Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Tu druhou můžeme provést i vzdáleně přes VNC pomocí parametru linux vnc. Pokud chceme instalaci zabezpečit heslem, zadáme linux vncpasswd=heslo. Jenom je škoda, že podobná možnost chybí u textové instalace.Zkoušel jsem to jednou u fedory a šlo tam instalovat vzdáleně přes telnet. Provádět už instalaci po síti je skvělá vychytávka

Nevýhoda u toho telnetu je, že se nedá přepnout na další konzole (příkazový řádek, výpis logů, ...)
Ostatně, kdo by používal server na psaní textových dokumentů?Pravděpodobně ti stejní, co by jej používali na kreslení v Gimpu
Na serveri nema OO co robit a ani graficke prostredie.Můžete své tvrzení nejak dokázat?
Zajímavější by bylo uvést verzeZáměrně jsem čísla verzí z recenze vypustil, protože RHEL 5 už není nový produkt a dá se očekávat, že pro verze programů obsažených na instalačních médiích již bylo připraveno (a backportováno) mnoho oprav, které si uživatelé prostřednictvím RHN nainstalují. Připadá mi proto zbytečné a spíše matoucí uvádět výčet verzí.
linux telnet

Pripada mi, ze mnozi z Vas stale nepochopili. ... Pridana je placena podpora 24/7, kterou zkuseny profesional nepotrebuje + nekolik UI pro zjednodusenou konfiguraci. ... samozrejme kazdy vetsi IT subjekt vi a proto se nenecha zlakat takovouto agitackou na RH.Ty jsi nepochopil
Pokud by melo RH zivit UI pro konfiguraci tak uz davno zadny RH neexistuje... ani predpoklad, ze zakaznici jsou nezkuseni uzivatele nechajici se oblbnout marketingem je hodne mimo.
Vetsina z vyznamnych zakazniku RH se naopak orientuje v tom co chteji hodne dobre (a umeji si sve mnoha-milionove investice spocitat) a zamestnavaji vetsinou cela oddeleni lidi schopnych administrace (i bez klikani).
To co chteji je support na urovni, ze ten kdo support poskytuje tak je schopen problem *vyresit* a to i u veci co je komunita uz davno nepodporuje. Vyresit != napsat do nejakeho linux fora, ale schopnost vygenerovat opravu, udelat QA, rozdistribuovat zmenu a pripadne se postarat o zacleneni zmeny do upstream kodu.
RH/Novell take casto resi veci co jsou standardne pro linux komunitu neatraktivni pripadne je upstream uplne mrtvy.
Dalsi pomerne velkou oblasti jsou certifikace. Tem opradu velkym se vyplati kupovat doporuceny HW + SW, admistrovat stroje pomoci RHN apod.
Predstava, ze pro kazdou firmu najdete nadseneho linuxare shopneho resit libovolne problemy je utopie. Predstava, ze kdyz jsem schopen (ekonomicky unosne) udrzovat sve 2-3 servery se svou nekomercni distribuci tak ze toho budu schopen stejne dobre u 1000 stroju je o hodne prehnanem sebevedomi.
Zakaznici RH jsou prave vetsi IT subjekty (casto primo dalsi SW/HW firmy).
placena podpora 24/7, kterou zkuseny profesional nepotrebujezkuseny profesional si zpocita, ze je vyhodnejsi si zaplatit tuhle podporu, nez si nekde v zaloze drzet a zivit hromadu zkusenych profesionalu, aby mu v pripade problemu bugfixovali produkty tretich stran
Tiskni
Sdílej: