Red Hat Enterprise Linux 5

8. 2. 2008 | Filip Bartmann | Recenze | 14248×

Letmý pohled na pátou verzi nejúspěšnější enterprise distribuce. Popis instalace, softwarového vybavení a rozdílů mezi verzemi Server a Client.

Client vs. Server

Dříve byl Red Hat Enterprise Linux k dispozici ve čtyřech verzích. Pro server byly určeny Advanced Server (AS) a Enterprise Server (ES). Klienti používali verze Workstation a Desktop. To se teď mění, protože nově existují pouze dvě vydání Server a Client. Server je obsažen na 5 CD a Client na 6 CD. K oběma je dispozici ještě navíc tzv. Supplementary CD, které obsahuje proprietární software jako Adobe Acrobat Reader a RealPlayer.

Instalace

Instalaci, jak je u Red Hatu zvykem, zajišťuje Anaconda. Po vložení prvního CD do mechaniky máme na výběr mezi textovou a grafickou instalací. Tu druhou můžeme provést i vzdáleně přes VNC pomocí parametru linux vnc. Pokud chceme instalaci zabezpečit heslem, zadáme linux vncpasswd=heslo. Jenom je škoda, že podobná možnost chybí u textové instalace. V případě vzdálené instalace pomocí VNC jsme nejprve vyzváni ke konfiguraci síťové karty. Máme-li dostatek paměti, což se u serveru předpokládá, nastartuje grafický režim, ve kterém nás uvítá nové logo RHEL - celé vyvedené v červené barvě.

Následuje výběr jazyka a rozložení klávesnice. Poté jsme vyzváni k zadání čísla registrace do Red Hat Network. Pokud číslo ještě nemáme, stačí zadat Skip entering Installation Number a potvrdit pomocí tlačítka Budiž. Nastavení rozdělení disku je řešeno obvyklým způsobem, který hodnotím jako docela vydařený. Můžeme z disku odstranit všechny oddíly nebo pouze ty linuxové, použít pouze volné místo anebo si vytvořit rozdělení vlastní. I pokud použijeme automatické rozdělení, tak stačí zaškrtnout Prohlédnout a upravit rozložení oddílů a můžeme si oddíly ještě upravit. Pokročilé nastavení zahrnuje přidání iSCSI nebo zákaz zařízení dmraid. Při manuálním rozdělování disku můžeme použít LVM i RAID. Po provedení změn jsme ještě upozorněni na oddíly, které budou naformátovány. Dalším logickým krokem je zavaděč GRUB - můžeme určit, jestli jej chceme nainstalovat do hlavní zaváděcí oblasti, nebo neinstalovat vůbec. Také lze změnit položky, které bude GRUB nabízet, případně nastavení zaheslovat. Instalaci GRUBu jinam než do MBR zajistíme zaškrtnutím Nastavit pokročilé volby zavaděče.

Pokračujeme nastavením síťové karty, kde si vybereme, jestli se má používat DHCP a jestli je i jméno počítače určeno pomocí DHCP serveru. V případě manuální konfigurace jsou k dispozici obvyklé volby jako IP adresa/síťová maska, výchozí brána a jmenné servery. K novinkám, které již byly uvedeny ve Fedoře 6, patří i podpora pro adresy IPv6. Co se týká nastavení hodin, tak tam by již všechno mělo být v pořádku, a tak stačí pouze rozhodnout, jestli hardwarové hodiny používají čas UTC. Posledním krokem před instalací balíčků je heslo superuživatele - roota.

Oproti předchozí verzi RHEL byl zásadně přepracován výběr instalace balíčků. Nejdříve je nabízeno rozhodnutí, jestli chceme systém používat v kanceláři, pro vývoj softwaru nebo jako web server. Pokud nám toto rozdělení nevyhovuje, můžeme je v dalším kroku důkladněji upravit. Po zvolení všech potřebných balíčků si ještě systém určí, které další balíčky potřebuje kvůli závislostem. To je poslední možnost instalaci zrušit, protože po kliknutí na tlačítko Další již instalace započne formátováním disku.

Po úspěšné instalaci jsme vyzvání k restartu počítače.

První kroky

Po instalaci jste přivítání tradičním redhatím firstbootem. Nejprve musíme potvrdit licenční smlouvu, následuje nastavení firewallu, kde máme na výběr, jestli chceme firewall zapnout. Pokud ho zapneme, tak můžeme povolit nejdůležitější porty, které stačí vybrat pomocí zaškrtávátka. Pokračujeme nastavením SELinuxu. Novinkou je nastavení Kdumpu, pomocí kterého můžeme zjišťovat chybové výpisy jádra. Datum a čas lze nastavit ručně anebo využít služeb serverů NTP.

