abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    dnes 04:55 | Nová verze

    Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    dnes 00:33 | Komunita

    Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 4
    včera 23:22 | Pozvánky

    Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou

    … více »
    bkralik | Komentářů: 0
    včera 22:33 | IT novinky

    Dle plánu dnes končí služba Skype. Uživatelé mohou pokračovat v Microsoft Teams.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 21:44 | IT novinky

    Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    včera 12:33 | Zajímavý projekt

    Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    včera 12:11 | Pozvánky

    Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    4.5. 21:44 | Komunita

    Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    4.5. 14:22 | IT novinky

    Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 29
    3.5. 22:33 | Nová verze

    Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    Jaký filesystém primárně používáte?
     (58%)
     (1%)
     (8%)
     (21%)
     (4%)
     (2%)
     (2%)
     (0%)
     (1%)
     (3%)
    Celkem 526 hlasů
     Komentářů: 22, poslední včera 10:06
    Rozcestník

    Geografické informační systémy - I

    29. 8. 2003 | Jáchym Čepický | Recenze | 17245×

    GIS pro úplné začátečníky. Nenáročný a zajímavý úvod do problematiky zpracování zeměpisných dat v Linuxu.

    My, (po)uživatelé operačního systému GNU/Linux si často stěžujeme na nedostatek pokročilých aplikací, jako jsou např. systémy CAD. Pokud tyto systémy k dispozici jsou, bývá poměr mezi kvalitou a cenou značně nevýhodný. V oboru Geografických informačních systémů je ovšem situace jiná. Za vůdčí projekt se považuje GIS GRASS, který se zdárně vyvíjí a jehož funkčnost je ve srovnání s komerčními GISy, běžícími na jiných platformách více než dobrá.

    Tento článek si neklade za cíl, naučit někoho GIS (sám jsem v oboru naprostý amatér a začátečník). Na to jsou určeny jiné stránky, jiní autoři a jiné publikace (viz seznam odkazů na konci). Jeho hlavním cílem je především upozornit rozrůstající se komunitu na tento produkt a případně nalákat další potenciální uživatele, kteří zatím s přechodem váhají, protože jim chybí zrovna ten "jejich" program, bez kterého se neobejdou. Představení se bohužel neobejde bez rychlého exkurzu na pole teoretické, které si odbudeme v začátcích a pak už hurá do srovnávání a představování.

    Geografické informační systémy (GIS)

    Geografické informační systémy nám umožňují pracovat s daty, která jsou spolu navzájem v nějakém geografickém vztahu. Takovým datům říkáme geografické objekty (Geoobjekty), tyto jsou unikátní svou polohou v geografickém prostoru a mají definovanou geometrii, topologii a tématické vlastnosti

    Nejčastěji jsou rozlišovány tři funkce GISu:

    • GIS -- prostředek pro zpracování a výrobu kartografických děl.
    • GIS -- databáze vztažená ke geografickému prostoru
    • GIS -- analytický prostředek pro prostorové analýzy a modelování

    GISy u nás v současné době prožívají slušný rozvoj. Našli bychom jen několik nedotčených oborů lidské činnosti. Používají se na ukládání a analýzu geografických dat v oblasti politiky, ochrany přírody, pěstování lesa, zemědělství, monitoringu ovzduší, meteorologie a třeba i internetu (viz nový tag <META NAME="ICBM" content="XX.XXXXX, XX.XXXXX">, který si můžete dát do zdrojového kódu svých stránek a server GeoURL si vás přidá po registraci do databáze, ze které můžete zjistit své geograficky nejbližší sousedy). I když je výroba mapových děl jedna z nejzákladnějších funkcí GISu, není tato právě funkcí, která by možnosti GISu využívala z největší části. Naopak troj- i vícerozměrné analýzy datové základny jsou přesně to, co dělá GIS GISem.

    Jako jeden z příkladů si můžeme uvést počítání tzv. DVI -- Difference vegetation index. Je to výsledek rozdílu hodnot dvou družicových snímků v oblastech spekter NIR (Near Infra Red) a RED z družice Landsat. Výsledkem je mapa zobrazující rozložení vegetace na zájmovém území (nutno ovšem podotknout, že mapa bývá VELMI hrubá a člověk je často rád alespoň za hodnoty vegetace a ne-vegetace při snesitelné pravděpodobnosti chyby). Při tomto postupu se pracuje s rastrovými daty.

    Příkladem nasazení GISu může být i sběr údajů o lesním porostu (výška stromů, tloušťka, korunový zápoj, popis vertikální struktury stromového patra, popis bylinného patra (druh, pokryvnost), popis půdních a humusových horizontů, zjištění majitele pozemku, atd...). Takto získaná data se pak vyhodnotí (z půdního profilu, bylinného a stromového patra se určí Lesní typ), uloží do databáze, připojí se ke geografickým objektům (hranice lesních porostů) a může se začít analyzovat. Při řešení podobných úloh se pracuje převážně s vektorovými daty.

    Nejdříve si ale musíme povědět něco o způsobu uložení dat v běžném GISu.

    Způsob uložení geografických dat v GISech

    Každý GIS (lépe -- každý program s GIS funkcemi) tuto úlohu řeší trochu jinak, ale můžeme říci, že v základu se naše data rozdělují na RASTROVÁ a VEKTOROVÁ.

    Rastrová data si můžeme představit jako obrázek, jehož každý bod je charakterizován vlastnostmi souřadnice x, souřadnice y a souřadnice z. Souřadnice z je nejčastěji prezentována nějakou barvou, která může reprezentovat konkrétní hodnotu nějaké vlastnosti (nadmořská výška, výška srážek) a nebo prostě jenom představuje barvu (např. v turistických mapách nelze barevné hodnoty vynést na nějakou souvislou stupnici). Pokud hodnota z nereprezentuje nějakou jasně definovanou vlastnost, máme tuto mapu uloženu v GISu jako obrázek, který nám sám o sobě není k ničemu, protože nejsme schopni přiřadit barevným hodnotám žádné vlastnosti. Takový obrázek se používá jako podklad pro vektorizaci (viz níže).

    Na první pohled jsou vidět hlavní nevýhody rastrových dat:

    • Rychle narůstající objem dat a s tím související nároky na kapacitu pevných kotoučů, operační paměti a dobu zpracování

    • Nemožnost připojení geografické databáze s větším množstvím dat -- vše, co pro dané území máme, je hodnota z rastrové buňky.

    Přes tyto nevýhody jsou rastrové modely zhusta využívané, protože jsou schopny popsat území s velmi velkým rozlišením, ale hlavně -- doba získání dat je relativně krátká. Někdy je to otázka naskenování mapy, někdy jednoho přeletu letadla nebo družice.

    Rastrová mapa zájmového území

    Topologická mapa zájmového území. Lesy, pole, řeka, budovy a železnice se silnicemi.

    Vektory jsou určeny, jak si všichni pamatujeme ze školy, svou velikostí a směrem (případně ještě počátkem). Tímto způsobem uložení se velmi šetří kapacita disků i operační paměti. Nevýhodou ale je doba získávání dat.

    Získávání vektorových dat se děje několika způsoby:

    • Automatickým převodem z rozumných rastrových map. Pod pojmem rozumná mapa si nelze představit běžnou turistickou mapu s veškerou možnou barevnou škálou a navzájem se překrývajícími objekty (silnice, hranice pozemků, elektrické vedení atd.). Za rozumnou mapu se považuje mapa s maximálně 16 barvami, s jasně oddělenými objekty. Příkladem budiž mapa půdních typů na daném území, kde se jednotlivé objekty -- území se stejným půdním typem -- navzájem nepřekrývají a mohou být výrazně barevně odlišeny.
    • Obyčejně se ale volí metoda přímá, tzv. vektorizace. Vektorizace je postup, při kterém z rastrových dat vznikají data vektorová. Buď myší nebo nějakým podobným zařízením se "objede" objekt (např. silnice) a označí se lomové body reprezentující daný objekt. Tyto body jsou spojeny přímkou. Několik přímek (nebo také jenom jedna -- pokud je silnice rovná "jako když střelí") dává dohromady vektor. Ten vždy začíná a končí v uzlu. V jednom uzlu může být několik vektorů. Je to místo jejich spojení.
    • Vektorizaci nemusíte dělat jenom nad mapou. Můžete vzít vhodný nástroj a požadovaná data získat přímo v terénu. Za vhodný nástroj můžeme považovat např. Theodolit (takový ten dalekohled s nožičkami, který používají zeměměřiči). Přesnost takového zaměření (a následného převedení do GISu) se počítá v milimetrech, doba získání dat je ovšem o něco větší (několik hektarů dělá několik lidí několik dní). Daleko rychlejší pomůckou, která si co do přesnosti a mnohdy i rychlosti nezadá s vektorizací rastrových map, je tzv. GPS -- globální poziční systém. Místo abyste klikali myší před monitorem, si požadované objekty obejdete in situ (čti: "po vlastních").

    Po vytvoření vektorových dat se většinou musí vybudovat jejich topologie. Víme již, že vektor je dán velikostí a směrem. Tím, že známe směr, víme kde je vpředu a kde vzadu a tím také víme, kde je vlevo a kde vpravo. Každý vektorový objekt si tedy "uvědomuje" své sousedy a toto "vědomí" se musí bezprostředně po vektorizaci vytvořit.

    Rozlišujeme tři základní formy vektorových dat: body (používají se pro reprezentaci bodových objektů, jako jsou prameny, meteorologické stanice, místa půdních sond), linie (silnice, elektrické vedení, potoky) a polygony (mnohostěny) (hranice území, větší vodní plochy). Polygony jsou definovány hranicí a bodem ležícím kdesi uvnitř vymezeného polygonu a je pro něj reprezentativní.

    Jednou z vlastností vektorových dat je, že jim můžeme přiřazovat větší množství dat buď přímo a nebo pomocí jejich identifikačního čísla je spojit s externí databankou. Od tohoto okamžiku zajásá srdce každého, kdo nelenil a ve volných chvílích se učil standardům SQL99.

    Vektorizované vrstevnice

    Příkladem vektorových dat mohou být vrstevnice. Každá vrstevnice má vlastnost "výška nad mořem".

    V příštím díle se seznámíme s programem GRASS, který je synonymem pro GIS v Linuxu.

           

    Hodnocení: 38 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    29.8.2003 09:15 LadaS
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Pokud vim, tak GPS = Global Positioning System
    29.8.2003 09:18 Robert Krátký | skóre: 94 | blog: Robertův bloček
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    jsem si jist, ze autor se jen upsal. uz jsem to opravil.
    Jiří Svoboda avatar 29.8.2003 10:38 Jiří Svoboda | skóre: 37 | blog: cat /dev/mind | Prostějov
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    GPS = Gde Právě Su
    Valoun avatar 29.8.2003 11:32 Valoun | skóre: 30 | blog: Psavec | Středočeský kraj
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Oprava. Spravny preklad zni: Gde Proboha Su ?!
    29.8.2003 14:32 Jáchym Čepický | skóre: 29 | blog: U_Jachyma
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Ano, máte pravdu. Originál je skutečně Global Positioning System. Omlouvám se, jestli Vám můj ,,překlad`` vadí. Sám jsem se ještě nerozhodl, kde je hranice toho, kdy zkratky překládt a kdy je nechat v originále... Asi by to bylo na delší diskusi. Jáchym
    29.8.2003 15:29 root
    Rozbalit Rozbalit vše Spatial DB
    Me by zajimala hlavne rychlost jednotlivich DB v praci s GIS objektama. GIS objekty (Spatial) umi ukladat pokud vim Oracle, PostgreSQL, MySQL (4.1 beta) a IBM DB2, ale nikde jsem nenasel analyzu rychlosti jednotlivych implementaci. Snad to bude tady alespon v nejakem 35. pokracovani :-)
    31.8.2003 18:57 Jáchym Čepický | skóre: 29 | blog: U_Jachyma
    Rozbalit Rozbalit vše Spatial DB
    Jo, tak to by mě zajímalo taky a moc se těším na to, až to 35 pokračování někdo jiný napíše ;o)

    O databázových systémech v kombinaci s GRASSem se píše v referátu Radima Blažka " The new GRASS 5.1 vector architecture", který zazněl na konferenci v Trentu roku 2002 (ROOT o ní informoval).

    Jáchym

    1.9.2003 09:24 Hynek (Pichi) Vychodil | skóre: 43 | blog: Pichi | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše nároky na kapacitu pevných kotoučů
    Autor je tvrďák :-) Mám rozmáčenou nosočistoplenu od slz smíchu.
    XML je zbytečný, pomalý, nešikovný balast, znovu vynalézané kolo a ještě ke všemu šišaté, těžké a kýčovitě pomalované.

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.