Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Nejprve si ukážeme, jaké novinky nám přináší instalátor Fedory. Hned nás nejspíše zaujme nové grafické téma nazvané Fedora DNA. Protože se jedná o testovací verzi, tak jsme na to hned v prvním kroku upozorněni. Následuje výběr jazyka, samozřejmě si vybereme češtinu. Klávesnici si můžeme vybrat jak qwerty, tak qwertz. Pokud si pozorněji prohlédneme okno instalátoru, tak zjistíme, že z levého kraje zmizely podrobnější instrukce k instalaci.
Dále na nás čeká ten nejdůležitější krok a to rozdělení disku na oddíly. Zde přibylo tlačítko Pokročilé nastavení ukládání dat, které zobrazí dialogové okno s možností Přidat ISCSI target a Zakázat zařízení dmraid. Jinak můžeme nechat instalátor vymazat všechny linuxové oddíly, celý disk, použít jenom volné místo anebo si oddíly nadefinovat sami. Pokud si oddíly vytváříme sami a nastavíme velikost swapu na hodnotu menší, než je velikost RAM paměti v počítači, tak se vypíše varování, abychom to napravili. Jako užitečné rovněž hodnotím, že před definitivním ukončením rozdělování disku se zobrazí seznam formátovaných oddílů.
Následuje nastavení zavaděče systému, kterým je u Fedory tradičně GRUB.
Zde se již delší dobu nic nezměnilo. Můžeme si vybrat pouze, jestli chceme zavaděč instalovat nebo ne. Dále Přidat/Upravit/Odstranit položky zavaděče a Použít heslo pro zavaděč systému, aby nikdo jiný mimo administrátora systému nemohl nastavení GRUBu měnit. Hodilo by se ještě zaheslování jednotlivých položek. Pokud zaškrtneme Nastavit pokročilé volby zavaděče, budeme si v následujícím kroku moci vybrat, kam chceme GRUB nainstalovat (do hlavního zaváděcího sektoru nebo do Prvního sektoru zaváděcího oddílu). Také můžeme použít LBA32 a předat jádru nějaké další parametry. Pokud se častěji přepínáme do konzole, tak zde můžeme připsat parametry vga=.
Po kliknutí na Další se dostaneme ke konfiguraci síťové karty, kde narazíme na další novinku instalátoru - na možnost nastavení IPv6 adresy. Následuje výběr časové zóny, která je, pokud jsme si na začátku instalace vybrali češtinu, správně nastavena. Pak stačí určit, jestli jsou hodiny BIOSu nastavené na UTC, což je, v případě, že máme na počítači nainstalovaný jenom Linux, doporučováno. Ještě nastavení hesla pro superuživatele roota a již se řítíme do finále instalace - výběru balíčků.
Nejprve si můžeme vybrat pouze základní okruh balíčků Kancelář a produktivita, Vývoj softwaru a Web server. Hned pod tím se nachází vylepšení instalátoru a to možnost přidání dalších repozitářů se sw. Implicitně je zde úložiště Fedora Extras. V případě, že nám základní okruh balíčků nevyhovuje, tak si vybereme Upravit teď a budeme si moci balíčky, které chceme nainstalovat, vybrat podrobněji. To je nutností v případě, že chcete používat grafické prostředí KDE, protože, ve výchozím stavu se nainstaluje pouze GNOME. Pro podrobnější nastavení balíčků slouží tlačítko Volitelné balíčky.
Po zkontrolování závislostí se zobrazí poslední doplňující informace o instalaci a stisknutím Další začíná formátování oddílů a instalace vybraných balíčků. Tato část závisí pouze na rychlosti našeho počítače a počtu vybraných balíčků. Pokud instalace proběhla úspěšně, můžeme počítač restartovat stisknutím tlačítka Restartovat.
Po restartu se zobrazí grafické bootování systému a Průvodce prvním nastavením, kde nás čekají poslední kroky, před startem. Potvrdíme zde obligátní licenční smlouvu, upravíme nastavení firewallu, SELinux, datumu a času (včetně použití NTP). Rozhodně nezapomeneme vytvořit obyčejný uživatelský účet, pod kterým budeme pracovat, a nakonec si ještě zkontrolujeme, jestli funguje zvuková karta.
Pro běžnou kancelářskou práci máme v základní instalaci k dispozici dvě nejrozšířenější grafická prostředí KDE 3.5.4 a GNOME v nejnovější verzi 2.16.
Mezi horkou novinku jistě patří zařazení správce oken Compiz, který společně s akcelerovaným X serverem umožňuje mít plochy umístěné na krychli, opravdovou průhlednost oken, třepání oken při přesouvání a další. Toto můžeme zapnout v menu Systém->Nastavení->Další nastavení->Desktop Effects. Rovněž je k dispozici nový editor menu, který je již skutečně použitelný. V Nautilu byl upraven dialog pro změny oprávnění, kde byla přidána také položka, která zobrazuje kontext SELinuxu. Což v Nautilu si můžeme zapnout i jako sloupec při prohlížení souborů. Další vylepšení se týká přesouvání oken mezi plochami, protože stačí chytit danou aplikaci na pruhu úloh nebo v náhledu ploch a přesunout ji na požadovanou plochu.
Mezi další novinky v tomto prostředí patří program baobab pro grafické zobrazení obsazeného místa na disku. Správce napájení také nabízí rozšířené možnosti. Do dialogu Nastavení zvuku přibyla záložka pro konfiguraci zvukových zařízení. Pro jednodušší prohledávání počítače byl přidán Deskbar Applet, který lze propojit i s Beaglem, čímž se jeho možnosti značně rozšiřují. Toto grafické prostředí je postaveno na knihovně glib 2.12.3 a GTK+ 2.10.3.
Co se týče programů specifických pro Fedoru, tak i zde se udály nějaké změny. Úplného přepracování se dočkal dialog pro nastavení tiskáren, který je založený na nejnovějším systému CUPS - nyní využívá více z jeho možností. Přibyl program setroubleshoot pro pohodlnější řešení problémů s SELinuxem. V této testovací verzi ale ještě nefunguje dobře a po otevření logu se zasekne. Další nový program slouží k práci s virtualizačním systémem Xen - jmenuje se Virtual Machine Manager. S jeho pomocí lze nyní jednoduše vytvářet nebo rušit virtuální systémy. Co se týče výchozího správce balíčků, tak ten stále nebyl od poslední verze ve FC5 opraven, aby při stahování a instalaci nevypadal zatuhnutě. Také byla přidána podpora pro šifrování swap a nekořenových oddílů.
Co se týče ostatních programů ve Fedoře, tak musím nejprve zmínit KDE, které je zde obsažené v nejnovější verzi 3.5.4 - žádné převratné novinky oproti FC5 nepřináší. Dokonce ani podporu pro Compiz, což je škoda. Ale je to dáno tím, že hlavní desktopové prostředí je GNOME a tam se soustředí hlavní zájem vývojářů Fedory. Jako základ pro KDE byla použita knihovna Qt 3.3.6. Nachází se zde také Qt4 a to ve verzi 4.2.0-rc1. OpenOffice.org nese číslo verze 2.0.4, KOffice 1.5.2. Firefox je bohužel pouze ve verzi 1.5, i když díky tomu, že Firefox 2.0 již spěje do finále, tak by zde mohl být ten. Grafické prostředí je zajišťováno pomocí X.org ve verzi 7.1.
Pro přehrávání multimédií je k dispozici Totem a Rhythmbox, které se instaluji jako výchozí. Jako další se dá doinstalovat XMMS nebo Amarok. Nejdůležitější linuxové multimediální programy jako MPlayer nebo Xine však scházejí a je nutné je doinstalovat s pomocí dalších repozitářů. Pro nahrávání obrazovky jsou k dispozici dva programy - to Istanbul a Byzanz. Kvůli patentovým omezením chybí podpora pro oblíbený formát MP3.
Média CD a DVD můžeme vypalovat pomocí programů GnomeBaker, Graveman či přímo v Nautilu v GNOME. Pro KDE je k dispozici tradiční K3b.
Pokud byste chtěli použít Fedoru jako server, tak je k dispozici Apache 2.2.3, PHP 5.1.6 a MySQL 5.0.22. Samozřejmě nechybí ani grafické konfigurační nástroje, které zajistí základní správu serveru. Pokud preferujete PostgreSQL, tak ten je zde ve verzi 8.1.4. Přepravu mailů ve výchozí konfiguraci zajišťuje Sendmail 8.13.8. Jako alternativu lze použít mnohem lépe konfigurovatelný Postfix 2.3.3 nebo Exim 4.63. Správa LDAP je zajišťována pomocí OpenLDAP 2.3.27. Virtualizaci zajišťuje Xen 3.0.2.
Pro vývoj je k dispozici Eclipse 3.2.0 společně s pluginy pro programování v C/C++a přístup k CVS/SVN. Neškodilo by přidání pluginu pro vývoj pravidel SELinuxu. Mimo Eclipse nechybí samozřejmě ani KDevelop pro programování v nejběžnějších jazycích. Programování orientované na web zastane Quanta.
O úroveň níže se nachází kompilátory. Pro jazyky C/C++ je to samozřejmě gcc 4.1.1. Javu zajišťuje gcj. Samozřejmostí je také Python 2.4.3 a Perl. Z exotičtějších jazyků můžeme nalézt třeba Ruby.
Jak tedy vypadá závěrečné zhodnocení nové verze Fedory 6? Vyplatí se aktualizace, pokud již máme nainstalovanou Fedoru 5? Rozhodně si myslím, že ano, protože novinek je více než dost. Namátkou třeba WM Compiz nebo přidání programu LinEAK pro zprovoznění multimediálních klávesnic, vylepšená práce se SELinuxem a nové GNOME.
Pokud používáte jinou linuxovou distribuci a vyhovuje vám, tak asi není důvod měnit, protože Fedora, na rozdíl od jiných distribucí, nenabízí nic, co by jinde nebylo (až na zabezpečení SELinuxem).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Package manager ve Fedoře je program RPM.No a to je prave ten problem
DEB rulez!