "dvojka" připomínkou skutečnosti, že tato sotva čtyři měsíce stará distribuce je upravený Slackware 10.2. Projektů vycházejích ze Slackware jako lety osvědčené a díky pořádku v konfiguračních souborech mimořádně tvárné distribuce je ovšem celá řada (připomeňme si aspoň už zmíněný Slax, Zenwalk Linux nebo UltimaLinux), a tak co "pocketlinux" odlišuje, je hlavně zvláštní sestava desktopového prostředí ("KDE Light").
Potenciálním zájemcem o tuto distribuci bude tedy uživatel, který touží vyzkoušet na vlastní kůži dobrodiní tolik opěvovaného Slackware, a přitom by rád začal s nějakou hotovou předvybranou konfigurací, nejlépe "malou, rychlou a snadnou k používání". Jak tyto naděje "pocketlinux" splňuje, to se pokusím objasnit následujícím popisem instalace, konfigurace a vybavení této nové distribuce.
Že jde v případě "pocketlinuxu" o velmi malý projekt v začátcích, se ukáže hned v okamžiku, kdy se pokusíte z přetížených zdrojů stáhnout ten jediný nabízený ISO obraz instalačního CD: zpravidla musíte víckrát pokoušet štěstí, případně volit cestu BitTorrent (tímto zároveň budiž sděleno, že autor distribuce hledá volné mirrorové kapacity). Obraz je o něco menší než obvyklá distribuční CD-ROM, ale i tak obsahuje zhruba 490 MB dat, jejichž stahování vám nikdo neušetří (jiný způsob instalace, např. via FTP, zatím neexistuje).
Hned při instalaci se ukáže, že slogan "jednoduché a malé distro" neznamená nutně, že je určeno naprostým začátečníkům. "Pocketlinux" totiž používá mírně upravený Slackware instalátor, který sice v textovém režimu provází uživatele všemi potřebnými kroky instalace, ale do "blbuvzdorného" pohodlí klikacích distribucí má daleko.
Např. budete omezeni v pohybu po instalátoru libovolným směrem (tj. chybí tak často postrádané "tlačítko Zpět" - jednotlivé bloky instalace však končí vždy ve výchozím velmi jednoduchém menu a lze je tedy v případě potřeby opakovat). Po projektu v tak raném stádiu také nelze vyžadovat obsáhlou lokalizaci do národních jazyků, nicméně v případě, že nejste v angličtině příliš pevní v kramflecích, můžete si alternativně zvolit německé (mateřština tvůrce distribuce) nebo nově i francouzské jazykové prostředí.
Volba prvního bootování obsahuje stejně jako výchozí Slackware stále
ještě jádro 2.4.31 (pro IDE/ATAPI bez podpory ACPI; pomocí nabídky můžete
zvolit např. podporu SCSI, ATA RAID atd.). Úpravu do budoucna bude patrně
vyžadovat poněkud zbytečná a matoucí výzva zalogovat se v příkazovém řádku
jako root (bez hesla). Již v této fázi jsou nabízeny nástroje
fdisk nebo cfdisk k úpravě disku (k čemuž bude
později také příležitost) nebo nastavení sítě (kdybyste ji náhodou během
instalace potřebovali). Ze zvědavosti jsem odklepl párkrát
Enter (tj. volby výchozích nabídek) a skutečně: síťová karta
byla automaticky detekována a příslušný modul (ne2k-pci) s úspěchem zaveden.
Zdroj: gnulinux.de/pocketlinux
Zbývá už jen na pokyn zadat do příkazové řádky setup a
zahájit instalační proceduru v jednotlivých blocích nabízených ve výchozím
menu se stručnými, nepříliš popisnými položkami. Ten první je vytvoření
aspoň jednoho (resp. se swapem dvou) linuxových oddílů na pevném disku.
Můžete samozřejmě použít již oddíly předem vytvořené, ale každopádně si
předem rozmyslete, kam budete chtít instalovat a které oddíly určitě mazat
nechcete, neboť instalátor vám nabídne pouze obvyklé textové linuxové
nástroje fdisk (cfdisk), s nimiž byste se měli
předem seznámit - nikoliv průvodce za ručičku v grafické podobě a se
spoustou varování vždycky, když ztropíte nějakou nepředloženost.
Zdroj: gnulinux.de/pocketlinux
Dalším blokem výchozího menu je položka TARGET (cíl), pod níž se de
facto skrývá konfigurace instalace, která začíná výběrem buď právě
vytvořeného nebo předem připraveného cílového oddílu disku pro instalaci.
Bude vám nabídnuta možnost formátování oddílu (eventuálně včetně jeho
kontroly) a jako souborový systém si můžete vybrat tradiční
ext2, žurnálovací ext3 nebo reiserfs
(doporučuje autor distribuce, já jsem po několika nepříjemných zkušenostech
zvolil raději ext3). Můžete si pak zvolit i vlastní hustotu
uzlů (Inode Density), když se nechcete spokojit s výchozím nastavením
(1 per 4096 bytes) - což by mohlo asi zaskočit nováčky toužící
původně po "jednoduché" distribuci. Totéž by se dalo říci i o samotném
procesu formátování, který probíhá "undercover" (bez progress baru i
jiných zpětných hlášení), takže neztrácejte nervy, když se chvíli (zejména
máte-li větší disk) jakoby nebude nic dít.
Následuje výběr dodatečných bodů připojení se stručnou nápovědou, čehož
jsem využil a připojil si (bez formátování!) další už v ostatních
nainstalovaných distribucích používaný oddíl jako /home. Ihned
si můžete zkontrolovat, jak budou vypadat vaše volby v konfiguračním souboru
/etc/fstab a také možná oceníte, že můžete rovněž ihned a
bezbolestně vytvořit a do /etc/fstab nechat zapsat přípojné
body pro jiné operační systémy (se souborovým systémem FAT/NTFS): stačí
zadat jejich názvy, např. /winxp.
Zdroj: gnulinux.de/pocketlinux
Po návratu z konfigurace instalace do výchozího menu zvolíme další blok: INSTALL (transfer data), který zajistí extrakci souborů z instalačního média a nainstaluje je na patřičné místo. Opět budete asi postrádat progress bar nebo aspoň nějaký feedback o tom, co se právě děje, ale už zhruba po pěti minutách (PII 400 Mhz) vám bude nabídnuta ještě volba instalace jiného jádra, než s pomocí kterého jste nabootovali (což je pro začátečníka dost riziková záležitost).
Zdroj: gnulinux.de/pocketlinux
Jako výchozí zavaděč je zamýšlen LILO, který normálně v tomto instalačním bloku můžete nechat nainstalovat. Já jsem na jeho instalaci rezignoval, neboť na svém PC používám jeden jediný GRUB pro všechny operační systémy, který už mám nainstalovaný na zvláštním oddílu a neměl jsem ani z testovacích důvodů chuť s instalací jiného zavaděče experimentovat.
Zdroj: gnulinux.de/pocketlinux
Ještě zbývá zadat na výzvu heslo pro administrátora systému
(root) a je hotovo: odstraňte CD z mechaniky a restartujte (buď
trojhmatem Ctrl+Alt+Del, nebo příkazem reboot).
Pokud zvolíte, co se týče zavaděče, podobnou cestu jako já, nezapomeňte
právě teď upravit z jiné distribuce nebo LiveCD zavaděč
(/boot/grub/menu.lst) a umístění přípojného bodu
/boot v souboru /etc/fstab, abyste mohli nové
distro vůbec spustit. Ve výchozí instalaci přidejte ve startovacím menu GRUB
parametr ro (read only) k povelu kernel:
budete tak ušetřeni chybové hlášky a přerušení bootování, např.:
kernel /vmlinuz root=/dev/hdc15 ro
Důležitá věc je rovněž zajistit, abyste mohli používat po rebootu
klávesnici a myš. "Pocketlinux" je totiž stejně jako Slackware nastaven na
PS/2 myš i klávesnici, proto musíte pro USB zařízení aktivovat příslušné
moduly v /etc/rc.d/rc.modules (/sbin/modprobe
usb-uhci, /sbin/modprobe usbmouse, /sbin/modprobe
usbkbd apod.). Zde se musím přiznat, že se mi USB myš rozběhat
nepodařilo a že dokud jsem nezastrčil PS/2 myš, byla blokována i PS/2
klávesnice. Ručně musíte také upravit soubor xorg.conf,
chcete-li používat kolečko myši.
Distribuce je po instalaci nastavena k automatickému startu grafického
prostředí, pokud přesto něco selže (a můžete ovládat aspoň klávesnici),
přepněte se do konzole (Ctrl+Alt+F2), ukončete běžící sezení
KDE a vyvolejte konfigurační skript xorgsetup:
killall kdm xorgsetup
Pokud ani ten neuspěje, samozřejmě můžete editovat soubor
/etc/X11/xorg.conf ručně (editor vi je součástí
výchozí instalace). Zvukovou kartu rozběháte pomocí nástroje
alsaconf (spustíte v příkazovém řádku jako root),
hlasitost výstupu upravíte pomocí alsamixer a zapíšete povelem
alsactl store.
Připojení přes DHCP zafungovalo naštěstí "out-of-the-box", takže se
nastavování sítě věnovat nebudu (v případě problémů nahlédněte do
/etc/networks nebo zkuste nástroj netconfig). Kdo
bude chtít tisknout, musí vědět, že ve výchozím nastavení je zablokován i
CUPS a že je třeba jeho spuštění umožnit příkazem (jako root):
chmod +x /etc/rc.d/rc.cups
Předdefinován je běžný uživatelský účet s uživatelským jménem
gnu a heslem linux (což ale se dozvíte pouze
předem z dokumentace), tím se můžete přihlásit do objevivšího se
přihlašovacího dialogu KDM. Další uživatelé se přidávají v Linuxu běžným
způsobem (adduser v příkazové řádce - příslušná KDE klikací
utilitka KUser nainstalována není).
Tím se také dostáváme k vybavení této "jednoduché" distribuce, neboť právě tím se "pocketlinux" má od jiných distribucí odlišovat. Po poněkud "hardcore" instalaci (vzhledem k ostatním distribucím s nárokem na "snadné užívání") budeme jistě zvědaví, jestli se naše námaha vyplatila a co naše "jednoduchá" a "malá" distribuce umí "out of the box".
Jak už bylo stručně zmíněno, jako jediné výchozí desktopové prostředí
slouží tzv. "KDE Light". Pod tímto lákavým pojmenováním se v praxi skrývá
skládanka z Kdesktopu (3.4.2, vykresluje pozadí a ikony), okenního manažeru
OpenBox (namísto obvyklého KWin) a
nástrojového panelu Fbpanel
založeného na knihovně gtk+ (náhrada aplikace Kicker).
Zatímco obě posledně jmenované minimalistické aplikace se nastavují v jednoduchých dialozích, přítomno je také obvyklé ovládací centrum KDE, a to včetně dialogů k nastavování aplikací, které neexistují (jako např. panelu Kicker). To není zrovna srozumitelný přístup pro nic zlého netušícího uživatele, který ať nastavuje, jak nastavuje, žádnou změnu neuhlídá. Dle mého skromného názoru může tato zrada daleko více frustrovat než "příliš mnoho" možností nastavení Kickeru, která viditelně fungují.
"Pocketlinux" se podle vlastní propagace snaží v zájmu jednoduchosti
nabídnout jednu jedinou vybranou aplikaci pro určitý úkol, např. tedy v
rámci desktopu jeden textový editor (KEdit), jeden textový procesor (KWord
1.4.2) a jeden internetový prohlížeč (Mozilla Firefox 1.5). Překvapivě,
zdatnější uživatelé brzy objeví, že přítomny jsou také jak editory KWrite a
Kate, tak prohlížeč/souborový manažer Konqueror - ovšem z menu i z plochy
dovedně ukryty tak, že se dají spustit pouze z příkazového řádku, a to ještě
pouze z Konsole (neboť v rámci boje proti "rozptylování" či z přehlédnutí
byla odstraněna tradiční zkratka pro spouštění programů Alt+F2
i položka menu Run...).
Totéž platí i o ostatních KDE aplikacích: nemáte možnost na první pohled zjistit, které přítomny jsou a které ne. Zkušenější uživatelé tedy vyzkoušejí z Konsole povely, na které jsou zvyklí (a připraví se tak částečně o dobrodiní "lehkého" KDE), nováčci si naopak bezděčně nainstalovali něco, co pravděpodobně nikdy neobjeví a tedy používat nebudou.
Z multimediálního vybavení nabízí menu PocketLinuxu videopřehrávač Xine
(xine-ui-99-3-cvs, bohužel bez potřebných kodeků, takže první
spontánní pokus přehrát DVD skončí chybovou hláškou), přehrávač hudby Xmms
(1.2.10, bez podpory MP3), prohlížeč obrázků Gwenview (1.3.0) a vypalovací
frontend K3B (chybí ovšem dvd+rw-tools).
Kdo nevypátrá ukryté Kopete (0.10.3), bude muset ve výchozí instalaci rezignovat na protokoly ICQ i Jabber, neboť autor PocketLinuxu rozhodl za vás, že IRC (Xchat) postačí. Kmail a FTP klient (gFTP) naopak nabídnuty jsou, stejně jako klient pro vzdálenou správu desktopu Krdc a formátovač disket Kfloppy. KOffice suite (Kword, Kspread, Kpresenter, Kivio) spolu s prohlížečem PDF formátu Kpdf už ale také seznam "přípustných" (tj. viditelně přístupných) aplikací končí.
Zdráhám se uvěřit, že výběr nabízených i (skrytě) nainstalovaných aplikací byl učiněn na základě hlubší analýzy jejich obecné potřebnosti a předpokládám, že uživatel této distribuce okamžitě zatouží po jejím doplnění. Protože se však v podstatě jedná o linuxovou distribuci Slackware, skýtá instalace dodatečného software oproti uživatelsky přívětivějším distribucím pro linuxové nováčky poněkud drsný háček.
K instalaci nového software je možné užívat nástroj
slackpkg, který je předkonfigurován k instalaci přes internet.
Použít lze i všechny kompatibilní balíčky z linuxpackages.net (ručně
stáhnout a pak pomocí slackpkg nainstalovat). K tomuto účelu je dokonce
implementováno kontextové menu do KDE pro ty, kteří neholdují příkazové
řádce: v souborovém manažeru (Konqueror, spustitelný viditelně pouze přes
ikonku "Home" či "System") můžete pro soubory s koncovkou .tgz
vybrat nabídku Actions > Slackware > Install (vyžaduje heslo
administrátora). Druhým nástrojem starajícím se o balíčky je textová
aplikace pkgtool.
Tato zdánlivě snadná procedura instalace však nemile kontrastuje se známou skutečností (mezi zkušenými "linuxáky"), že tyto "slackwarovské" nástroje tradičně neřeší za administrátora případné závislosti balíčků. Dosavadní uživatelé Windows mohou být nemile překvapeni, že stažené a tak snadno instalované binární balíčky nemají všechny potřebné knihovny přibaleny. Dosavadní uživatelé jiných distribucí Linuxu než Slackware zase tím, že se o o závislosti správce balíčků nepostará automaticky. Také Kdialog podávající o instalaci zprávu je poněkud strohý a nedomyšlený, např. nekončí zprávou o proběhlé instalaci, ale jakoby uprostřed instalace: posledním příkazem, který je vykonán, což zanechá uživatele na pochybách, zda už je hotovo, není hotovo...
Zdárně jsem si našel (na linuxpackages.net), stáhl a úspěšně
nainstaloval programy bez extra závislostí, jako je Midnight Commander nebo
OpenOffice.org 2.0, a také bez problémů přidal na desktop ikonky utajených a
pro mě potřebných aplikací, ale závislosti např. jiného mého oblíbeného
programu mocp (podle chybové hlášky při spouštění konkrétně
knihovny libFLAC.so.7 a libid3tag.so.0) jsem v
rámci "testu" distribuce coby "malé, lehké a snadné k používání" zatím
nedohledával.
Instalace nových programů v "pocketlinuxu" tedy vyžaduje zkušeného administrátora (nejlépe "slackwaristu"); stejně jako další konfigurace: např. případné počeštění distribuce ručně podle návodu pro Slackware a jednotlivé součásti grafického prostředí.
Mé první dojmy z této distribuce jsou smíšené. Zdá se, že pozorované klady (konfigurace v textových souborech, relativní svižnost grafického prostředí) i zápory (řešení závislosti balíčků) jsou podmíněny volbou základní distribuce Slackware. Z vlastního přínosu "pocketlinuxu" pak zůstává ořezaný instalátor neumožňující individuání výběr instalovaných programů, ořezané "KDE Light" s ještě ořezanější nabídkou pouze některých fakticky nainstalovaných aplikací.
Sympatická může být snaha o "něco jiného" v poněkud uniformním světě KDE a snad také o optimální předvýběr nejdůležitějších aplikací pro "běžného uživatele", na čemž je ale podle mého názoru třeba ještě intenzivně zapracovat. Distribuci také možná ocení majitelé slabších strojů, i když musím uvést, že na dnešní poměry už dost slabá hardwarová konfigurace (PII 400 MHz 320 MB RAM) nepřekvapila oproti "plné" verzi KDE např. v Gentoo nebo ArchLinuxu žádným citelným zrychlením (vyjma doby startu grafického prostředí samozřejmě). Naopak zmíněná omezení jsem coby "power user" pociťoval citelně, až nelibě.
Shrnuto a podtrženo: "pocketlinux" je v nynějším stádiu kvůli způsobu instalace a nutnosti ručního nastavování určen hlavně pro zkušené uživatele, jimž může posloužit třeba jako pozvánka do světa Slackware (od něhož se asi prakticky neliší). Naopak zkušení slackwaristi by mohli tuto distribuci možná použít jako základ pro další vlastní úpravy nějakých jednoúčelových uživatelských stanic (informační pointy, internetová kavárna?), k čemuž sám autor nabízí stručný popis postupu tvorby distribuce. Zatím jsem však nenašel dost přesvědčivých důvodů, proč v tomto případě nedat přednost "plnohodnotému" Slackware a vlastní konfiguraci desktopu na míru nebo třeba poměrně vyzrálému Slaxu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
s:aplikace <code>pkgtool</a>:aplikace <code>pkgtool</code>: 
5.1.2006 17:35
genius2000.log | skóre: 10
| blog: poznamky_linuxaka
No, ale kolik paměti se ušetří na tom KDE light, když se musí tahat do ramky tahat Qt a GTK knihovny. To mě moc "pocket" nepříjde.Mne se zda, ze nazev je nestastne zvoleny, nejen kvuli tomu, ze minimalne jedno distro Linuxu(!) uz se tak jmenuje (autor moc nepremyslel). Ale k vlastnimu zameru: podle vseho to vypada, ze "jednoduche" ani "male" to nema byt uvnitr, ale jednoduse to ma vypadat navenek. Z cehoz jsem spis v rozpacich a nelibi se mi to. Ale ty hlasy i tady na abicku, co volaji po "jednoduchem" KDE, ty se prehlidnout nedaji. Tak jsem chtel vyzkouset jeden takovy prakticky pokus...
))
me prijde, ze lidi kterym kde prijde slozite by meli prejit na gnome, protoze si to proste zaslouzi (imho za blbost se plati, kdyz uz nekdo nezvladne ani precist - v nejhorsim pripade ceske - popisky, at dela na necem co se proste az na vyjimky nastavit neda).
jakakoli snaha o degeneraci kde za ucelem jednoduchosti je krok zpet, viz napr nahrazeni pohodlnych a rychlych pop-up menu na pridani apletu odpornym dialogem, ktery musim scrolovat i kdyz ho dam na full screen.
taky si clovek musi predelat zastupce na novy hnus ve stylu ovladacich panelo zpet na kcontrol, aby mel vsechna nastaveni pekne po ruce (jinou vyhodu nez ze se to _mozna_ natahne rychleji nez kcontrol nevidim, ovsem v pripade ze mate 1GB ram a prelink je vas kamarad vas ta ctvrt sekunda pri opakovanem spousteni nijak neprudi ))).
kde prece vzdycky byvalo nastavitelne a mocne (ok, nasly by se i dalsi okenni manazery, ale pokud nekomu nevadi jaky je kde bumbrlicek, da se nakonfigurovat od grafikou a aktivnimy hejblaty posete splacaniny az po prostredi bez panelu s konzoli na pozadi, vyuzivat pouze klavesove zkratky a vyhody poskytovanych ioslaves apod), osekavani featur a postupne tupnuti je zas domena gnome, takze prosim, pokud vam prijde kde moc slozite, zkuste gnome (pokud vam poskytovane funkce budou vyhovovat, myslim ze se da s kde smele srovnat, nekde ma dokonce i neco navic ....). zkuste take pochopit ze "ale tohle je hezci" neni argument, a vybirat byste si meli predevsim podle pozadovanych vlastnosti. nijak vam nechci zakazovat koupit si na svazeni hnoje raketoplan discovery, ale traktor s valnikem vam poslouzi lepe a ridi se jednoduseji ...
kdyz s kde dokaze pracovat i moje matka, ktere delal problemy ovladac na tv, a ovladace na video se bala 5 let, nechapu jak zvladnou lide kricici po zjednoduseni pocitac vubec zapnout (a pochopit princip mysi )).
konec koncu proc jeste nikdo neprisel s tim, ze lide kterym nedela problemy cist a nad prectenym _UVAZOVAT_ jsou v mensine a nezacalo se s jejich intenzivni ochranou ? feministky, homosexualove, cernosti a vsechny dalsi cetne mensiny si uspesne vydupou prakticky cokoli, ale kde jsou zakony ze v kazde spolecnosti o vice jak X lidech musi byt zamestnano alespon X procent lidi, kteri nemaji v hlavach nasrano, nejlepe na vedoucich a dalsich klicovych pozicich ? a co statni sprava, vlada atd ? kdyz pomineme zlodeje (a vyzirky, podplatne a podvratne zivly atd )), kolik skody staci vykonat clovek, ktery stiskne (hlasovaci) tlacitko, bez toho, aby si precetl co vlastne macka, nebo zapremyslel nad tim co a proc vlastne dela ?
bude se tedy v budoucnu rikat ze setkani s blbcem vam muze znicit nejen den (nekdy i zivot), ale i oblibene desktopove prostredi ? doufam ze ne !!!
Rád bych se dozvěděl kolik po instalaci zabere místa na disku. Nacpal bych to na 640MB HDD?Tezko. Nejde o doslova "malou" distribuci a pri instalaci neni mozne ovlivnit jeji podobu. U me zabira (vcetne doinstalovaneho OpenOffice.org a nekterych drobnosti) asi 1,5 G.
5.1.2006 16:12
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
Myslim ze se ani nebudu ucastnit ucastnit na "petizeni zdroju"
5.1.2006 15:12
5.1.2006 17:49
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Mne to taky pripada jako ocesany Slackware, s trochu upravenym installatorem a se zmrsenym KDE.Nevim, do jake miry je Slackware ocesany (jelikoz tohle distro neznam), ale vypada to pouze na ocesany instalator. KDE je ovsem "zmrseno" programove. Kazdopadne ukazka, jak to dopada, kdyz se nekdo pokusi udajne slozite KDE zjednodusit. BTW clanek taky neni reklamni shot :) Na druhou stranu, neni to nepouzitelne, treba se to nekomu muze libit, az to bude vychytane. Problem je, ze vubec neni jasna cilova skupina: k ovladani je treba zkuseneho admina a naopak se schovavaji (vypinaji) funkce a moznosti je nastavovat. Myslim, ze kdo sahne rovnou po Slackware, o nic neprijde... a timto distrem nic moc neziska. Takovy osobni pocit je, ze to ma byt neco jako linuxove Windows.