Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
)
BTW: spokojený uživatel deb i rpm balíčků :-P (je fakt, že aptitude mi přijde komfortnější, než yum)
sendmail, ten může být v praxi realizován sendmailem, postfixem, eximem a možná i dalšími alternativami. Když tam nedáte žádnou závislost, nebude vám v korektní instalaci v PHP fungovat funkce mail(). Když tam dáte závislost na některém z těch MTA, bude PHP záviset na jednom z nich, přestože klidně může používat kterýkoli jiný. Podobně třeba lprng versus cups apod. Jak byste to řešil vy?
virtual/jre.
RDEPEND="|| (
=virtual/jdk-1.5.0*
=dev-java/sun-jre-bin-1.5.0*
=dev-java/diablo-jre-bin-1.5.0*
)"
.
Takže třeba virtuální balíčky jako v Gentoo (jak už napsal David), anebo v Debianu může balíček záviset na (alespoň jednom) z xy balíčků. Možností je mnoho (a neznám rpm, tak nevím, co je tam možné).
php: depends on tag mta sendmail: provides tag mta postfix: provides mta exim: provides mta
Zdrojove baliky RPM jsou naprosto prehledne - puvodni nezmeneny tarball, jeden .spec a k tomu sada patchu, vetsinou i nejak vystizne pojmenovanych, ktere se daji zapinat, vypinat, modifikovat, atd.
Zdrojove baliky DEB jsou proti tomu naprosty masakr - puvodni nezmeneny tarball a k tomu jeden obrovsky diff ve kterem jsou vsechny ridici soubory a zaroven vsechny modifikace zdrojaku. V lepsim pripade jsou ty modifikace jako extra diffy - ovsem pomalu co balicek to jiny system patchovani zdrojaku (evidentne ne vsichni autori Debianich balicku nekdy zaslechli o programu "dpatch"). V horsim a presto dost castem pripade jsou vsechny zmeny slite do jednoho velkeho diffu ktery uz nikdy nikdo nedokaze rozpitvat na puvodni jednotlive nezavisle diffy. A nejde jen o nejake nepodstatne trivialni balicky - zkuste si udelat nejakou zmenu treba v debianim openssl
Taky jmenne konvence debianich balicku jsou nekdy ... ehm ... neintuitivni. Tak treba LDAP - v SUSE je vsechno podstatne schovano v balickach openldap2-neco.rpm. V Debianu (resp. Ubuntu kde to ted zkousim) je treba odhalit ze hlavni jsou baliky slapd a libldap ale pozor - nikoliv libldap2 coz je starsi verze! Kdo by to byl rekl, ze libldap2 bude starsi nez libldap... Kde k tomu nakonec vzit -dev balicek neni na prvni ani druhy pohled jasne, protoze APT mi nabizi jen libldap2-dev coz je OpenLDAP-2.1.x a nikoliv ocekavany libldap-dev (ver 2.2.x). Rozuzleni tohoto hlavolamu necham na predchozim autorovi, at si taky s DEBem neco uzije a pak teprv vykrikuje neco o prasatech
Vsak Danix neni urcen pro kazdeho."DANIX je pro každého", hned první věta na danix.cz
Když se to tak krásně vejde i na 128MB flashdisk, tak proč mám stahovat ISO, které má 2,6 GB?
Nová koncepce Danixu je možná fakt dobrá a Danix je možná velmi podvedená distribuce, ale já si to nejspíš nikdy na vlastní kůži neověřím, protože stahovat 2,6 GB, abych se ve finále možná dozvěděl, že to stojí za starou bačkoru, se mi fakt nechce.
Kdyby byla k mání nějaká miniaturní verze a hromada balíčků na FTP, tak bych to vyzkoušel a možná si i uplácal přesně to, co potřebuji, ale tenhle Otesánek mne spolehlivě odradil předem. Přitom je to škoda, protože Danix má vybudované dobré jméno a oproti např. Slaxu má v našich zeměpisných šířkách i velké plus v kladném vztahu k češtině.
oproti např. Slaxu má v našich zeměpisných šířkách i velké plus v kladném vztahu k češtině.Hm? Sice lze argumentovat anglickojazyčnými moduly, diskusním fórem apod., ale to hlavně tím, že českých uživatelů a přispěvatelů je poměrně málo.Konečně, Danix na svou komunitu uživatelů teprve čeká. Minimálně od verze 5.1.6 je Slax v naprosté většině i v češtině, včetně kontroly pravopisu, takže bych asi nepsal "oproti Slaxu" ;)
Já neříkám, že je to ve Slaxu s češtinou úplně zabité, ale není to priorita, viz. rozhovor s Tomášem Matějíčekem na Root.cz.
A s tou komunitou kolem Danixu. Danix na ní možná čeká, ale spíš než teprve, tak bych raději řekl opět. Danix v podstatě nevyšel přes dva roky a to je ve světě Linuxu docela dlouhá doba, takže komunitu spíš ztratil, ale dřív býval pomalu synonymem pro české linuxové liveCD. Nováčků, kteří si chtějí vyzkoušet Linux, je stále dost a domnívám se, že pro Danix tu místo je. Otázkou jsou ale peníze a ty udávají směr, opět viz. ten Slax.
Pokud někdo provádí instalaci stylem Enter, Enter, Enter, ... aniž by četl co potvrzuje, tak je to jeho problém.
Tiskni
Sdílej: