Roccat Tyon: „herní“ myš i na linuxovou pracovní stanici

15. 2. 2017 | David Kolibáč | Hardware | 3463×

Marketing a vlastně i parametry pasují Roccat Tyon do role herní myši mířené na žánry jako MMORPG nebo komplexní akční hry typu Battlefield. Zároveň ovšem jde o myš, která se až překvapivě může hodit ke kancelářskému využití – pokud uplatníte pohodlné posouvání v dokumentech, mnoho tlačítek, makra atd. Od kancelářských myší se liší moderním senzorem, interní pamětí pro perzistentní uložení nastavení včetně maker nebo netradiční analogovou pákou, použitelnou místo kolečka. To vše jde přitom konfigurovat pomocí nativních linuxových ovladačů.

Obsah

• Úvod, balení
• Tvar, zpracování
• Tlačítka
• Senzor
• Ovladače, nastavení
• Hodnocení

Úvod, balení

Německá značka Roccat na trhu není úplný nováček a její výrobky celkem běžně najdeme v nabídce českých obchodů s počítači. V kombinaci s nabitými parametry modelu Tyon ovšem vyskakuje docela tučná cenovka 2500 až 3200 Kč, která na jednu stranu nevybočuje, na stranu druhou jako útrata je poněkud na pováženou. Na trhu jsou dvě verze – tmavá a černobílá – které se liší pouze barvou pogumované části povrchu.

Myš se dodává v obvyklém „luxusním“ balení, které rozhodně není environmentálně přívětivé: lesklý barevný papír a uvnitř další, plastová krabice s výliskem pro vyzkoušení tvaru šasi a dostatkem prostoru pro uložení kabelu, takže se aspoň dá použít k opětovnému uložení myši. Příslušenství až na jednoduchou příručku žádné; snad ani není potřeba.

Tvar, zpracování

Roccat Tyon je velká myš. Z oficiálních specifikací vyčteme míry cca 80×126×45 mm. To jsou rozměry srovnatelné s klasickou Microsoft IntelliMouse Explorer 3.0 (dále IME) nebo nejvyššími kancelářskými modely Logitech MX. Papírová čísla ale neříkají všechno, záleží totiž na tom, jak je myš zkosená a kde je nejvyšší a užší/širší. Tyon je podle rozložení tlačítek jednoznačně určen pro úchop v pravé ruce, k vertikální myši má však daleko: náklon ruky je menší než 30°. V zadní části je vyboulený do stran, čímž poskytuje podporu pro malík (popř. prsteník) na pravé straně a palec na straně levé. Především oproti IME ale nemá blíže zadní části výrazný hrb na výšku, tudíž neposkytuje větší oporu pro dlaň, a oproti „ergonomickým“ myším Logitech chybí výrazněji tvarovaná opora pro palec. Zřejmě se počítá s aktivním úchopem prsty a opřením jen přední části dlaně (claw grip); úchop dlaní (palm grip) je pohodlný pouze v případě malé ruky (určitě pod 18cm délku) a naopak na úchop pouze prsty je myš moc vysoká a vzadu široká. Nicméně, pokud na myši nemáte ruku pořád, problém by to být neměl.

Je to také těžká myš. 128 gramů by nebylo překvapením u bezdrátové myši, jenže on tyon bezdrátový není. To se nehodí pro používání s nízkou citlivostí a častým zvedáním, jak je to běžné u hráčů FPS jako Counter Strike – což však v tomto případě není cílový způsob užití.

Materiál těla myši je plast. Prostřední pruh (tmavě šedý nebo bílý) je pogumovaný stejně jako u ostatních myší Roccat. Mám zkušenost, že tato úprava patří mezi odolnější vůči potu. Povrch je matný, ale spíše hladší. Stejně tak jsou poměrně hladké i černé boky, přestože mají hrubší texturu. To dále komplikuje zvedání myši, kdyby na to mělo přijít.

Častým terčem kritiky herních myší je branding, totiž oplácání různými futuristickými logy atp. Roccat Tyon mi v tomto směru přijde spíš lepší. Kromě samolepky na spodní straně (kam se člověk při používání nedívá) jsou na celé myši toliko dva drobné nápisy – „Tyon“ v rohu ze strany a „Roccat“ shora mezi tlačítky – a logo (hlava velké zubaté kočky) v zadní části. Nic z toho není podsvícené, ani není při aktivním používání vidět.

Když padla zmínka o podsvícení, po obvodu základny myši a na kolečku je tenký pruh průhledného plastu, kterým může prosvítat světlo z RGB diod uvnitř. Z toho je rušivé pouze podsvícení kolečka, které vypínám, zatímco proužek po obvodu naopak oceňuji v potemnělém prostředí, protože usnadňuje nalezení myši periferním viděním.

Kluzné plochy jsou velké, zabírají celou šířku myši, a jako obvykle z teflonu. Při používání nic nedře o podložku, ani opletený USB kabel, který není příliš tlustý či tuhý.

Zpracování je, aspoň zvenčí, výborné. Plasty dobře lícují a při běžném používání se rozhodně neprohýbají, ani nevržou.

Tlačítka

Roccat Tyon je myš s mnoha tlačítky. Samozřejmě nechybí obligátní dvojice primárních tlačítek, „klikací“ kolečko a obvyklý pár tlačítek ovládaných palcem. Co je navíc, to jsou dva páry tlačítek shora po stranách, naklápěcí „ploutev“ za kolečkem (namísto naklápěcího kolečka) a především jedno tlačítko pod palcem a analogová páčka rovněž ovládaná palcem. Pro všechna tlačítka platí, že síla nutná k aktivaci je spíše průměrná a zvuk klikání je mírně utlumený tlustým plastem.

Primární tlačítka jsou součástí pogumované části těla myši, ta slouží jako páka. Vpředu tělo nepřesahují – ale tam prsty dosáhne málokdo – a nejdále vzadu je stisk je možný mezi „ploutví“ a kolečkem, ovšem za cenu zvýšené tuhosti. Tělo nikde není prohnuté za účelem usazení prstů, což nemusí nutně být na škodu. Použité spínače jsou Omron D2FC-F-7N, tedy obvyklého formátu, a měly by teoreticky vydržet aspoň 20 mil. cyklů.

Kolečko patří, troufám si tvrdit, mezi nejlepší na trhu. Je široké, pogumované, velmi dobře stabilizované a poskytuje zřetelnou odezvu mezi kroky, přitom ale točení není příliš hlučné. Použitý kodér pochází od Alps Electric. Dobrou zprávou je, že klikání kolečkem je konzistentní s ostatními tlačítky. Použitý spínač je však bohužel levnější od TTC, ale aspoň ho v případě problémů jde snadno vyměnit za jiný běžný spínač (např. od Omronu).

Zbývající tlačítka rovněž používají spínače TTC, což je na jednu stranu škoda, na druhou stranu můžeme být rádi, že jde o normální spínače (resp. u bočních tlačítek jejich nižší verzi) a nikoliv prakticky nevyměnitelná membránová tlačítka. Na povrch vyvedený plast je ze strany, která přichází do kontaktu s prsty, hrubší. Pokud jde o umístění, prvky ovládané palcem jsou snadno dosažitelné. Při obvyklém úchopu stačí palec mírně převalit nahoru a obě podlouhlá tlačítka – obvykle nastavená na akce zpět/vpřed v historii – jsou přímo pod bříškem prstu; naopak mírné posunutí dolů vede na taktéž podlouhlé tlačítko vhodné k použití jako modifikátor.

Analogová páčka je přímo nad styčnou hranou dvojice postranních tlačítek. Naklápí se zcela plynule, jen možná vyžaduje o fous větší sílu, než by bylo ideální. Používám ji pro rychlé přesuny v dokumentech, k čemuž se hodí více než kolečko, protože ji stačí naklopit a držet. Pro jemnější posouvání by se ale hodila nějaká propracovanější forma akcelerace.

Oproti tomu další tlačítka na horní straně považuji spíše za nadbytečná. Ta po stranách můžete stisknout omylem, máte-li tlustší prsty, jinak ke stisknutí vyžadují nepřirozený pohyb prstu do strany. Naklápěcí „hřbetní ploutev“ je na tom ještě hůř, protože vyžaduje pohyb prstu do strany hned u dlaně. Prakticky tak shledávám, že první musím zcela přesunout ukazovák a v podstatě přestat myš používat. K mému překvapení většinou aspoň nepřekáží.

Senzor

Použitý senzor je Avago A9800, tzn. „laserový“, jak je to ostatně běžné v segmentu nejdražších „herních“ myší. Nejspíše to souvisí s marketingově atraktivním vysokým rozlišením 8200 cpi, ačkoliv pro praktické využití je zbytečné. Moderní optický senzor jako PWM 3310 či 3366 by nabídl konzistentnější snímání, atraktivní především pro hráče FPS, leč pro ty je tyon beztak příliš těžký a neohrabaný. Každopádně vyšší rozlišení senzorů „herních“ myších, které se bez větších problémů pohybuje i kolem 4000 cpi, je s nástupem 4k a 5k monitorů přeci jen výhodou oproti myším „kancelářským“, které běžně končí na cca 1600 cpi. Podívejme se tedy především na to, zda senzor Roccatu Tyon netrpí nějakou zásadní implementační vadou…

Snímání jsem testoval na řadě povrchů zahrnující látkové, plastové i skleněné „herní“ podložky, papír, koženkovou vazbu nebo různě ošetřené dřevěné stoly. Jediný povrch, na němž jsem tvrdě narazil, byly velmi hladké, mírně se třpytící vícevrstvé podložky jako Mionix Propus 380 či Roccat Sota, kde se pohyb kurzoru výrazně zasekával.

Další problém nastal při zvednutí myši: Roccat Tyon snímá poměrně vysoko (lift-off distance (LOD) až cca 4 mm) a kolem horní hranice se kurzor začne chaoticky pohybovat po nejbližším okolí, a to až do opětovného položení myši. Nejde však o zásadní překážku – při hmotnosti 128 g zvedání beztak není kýženou aktivitou.

Teoreticky by senzor mělo jít kalibrovat na konkrétní povrch pomocí TCU/DCU (tracking/distance control unit) v ovladačích, avšak ani u jednoho jsem nepozoroval výrazné zlepšení, přestože jsem firmware aktualizoval na nejnovější (verze 1.31). Navíc při nastavení LOD na nízkou senzor prostě přestal použitelně snímat.

S čím TCU skutečně mírně pomáhá, je roztřesení kurzoru (jitter). To se při běžných rozlišeních (400-2000 cpi) nevyskytuje, ale kolem 3000 cpi se projevovat začíná – s TCU jen zanedbatelně – a nad 4000 cpi obtěžuje tak jako tak.

Jinak ke snímání nemám výhrad. Odchylka závislá na rychlosti (lidově akcelerace) je rozhodně pod 5 %, jedna z nejmenších, co jsem u různých implementací A9800 viděl. Dalším plusem je zanedbatelná predikce. Senzor také zvládá celkem rozumné rychlosti: při 400 cpi je maximem zhruba 2,5 m/s na látkové až 3,5 m/s na plastové podložce, při 8200 cpi stále aspoň 2,1 m/s. Při tom všem jsem používal nejvyšší dosažitelný polling rate 1 kHz, reálně kolem 980 Hz.

Ovladače, nastavení

Roccat samotný – jako většina dodavatelů „herních“ periferií – poskytuje pouze proprietární ovladače pro MS Windows. Resp. v posledních letech začal nabízet také novinku Roccat Swarm, jež umožňuje synchronizaci nastavení přes cloud nebo nastavení zařízení také na telefonu či tabletu s Androidem. Pokud si při čtení tohoto klepete na čelo, není divu.

Nejprve stojí za zmínku, že Roccat Tyon je samozřejmě použitelný i bez speciálních ovladačů, pak se chová jako standardní myš (kombinovaná s klávesnicí či analogovým ovladačem, pokud jsou odpovídající funkce přiřazeny některým tlačítkům či páčce). Nastavení se perzistentně ukládá do jeho interní paměti – právě k tomu jsou potřeba ovladače, jakožto i k aktualizaci firmwaru v myši, nebo pokud využijete interakci myši se systémem.

Další dobrá zpráva je, že existují také zcela lokálně běžící open-source ovladače pro GNU/Linux. Aktivně je vyvíjí Stefan „erazor_de“ Achatz, který ostatně dostává hardware na přidání podpory (pomocí reverzního inženýrství) – a to je chvályhodné – přímo od Roccatu. Zdrojové kódy a další data společně s dokumentací sídlí na SourceForge. Součástí projektu je

• jaderný modul ovladače (pro novější myši již není potřeba),
• balík roccat-tools, kterým se budeme dále zabývat,
• sada nástrojů pro reverzní inženýrství a
• archiv firmwarů jednotlivých periferií Roccat, aby je uživatelé nemuseli extrahovat z konfiguračního softwaru pro MS Windows.

Z projektu byla v průběhu času vyčleněna knihovna libgaminggear, aby software k periferiím i jiných výrobců příslušnou funkcionalitu nemusel duplikovat, ačkoliv nevím o tom, že by toho skutečně někdo další využíval. Obsahuje např. uživatelské rozhraní (postavené na GTK+) pro konfiguraci maker nebo kód pro zobrazování upozornění (s libnotify).

Balíčky roccat-tools a libgaminggear pro rozšířenější distribuce jako Fedora či Ubuntu najdete v komunitních repozitářích třetích stran. V době psaní tohoto textu byla nejnovější verze 5.6.0. Po instalaci je potřeba jediný netriviální krok, a to přidání uživatele do (nové) skupiny roccat.

Konečně k samotným roccat-tools. Podstatné jsou tři součásti:

• grafické uživatelské rozhraní roccattyonconfig (nástroje pro ostatní periferie jsou pojmenovány analogicky)
• konzolový nástroj roccattyoncontrol, který slouží k jednorázové komunikaci: nahrání firmwaru nebo změna profilu (opět existují analogické nástroje pro ostatní zařízení Roccat)
• roccateventhandler, který se stará o provádění maker, zobrazování upozornění atd.

Z toho prakticky přijdeme do styku pouze s prvním jmenovaným UI. To na rozdíl od aplikací běžně dodávaných „herními“ firmami vcelku zapadá do desktopu, jelikož je napsané pomocí obvyklé knihovny GTK+. Sice by mu prospělo štědřejší zacházení s bílým místem – působí značně přeplácaně (zvláště v prostředí KDE Plasma) – nebo např. česká lokalizace, leč s tím se dá do budoucna pracovat.

Můžeme si všimnout, že v dialogu je pět karet nazvaných nenápaditě Default1. Každá z nich reprezentuje jeden profil nastavení. Profily si můžeme zálohovat do souboru nebo z něj zpět nahrát atd. pomocí tlačítek Import, Export,… v levém dolním rohu. Změny se nahrají do myši potvrzením dialogu, potažmo tlačítkem Apply, nebo v případě nahrávání všech profilů přes nabídku File → Store all in device.

Když si projdeme, co vlastně lze nastavit, první je na ráně podsvícení. Pruh po obvodu myši a podsvícení kolečka jsou oddělené – jedno nebo obě z nich můžeme vypnout, každé z nich může svítit jinou barvou nebo se podsvícení mezi nimi může přelévat. Efektů je k dispozici vedle obligátního permanentního (ne)svícení několik, jmenovitě „dýchání“, „tep“ a blikání, a můžeme také nastavit jejich rychlost. Prakticky ale považuji pouze nejpomalejší „dýchání“ za snesitelné. Bohužel ve výběru barev je zakopaných několik chyb. Za prvé, barvy zvolené v paletě vesměs neodpovídají tomu, jak potom svítí myš, a chce to nahodile experimentovat. Za druhé, při výběru předvolených barev, které se mají cyklicky střídat, nejde zhasnout kolečko. To je nepříjemné, leč nikoliv dramatické, pokud si vystačíme s jednoduchým nastavením (např. vypnutím podsvícení). Konečně, při použití funkce EasyShift (viz dále) se vždy rozsvítí proužek i kolečko, a to jasnou modrou – bez ohledu na ostatní nastavení.

Z voleb, které se týkají snímání/odezvy, je to

• až pět kroků rozlišení senzoru (CPI switcher) v rozmezí 200 až 8200 cpi po 200 cpi;
• dále korekce citlivosti (Sensitivity), kterou doporučuji ignorovat, poněvadž vede k výrazné nepřesnosti;
• a polling rate (125-250-500-1000 Hz), který většina uživatelů bude chtít nechat na 1000 Hz.

Snad nejvýznamnější je ale část přiřazující akce tlačítkům. Na výběr je ze

• standardních akcí myši (pět „tlačítek“, čtyři směry posouvání, dvojklik primárním tlačítkem);
• standardních akcí analogového ovladače (XInput 1-10, DInput 1-12 – mimo analogovou páčku ale nedávají příliš smysl);
• „multimediálních“ funkcí klávesnice (ovládání hlasitosti a přehrávače: přehrát/zastavit, další/předchozí,…);
• modifikátorů klávesnice (Ctrl, Alt, Super/Win, ne však Shift);
• navigačních funkcí klávesnice (Home/End, Page Up/Down);
• klávesových zkratek (předdefinovaná klávesa, příp. doprovázená modifikátory Ctrl, Alt, Shift nebo Super/Win, chybí ale např. AltGr);
• maker vytvořených v dialogu Edit → Macros;
• přepínání profilů, rozlišení nebo citlivosti snímání (přesun na další/předchozí, nebo posun na další v cyklu);
• přepnutí rozlišení po dobu držení tlačítka (EasyAim);
• modifikátoru (EasyWheel), který po dobu držení mění funkci kolečka na regulaci hlasitosti, změnu profilu, rozlišení nebo citlivosti snímání, popř. přepínání oken pomocí [Shift]-Alt-Tab;
• modifikátoru EasyShift, pomocí kterého se přistupuje k sekundární funkci libovolného jiného tlačítka (obdoba klávesy Fn na některých klávesnicích);
• a konečně spuštění/zastavení časovače nebo spuštění příkazu na straně hostitele – obojí vyžaduje démona roccateventhandler, který také umí zobrazovat upozornění při přepínání profilů atp. (nastavuje se v dialogu Edit → Preferences).

Pokud byste náhodou měli také klávesnici od firmy Roccat, funkce EasyShift se s ní umí integrovat, totiž ovladač dá klávesnici najevo, že na myši zrovna držíte příslušné tlačítko, abyste ho mohli používat v kombinaci s klávesami klávesnice.

V části dialogu Gamefiles by mělo být možné vybrat si aplikace, jejichž běh když ovladač detekuje, aktivuje daný profil myši. V praxi mi to ale nikdy nefungovalo korektně.

Zbývající funkce – kalibrace analogové páčky a sensoru – se ukrývají v nabídce Device, jejíž další obsah umožňuje obnovit tovární nastavení myši nebo zjistit aktuální verzi firmwaru.

Hodnocení

Osobně jsem Roccat Tyon používal především jako obyčejnou myš, ovšem s páčkou pro rychlé posouvání a více funkcemi tlačítek díky modifikátoru EasyShift. Tyto dvě záležitosti na jiných polohovacích zařízeních často postrádám, jakožto i vůbec možnost myš nastavit přímo na svém linuxovém systému. Při používání několika starších monitorů mi zatím postačuje rozlišení senzoru do 2000 cpi (FullHD přejedu na ~2,5 cm), ale s přechodem na 4k nabývá podpora >3000 cpi na důležitosti.

Komu tyon určitě nebude vyhovovat, to jsou hráči FPS jako Counter Strike na úrovni. Myš je na to příliš těžká a má rezervy v konzistenci snímání.

klady	zápory
dobré zpracování	vyšší cena
open-source linuxové ovladače	chyby v nastavení podsvícení
přesné snímání do ~4000 cpi	vady snímání (při zvednutí myši nebo rozlišení nad ~4000 cpi)
analogová páčka vhodná i jako náhrada kolečka	špatně se zvedá
mnoho tlačítek a funkce EasyShift (popř. EasyWheel)

       

Komentáře

[Blaazen]

Podle mě spínač s životností 20 mil. stačí pro levé tlačítko, případně pro pravé, ale dávat ho pod prostřední a pod ty ostatní je zbytečnost. To levé odejde první a pak tu myš stejně každý vyhodí. Dnes se věci neopravují - ani myši za 3 litry.

[Fluttershy, yay!]

Já myši opravuju. Spousta dalších lidí na to taky přichází (zvlášť když se jejich preferovaný model přestane prodávat bez náhrady).

[lertimir]

Mě před asi 5 lety opravoval Genius myšku za 700 záruční servis. (A tusším ji posílal i do němec. takže věci se mnohdy opravují.

[vlk]

Pred par dnami som objednal nahradne mikrospinace (z ebaya - 5 kusov za nieco malo cez 1$) pre Logitech M505.. vymenim a fungujem dalej ,-)

[Blaazen]

Já před asi dvěma lety opravoval Geniusku, jen jsem přepájel dvě tlačítka, to z pod levého tlačítka za jiné z pod tlačítka, které jsem nepoužíval. Ale to byla myš za pár stovek.
BTW, kolik z toho e-bay stojí poštovné?

[R]

Nula, ak najdes ponuku z Ciny s free shipping. Akurat pred par dnami som objednal 10ks D2FC-F-7N za $1.85.

[R]

Opravil som kopu mysi - casto staci ten mikrospinac rozobrat, ocistit kontakty a vydrzi to roky. Ked sa zlomi, alebo je to nerozoberatelny typ, tak vymenit.

[Ovoce]

Já si všímám, že o tom opravování/vymění klikačů často mluví lidi, co si kupují tyhle dražší krysy, a přijde mi to dost uhozený. Není to nakonec tak, že tyhle nóbl myši jsou horší než starej lowend? A že v nich ty tlačítka odcházejí mnohem dřív, protože ti ksindli co tyhle "gamer produkty" dělaj, spoléhají na to, že lidi budou očekávat kvalitu kvůli ceně a značce?

Mám Netscroll+ Eye z roku 2004 (tu hezkou červenou, i když už je hrozně ošoupaná a ohlazená) a až teď v zimě po denodenním používání začalo blbnout pravé tlačítko. Tak jsem nevěděl, jestli to zkusit odpájet nebo co, dostat se tam moc nedá kvůli rozmontování, pájet mi moc nejde. Tak jsem to jenom "vyvložkoval", aby ten vršek spínač mačkal o něco málo hloubějc a to to vyřešilo.

*13+ let*

Ta myš stála tehdy 220 Kč nebo tak nějak.

[Fluttershy, yay!]

Survivorship bias.

Spínače (japonské omrony) beru obvykle z kuličkových myší Logitech (přeznačených jako HP aj.) z 90. let. Plošňáky bývají mnohem lepší (překvápko) a nezapomínej na ROHS.

Ale geniusy byly křápy i tehdy.

[Fluttershy, yay!]

Tlačítko/kryt myši funguje jako páka na spínač; konstrukce se skutečně změnila v aspoň dvou ohledech. Jednak někteří výrobci jednak používají měkký plast, do kterého spínač vyhlodá díru (kurvítko), [dočasně] pomáhá to upilovat. Jednak dřív myši měly dost tuhá tlačítka, kdežto dneska je výrobci (zvlášť Logitech) ladí, aby šla stisknout co nejsnáze, ale za cenu větší náchylnosti k dvojklikům atp. Tohle je dobře vidět třeba na trackballech Marble Mouse a TrackMan Marble.

[R]

Mam tu jeden stary Logitech, kde prestalo lave tlacidlo klikat, ked ho stlacam na konci. Je to prave ten pripad "vyhlodaneho" plastu. Zatial som to neriesil, ale planujem zobrat kus drotu (vhodny material na taketo veci je odcvaknuty prebytocny vyvod z nejakej suciastky, toho mam plno ako odpadu) a spajkovackou ho zatavit do toho plastu, aby premostil poskodene miesto.

[Ovoce]

JJ, vydolovovanej plat jsem viděl u jedný Asus. není to můj případ, tam podle všeho ten spínače začal reagovat až v o něco nižší poloze. Když jsem to rozebral, tak každé cvaknutí udělalo jak je třeba klik. Takže trošku podložení helflo.

Ale jinak jsem měl v rodině a tak dále těch Geniusů NetScroll+ víc (ještě kuličkovky) a v těch nikdy tlačítko neodešlo - to bylo tak pět kusů, 3-5 let používání.

A že by v myšákovi něco odešlo na rohs, tak to dost pochybuju. Jeho škodlivost teda vůbec považuju do značný míry za nafouknutou bublinu. Mě na takový poruchy ještě nic neodešlo, a to věci používám hodně dlouho (neměním PC, notebooky, monitory, tv - co se jednou koupí, zůstane doma sloužit nafurt).

Mnohem víc hardwaru se zlikviduje kvůli přetatkovávání, IMHO, než na ROHS. Možná ty kydy šířej rusáci aby rozesrali EU :)

[Blaazen]

Jestli tím ROHS myslíš bezolovnaté pájení, tak to se u myší asi neprojeví. Je to problém u hardware, který se hodně a opakovaně zahřívá, typicky grafárny.

[R]

Presne tak - tam, kde nie su velke a caste zmeny teploty, nerobi RoHS problemy. Za predpokladu, ze vyrobca zvladol technologiu spajkovania. Ale studene spoje dokazali niektori robit aj predtym s olovnatym cinom...

[R]

Opravoval som aj kopu lacnych Geniusov - a zistil som, ze Genius v rovnakom modeli pouzival najmenej dva druhy mikrospinacov. Jeden druh bol takmer vzdy OK, druhy vzdy vadny.

[Ovoce]

Dneska podle mě budou horší než kdysi. Je spousta neznakčovejch myší a počítám, že se tý ceně snaží konkurovat cenou, nebo z toho aspoň mám ten pocit.

Taky když mám někde koupit myš nebo klávesnici, tak nevím, po čem sáhnout. Těm do stovky se asi moc nedá věřit (naposled jsem koupil nějakej levnej logitech a nejspíš jsem se jenom nechal napálit a koupil to samý co je v číně za půlku, ale s "důvěru budícím logem" - byl to hroznej šunt). Naposled jsem koupil klávesnici až za 450 nějakej slevněnej MS, ale už to mi přijde dost, kdysi bývaly třeba klávesnice Chicony za 200 a byly fakt solidní.

[Fluttershy, yay!]

Chce to víc chodit do sběrného dvora…

[Heron]

Hele, čím odlepuješ ty kluzáky? Mám na stole MX Performance, vadné tlačítko (to si opravím), ale u pokusných myší se mi nikdy nepodařilo odstranit ty kluzáky (pod kterými jsou šrouby) tak, abych je tam byl schopen zase nalepit. Nebo tam lepíš nové? Čím odstraňuješ to lepidlo (aby to současně nerozleptalo ty plasty)?

[Fluttershy, yay!]

Já na tohle používám starou kreditku, ale ty teflony se manipulací deformují, takže vychází líp nalepit si nové. Když si koupíš teflonový list a sám si ho nařežeš, je to skoro zadarmo.

Na odstraňování lepidla mám nejlepší zkušenosti s oleji jako WD-40.

[Heron]

Díky. A čím to lepíš? CA nebo něco pružného?

[Fluttershy, yay!]

Dá se koupit rovnou jako samolepka, a to i UHMW (což je lepší než teflon).

[R]

Tento problem som prekvapivo zatial nemusel riesit, kopa mysi ma skrutky mimo.

Lepidlo typu "lepiaca paska" odstranujem liehom alebo izopropanolom.

[lertimir]

Tedy trochu jsi mne navnadil. Plánuji novou myš a vodorovných 5180 pixelů na 3 monitorech s myši s 2000 cpi tak na hranici.

[linear]

Pro mě je u myši nejzajímavější údaj jak moc se kolečko dá dobře/špatně vyčistit a znovu zandat. To ovšem nikdo neuvádí.

[clayman]

Škoda, že je drátová. Já pomalu začínám čím dál víc kvést ze svý Logitech Performance MX, která už dlouho trpí nešvarem, že některé single-clicky registruje jako double-click, což je známý problém u některých myší od Logitechu. Poslední dobou se to docela zhoršilo, i když na Bohnice to zatím pořád ještě úplně není. Nicméně rozhlížím se po nějaké náhradě, protože až mi jednou v tý kouli fakt rupne, tak myšku rozdupnu svojí zimní botou.

[Martin Matějek]

Zrovna dneska jsem byl reklamovat svojí Mad Catz RAT 5 kvůli stejnému problému. Spínač až moc často registruje dvojklik, což je k zešílení. Mám ji jako pracovní (sedí mi dobře v ruce, je správně těžká, a tak), ale začala blbnout už po roce běžného klikání a občasného hraní. Na hraní jsem si pořídil steam controller, takže jsem myš šetřil ještě víc. Čekal bych, že herní myš něco vydrží, ale na to se očividně nehraje. A reklamaci prý neuznají, protože jde o únavu materiálu :) Ještě, že jde myš rozebrat a spínač si ručně opravit (na nějakou chvíli).

Logitech Performance MX neznám, ale taky bych rád za radu. Existuje myš, která bude mít podobnou ergonomii jako RAT a vydrží aspoň po dobu záruky? Ta recenzovaná vypadá hezky, ale víc jak 2000 se mi do myši dávat nechce.

[Fluttershy, yay!]

Je to všechno na jedno brdo¹ (viz komentář výše – o úpravě „tuhosti“), akorát tuším Asus nabízí nějakou myš se SIP sockety, kde jde vyměnit spínače bez pájení.

Jinak je tu samozřejmě varianta měnit si spínače na vlastní pět u takřka čehokoliv. (Viz taky Definitive Omron Switch Guide for Mice od Leslieann).

¹ plus Mad Catz jsou šmejdy i v jiných ohledech

[vlk]

Diky za ten odkaz, asi nabuduce skusim tie drahe japonske omrony D2F, lebo zivotnost tych cinskych D2FC je fakt zalostna a pochybujem ze ich zivotnost bude cez milion klikov ked tlacitko v mysi dokaze skapat uz za dva roky...

[Fluttershy, yay!]

Jak píšu nahoře, jde o to, jak se ten spínač používá. Izolovaně cvakat asi vydrží (těch X milionů cyklů), ale ono je na něm ještě to tlačítko.

Zjednodušeně se dá říct, že tužší spínač vydrží déle. Třeba nahoře jsem zmiňoval ten trackball od Logitechu – původně tam byly tuhé šmejdy, v nové generaci je vyměnili za aspoň papírově kvalitnější omrony a najednou se to začalo víc kazit (dvojklik během několika měsíců); tak jsem si tam dal tužší spínače a funguje to v pohodě.

[clayman]

Performance MX je tak nějak na pomezí mezi herní a kancelářskou krysou, má ergonomický tvar a pár šikovných tlačítek, který používám na přepínání mezi aplikacemi desktopu. Na ty jsem si zvykl hodně rychle a na mojí domácí Logitech G5 mi občas docela chybí. Ten problém se single-clickem se u ní rozvinul relativně rychle, cca. po roce používání, což vzhledem k tomu, že stála dvojku, dost zamrzelo, ale nezkoušel jsem ji reklamovat, jelikož bych asi dopadl stejně jako ty.

Dal bych nevím co za bezdrátovou myš, která by vydržela normální provoz alespoň po dobu záruky. Svoji domácí Logitech G5 už mám taky pěkných pár let (déle jak tu PMX) a funguje pořád bezvadně. Sice ji používám jen po večerech, ale zase zažila X hodin v Diablu 3, Left 4 Dead a podobných klikfestech. Bohužel ale není bezdrátová, což je pro mě podmínka, protože pracovní myš do kanceláře pořád tahám s sebou a kabel je na obtíž a láme se.

Těch myší od Asusu jsem si všiml, ale 4k se mi za ně dávat nechce.

[Fluttershy, yay!]

Na řadě Logitech MX/VX není herního vůbec nic. Jednak jsou herní periferie primárně otázkou marketingu, přičemž cílení na hráče u kancelářských myší Logitechu chybí, když mají zvlášť herní divizi. Druhak to nemá ani konzistentně snímající senzor (na rozdíl od Microsoft WMO/IMO 1.1 nebo IME 3.0), potažmo minimální latenci.

V současnosti jediné bezdrátové myši použitelné na hry, kde na (snímání, odezvě) myši záleží, jsou Logitech G900 a bezdrátová verze G403.

[coques]

+ bloody R7 napriklad

[coques]

aha, to bolo vztahovane k Logitechu, to potom beriem spat

[clayman]

Díky za info. O G900 přemýšlím, že bych jí nahradil tu svoji MX, ale právě po zkušenostech se spínači u MX si nejsem jist, že se mi chce dát 3k za něco, co potenciálně budu muset reklamovat po roce používání.

[Fluttershy, yay!]

Mezitím vyšla bezdrátová verze – Roccat Leadr (v době psaní článku ještě neexistovala). Zřejmě má i podstatně lepší senzor (PWM 336), byť testy jsem ještě neviděl.