Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
Článek původně vyšel 14. 9. 2009 v Linux Foundation blogu Amandy McPherson s názvem LinuxCon Keynote Series: An Interview with IBM’s Bob Sutor.
Zahajujete LinuxCon ranní úvodní přednáškou [keynote] a budete mluvit o cloudu, mainframech a desktopu. Co z toho představuje pro Linux největší příležitost? Proč?
Jen jedno? Myslím, že Linux se tak přirozeně hodí pro virtualizaci, jak coby hostitel, tak host, že to pomůže protlačit jej ještě více do datových center. Proč? Linux a virtualizace zvyšují efektivitu, umožňují konsolidaci, pomáhají snižovat spotřebu a vzniklé teplo a zmenšují prostor zabraný servery. Když to dáte dohromady s kvalitou služeb nabízených mainframy, dostanete ještě další výhody. A když to vše podrobíte novým způsobům plánování a správy aplikací, vzniknou cloudy. Takže si myslím, že virtualizace je klíčem k věcem, které přinesou širší využití Linuxu v příštím desetiletí.
Už je to 18 let od chvíle, kdy Linus představil svůj „hobby“ operační systém online. A IBM letos slaví 10 let s Linuxem. Co pro vás bylo největší překvapení během předchozích téměř dvou desetiletí, kdy tato technologie dospívala?
Linux mohl zůstat malý a zalíbil by se malé skupině počítačových vědců. Místo toho komunitní vývojový proces a vedení operačnímu systému pomohly vyrůst tak, aby udržel krok s potřebami různých druhů uživatelů. Mnozí by dokonce řekli, Linux zůstává o krok napřed před těmito potřebami. Takže se Linux vyvinul z projektu jednoho člověka do něčeho, co pohání velmi důležité aplikace na celém světě. To by myslím překvapilo každého!
IBM vždy říkala, že Linux je chytrý (a velký) obchod. Další společnosti to napodobily. Jaké vyzkoušené postupy [best practices] můžete, coby jedna z prvních firem, které vsadily na Linux, poradit firmám, jež jsou v oblasti vývoje Linuxu nováčky?
Budu citovat nebo parafrázovat Erica Raymonda a řeknu, že firmy, které jsou v linuxovém vývojovém procesu nové, musí „pofoukat svou vlastní bolístku“. To znamená pochopit, co pro ně Linux v současné době může a nemůže udělat, a pak své úsilí obrátit na to druhé. Nejprve se zaměřte na oblast, ve které máte zkušenosti, a získejte nové při spolupráci s dalšími členy komunity. Z obchodního hlediska Linux využijte k doplnění nebo vylepšení vašich stávajících nebo plánovaných nabídek. Pracujte aktivně a tím vezmete Linux na místa, kde ještě nikdo předtím nebyl (omlouvám se, že si půjčuji ze Star Treku).
IBM je neustále vysoko na seznamu „sponzorů“ linuxového jádra (podle nedávné aktualizace zprávy Linux Foundation „Kdo píše Linux“). Můžete nám říct, jak se toto „sponzorství“ promítne do skutečných obchodních výsledků společnosti?
Pokud budeme úspěšným sponzorem tohoto open source projektu, Linux poběží dobře na našem hardwaru a zároveň na něm dobře poběží náš software, i když z toho nebudeme těžit pouze my. Protože jsme veřejná společnost, tak úspěšné sponzorství znamená, že Linux přinese větší obrat a hodnotu akcionářům prostřednictvím hardwaru a softwaru, který prodáváme, a obchodních a technologických služeb, které nabízíme.
Můžete nám říct, co nového na frontě otevřených standardů?
Myslím, že lidé začínají opravdu chápat hodnotu skutečně otevřených standardů versus proprietárních specifikací, které jim byly vnuceny. Jeden důležitý otevřený standard, kterému se v posledních letech dostalo hodně zasloužené pozornosti, je Open Document Format, který začíná být přijímán v dalších a dalších státech světa. Open Cloud Manifesto má přes 250 stoupenců mezi společnostmi a organizacemi. Jsem přesvědčen, že poselství je jasné: Obor i uživatelé mohou z nové technologie nejvíce těžit, když jsou v jejím jádru otevřené standardy, a to co nejdříve.
Na co se těšíte na letošním zahajovacím ročníku LinuxConu?
Vždycky se snažím rychle odhadnout atmosféru na konferenci. Jsou účastníci nadšení? Těší se lidé na příležitost rozvíjet technické inovace obchodní růst? Rozšiřuje se komunita? Stojíme před velkými výzvami, se kterými jsou vývojáři připraveni se poprat? Myslím, že na LinuxConu najdu všechno tohle. Také se těším, že se osobně seznámím s mnoha lidmi z Linux Foundation.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: