Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Nejprve si ukážeme, jaké novinky nám přináší instalátor Fedory. Hned nás nejspíše zaujme nové grafické téma nazvané Fedora DNA. Protože se jedná o testovací verzi, tak jsme na to hned v prvním kroku upozorněni. Následuje výběr jazyka, samozřejmě si vybereme češtinu. Klávesnici si můžeme vybrat jak qwerty, tak qwertz. Pokud si pozorněji prohlédneme okno instalátoru, tak zjistíme, že z levého kraje zmizely podrobnější instrukce k instalaci.
Dále na nás čeká ten nejdůležitější krok a to rozdělení disku na oddíly. Zde přibylo tlačítko Pokročilé nastavení ukládání dat, které zobrazí dialogové okno s možností Přidat ISCSI target a Zakázat zařízení dmraid. Jinak můžeme nechat instalátor vymazat všechny linuxové oddíly, celý disk, použít jenom volné místo anebo si oddíly nadefinovat sami. Pokud si oddíly vytváříme sami a nastavíme velikost swapu na hodnotu menší, než je velikost RAM paměti v počítači, tak se vypíše varování, abychom to napravili. Jako užitečné rovněž hodnotím, že před definitivním ukončením rozdělování disku se zobrazí seznam formátovaných oddílů.
Následuje nastavení zavaděče systému, kterým je u Fedory tradičně GRUB.
Zde se již delší dobu nic nezměnilo. Můžeme si vybrat pouze, jestli chceme zavaděč instalovat nebo ne. Dále Přidat/Upravit/Odstranit položky zavaděče a Použít heslo pro zavaděč systému, aby nikdo jiný mimo administrátora systému nemohl nastavení GRUBu měnit. Hodilo by se ještě zaheslování jednotlivých položek. Pokud zaškrtneme Nastavit pokročilé volby zavaděče, budeme si v následujícím kroku moci vybrat, kam chceme GRUB nainstalovat (do hlavního zaváděcího sektoru nebo do Prvního sektoru zaváděcího oddílu). Také můžeme použít LBA32 a předat jádru nějaké další parametry. Pokud se častěji přepínáme do konzole, tak zde můžeme připsat parametry vga=
.
Po kliknutí na Další se dostaneme ke konfiguraci síťové karty, kde narazíme na další novinku instalátoru - na možnost nastavení IPv6 adresy. Následuje výběr časové zóny, která je, pokud jsme si na začátku instalace vybrali češtinu, správně nastavena. Pak stačí určit, jestli jsou hodiny BIOSu nastavené na UTC, což je, v případě, že máme na počítači nainstalovaný jenom Linux, doporučováno. Ještě nastavení hesla pro superuživatele roota a již se řítíme do finále instalace - výběru balíčků.
Nejprve si můžeme vybrat pouze základní okruh balíčků Kancelář a produktivita, Vývoj softwaru a Web server. Hned pod tím se nachází vylepšení instalátoru a to možnost přidání dalších repozitářů se sw. Implicitně je zde úložiště Fedora Extras. V případě, že nám základní okruh balíčků nevyhovuje, tak si vybereme Upravit teď a budeme si moci balíčky, které chceme nainstalovat, vybrat podrobněji. To je nutností v případě, že chcete používat grafické prostředí KDE, protože, ve výchozím stavu se nainstaluje pouze GNOME. Pro podrobnější nastavení balíčků slouží tlačítko Volitelné balíčky.
Po zkontrolování závislostí se zobrazí poslední doplňující informace o instalaci a stisknutím Další začíná formátování oddílů a instalace vybraných balíčků. Tato část závisí pouze na rychlosti našeho počítače a počtu vybraných balíčků. Pokud instalace proběhla úspěšně, můžeme počítač restartovat stisknutím tlačítka Restartovat.
Po restartu se zobrazí grafické bootování systému a Průvodce prvním nastavením, kde nás čekají poslední kroky, před startem. Potvrdíme zde obligátní licenční smlouvu, upravíme nastavení firewallu, SELinux, datumu a času (včetně použití NTP). Rozhodně nezapomeneme vytvořit obyčejný uživatelský účet, pod kterým budeme pracovat, a nakonec si ještě zkontrolujeme, jestli funguje zvuková karta.
Pro běžnou kancelářskou práci máme v základní instalaci k dispozici dvě nejrozšířenější grafická prostředí KDE 3.5.4 a GNOME v nejnovější verzi 2.16.
Mezi horkou novinku jistě patří zařazení správce oken Compiz, který společně s akcelerovaným X serverem umožňuje mít plochy umístěné na krychli, opravdovou průhlednost oken, třepání oken při přesouvání a další. Toto můžeme zapnout v menu Systém->Nastavení->Další nastavení->Desktop Effects. Rovněž je k dispozici nový editor menu, který je již skutečně použitelný. V Nautilu byl upraven dialog pro změny oprávnění, kde byla přidána také položka, která zobrazuje kontext SELinuxu. Což v Nautilu si můžeme zapnout i jako sloupec při prohlížení souborů. Další vylepšení se týká přesouvání oken mezi plochami, protože stačí chytit danou aplikaci na pruhu úloh nebo v náhledu ploch a přesunout ji na požadovanou plochu.
Mezi další novinky v tomto prostředí patří program baobab pro grafické zobrazení obsazeného místa na disku. Správce napájení také nabízí rozšířené možnosti. Do dialogu Nastavení zvuku přibyla záložka pro konfiguraci zvukových zařízení. Pro jednodušší prohledávání počítače byl přidán Deskbar Applet, který lze propojit i s Beaglem, čímž se jeho možnosti značně rozšiřují. Toto grafické prostředí je postaveno na knihovně glib 2.12.3 a GTK+ 2.10.3.
Co se týče programů specifických pro Fedoru, tak i zde se udály nějaké změny. Úplného přepracování se dočkal dialog pro nastavení tiskáren, který je založený na nejnovějším systému CUPS - nyní využívá více z jeho možností. Přibyl program setroubleshoot pro pohodlnější řešení problémů s SELinuxem. V této testovací verzi ale ještě nefunguje dobře a po otevření logu se zasekne. Další nový program slouží k práci s virtualizačním systémem Xen - jmenuje se Virtual Machine Manager. S jeho pomocí lze nyní jednoduše vytvářet nebo rušit virtuální systémy. Co se týče výchozího správce balíčků, tak ten stále nebyl od poslední verze ve FC5 opraven, aby při stahování a instalaci nevypadal zatuhnutě. Také byla přidána podpora pro šifrování swap a nekořenových oddílů.
Co se týče ostatních programů ve Fedoře, tak musím nejprve zmínit KDE, které je zde obsažené v nejnovější verzi 3.5.4 - žádné převratné novinky oproti FC5 nepřináší. Dokonce ani podporu pro Compiz, což je škoda. Ale je to dáno tím, že hlavní desktopové prostředí je GNOME a tam se soustředí hlavní zájem vývojářů Fedory. Jako základ pro KDE byla použita knihovna Qt 3.3.6. Nachází se zde také Qt4 a to ve verzi 4.2.0-rc1. OpenOffice.org nese číslo verze 2.0.4, KOffice 1.5.2. Firefox je bohužel pouze ve verzi 1.5, i když díky tomu, že Firefox 2.0 již spěje do finále, tak by zde mohl být ten. Grafické prostředí je zajišťováno pomocí X.org ve verzi 7.1.
Pro přehrávání multimédií je k dispozici Totem a Rhythmbox, které se instaluji jako výchozí. Jako další se dá doinstalovat XMMS nebo Amarok. Nejdůležitější linuxové multimediální programy jako MPlayer nebo Xine však scházejí a je nutné je doinstalovat s pomocí dalších repozitářů. Pro nahrávání obrazovky jsou k dispozici dva programy - to Istanbul a Byzanz. Kvůli patentovým omezením chybí podpora pro oblíbený formát MP3.
Média CD a DVD můžeme vypalovat pomocí programů GnomeBaker, Graveman či přímo v Nautilu v GNOME. Pro KDE je k dispozici tradiční K3b.
Pokud byste chtěli použít Fedoru jako server, tak je k dispozici Apache 2.2.3, PHP 5.1.6 a MySQL 5.0.22. Samozřejmě nechybí ani grafické konfigurační nástroje, které zajistí základní správu serveru. Pokud preferujete PostgreSQL, tak ten je zde ve verzi 8.1.4. Přepravu mailů ve výchozí konfiguraci zajišťuje Sendmail 8.13.8. Jako alternativu lze použít mnohem lépe konfigurovatelný Postfix 2.3.3 nebo Exim 4.63. Správa LDAP je zajišťována pomocí OpenLDAP 2.3.27. Virtualizaci zajišťuje Xen 3.0.2.
Pro vývoj je k dispozici Eclipse 3.2.0 společně s pluginy pro programování v C/C++a přístup k CVS/SVN. Neškodilo by přidání pluginu pro vývoj pravidel SELinuxu. Mimo Eclipse nechybí samozřejmě ani KDevelop pro programování v nejběžnějších jazycích. Programování orientované na web zastane Quanta.
O úroveň níže se nachází kompilátory. Pro jazyky C/C++ je to samozřejmě gcc 4.1.1. Javu zajišťuje gcj. Samozřejmostí je také Python 2.4.3 a Perl. Z exotičtějších jazyků můžeme nalézt třeba Ruby.
Jak tedy vypadá závěrečné zhodnocení nové verze Fedory 6? Vyplatí se aktualizace, pokud již máme nainstalovanou Fedoru 5? Rozhodně si myslím, že ano, protože novinek je více než dost. Namátkou třeba WM Compiz nebo přidání programu LinEAK pro zprovoznění multimediálních klávesnic, vylepšená práce se SELinuxem a nové GNOME.
Pokud používáte jinou linuxovou distribuci a vyhovuje vám, tak asi není důvod měnit, protože Fedora, na rozdíl od jiných distribucí, nenabízí nic, co by jinde nebylo (až na zabezpečení SELinuxem).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Package manager ve Fedoře je program RPM.No a to je prave ten problem