Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Tento systém je rozdělen do čtyř částí:
Po přihlášení se dostaneme na titulní stránku nazvanou Your RHN. V horní části vidíme sedm záložek se jmény Your RHN, Systems, Errata, Channels, Schedule, Users a Help. V levé částí je umístěno menu. Na první záložce si můžeme nastavit náš RHN účet: kontakt, různá přizpůsobení (jestli si chceme nechat zasílat mail, pokud je pro některý náš systém dostupná aktualizace, nebo co se má zobrazit na titulní stránce). Dále se zde ještě nachází nastavení přihlášených systémů.
Pokud na některou z možností klikneme, dostaneme se na druhou záložku - Systems, kde se dozvíme takové informace jako DNS jméno našeho systému, IP adresu, jaké je použito jádro, kdy byl systém registrován a naposledy nastartován, a také, jestli není zamčený (viz níže). Pomocí System Groups lze systémy sdružovat do skupin a přiřazovat jednotlivým skupinám administrátory.
Se zvolenou skupinou lze pracovat pomocí volby System Set Manager. Zde můžeme vzdáleně aplikovat odpovídající Errata (opravy), Instalovat, Aktualizovat, Odinstalovat, Ověřit balíčky, Přidávat a Odebírat systémy ze skupin a Upravovat aktivované kanály. Nechybí ani možnost vzdáleného restartu systémů.
Zvláštní zmínku si zaslouží tvorba tzv. Kickstart souborů, pomocí kterých lze automatizovat instalaci systému. Pokud si chceme takový soubor vytvořit, nejprve si z menu vybereme položku Kickstart -> Distributions a tlačítkem create new distribution si otevřeme novou stránku, na které si nadefinujeme popisek distribuce, www adresu, odkud se budou stahovat balíčky, kanál, který bude pro instalaci použit, a RPM balíček s autokickstartem. Po vyplnění klikneme na tlačítko Create kickstart distribution.
Abychom si konečně vytvořili kickstart, vybereme Kickstart -> Profiles a klikneme na tlačítko create new kickstart profile, které spustí jednoduchého průvodce, ve kterém si určíme základní věci: jméno profilu a verzi RHEL. Z rozbalovacího menu si vybereme tzv. Kickstartable Tree, což je vlastně distribuce, kterou jsme si vytvořili v předcházejícím kroku. Po kliknutí na tlačítko Next si vybereme, jestli budou balíčky na URL definované v Kickstartable tree, nebo si chceme vytvořit jinou adresu pro stahování. Ve třetím kroku průvodce dvakrát zadáme heslo roota.
Teď se konečně na obrazovce ukáže několik karet, ve kterých si můžeme nastavit pokročilé volby instalátoru, které zahrnují i takové věci jako určení, ze kterých IP adres bude kickstart použitelný, nastavení sítě, SELinuxu, vytváření aktivačních klíčů nebo tvorbu skriptů, které se mají při instalaci provést. Vytvořený kickstart si můžeme uložit nebo, po zadání speciálního parametru při spouštění instalace, stáhnout z RHN.
Na záložce Errata si můžeme prohlížet opravy pro naše systémy a případně je aplikovat.
K softwaru nás dovede záložka Channels. Právě tady si můžeme prohlížet objednaný software, který si zde můžeme i stáhnout.
Jednotlivé akce si můžeme také naplánovat, což umožňuje záložka Schedule, kde jsou akce rozděleny na čekající (Pending actions), nepovedené (Failed actions), hotové (Completed actions) a archivované (Archived actions).
Na následující záložce si můžeme přidat další uživatele, kteří mohou mít přístup k ovládání našich systémů přes RHN. Přidaným uživatelům lze omezit přístup k určeným skupinám systémů, případně přímo na úrovni jednotlivých systémů. Dokonce je možné vyplnit i adresu bydliště.
Další věc, kterou RHN nabízí, je tzv. Proxy server. Ten upotřebíme v případě, že máme hodně serverů, které nemají přímý přístup na internet. Pokud jej využijeme, pak nám stačí pouze jeden server s přístupem na internet a na tento server odkážeme ostatní stroje, které jej budou využívat jako Cache/Proxy server.
Silnější variantou Proxy serveru je Satellite server, který umožní lokální běh RHN, při kterém si můžeme RHN network nakonfigurovat podle představ a balíčky stahovat přímo z našeho serveru. Právě s tímto systémem je spojena možnost monitorování jednotlivých systémů a samozřejmě upozornění na výpadek.
Obě možnosti lze kombinovat: můžeme mít například za firewallem umístěný Satellite server a za ním třeba několik Proxy serverů, což umožňuje velmi dobré škálování.
Tím jsme si stručně představili možnosti Red Hat Network a příště se podíváme na samotný Red Hat Enterprise Linux.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Být autorem tohoto článku, tak jsem smutný. Ani jeden komentář!Asi proto, že to člověk, který si nemůže dovolit koupit RHEL žel nemůže používat :-/. Jinak to o čem se píše jsou uričitě super věci.