Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě.
Apple představil iPhone Pocket pro stylové přenášení iPhonu. iPhone Pocket vzešel ze spolupráce značky ISSEY MIYAKE a Applu a jeho tělo tvoří jednolitý 3D úplet, který uschová všechny modely iPhonu. iPhone Pocket s krátkým popruhem se prodává za 149,95 dolarů (USA) a s dlouhým popruhem za 229,95 dolarů (USA).
Byla vydána nová stabilní verze 7.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 142. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.7 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
)
BTW: spokojený uživatel deb i rpm balíčků :-P (je fakt, že aptitude mi přijde komfortnější, než yum)
sendmail, ten může být v praxi realizován sendmailem, postfixem, eximem a možná i dalšími alternativami. Když tam nedáte žádnou závislost, nebude vám v korektní instalaci v PHP fungovat funkce mail(). Když tam dáte závislost na některém z těch MTA, bude PHP záviset na jednom z nich, přestože klidně může používat kterýkoli jiný. Podobně třeba lprng versus cups apod. Jak byste to řešil vy?
virtual/jre.
RDEPEND="|| (
=virtual/jdk-1.5.0*
=dev-java/sun-jre-bin-1.5.0*
=dev-java/diablo-jre-bin-1.5.0*
)"
.
Takže třeba virtuální balíčky jako v Gentoo (jak už napsal David), anebo v Debianu může balíček záviset na (alespoň jednom) z xy balíčků. Možností je mnoho (a neznám rpm, tak nevím, co je tam možné).
php: depends on tag mta sendmail: provides tag mta postfix: provides mta exim: provides mta
Zdrojove baliky RPM jsou naprosto prehledne - puvodni nezmeneny tarball, jeden .spec a k tomu sada patchu, vetsinou i nejak vystizne pojmenovanych, ktere se daji zapinat, vypinat, modifikovat, atd.
Zdrojove baliky DEB jsou proti tomu naprosty masakr - puvodni nezmeneny tarball a k tomu jeden obrovsky diff ve kterem jsou vsechny ridici soubory a zaroven vsechny modifikace zdrojaku. V lepsim pripade jsou ty modifikace jako extra diffy - ovsem pomalu co balicek to jiny system patchovani zdrojaku (evidentne ne vsichni autori Debianich balicku nekdy zaslechli o programu "dpatch"). V horsim a presto dost castem pripade jsou vsechny zmeny slite do jednoho velkeho diffu ktery uz nikdy nikdo nedokaze rozpitvat na puvodni jednotlive nezavisle diffy. A nejde jen o nejake nepodstatne trivialni balicky - zkuste si udelat nejakou zmenu treba v debianim openssl
Taky jmenne konvence debianich balicku jsou nekdy ... ehm ... neintuitivni. Tak treba LDAP - v SUSE je vsechno podstatne schovano v balickach openldap2-neco.rpm. V Debianu (resp. Ubuntu kde to ted zkousim) je treba odhalit ze hlavni jsou baliky slapd a libldap ale pozor - nikoliv libldap2 coz je starsi verze! Kdo by to byl rekl, ze libldap2 bude starsi nez libldap... Kde k tomu nakonec vzit -dev balicek neni na prvni ani druhy pohled jasne, protoze APT mi nabizi jen libldap2-dev coz je OpenLDAP-2.1.x a nikoliv ocekavany libldap-dev (ver 2.2.x). Rozuzleni tohoto hlavolamu necham na predchozim autorovi, at si taky s DEBem neco uzije a pak teprv vykrikuje neco o prasatech
Vsak Danix neni urcen pro kazdeho."DANIX je pro každého", hned první věta na danix.cz
Když se to tak krásně vejde i na 128MB flashdisk, tak proč mám stahovat ISO, které má 2,6 GB?
Nová koncepce Danixu je možná fakt dobrá a Danix je možná velmi podvedená distribuce, ale já si to nejspíš nikdy na vlastní kůži neověřím, protože stahovat 2,6 GB, abych se ve finále možná dozvěděl, že to stojí za starou bačkoru, se mi fakt nechce.
Kdyby byla k mání nějaká miniaturní verze a hromada balíčků na FTP, tak bych to vyzkoušel a možná si i uplácal přesně to, co potřebuji, ale tenhle Otesánek mne spolehlivě odradil předem. Přitom je to škoda, protože Danix má vybudované dobré jméno a oproti např. Slaxu má v našich zeměpisných šířkách i velké plus v kladném vztahu k češtině.
oproti např. Slaxu má v našich zeměpisných šířkách i velké plus v kladném vztahu k češtině.Hm? Sice lze argumentovat anglickojazyčnými moduly, diskusním fórem apod., ale to hlavně tím, že českých uživatelů a přispěvatelů je poměrně málo.Konečně, Danix na svou komunitu uživatelů teprve čeká. Minimálně od verze 5.1.6 je Slax v naprosté většině i v češtině, včetně kontroly pravopisu, takže bych asi nepsal "oproti Slaxu" ;)
Já neříkám, že je to ve Slaxu s češtinou úplně zabité, ale není to priorita, viz. rozhovor s Tomášem Matějíčekem na Root.cz.
A s tou komunitou kolem Danixu. Danix na ní možná čeká, ale spíš než teprve, tak bych raději řekl opět. Danix v podstatě nevyšel přes dva roky a to je ve světě Linuxu docela dlouhá doba, takže komunitu spíš ztratil, ale dřív býval pomalu synonymem pro české linuxové liveCD. Nováčků, kteří si chtějí vyzkoušet Linux, je stále dost a domnívám se, že pro Danix tu místo je. Otázkou jsou ale peníze a ty udávají směr, opět viz. ten Slax.
Pokud někdo provádí instalaci stylem Enter, Enter, Enter, ... aniž by četl co potvrzuje, tak je to jeho problém.
Tiskni
Sdílej: