OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
První změnou, která je patrná už při samostném stahování, je, že se rozrostl počet ISO obrazů ze tří na čtyři. Poslední má sice jenom 172 MB, ale pořád je to o jedno CD navíc. Příjemnou novinkou je ISO obraz pro DVD, který má něco přes 2GB. Instalace se oproti Fedora Core 1 prakticky vůbec nezměnila. Jedinou změnu jsem zaznamenal u možnosti aktivovat SElinux (viz dále), která tam předtím určitě nebyla.
Objevily se zprávy, že někdo má problémy s bootováním z prvního instalačního CD. Mně se to tedy nestalo a instalace proběhla bez problémů, ale pokud by se to někomu stalo, tak prý stačí bootovat z prvního CD Fedory Core 1 a po zavedení syslinuxu CD přehodit zpátky na test 2.
Jak už jsem říkal, instalace u mě proběhla bez problémů. Prováděl jsem jednu čistou instalaci a jeden upgrade z FC1. Nevím proč, ale upgrade trval opravdu velmi dlouho. Možná je to u upgrade normální, možná to byl jen můj problém, ale proti čisté instalaci byl čas zhruba 3x delší.
Takovou již tradiční na první pohled viditelnou změnou budou nové verze správců oken, především tedy GNOME a KDE. Konkrétně GNOME je zde ve verzi 2.5 a KDE je ve verzi 3.2.1. Více jsem zkoušel pouze nové KDE a nějaké výrazné změny jsem nezaznamenal. Samozřejmě, že se objevila spousta nových kosmetických detailů, které ale na funkčnosti mnoho nezmění. Podle oficiálního seznamu novinek, by mělo být hlavně znatelně rychlejší. Objevilo se také pár pro někoho možná zajímavých aplikací, např. instant messenger Kopete, jednotné prostředí pro mail, newsy, kalendář, organizér a další, jménem Kontact, nebo třeba správce hesel Kwallet. A samozřejmě bylo odstraněno mnoho chyb. Kompletní seznam změn si můžete přečíst zde.
V testované verzi je GNOME 2.5, ale 2.6 už je na světě a je dost možné, že se ve finální podoba Fedory Core 2 objeví už v nové verzi. GNOME neinstaluji, protože ho nemám moc rád, ale musím uznat, že při čtení novinek a prohlížení si obrázků z nové verze mě celkem zaujalo a myslím, že to časem určitě zase vyzkouším.
Potěšila mě přítomnost XFce, které je mým oblíbeným prostředím. Je zde nově zastoupeno v poměrně aktuální verzi 4.0.3.
Zajímavá změna, pro všechna grafická prostředí společná, je výměna
klasického XFree86 za freedesktop.org,
které se ve formě rpm skrývá pod názvem xorg-x11-*. V podstatě se ale na
funkčnosti, vzhledu ani nastavování X serveru nic nemění. Na stránkách Fedory
jsem bohužel nenašel žádné oficiální vyjádření k této změně. Pravděpodobně
freedesktop.org více naplňuje cíle Fedory. Jaké výhody či nevýhody to přinese
se ukáže až časem.
Rozhodně nejzajímavější změnou je zařazení jádra řady 2.6. Konkrétně ve FC2 test 2, kterou jsem zkoušel, jde o verzi 2.6.3, ale dá se očekávat, že nakonec bude o něco málo novější jádro. Popisovat všechny změny, které nové jádro přináší, asi nemá moc smysl - o tom se jistě dá najít spousta zajímavějších článků, např. The Wonderful World of Linux 2.6.
Já mohu jen napsat, že většina věcí odpovídala mým představám, takže mi například na notebooku funguje ACPI, nastavování frekvence procesoru a bezdrátová síťová karta na centrinu, ... Ale oproti tomu mi třeba nefungoval zvuk s preferovanými ALSA ovladači a musel jsem si jádro překompilovat pro OSS. Někde jsem ale četl, že ALSA má trochu problémy s kartami i810, což je můj případ. Pokud novou Fedoru budete instalovat na desktop a nebudete se moc zajímat, nad čím zrovna systém běží, tak přechod nemusíte ani poznat.
Jako vždycky se objevují nové verze všech balíků. Rozhodně nic neočekávaného, takže zmíním jenom asi ty nejpoužívanější. Mozilla se dostala do verze 1.6, ale stále ještě chybí Firefox a Thunderbird. Asi to bude tím, že ještě nedosáhly na verzi 1.0, ale účast by si určitě zasloužily. OpenOffice.org zůstal ve verzi 1.1.0, ale oproti Fedora Core 1 by měla být odstraněna spousta chyb. Za zmínku ještě stojí nový Gimp, který se zde nachází ve formě pre-release verze 2.0. Na první pohled vypadá moc pěkně.
No a samozřejmě již popisované KDE, GNOME a nové jádro. Verze ostatních balíků tady nemá smysl vyjmenovát, byl by to hodně dlouhý seznam. Koho zajímá, v jaké verzi je jeho oblíbený program, může se podívat třeba na seznam RPM.
Konečně byly odstraněny balíky redhat-config-* a byly přejmenovány na
system-config-*. Je to logická změna a na Fedora Core 1 mě to celkem
mate, ačkoli tyto konfigrační nástroje používám jen velmi zřidka
(nebo možná právě proto mě to mate).
Úplnou novinkou je implementace SElinuxu přímo do systému. Jedná se o jiný bezpečnostní model přístupových práv, než který je obsažen v normálním Linuxu. Vzhledem k tomu, že původně pochází od americké bepečnostní organizace NSA, dá se očekávat, že bude výrazně bezpečnější. Údajně jsou s tím ale poměrně problémy, takže pokud vyloženě nechcete tuto záležitost testovat, tak je lepší ještě chvilku počkat a při instalaci tuto možnost vypnout. Koneckonců hlavním úkolem testu 2 je právě vyzkoušet chování této vlastnosti.
Existuje několik možností, jak udržet svoji distribuci co nejaktuálnější. Existuje balík 'up2date', který je integrován jak do KDE, tak do GNOME a je známý už z doby RedHatu. O něco zajímavější možností je balík 'yum', který se vyskytl už v FC1. Co chybí, je apt, který je znám hlavně uživatelům Debianu, je ale možné ho nasadit i na systém s RPM balíčky. Osobně jsem si možnosti apt v kombinaci s grafickou nadstavbou Synaptic velmi oblíbil. Zajímavé je, že po instalaci, kdy byla distribuce jen pár dní stará, bylo v update repositářích více než 200 balíků, které mohly být aktualizovány.
A bude to stát za to upgradovat? Těžko říct. Kdo si pravidelně aktualizuje systém, má na FC1 jádro řady 2.6 a netouží po SElinuxu, tak mu nová verze asi moc výhod nepřinese. Naproti tomu, kdo si třeba nedokáže nebo nechce kompilovat a instalovat nové jádro, bude mít výbornou příležitost. A kdo aktualizuje pouze s novou verzí svého systému, protože třeba nemá dostatečné připojení k internetu, nebo je prostě líný, tak asi nebude mít co řešit. Novou verzí určitě o nic nepřijde a bude mít zase o něco novější a "šikovnější" systém.
Co se mě týče, tak na svém pracovním počítači zůstanu u FC1 s aktuálním 2.6 jádrem, protože prostě není nic, co by mě nutilo k upgrade celé distribuce. Notebook dostal do vínku FC2 test 2 a po zkušenosti není důvod ji tam nenechat.
Fedora Core 2 bych hodnotil jako kvalitního nástupce Fedora Core 1, který se určitě nebude mít za co stydět. Přináší to nejnovější, co může dnes Linux nabídnout a určitě bude mít spoustu příznivců, kteří chtějí všechny tyto novinky vyzkoušet. Na druhou stranu stále chybějí drobné detaily, jako třeba již zmiňovaný apt. Dokázal bych si i představit, že bude v distribuci třeba MPlayer nebo pluginy do prohlížečů. To jsou takové maličkosti, které si sice dokáže většina uživatelů doinstalovat, ale proč už je tam nemít připravené, že?
Nakonec jednu takovou perličku. Při psaní tohoto preview jsem narazil na anglické preview ve formě básničky. Myslím, že je místy i docela vtipná.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ok, zamenu x.org za freedesktop.org povazuji za svou chybu. Trochu jsem si to popletl. Asi to bude tim, x.org lze najit na adrese xorg.freedesktop.org. Jednoznacne ma chyba, omlouvam se.
Pokud se da o oficialni announce dozvedet pouze z mailing listu, tak je mi lito, ale to nehlidam. Ja nejsem oficalni tester Fedory ani vasnivy ctenar jejich testerskeho mailing listu. Pouze jsem chtel napsat, co se v nove Fedore objevi.
Jiste, ze je Firefox a Thunderbird dostupny, o tom rec nebyla. Jen bych je tam uvital. Osobne to nepovazuji za zdvojeni s Mozillou. Ale to je samozrejme diskutabilni.
Ve foru jsem nasel navod, jak na to, ale ani po stahnuti nejnovejsiho FC jadra a prelozeni s vypnutymi 2 parametry to stale neni ono.
Pod rootem se Xserver spusti, vse je v pohode, ale pri ukoncovani Xserveru mi to zamrzlo.
Pod normalnim uzivatelem mi to zatuhne uz pri nabihani. Naskoci akorat logo
- Nedari se mi pripojit na pop3 server. Porad to pise, ze mam spatne jmeno nebo heslo. Bohuzel je to davno co jsem delal konfiguraci a zatim jsem nezjistil, kde je zakopany pes.
- V KDE mi jde zvuk az kdyz spustim system-config-soundcard. Spravne detekuje SB live. Bohuzel se to neulozi a pri dalsim spusteni si to musim zopakovat.
-Nevim co jsem kde zmenil pri laborovani s temito problemy, ale najednou mi nechce nabehnout mozilla pod normalnim uzivatelem. Nekde se to zacykli a konec. Z vypisu strace jsem moc moudry nebyl
Pod rootem to jde normalne. Asi bude nekde problem z pravy.
Bohuzel jsem ted doma jen o vikendu a nemam tolik casu kolik bych potreboval na vyreseni techto problemu.
Ale jinak jsem rad, ze konecne bez problemu funguje USB bar. V RH 9 fungoval taky, ale jen do urcite doby a pak uz nesel pripojit
To porovnani jsem taky nepochopil.
>Jsem spokojen, je to zadara a proto je kravina si stezovat, ze tam je naprt to nebo ono.No poslyste, tohle je zrovna v pripade Linuxu argument jako hrom!
>Kazdymu sedne neco jinyho, ale at to proboha nevnucuje ostanim, kdyz o to nemaj zajem.Tady nekdo nekomu neco vnucuje? Pokud si nekdo stezuje, ze mu dana distribuce nevyhovuje, tak mu navrhnu jinou. Utek od RH neni moda, ale u mnohych nutnost, za kterou muze jednak jiz vyse zminena nulova podpora starsich verzi a za druhe fakt, ze vyrobce jaksi desktop a SOHO segment prestal zajimat.
, spatne casovani U160 a to jsme nejeli ani s RAIDem, smartd se choval opravdu divne, patchovani jadra prekrizilo partitions, iptables bloudilo knihovnou jako zbesile, IPv6 byla take legrace, jedine pozitvni bylo presne a bezpecne ident. GB sitovky, po tydnu prace si vse hezky sedlo, ale FC1/2 jsme odlozili.
Uprimne priznam, ze jsem dnes vybiral distro za penize a nebudeme jich litovat, snad
Zajimalo by mne, zda se jiz nekdo pokousel o serioznejsi postupy se Sun Java Desktop distro?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz