Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Článek původně vyšel 14. 9. 2009 v Linux Foundation blogu Amandy McPherson s názvem LinuxCon Keynote Series: An Interview with IBM’s Bob Sutor.
Zahajujete LinuxCon ranní úvodní přednáškou [keynote] a budete mluvit o cloudu, mainframech a desktopu. Co z toho představuje pro Linux největší příležitost? Proč?
Jen jedno? Myslím, že Linux se tak přirozeně hodí pro virtualizaci, jak coby hostitel, tak host, že to pomůže protlačit jej ještě více do datových center. Proč? Linux a virtualizace zvyšují efektivitu, umožňují konsolidaci, pomáhají snižovat spotřebu a vzniklé teplo a zmenšují prostor zabraný servery. Když to dáte dohromady s kvalitou služeb nabízených mainframy, dostanete ještě další výhody. A když to vše podrobíte novým způsobům plánování a správy aplikací, vzniknou cloudy. Takže si myslím, že virtualizace je klíčem k věcem, které přinesou širší využití Linuxu v příštím desetiletí.
Už je to 18 let od chvíle, kdy Linus představil svůj „hobby“ operační systém online. A IBM letos slaví 10 let s Linuxem. Co pro vás bylo největší překvapení během předchozích téměř dvou desetiletí, kdy tato technologie dospívala?
Linux mohl zůstat malý a zalíbil by se malé skupině počítačových vědců. Místo toho komunitní vývojový proces a vedení operačnímu systému pomohly vyrůst tak, aby udržel krok s potřebami různých druhů uživatelů. Mnozí by dokonce řekli, Linux zůstává o krok napřed před těmito potřebami. Takže se Linux vyvinul z projektu jednoho člověka do něčeho, co pohání velmi důležité aplikace na celém světě. To by myslím překvapilo každého!
IBM vždy říkala, že Linux je chytrý (a velký) obchod. Další společnosti to napodobily. Jaké vyzkoušené postupy [best practices] můžete, coby jedna z prvních firem, které vsadily na Linux, poradit firmám, jež jsou v oblasti vývoje Linuxu nováčky?
Budu citovat nebo parafrázovat Erica Raymonda a řeknu, že firmy, které jsou v linuxovém vývojovém procesu nové, musí „pofoukat svou vlastní bolístku“. To znamená pochopit, co pro ně Linux v současné době může a nemůže udělat, a pak své úsilí obrátit na to druhé. Nejprve se zaměřte na oblast, ve které máte zkušenosti, a získejte nové při spolupráci s dalšími členy komunity. Z obchodního hlediska Linux využijte k doplnění nebo vylepšení vašich stávajících nebo plánovaných nabídek. Pracujte aktivně a tím vezmete Linux na místa, kde ještě nikdo předtím nebyl (omlouvám se, že si půjčuji ze Star Treku).
IBM je neustále vysoko na seznamu „sponzorů“ linuxového jádra (podle nedávné aktualizace zprávy Linux Foundation „Kdo píše Linux“). Můžete nám říct, jak se toto „sponzorství“ promítne do skutečných obchodních výsledků společnosti?
Pokud budeme úspěšným sponzorem tohoto open source projektu, Linux poběží dobře na našem hardwaru a zároveň na něm dobře poběží náš software, i když z toho nebudeme těžit pouze my. Protože jsme veřejná společnost, tak úspěšné sponzorství znamená, že Linux přinese větší obrat a hodnotu akcionářům prostřednictvím hardwaru a softwaru, který prodáváme, a obchodních a technologických služeb, které nabízíme.
Můžete nám říct, co nového na frontě otevřených standardů?
Myslím, že lidé začínají opravdu chápat hodnotu skutečně otevřených standardů versus proprietárních specifikací, které jim byly vnuceny. Jeden důležitý otevřený standard, kterému se v posledních letech dostalo hodně zasloužené pozornosti, je Open Document Format, který začíná být přijímán v dalších a dalších státech světa. Open Cloud Manifesto má přes 250 stoupenců mezi společnostmi a organizacemi. Jsem přesvědčen, že poselství je jasné: Obor i uživatelé mohou z nové technologie nejvíce těžit, když jsou v jejím jádru otevřené standardy, a to co nejdříve.
Na co se těšíte na letošním zahajovacím ročníku LinuxConu?
Vždycky se snažím rychle odhadnout atmosféru na konferenci. Jsou účastníci nadšení? Těší se lidé na příležitost rozvíjet technické inovace obchodní růst? Rozšiřuje se komunita? Stojíme před velkými výzvami, se kterými jsou vývojáři připraveni se poprat? Myslím, že na LinuxConu najdu všechno tohle. Také se těším, že se osobně seznámím s mnoha lidmi z Linux Foundation.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: