Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
)
BTW: spokojený uživatel deb i rpm balíčků :-P (je fakt, že aptitude mi přijde komfortnější, než yum)
sendmail, ten může být v praxi realizován sendmailem, postfixem, eximem a možná i dalšími alternativami. Když tam nedáte žádnou závislost, nebude vám v korektní instalaci v PHP fungovat funkce mail(). Když tam dáte závislost na některém z těch MTA, bude PHP záviset na jednom z nich, přestože klidně může používat kterýkoli jiný. Podobně třeba lprng versus cups apod. Jak byste to řešil vy?
virtual/jre.
RDEPEND="|| (
=virtual/jdk-1.5.0*
=dev-java/sun-jre-bin-1.5.0*
=dev-java/diablo-jre-bin-1.5.0*
)"
.
Takže třeba virtuální balíčky jako v Gentoo (jak už napsal David), anebo v Debianu může balíček záviset na (alespoň jednom) z xy balíčků. Možností je mnoho (a neznám rpm, tak nevím, co je tam možné).
php: depends on tag mta sendmail: provides tag mta postfix: provides mta exim: provides mta
Zdrojove baliky RPM jsou naprosto prehledne - puvodni nezmeneny tarball, jeden .spec a k tomu sada patchu, vetsinou i nejak vystizne pojmenovanych, ktere se daji zapinat, vypinat, modifikovat, atd.
Zdrojove baliky DEB jsou proti tomu naprosty masakr - puvodni nezmeneny tarball a k tomu jeden obrovsky diff ve kterem jsou vsechny ridici soubory a zaroven vsechny modifikace zdrojaku. V lepsim pripade jsou ty modifikace jako extra diffy - ovsem pomalu co balicek to jiny system patchovani zdrojaku (evidentne ne vsichni autori Debianich balicku nekdy zaslechli o programu "dpatch"). V horsim a presto dost castem pripade jsou vsechny zmeny slite do jednoho velkeho diffu ktery uz nikdy nikdo nedokaze rozpitvat na puvodni jednotlive nezavisle diffy. A nejde jen o nejake nepodstatne trivialni balicky - zkuste si udelat nejakou zmenu treba v debianim openssl
Taky jmenne konvence debianich balicku jsou nekdy ... ehm ... neintuitivni. Tak treba LDAP - v SUSE je vsechno podstatne schovano v balickach openldap2-neco.rpm. V Debianu (resp. Ubuntu kde to ted zkousim) je treba odhalit ze hlavni jsou baliky slapd a libldap ale pozor - nikoliv libldap2 coz je starsi verze! Kdo by to byl rekl, ze libldap2 bude starsi nez libldap... Kde k tomu nakonec vzit -dev balicek neni na prvni ani druhy pohled jasne, protoze APT mi nabizi jen libldap2-dev coz je OpenLDAP-2.1.x a nikoliv ocekavany libldap-dev (ver 2.2.x). Rozuzleni tohoto hlavolamu necham na predchozim autorovi, at si taky s DEBem neco uzije a pak teprv vykrikuje neco o prasatech
Vsak Danix neni urcen pro kazdeho."DANIX je pro každého", hned první věta na danix.cz
Když se to tak krásně vejde i na 128MB flashdisk, tak proč mám stahovat ISO, které má 2,6 GB?
Nová koncepce Danixu je možná fakt dobrá a Danix je možná velmi podvedená distribuce, ale já si to nejspíš nikdy na vlastní kůži neověřím, protože stahovat 2,6 GB, abych se ve finále možná dozvěděl, že to stojí za starou bačkoru, se mi fakt nechce.
Kdyby byla k mání nějaká miniaturní verze a hromada balíčků na FTP, tak bych to vyzkoušel a možná si i uplácal přesně to, co potřebuji, ale tenhle Otesánek mne spolehlivě odradil předem. Přitom je to škoda, protože Danix má vybudované dobré jméno a oproti např. Slaxu má v našich zeměpisných šířkách i velké plus v kladném vztahu k češtině.
oproti např. Slaxu má v našich zeměpisných šířkách i velké plus v kladném vztahu k češtině.Hm? Sice lze argumentovat anglickojazyčnými moduly, diskusním fórem apod., ale to hlavně tím, že českých uživatelů a přispěvatelů je poměrně málo.Konečně, Danix na svou komunitu uživatelů teprve čeká. Minimálně od verze 5.1.6 je Slax v naprosté většině i v češtině, včetně kontroly pravopisu, takže bych asi nepsal "oproti Slaxu" ;)
Já neříkám, že je to ve Slaxu s češtinou úplně zabité, ale není to priorita, viz. rozhovor s Tomášem Matějíčekem na Root.cz.
A s tou komunitou kolem Danixu. Danix na ní možná čeká, ale spíš než teprve, tak bych raději řekl opět. Danix v podstatě nevyšel přes dva roky a to je ve světě Linuxu docela dlouhá doba, takže komunitu spíš ztratil, ale dřív býval pomalu synonymem pro české linuxové liveCD. Nováčků, kteří si chtějí vyzkoušet Linux, je stále dost a domnívám se, že pro Danix tu místo je. Otázkou jsou ale peníze a ty udávají směr, opět viz. ten Slax.
Pokud někdo provádí instalaci stylem Enter, Enter, Enter, ... aniž by četl co potvrzuje, tak je to jeho problém.
Tiskni
Sdílej: