GPS a komunikační protokol NMEA - 2 (dostupnost, přesnost, Navilock)

26. 9. 2006 | Jan Martínek | Různé | 16460×

Co ovlivňuje dostupnost signálu. Jak působí jednotlivé součásti procesu na přesnost údajů. Připojení, konfigurace a používání přístroje Navilock 202U (a podobných).

Dostupnost signálu

Elektromagnetický signál o frekvenci L1=1575,42 MHz je vcelku imunní vůči meteorologickým vlivům, takže déšť, sníh, kroupy či mlha jej zeslabí jen nepatrně. Uvádí se, že snad jen když anténa přijímače zapadne příliš silnou vrstvou sněhu, stane se příjem nespolehlivým. Signál však nedokáže projít překážkami, jakými jsou například stěny budov, hory, ale také bujná vegetace či koruny stromů. Podmínkou pro příjem je přímá viditelnost oblohy, takže GPS nebude fungovat v budovách, v jeskyních,  metru, pod vodou, v tunelu, v podchodu, v husté zástavbě a podobně. Je potřeba dát pozor i na to, aby si člověk nestínil vlastním tělem. Ponecháme-li přijímač v místnosti poblíž okna, je možné, že bude dostatečný výhled na alespoň čtyři družice. Chcete-li změřit souřadnice svého bydliště a momentálně nemáte signál, nemusí být vše ztraceno. Rozmístění družic se neustále mění, takže vydržte měřit dvanáct hodin, což je oběžná doba družic. Příjem signálu v dopravních prostředcích záleží na mnoha faktorech. v autobuse plném cestujících, projíždějícím městem se mi signál zachytit nepodařilo, zatímco v autě bývá situace výrazně lepší.

Přesnost GPS

Přesnost GPS je ovlivňována mnoha faktory. Nejvýraznějším vlivem, který je naštěstí už minulostí, bylo úmyslně zavedené omezení - SA (Selective Availability), tedy dostupnost jen pro někoho. GPS byl vytvořen pro armádní účely USA a zpočátku byl signál kódován tak, aby pouze americká armáda mohla využít plné přesnosti GPS. Všichni ostatní mohli svou pozici určit s odchylkou několika stovek metrů. K přelomu došlo 1. května roku 2000, kdy prezident Bill Clinton nařídil vypnutí SA. Od té chvíle (až do doby, kdy si to někdo opět rozmyslí) se přesnost GPS řádově zlepšila. Nyní je odchylka způsobena především následujícími vlivy:

• zpoždění signálu v ionosféře (ionosféra způsobuje zakřivení dráhy signálu); 10 metrů
• zpoždění signálu v troposféře (vliv počasí); 1 metr
• vychýlení družice z udávané polohy (ephemeris error); 1 metr
• nepřesnost hodin umístěných  družici; 1 metr
• příjem falešných odražených signálů (tzv. multipath error); 0.5 metrů
• vlastní šum přijímače; 2 metry
• šum na straně vysílače (družice); 1 metr
• hrubá chyba způsobená lidským faktorem (chyba v přepočtu souřadnic, nesprávně zvolený elipsoid atd.)

Odchylka v metrech pro jednotlivé faktory představuje pouze orientační údaj. Skutečný příspěvek k celkové chybě závisí především na uspořádání družic, tedy na parametru PDOP. Přijímač si vždy vybere takovou čtveřici družic, u kterých je rozmístění nejlepší. Proto na volném prostranství bývá určení polohy přesnější, než když je výhled na oblohu částečně zakryt. Při výpočtu pozice zjišťujeme tři souřadnice a rozmístění družic způsobuje, že pro každou souřadnici vychází jiná odchylka. Obecně platí, že stanovení výšky je méně přesné než určování zeměpisných souřadnic. Jaká je tedy skutečná odchylka? Udávají se různá čísla pro různé situace, takže těžko na otázku jednoznačně odpovědět. Pro hrubou představu však můžeme provést experiment, ze kterého sice absolutní odchylku nezjistíme, ale lze odhadnout alespoň rozptyl údajů. Stačí ponechat přijímač na jednom místě, sbírat data po určitou dobu a následně je statisticky zpracovat. Co se týče zjišťování přesného času, zde se udává chyba v řádu mikrosekund. Samotný přenos informace do počítače zcela jistě způsobí podstatně větší odchylku.

Přijímač Navilock 202U (a jemu podobné)

Zprovoznění přijímače pod Linuxem značně závisí na tom, jak je systém nakonfigurován. Jsou-li k dispozici potřebné jaderné moduly pl2303, usbserial a vše potřebné pro obsluhu USB portu, mělo by být vše bez problémů. Máte-li navíc aktivováno automatické nahrávání modulů, stačí pouze přijímač připojit k počítači. Přijímač byl úspěšně provozován v distribucích Fedora Core 3, 4 a 5. Praktické testy ukázaly, že přijímač je nutné připojit přímo do portu bez použití jakéhokoli prodlužovacího kabelu. Použití prodlužovacího kabelu způsobí, že zařízení není správně nadetekováno a příkaz dmesg odhalí řadu chyb vztahujících se k USB vrstvě. Toto podivné chování bylo prokázáno na třech různých počítačích se dvěma různými prodlužovacími kabely. Při použití velmi krátkého prodlužovacího kabelu (cca 30 cm) je zařízení po několika pokusech někdy i správně nalezeno, ale v náhodných okamžicích dochází k výpadkům komunikace a jediným východiskem je odpojení zařízení z USB konektoru. Zmíněné problémy potvrdili i další nešťastní uživatelé marně hledající příčinu chyby. Záměrně se o tomto zrádném chování rozepisuji takto obšírně, protože konvertor Prolific je poměrně rozšířen i v mobilních telefonech a v mnoha případech vynechání prodlužovacího kabelu vedlo k odstranění problému v komunikaci.

Po připojení a úspěšné detekci by se měla ve výpisu příkazu lsusb objevit položka

ID 067b:2303 Prolific Technology, Inc. PL2303 Serial Port

Řádek nijak nevypovídá o tom, že připojené zařízení je GPS přijímač. Jediné, co jádro vidí, je konvertor mezi USB a sériovým rozhraním RS232 s čipem Prolific. V adresáři /dev by se mělo objevit zařízení označené například ttyUSB0. V dalším textu budu předpokládat, že název zařízení je /dev/ttyUSB0. Práva k tomuto zařízení jsou obvykle nastavena tak, že jej může obsluhovat pouze root případně členové skupiny uucp. Přesvědčit se o tom můžeme příkazem ls -l /dev/ttyUSB0:

crw-rw----  1 root uucp 188, 0 Jul 24 15:04 /dev/ttyUSB0

Nebylo by rozumné zacházet s GPS přijímačem jako root, a bude tedy potřeba změnit práva tak, aby i běžný uživatel měl k zařízení přístup. Nejvhodnější způsob závisí na konkrétní situaci a nastavení systému. Uveďme příklad pro distribuci Fedora Core 3, 4 a 5, kde je adresář /dev dynamický a obhospodařuje jej subsystém udev. V tomto případě jednorázovou změnu zařídíme příkazem

chown dummy /dev/ttyUSB0

který způsobí, že vlastníkem souboru bude uživatel dummy, který tím získá přístup k zařízení. Po odpojení a opětovném připojení budou opět práva na výchozích hodnotách (root:uucp), a uživatel dummy tím svá privilegia ztratí. Trvalou změnu musíme zajistit přidáním pravidla, kterým se má řídit subsystém udev. Ten čte pravidla ze souborů umístěných v adresáři /etc/udev/rules.d. Tyto soubory se zpracovávají v abecedním pořadí, a tak je potřeba vytvořit nový soubor s pravidly tak, aby se načetl až po souboru 50-udev.rules (ten obsahuje výchozí pravidla). Vytvoříme tedy například soubor /etc/udev/rules.d/60-gps.rules, který bude obsahovat řádek

KERNEL=="ttyUSB*" OWNER="dummy",GROUP="uucp", MODE="0660"

Toto pravidlo zajistí, že uživatel dummy bude mít vždy přístup k zařízením /dev/ttyUSB*. Původní pravidlo se přemaže.

Koncepce přijímače zřejmě vychází z původní verze, která byla určena pro připojení na sériový port. Varianta pro USB obsahuje konvertor, ale zbytek pravděpodobně zůstal beze změny, a tak další zacházení již probíhá stejně jako u sériového portu. Je nutné nastavit přenosovou rychlost (baud rate) na 4800, osm bitů na znak, počet stopbitů na jeden a paritu na žádnou. Tyto parametry se nastavují příkazem stty. Parametrů pro sériový port je v Linuxu několik desítek. Jejich výchozí hodnoty jsou takové, že chceme-li vypsat na terminál nějaký řetězec přečtený z GPS příjímače, je nutno provést změnu alespoň u přenosové rychlosti, která musí být nastavena na 4800 baudů.

stty -F /dev/ttyUSB0 4800

Nyní již můžeme číst smysluplná data. Příkaz

cat /dev/ttyUSB0

začne vypisovat jednotlivé zprávy získané z GPS přijímače. Tyto zprávy se nazývají věty (sentences). Každá věta začíná znakem dolar ($) a pokračuje až do konce řádku. Obsahuje položky oddělené čárkou. Na obrazovce by se mohlo objevit například toto:

$GPGSA,A,3,29,26,22,09,07,05,04,,,,,,1.7,1.0,1.4*30

$GPGSV,3,1,11,09,84,297,41,05,48,256,45,07,38,059,41,26,22,178,41*74

$GPGSV,3,2,11,24,13,063,00,14,12,324,00,30,12,251,00,22,12,286,38*78

$GPGSV,3,3,11,29,10,173,35,04,09,105,30,18,06,254,00*46

$GPRMC,170138.615,A,4912.2525,N,01635.0378,E,0.04,16.43,280705,,*32

$GPGGA,170139.615,4912.2526,N,01635.0378,E,1,07,1.0,357.5,M,43.5,M,0.0,0000*7D

Uvedené věty lze již snadno dekódovat v souladu se specifikací komunikačního protokolu. Zůstávají však dvě vady na kráse. Prvních několik řádků, které se objevily ve výpisu, je evidentně chybných. Na první pohled jde o zkomolenou komunikaci a charakter znaků je zcela odlišný. Příkaz stty pravděpodobně nemá vliv na znaky, které jsou již uloženy  bufferu a které byly přijaty, když byla ještě přenosová rychlost nastavena na výchozí (nesprávnou) hodnotu. Nejde o vážný problém, ale při psaní obslužného programu na něj musíme pamatovat. Je nutno striktně kontrolovat správnost přijatých vět.

Dalším problémem je to, že se vždy po každé větě vypisují dva volné řádky. Při bližším zkoumání zjistíme, že přestože specifikace uvádí konec řádku definovaný znaky 0x0d, 0x0a, při čtení přijmeme odlišnou sekvenci 0x0a, 0x0a. Můžeme to považovat za maličkost, ale faktem zůstává, že přijmeme větu, která odporuje specifikaci, což by korektně napsaný program neměl akceptovat. Ve skutečnosti jsou znaky odeslány správně, ale přesto přečteme něco jiného. Příčinou je nastavení sériového portu. Jediné, co jsme změnili, byla přenosová rychlost, přičemž ostatní parametry jsme ponechali na svých výchozích hodnotách. Sériový port lze  Linuxu nakonfigurovat na velmi překvapivé chování, které však může vést k těžko odhalitelným chybám. Rozhodně doporučuji jej vždy nastavit tak, abychom z portu přečetli přesně to, co do něj bylo odesláno a naopak, aby se odeslalo to, co do něj zapíšeme. Tento požadavek nechť platí i pro osmibitové přenosy. Bohužel výchozí nastavení je poněkud jiné, a tak zde uvádím příkaz, který zakáže jakékoli transformace bajtů a umožní i bezproblémové přenosy binárních dat:

stty -F /dev/ttyUSB0 clocal cread -crtscts cs8 -cstopb hup -parenb parodd \
-brkint -icrnl ignbrk -igncr ignpar imaxbel -inlcr inpck -istrip -iuclc \
-ixany ixoff -ixon bs0 cr0 ff0 nl0 -ocrnl -ofdel -ofill -olcuc -onlcr \
-onlret onocr -opost tab0 vt0 -crterase crtkill -ctlecho -echo -echok \
-echonl -echoprt -icanon -iexten -isig -noflsh -tostop -xcase \
time 0 min 1 4800

Přestože zmíněný příkaz nastavuje i parametry, které bezprostředně nesouvisejí s GPS přijímačem, uvádím jej jako základní věc, kterou je třeba vzít v potaz při jakékoli práci se sériovým portem. Nyní máme jistotu, že přijmeme všechna data beze změny. Po změně nastavení můžeme opět spustit příkaz

cat /dev/ttyUSB0

a již vidíme, že se řádky nevynechávají. Správně přijatou sekvenci 0x0d, 0x0a můžeme ověřit hexadecimálním výpisem přijatých dat, například pomocí příkazu

cat /dev/ttyUSB0 | xxd

Příště

V příštím díle se dozvíte, jak dekódovat přijatá data.

Poděkování
Tento článek vznikl za podpory grantu GAČR 103/06/1711.

       

Komentáře

[Radek Hladik]

Asi se zeptám dost hloupě, ale k čemu je parametr příjímače Počet kanálů? Běžné GPS přijímače mají 20, některé 12 kanálů. Mám tomu rozumět tak, že s každou družicí se komunikuje na několika kanálech zároveň? Jinak by přece muselo stačit i míň než těch 12. PDA mi hlásí vžycky tak max 6 satelitů.

Radek

[vagojan]

To znamená že prijímač detekuje a hlavně zpracovává signál z až 12 kanálů ve stejném čase. (co kanál to satelit) V 80 letech byly i v profi běžné 1 kanálové přijímače, ty nejlepší měly kanály 4. Ještě tak do roku 1996 se volně prodávaly turistické GPS které měly jen jeden kanál. Tj zpracovaly data z jednoho satelitu, uložily mezivýsledek, pak přešly na další. Když získaly dostatek dat tak se z toho pokusily dopočítat pozici. (se značnou chybou způsobenou posuny v časování.... to bylo závislé na přijímači, né na tiku ze satelitů) Je to přístup podobný hyperbolickým systémům v letecké navigaci. (jenže ty pracují na dlouhých vlnách)

Jinak doporučuji všem vyzkoušet prográmek gpredict (či nějaký podobný, tento je v repositářích fedory) a podívat se jak vlastně ty satelity nad námi krouží .

[Patrik Ostrihon]

Ano pocet kanalov je vatsi ako pocet GPS druzic, ktore moze naraz vidiet prijimac.

Lenze niektore krajiny maju aj pozemnu siet vola WAAS (Wide Area Augmentation System), ktora pocita korekcie a tie su potom vysielane na siet satelitov, ktore sa nachadzaju na geosynchronej drahe. A signal z tychto satelitov je prijimany cez zvysne kanaly. Teda ak sa nemylim :).

pa3k

[vagojan]

WAAS není pozemní síť. Je to síť pozemních přijímačů, které zpracovávají signál z družic v dosahu. Z přesné znalosti své reáné a vypočtené polohy určují odchylky, tj ovlivnění nepřesností polohy satelitů a vlivů prostředí na šíření radiového signálu. V centrále pak vzniká jistá korekční mapa, která se předává na geostacionární satelity, což je onen WAAS který se dá zapnout v modernějších přijímačích. Obdobná data se také šíří za pomoci dlouhých vln, kdy se dají propojit gps střední a vyšší třídy s přijímačem, který jim po seriovém portu posílá tato korekční data. Pozemní stanice se používají zejména v geodesii. WAAS je obdoba, která má tuto zlepšenou přesnost zpřístupnit všem, já ji bohužel na svém Garmin eTrex Vista nechytnu, nevím zda to není verzí firmware...

[mm]

v clanku pisete :
1) o problemoch pri pouziti USB predlzovacky
2) zariadenie je povodne navrhnute na RS232 a na USB sa pripaja pomocou nejakeho konvertora.

laicka otazka znie :
nemate skusenosti s pouzitim RS232 verzie (pochopitelne, ak existuje) cez predlzovaci kabel ?
potreboval by som ziskavat presny cas v rohu miestnosti, odkial je to k oknu cca 2 metre.
d.

[Jan Martinek]

Přijímač připojitelný přes RS-232 existuje a jeden jsem našel v ceníku za cca 1500 Kč (GPS receiver Kouwell KW-9882, RS-232). Bohužel se zdá, že je to nějaká starší verze a neobsahuje čip SIRF III., což by ale nemuselo vadit. Jistě budou dostupné i jiné. Nikdy jsem ho ale neměl v ruce.
Myslím, že dvoumetrová prodlužovačka u sériového portu žádné problémy dělat nebude - těch bych se obával až při délce drátu několik desítek metrů a podstatně vyšší přenosové rychlosti.

[mm]

dakujem za odpoved.
este jedna otazka - kedy bude dalsi diel serialu ? prvy diel bol zverejneny asi pred troma tyzdnami a bol som dost nedockavy, kedy pride dalsi
uz spominany prvy diel ma "nakopol" a zacal som pozerat dokumentaciu ohladom komunikacie s GPS zariadeniami (na stranke Garminu som nasiel napr. "Garmin Proprietary NMEA 0183 Sentences - Technical Specifications"). ak mam vsak pravdu povedat, tak si radsej precitam clanok, v ktorom su spomenute aj osobne skusenosti, ako suchu technicku dokumentaciu ...
takze uz sa tesim na pokracovanie.

[me]

http://gpsd.berlios.de/#documentation

[Tomáš Tichý]

Další přijímač připojitelný přes RS232 je např. Garmin GPS 35. Je vodotěsný, takže se dá použít třeba na auto.

[Martin Ždila]

No a existuju este aj bluetooth GPS prijimace a tie maju dosah nad 10m. Ja osobne mam Nokia LD-3W a s linuxom funguje cez rfcomm (seriove rozhranie)

[Retriever]

Len zbežne: Bacha na to, treba si naštudovať príslušné protokoly USB (D+ D-) a sériovej komunikácie (RxTx). Sú tam nejaké rozdiely aj medzi napätiami, takže pozor aby ste si fyzicky neodpísali nejaký prevodník... Videl som aj pokusy v starších modemoch prerobiť sériový výstup na USB, ale musia tam byť naletované nejaké korekčné odpory...

[kralyk z abclinuxu]

Jen naokraj dodavam ze ani signal o frekvenci 1575Mhz neni imuni vuci vsem rozmarum atmosfery - je tu totiz sporadicka vrstva Es () ta se sice vidi jen jednou za cas, ale dokaze nadelat paseku. Onehda jsem to zazil v Orlickejch horach, na nakou dobu vubec nebyl signal na mobil (normalne tam je silny), zato na 145Mhz byly slyset Norske stanice

I kdyz tohle se stava dost malokdy, dokazu si predstavit jak by to mohlo (za urcitych podminek) zmast GPS prijimac...

[vagojan]

Jo v posledních dnech byla párkrát pořádná aktivita magnetického pole (krom jiného - slunce, xray) a v neděli a pondělí byla nízká polární záře... chtělo by to jen 3 věci. (abych konečně měl koncesi, pořádnou yagi... a hlavně nebýt utopený v krčském údolí.. )

P.S.: No a možná pár watů navíc... nic proti QRP (ft-817), ale při velikosti úniků bych musel jet jedině fast CW či digi.

[kralyk z abclinuxu]

abych konečně měl koncesi, pořádnou yagi... a hlavně nebýt utopený v krčském údolí.. )

Koncese neni problem - kdyz sem to zvlad i ja . Hlavne si udelej furu tahaku hlavne na Qkody a prefixy a taky si urcite dej Acko pac N je na nic...

Yagi se da udelat podomacku, muj znamej koupil hlinikovy ticky a dal jich asi 12 na dreveny rahno a chodi to vyborne (70cm)

no jo udoli sou problem, chce to nabehnout nekam nakopec...

ft-817 je pohodovej trx, kez bych mel aspon to, a jestli ti 5w nestaci (nedivim se) tak to chce nakej konec...

73 de OK3VO

[vagojan]

Hlásím se na A čko. (krativlny jsou krativlny...). QRP stačí, ve městě si stejně víc nemůžu dovolit a tahat na kopce desítky kilogramů akumulátorů nebo generátor take není to pravé ománkové. Pak ještě zbývá morse, líbí se mi čím dál tím víc (a taky co jiného ke QRP.... než dobrý čuch na vlny a morse). Na druhou stranu, když slyším co dělá X-200N v údolí, stíněná domem... co by to teprv dělalo na 8m stožárku někde na kopci .

73 de OK1-35605

P.S.: Mít aspoň to... taky jsem to stále odkládal (od roku 1996 - Meteor, roku 2000 TH-28, které jsem odpálil pin diody na konci...) odkladů bylo dost, to jsem si řekl když jsem před měsícem a půl ležel ve špitále. (špičkové na přemýšlení.... nemoc se hnout z postele...)

P.P.S. Tabulky s přípravou si dělám, ale Q-kod se naučím... a dle možností i prefixy, je jich dost..)

[kralyk z abclinuxu]

jj kv sou super, predvcirem sem na 14Mhz ssb delal LA6KOA na severu norska 100wattama (ft840 na radioklubu), ale dal mi jen 55 nevim no...asi antena, uz je prohla skoro az k zemi

Morseovka se hodi - ja blbec sem si ji neudelal dys sem byl na koncesi, takze asi pudu letos napodzim (doufam) na skousku...chci to umet, dovolas se tim vsude i QRP a navic nektere staty (Chorvatsko, Polsko tusim) to vyzaduji. Aspon 40 za minutu.

VKV resime v radioklubu (OK1OHK) tak ze vemem tatru 805 nebo vejtrasku, generator, yagi a takovej ten teleskopickej vojenskej stozar a vyjedem nekam nakopec provozni aktiv se takle jede vyborne o fm contestu ani nemluve . No je pravda ze tohle reseni je pro klubovku dobry, ale pro jednotlivce trochu moc, sam bych se do toho nepustil, chce to nejmin v peti lidech...navic nekdo tu tatru musi ridit

No coz vo to to ja bych koupi radia neodkladal, u me je problem s tou financni strankou sem na gymplu a 20 tisic este nemam, musim si sehnat nakou brigadu, pac rodice mi to nezaplati ;(

[vagojan]

V době svého CBčkaření jsem na SSB měl s 10 W taky pěkných pár DX spojení, to byl rok 1999, President Lincoln. těch 11 tisíc (GP 1/2 a Lincoln) jsem šetřil taky celý rok. Holt študý chudent (průmyslovka). No jo no.. to je jiný provoz, s náklaďákem a Magirusem. Já chci ale něco co se mi vejde na motorku, spolu se spacákem a stanem... a hermetizovanými Pb akumulátory na napájení, skládací anténou, sklolaminátovým teleskopem na pověšení inv V a drátové lamda půl na 2m a 70cm... Baví mně ty polní podmínky.

Mimochodem je spousta míst odkud se dá vysílat a kam se dá položit geocache, čímž se opět vracíme k GPS. Příští rok s tím začnu. Lidí s kombinovaným postižením bude asi víc

Jinak morse budu dělat také odděleně (nejde mi to tak rychle a čekat se zkouškou nechci), chci se zase podívat na čundr do Rumunska, a tam jak vím HAREC bez zkoušky z CW na SW nesmí. Což je škoda, slýchám odtamtud s FT-817 na CB anténu na pásmu 40m i stanice s 10W a to na SSB.

Docela by mne zajímalo kolik takto postižených jako my dva tu je?

A co takhle motorky?

Asi dám návrh na anketu dotaz na koníčky.

73! DE OK1-35605

[kralyk z abclinuxu]

...FT-817 na CB anténu na pásmu 40m...

Pri vysilani to ale bude chtit jinou, tadle by mela na 40m PSV jako prase, ale to urcite vis, ja jen tak dyby nahodou...

V motorkach zalibeni moc nemam, ale muj znamej - OK3MP - je taky podobne nakombinovanej - motorky a HAM radio (delal koncesi tam co ja)

Az budes mit koncesi tak rekni dame skeda

73

[vagojan]

Tahle byla jediná od které mi vede koax s PL konektorem na konci do pokoje . Na 2m a 70cm už jsem přezbrojil na X-200N, na KV mě do Prahy čeká udělat nouzovou anténku - dipol neurčité délky bude to cca 2x16m inv V, připojeno Z-matchem. Na chalupu plánuju plnou G5RV s PI, L nebo T matchem, ale do Prahy se víc nevejde. Pro nouzový provoz na portable mne docela zaujala cívkou zkrácená anténa dolaďovaná teleskopem dle konstrukce PA0FBK. A asi si zkusím i nějaký LW laděný L matchem, nebo snad nějakou marconiho antenku ? kdo ví.

Se skedem souhlasím, můžem použít buď krativlny, nebo VKV/UKV... a tam třeba AO-52, nebo VO-51, nebo budou li lepší anteny AO-7, bude-li dědeček ještě fungovat.

K tomu můžem použít třeba prográmek gpredict (docela pěkně se rozvíjí)

No a nebo prozaické převaděče, se svým Pražským QTH a vybavením zvládám: OK0N, OK0BN, OK0BNB, OK0B, OK0C, OK0J, OK0BBA, OK0AC, OK0BAC, OK0BK. Nebo na ručku kdekoliv po Praze s 300mW (Alinco-C7E) lokální N, BN, BNB.

73! DR OM

P.S.: Omlouvám se ostatním za mírně až značně offtopic příspěvky

[Pavel Křížek]

Hm...KV je opravdu KV, na domě mám 16,5m drátu a 100W SSB jsem dělal Brazílii. Ale fakt je, že jsem shlédl na Inetu vybavení protistanice a není se čemu divit. Antenní farma není k zahození OK2JPK

[Dan Ohnesorg]

Navod pekny, ale neni lepsi dat uzivatele opravnene komunikovat s GPS do skupiny uucp nez editovat pravidla v udevu? Nehlede na to, ze takova rada potom funguje prakticky na vsech distribucich.

[Petr Slansky]

Co se tyka prijmu v autobuse ci vlaku, tam hodne zalezi na materialu pouzitem na okna. Obecne lze rici, ze ve starsich dopravncich prostredcich GPS signal naladite, v novejsich ne. Myslim si, ze nove dopravni prostredky pokryvaji okna nejakou kovovou folii ktera ma zachytavat slunecni zareni a ta folie take zeslabi GPS signal tak, ze jej vetsina prijmacu neprijme. Anebo je snad nejaky kov pridavan primo do modernich skel, nemusi se nutne jednat o folii.

[vagojan]

Moderní skla dopraních prostředků jsou vrstvená, tj mezi 2 až 3 pláty skla jsou folie. Mírně zelený vzhled skla znamená že folie je metalická, tj poměrně dost stíní.

[Jiří Renner]

vážení uživatelé tohoto přístroje, řeším následující problém: postavím trasu pomocí MapSource a mapy TOPOCzech v PC. Nechám trasu přepočítat a všechno je OK. Program respektuje nastavení, jednosměrky atd. Nahraji trasu a body do GPS a routování nastavím shodně s PC. Trasa se zobrazí jako přímky mezi jednotlivými body. Po přepočtení ve městech navigace objíždí nesmyslně bloky ulic, než se "trefí" na nejbližší správný bod. Nepomáhá ani různé nastavení routování. Chyba v mapě zřejmě není, když na PC je vše jak má být. Máte někdo podobné zkušenosti? JIRKA