Dostáváme se ke konfiguraci aktualizací, které nabízí Red Hat Network. Nejprve určíme, jestli chceme používat hlavní server nebo takzvanou proxy a satelit. Protože se jedná o placenou službu, musíme zadat rovněž uživatelské jméno a heslo, případně si vytvořit nový účet. V případě nového účtu zadáme jméno, pod kterým bude náš systém v RHN vystupovat, a prohlédneme si nastavení přístupu do RHN.

Ještě si vytvoříme běžného uživatele a zkontrolujeme zvukovou kartu, pokud ji náhodou server obsahuje. Na úplný závěr konfigurace máme možnost doinstalovat si software z dalších CD.

Po tomto se před námi ukáže přihlašovací manažer GDM s rudou tapetou, kde zadáme uživatelské jméno a heslo, které jsme si před chvilkou vytvořili. Jako výchozí grafické prostředí naběhne (jak je u Red Hatu zvykem) Gnome, tentokrát ve verzi 2.16. I tam se vyskytuje nová rudá tapeta.

Enterprise Server

Nejprve se podíváme na serverovou část distribuce. Jak jsem již zmiňoval, hlavním grafickým prostředím je GNOME, který obsahuje všechny běžné nástroje jako WWW prohlížeč Firefox nebo správce balíčků, který byl ještě v betaverzi nedodělaný a při provádění akcí přestával reagovat.

Velmi dobrým vylepšením je setroubleshoot browser, který zobrazuje a vysvětluje problémy SELinuxu. Poskytne velmi podrobný popis, proč se něco nedaří. Dalším novým kouskem je Virtual Machine Manager, pomocí kterého se můžeme jednoduše seznámit s virtualizačním řešením Xen. Protože nám nabídne přehledného průvodce, můžeme virtuální stroj jednoduše nakonfigurovat.

Bohatě jsou zastoupeny vývojové nástroje, například KDevelop pro obvyklé jazyky, Umbrello (nástroj na práci s UML diagramy), návrhář UI Glade, Quanta pro vývoj webu a také Qt Designer nebo Eclipse. Kromě toho neschází vybavení pro provoz CVS či SVN serveru. O zařazení Mona se neuvažuje. Z grafiky nemůže chybět GIMP, ale kancelářské programy jako OpenOffice.org nebo KOffice v instalaci, vzhledem k serverovému určení, nenajdeme. Ostatně, kdo by používal server na psaní textových dokumentů?

Ze skutečně serverových programů nesmí chybět Apache a Tomcat. Databázi můžeme provozovat pomocí MySQL, PostgreSQL nebo SQLite3. Vedle databáze potřebujeme pro tvorbu dynamických WWW stránek také nějaký skriptovací jazyk. Mezi nejznámější určitě patří PHP nebo Perl či Python. Pro vzdálené přihlášení samozřejmě použijeme SSH. V případě, že plánujeme používat nějaké Windows klienty, tak se nám bude zcela jistě hodit Samba.

Poštu můžeme přepravovat pomocí oblíbeného Postfixu, staršího Sendmailu (který je nakonfigurován jako výchozí), případně lehčího Eximu. Klienti si ale potřebují e-maily také vyzvedávat, k čemuž využijeme IMAP/POP3 servery Cyrus-imapd nebo Dovecot. V souvislosti s mailem se hodí zmínit velice užitečný logwatch, který kontroluje systémové logy a každý den zasílá administrátorovi jejich souhrn. DNS zprovozníme s Bindem.

Velkou devízou páté verze RHEL je zařazení aktuální verze SELinuxu, jež významně zvyšuje zabezpečení, které je u serveru vždycky zapotřebí. Tato verze zavádí mimo starší targeted policy i novější strict a mls (Multi level security), takže si můžeme přizpůsobit pro přístup k serveru oprávnění opravdu velmi dobře.

Enterprise Client

Jak je z názvu patrné, tak se jedná o verzi určenou na pracovní stanice, která nahrazuje předchozí Workstation a Desktop. Instalace je se Server verzí totožná. Po instalaci se nám nastartuje jako výchozí prostředí opět GNOME, i když je možné vybrat si i alternativní KDE. Když se ale podíváme do nabídky programů, zjistíme, že je o mnoho bohatší, a dokonce lze použít i kompozitního správce oken Compiz, což u serveru stejně nemělo smysl.

Jako kancelářský balík je použit OpenOffice.org. Rovněž bohatěji jsou zastoupeny i různé hry, ale nechybí ani serverové programy, takže si můžeme třeba vyzkoušet na desktopu WWW stránky předtím, než je umístíme na server. Stejně tak lze provozovat i vlastní poštovní server. Neschází ani možnost zabezpečení pomocí SELinuxu.

Závěr

Distribuce obsahuje všechny nutné serverové součástí a ani na serveru nechybí grafické rozhraní, i když by tam vlastně ani nebylo potřeba. Začínajícím správcům zcela jistě pomohou jednoduchá nastavovátka pro základní serverové programy jako Apache, DNS server Bind a Sambu. Velmi silnou součástí je Red Hat Network, který umožňuje hodně akcí souvisejících se správou serverů automatizovat nebo ulehčit.

Když se rozhodneme použít verzi Client, tak také nebudeme zklamáni. Získáme totiž výborně vybavenou a stabilní distribuci, kterou zcela jistě můžeme nasadit na jakýkoliv kancelářský počítač, jenž lze rovněž využít i jako menší server. Jak server, tak i klienta můžeme dobře zabezpečit pomocí několika úrovní systému SELinux.

       

Komentáře

[ext3fs]

Zakoupili jsme RHEL 5 do firmy na e-mailovy server.

Postrehy:

- postfix je v podivne stare verzi + neni kompilovan s podporou mysql - pro reseni Postfix + Courier-IMAP + maildrop (uzivatele v mysql) neni distribuce temer vubec pripravena a vetsina balicku neexistuje, nebo nejde sestavit .) Takze velke mnozstvi programu se muselo rucne kompilovat.

Zaver:

Za ty penize bych to jiz nikdy nekoupil. Jedine "plus" vidim v tom ze se jedna o "komercni/profi" distribuci, takze mame papir, ze to je nejak garantovane .)

[michich]

Ve spec souboru balíčku postfix je na začátku: %define MYSQL 0

Tady se to dá změnit a rebuildnout RPMko. Takto upravený postfix už nebude oficiálně podporovaný, ale možná je to lepší než si ho sestavovat z normálních zdrojáků.

Ve Fedoře byla podpora MySQL v postfixu zapnuta teprve v listopadu. Do RHEL se to dostane asi až s verzí 6.

Které programy chyběly? Nejsou aspoň některé z nich třeba v EPEL?

[Jiří Lisický]

Tu druhou můžeme provést i vzdáleně přes VNC pomocí parametru linux vnc. Pokud chceme instalaci zabezpečit heslem, zadáme linux vncpasswd=heslo. Jenom je škoda, že podobná možnost chybí u textové instalace.

Zkoušel jsem to jednou u fedory a šlo tam instalovat vzdáleně přes telnet. Provádět už instalaci po síti je skvělá vychytávka
Možné volby viz. Anaconda Options

Nevýhoda u toho telnetu je, že se nedá přepnout na další konzole (příkazový řádek, výpis logů, ...)

[satanatas]

máme už dlouho rhel4 a jediný důvod proč tam není jiná distribuce zadarmo je taky kvůli tomu papíru, že je to koupený a je to "profi". managoři jsou holt už takoví.

[Michal Vyskočil]

Ostatně, kdo by používal server na psaní textových dokumentů?

Pravděpodobně ti stejní, co by jej používali na kreslení v Gimpu

[Petr (DotaZ) Jakubec]

taky me to trklo...

Xka na serveru jsou vubec celkem kontroverzni. natoz gimp a podobne kraviny...

jo a to rude prostredi: mozna by si mel RH uvedomit, ze jeho sw je na praci a pracuji s nim lide a prispusobit se tomu. rude pozadi by pouzival snad jen autista!

skoda ze se neda koupit Debian EL (AS ci jina super zkratka) myslim, ze by na tom rozhodne byl dobre, je to velmi dobra volba.

[Michal Vyskočil]

Jak Gimp, tak OO.org se dají používat i neinteraktivně, takže oboje má svoje serverové využití. Proto mě zaujal argument s OOo

[Lukáš Kotek]

Mě se naopak celkový rudý tón RHEL velice líbí, takže je to skutečně relativní.

[Tomáš Veselý]

No OO má na serveru určitě větší smysl, než GIMP. Psát na tom asi nikdo nic nebude, ale na čtení dokumentace by tam něco být mělo(pravda OO je kanón na vrabce, ale zase má asi nejlepší kompaktibilitu jak s ODF, tak formáty MSO)

[Pista]

Dokumentaciu si mozete citat na svojej pracovnej stanici. Na serveri nema OO co robit a ani graficke prostredie.
Debian je Debian.

[Jiří Lisický]

Nezapomeňte na to že X Windows System funguje po síti. Takže si OO nainstalované na serveru, na kterém není spuštěné grafické prostředí můžete pustit tak, že se bude zobrazovat přes váš Xserver na desktopu.

[rich]

Na serveri nema OO co robit a ani graficke prostredie.

Můžete své tvrzení nejak dokázat?

[berger]

Zeby to bola zakladna bezpecnostna poucka? Na serveri ma bezat iba tak vela veci, ktore su nutne na to aby splnal poziadavky na neho kladene. Takze na vacsine servrov gui nema co robit. Aj ked istotne existuju pripady, ked je gui prave to co ma na serveri bezat (server pre tenkych klientov)

[OndraZX]

To jsou male veci. Ve verzi 4 byl po standardni instalaci (default vyber baliku) vychozim prohlizecem webu v prostredi Gnome hadejte co? - samozdrejme Konqueror. jak logicke.

Ja si porad myslim, ze Enterprise distribuce jak RHEL tak SLES i kdyz obsahuji zajimave technologie a maji support, tak jsou to neuveritelne splacaniny - jako by vyvojari u toho vubec neuvazovali.

Navic ja razim cestu jednoduchosti - co je jednoduche se jen tak nepokazi - instaluji zakladni system + potrebnou aplikaci - nic vic. Na co mam na serveru X, a napr. Gnome s Gimpem - a pak bezpecnost resit SElinuxem a firewaly. Podivejte se, co vsechno po default instalaci na Enterprise serverech bezi. Uz i Microsoft u Win 2003 serveru pochopil, ze v jednoduchosti je sila a po instalaci zadna sitova sluzba nebezi.

[LuděkS]

Např. EyeOS využívá OOo pro dokumenty. Takže pokud by někdo na tom serveru chtěl EyeOS s Apachem provozovat, OOo se mu může hodit..

[Ján Chrastina]

Ja som rozčarovaný z Red Hatu 5. Po inštalácii sa nedá prihlásiť na ssh. Firewall a SELinux som vypol, upravil som /etc/hosts.allow ale po sieti sa na ssh nedá dostať. Pokus o pripojenie skončí s hláškou "Connection refused". Lokálne ssh funguje. Myslím že ssh by malo fungovať po inštalácii aspoň tak ako v Debiane. Nemám čas prechádzať fóra a rozchádzať takú základnú vec ako je vzdialený prístup.

Neviete náhodou niekto ako povoliť ssh na RedHate?

[michich]

ssh funguje hned po instalaci i při zapnutém firewallu (samozřejmě s povoleným portem) a SELinuxu. Něco musí být špatně u tebe. Neudělal jsi nějakou chybu právě při úpravě toho hosts.allow?

[Ján Chrastina]

Tak som preinštaloval celý RedHat a ssh funguje. Čudné, ale poteší.

[melkors]

Zakladni otazky:
- je ssh vubec nainstalovano?
- funguje sit?
- jak se to chova, kdyz je prazdny hosts.allow i hosts.deny?

Jinymi slovy: PEBKAC!

[Lukáš Zapletal]

Tak ssh jde určitě, chyba není na vysílači. Nezkoušíte to náhodou jako root? Zkontrolujte si svoji ssh konfiguraci, něco musí být špatně. Firewall nebo něco jiného. Takhle to rozvrtat hned při instalaci, to se jen tak někomu nepodaří.

[springer]

chybi take v rh-el5 startovaci script pro freshclam, jako v Centos? To je to jedine, co musim delat od ruky. Jinak pro kombinaci exim,cyrus,amavis,clamav je to dobre pripravene - musi se extra instalovat asi jenom 40 rpm's. To je ta vyhoda OSS, jde vsechno a nic zaroven ...

[cthulhu]

verze RHEL5 (oproti verzi 4) bohuzel pri instalaci nenabizi nic jako "minimum installation" coz je jiste krok (slabe slovo) zpet..

[Lukáš Zapletal]

Tohle je fakt dost blbý, v CentOSu to naštěstí jde.

[cenda]

Nevíte někdo kolik takové enterprise řešení stojí? Na stránkách redhatu jsem to nenašel a nedokážu si to vůbec představit. ˇRekněme tak pro firmu do 100PC (přechod z win na linux), pošta a nějaký file server. dík

[LuděkS]

Napište si do firmy Servodata, měli by to vědět přesně.

[OndraZX]

http://shop.qcm.cz/inshop/linux/red-hat-linux/

[Lukáš Zapletal]

Serverový popis dost slabý, "nesmí chybět Apache" nebo "můžeme použít Postfix". Zajímavější by bylo uvést verze, co je nového na poli nástrojů, zabezpečení, nové technologie. Pro člověka používajícího RHEL na serveru je důležité vědět, co je nového v páté verzi. Recenze se mi celkově nelíbila.

[Robert Krátký]

Zajímavější by bylo uvést verze

Záměrně jsem čísla verzí z recenze vypustil, protože RHEL 5 už není nový produkt a dá se očekávat, že pro verze programů obsažených na instalačních médiích již bylo připraveno (a backportováno) mnoho oprav, které si uživatelé prostřednictvím RHN nainstalují. Připadá mi proto zbytečné a spíše matoucí uvádět výčet verzí.

[Lukáš Zapletal]

Mám opačný názor. Není to nejnovější produkt, ale stále aktuální. U těchto serverových distribucí plyne čas trošičku pomaleji. Nicméně čísla verzí bych klidně i oželel...

[maleprase]

Tu druhou můžeme provést i vzdáleně přes VNC pomocí parametru linux vnc. Pokud chceme instalaci zabezpečit heslem, zadáme linux vncpasswd=heslo. Jenom je škoda, že podobná možnost chybí u textové instalace.

RHEL 5 jsem neinstaloval ale ve fedore funguje linux telnet

[Druid]

kde se da v RED HATu vypnout star X serveru ? dekuji

[Aldagautr]

co zmenou runlevelu?

[Jiří Lisický]

tam kde ve většině ostatních Linuxů
změnou default runlevelu v /etc/inittab

[Nuphar]

Zdravím,
zkoušel jsem si chvilku na notebooku hrát si remasterem RH EL, Scientific Linux 5.1 (https://www.scientificlinux.org/) a dopadlo to bídně... ;) Instalátor mi nenašel správné rozlišení 1280x800, což není překvapivé, ale nepodařilo se mi to spravit ani po hosinovém boji s 915resolution (grafika je Intel). Podobně jsem prohrál i s ovladačem na wifi (Broadcom, bcm43xx). Poté, co jsem přidal komunitní repozitáře (předvoleny, stačilo povolit), rozšířená verze Yumexu se jen horko těžko vypořádávala s verzemi a závislostmi. Systém nezkonfiguroval ani zvukovku od Intelu...
Nicméně abych jen nehanil, ten systém na mě působil velice robustně a spolehlivě. Na server bych si jej klidně dal. Na notesy to zjevně není, ale co dělal, dělal spolehlivě. Žádné potíže se stabilitou programů, vše skvělé.

[I.M.]

Pripada mi, ze mnozi z Vas stale nepochopili. RedHat je pouze jednou z mnoha kombinaci svobodnych programu zastresenych GNU foundation a kernelu Linux. Pridana je placena podpora 24/7, kterou zkuseny profesional nepotrebuje + nekolik UI pro zjednodusenou konfiguraci, ktere slouzi jako abstrakce nad textovymi konfiguracnimi soubory typu *.conf, ktere by prave kazdy mel byt schopen editovat ve vi(m) ci emacs / ed nebo jinych editorech. Dle meho nazoru neni horsi administrator nez ten, kdo se nauci pracovat pouze s abstrakci a skutecne nakonfigurovani systemu pote absolutne vubec nezvlada. Dalsi obrovske minus techto UI je nejednotnost, cili pokud by se nekde preslo z redhatu napriklad na OpenBSD za ucelem vyssiho vykonu, nizsich naroku na operacni pamet RAM, vyssi bezpecnosti uz v defaultni instalaci a lepsiho systemu balicku / lepsi dokumentace, tak by byl takovy "abstraktni administrator" s prominutim vite kde... Co se tyce serveru, neni nad UNIX a to samozrejme kazdy vetsi IT subjekt vi a proto se nenecha zlakat takovouto agitackou na RH.

[Karel Zak]

Pripada mi, ze mnozi z Vas stale nepochopili. ... Pridana je placena podpora 24/7, kterou zkuseny profesional nepotrebuje + nekolik UI pro zjednodusenou konfiguraci. ... samozrejme kazdy vetsi IT subjekt vi a proto se nenecha zlakat takovouto agitackou na RH.

Ty jsi nepochopil

Pokud by melo RH zivit UI pro konfiguraci tak uz davno zadny RH neexistuje... ani predpoklad, ze zakaznici jsou nezkuseni uzivatele nechajici se oblbnout marketingem je hodne mimo.

Vetsina z vyznamnych zakazniku RH se naopak orientuje v tom co chteji hodne dobre (a umeji si sve mnoha-milionove investice spocitat) a zamestnavaji vetsinou cela oddeleni lidi schopnych administrace (i bez klikani).

To co chteji je support na urovni, ze ten kdo support poskytuje tak je schopen problem *vyresit* a to i u veci co je komunita uz davno nepodporuje. Vyresit != napsat do nejakeho linux fora, ale schopnost vygenerovat opravu, udelat QA, rozdistribuovat zmenu a pripadne se postarat o zacleneni zmeny do upstream kodu.

RH/Novell take casto resi veci co jsou standardne pro linux komunitu neatraktivni pripadne je upstream uplne mrtvy.

Dalsi pomerne velkou oblasti jsou certifikace. Tem opradu velkym se vyplati kupovat doporuceny HW + SW, admistrovat stroje pomoci RHN apod.

Predstava, ze pro kazdou firmu najdete nadseneho linuxare shopneho resit libovolne problemy je utopie. Predstava, ze kdyz jsem schopen (ekonomicky unosne) udrzovat sve 2-3 servery se svou nekomercni distribuci tak ze toho budu schopen stejne dobre u 1000 stroju je o hodne prehnanem sebevedomi.

Zakaznici RH jsou prave vetsi IT subjekty (casto primo dalsi SW/HW firmy).

[Aldagautr]

placena podpora 24/7, kterou zkuseny profesional nepotrebuje

zkuseny profesional si zpocita, ze je vyhodnejsi si zaplatit tuhle podporu, nez si nekde v zaloze drzet a zivit hromadu zkusenych profesionalu, aby mu v pripade problemu bugfixovali produkty tretich stran

[LuděkS]

Jen bych dpolnil, že to není "jen" přidadná podpora, ale i nástroje, které značně zjednodušují správu velkého počtu serverů. To je výrazná přidaná hodnota. Mám na mysli RHN, J-Boss, Satelite a další...

[I]

Stale jsem si nevsiml toho, ze by RedHat provadel bugfixy libovolneho OpenSource na pozadani (l)usera. Napriklad muze MySQL ztracet databazovy kurzor, coz je zavazny bug, ktery se samozrejme nekde projevi, ja bych problem resil downgradem zpet na funkcni verzi, ale vy tvrdite, ze pote co nekdo zavola technickou podporu RedHat, tak ti chlapci z cista jasna MySQL fixnou, zaslou bug report jeho skutecnym developerum a inkluduji patch pro upstream? Wonderful world, ve kterem zijete... =)

Napsal jsem ze zkuseny profesional technickou podporu nepotrebuje, protoze jsem se osobne zatim nesetkal ani jednou s pripadem, kdy by tato podpora byla uzita oduvodnene a to urcite nebudu jediny, kdo ma spise zkusenosti s tim, ze clovek, ktery snad omylem zacal pracovat jako administrator nevi jak nakonfigurovat kuprikladu masquarade ci packet filter s default policy DROP a tak zavola technickou podporu RedHat, ze mu nic nefunguje, ze mu to vypise pokazde stejnou chybovou hlasku, ..., a daji to nejak dohromady, pricemz si zakaznik mysli, ze ta podpora je od toho.

[michich]

To, že zákazník ohlásí bug, Red Hat to opraví a pošle patch do upstreamu, se děje běžně.

[Jakub Suchy]

Delal jsem to nejmene jednou (tento tyden zrovna podruhe a potreti).

Nasli jsme bug v dovecotu ve spojeni s LDAPem, poslali ho na Red Hat Support. Red Hat ho fixnul a poslal nam opravena RPMka pro nasi verzi RHEL. Fix se pote verejne objevil v nejblizsim updatu dovecotu.