abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    včera 19:11 | Komunita

    Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 16:55 | Nová verze

    Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 13:44 | IT novinky

    Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 10
    včera 04:00 | Nová verze

    Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    4.8. 04:22 | IT novinky

    Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 9
    3.8. 14:22 | Komunita

    Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    3.8. 01:11 | Pozvánky

    Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.

    Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »
    bkralik | Komentářů: 3
    2.8. 23:44 | Komunita

    Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    1.8. 15:44 | Nová verze

    PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 2
    1.8. 13:22 | Nová verze

    Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    Kolik tabů máte standardně otevřeno ve web prohlížeči?
     (28%)
     (29%)
     (5%)
     (7%)
     (4%)
     (1%)
     (2%)
     (24%)
    Celkem 217 hlasů
     Komentářů: 23, poslední 4.8. 13:01
    Rozcestník

    Geografické informační systémy - I

    29. 8. 2003 | Jáchym Čepický | Recenze | 17319×

    GIS pro úplné začátečníky. Nenáročný a zajímavý úvod do problematiky zpracování zeměpisných dat v Linuxu.

    My, (po)uživatelé operačního systému GNU/Linux si často stěžujeme na nedostatek pokročilých aplikací, jako jsou např. systémy CAD. Pokud tyto systémy k dispozici jsou, bývá poměr mezi kvalitou a cenou značně nevýhodný. V oboru Geografických informačních systémů je ovšem situace jiná. Za vůdčí projekt se považuje GIS GRASS, který se zdárně vyvíjí a jehož funkčnost je ve srovnání s komerčními GISy, běžícími na jiných platformách více než dobrá.

    Tento článek si neklade za cíl, naučit někoho GIS (sám jsem v oboru naprostý amatér a začátečník). Na to jsou určeny jiné stránky, jiní autoři a jiné publikace (viz seznam odkazů na konci). Jeho hlavním cílem je především upozornit rozrůstající se komunitu na tento produkt a případně nalákat další potenciální uživatele, kteří zatím s přechodem váhají, protože jim chybí zrovna ten "jejich" program, bez kterého se neobejdou. Představení se bohužel neobejde bez rychlého exkurzu na pole teoretické, které si odbudeme v začátcích a pak už hurá do srovnávání a představování.

    Geografické informační systémy (GIS)

    Geografické informační systémy nám umožňují pracovat s daty, která jsou spolu navzájem v nějakém geografickém vztahu. Takovým datům říkáme geografické objekty (Geoobjekty), tyto jsou unikátní svou polohou v geografickém prostoru a mají definovanou geometrii, topologii a tématické vlastnosti

    Nejčastěji jsou rozlišovány tři funkce GISu:

    • GIS -- prostředek pro zpracování a výrobu kartografických děl.
    • GIS -- databáze vztažená ke geografickému prostoru
    • GIS -- analytický prostředek pro prostorové analýzy a modelování

    GISy u nás v současné době prožívají slušný rozvoj. Našli bychom jen několik nedotčených oborů lidské činnosti. Používají se na ukládání a analýzu geografických dat v oblasti politiky, ochrany přírody, pěstování lesa, zemědělství, monitoringu ovzduší, meteorologie a třeba i internetu (viz nový tag <META NAME="ICBM" content="XX.XXXXX, XX.XXXXX">, který si můžete dát do zdrojového kódu svých stránek a server GeoURL si vás přidá po registraci do databáze, ze které můžete zjistit své geograficky nejbližší sousedy). I když je výroba mapových děl jedna z nejzákladnějších funkcí GISu, není tato právě funkcí, která by možnosti GISu využívala z největší části. Naopak troj- i vícerozměrné analýzy datové základny jsou přesně to, co dělá GIS GISem.

    Jako jeden z příkladů si můžeme uvést počítání tzv. DVI -- Difference vegetation index. Je to výsledek rozdílu hodnot dvou družicových snímků v oblastech spekter NIR (Near Infra Red) a RED z družice Landsat. Výsledkem je mapa zobrazující rozložení vegetace na zájmovém území (nutno ovšem podotknout, že mapa bývá VELMI hrubá a člověk je často rád alespoň za hodnoty vegetace a ne-vegetace při snesitelné pravděpodobnosti chyby). Při tomto postupu se pracuje s rastrovými daty.

    Příkladem nasazení GISu může být i sběr údajů o lesním porostu (výška stromů, tloušťka, korunový zápoj, popis vertikální struktury stromového patra, popis bylinného patra (druh, pokryvnost), popis půdních a humusových horizontů, zjištění majitele pozemku, atd...). Takto získaná data se pak vyhodnotí (z půdního profilu, bylinného a stromového patra se určí Lesní typ), uloží do databáze, připojí se ke geografickým objektům (hranice lesních porostů) a může se začít analyzovat. Při řešení podobných úloh se pracuje převážně s vektorovými daty.

    Nejdříve si ale musíme povědět něco o způsobu uložení dat v běžném GISu.

    Způsob uložení geografických dat v GISech

    Každý GIS (lépe -- každý program s GIS funkcemi) tuto úlohu řeší trochu jinak, ale můžeme říci, že v základu se naše data rozdělují na RASTROVÁ a VEKTOROVÁ.

    Rastrová data si můžeme představit jako obrázek, jehož každý bod je charakterizován vlastnostmi souřadnice x, souřadnice y a souřadnice z. Souřadnice z je nejčastěji prezentována nějakou barvou, která může reprezentovat konkrétní hodnotu nějaké vlastnosti (nadmořská výška, výška srážek) a nebo prostě jenom představuje barvu (např. v turistických mapách nelze barevné hodnoty vynést na nějakou souvislou stupnici). Pokud hodnota z nereprezentuje nějakou jasně definovanou vlastnost, máme tuto mapu uloženu v GISu jako obrázek, který nám sám o sobě není k ničemu, protože nejsme schopni přiřadit barevným hodnotám žádné vlastnosti. Takový obrázek se používá jako podklad pro vektorizaci (viz níže).

    Na první pohled jsou vidět hlavní nevýhody rastrových dat:

    • Rychle narůstající objem dat a s tím související nároky na kapacitu pevných kotoučů, operační paměti a dobu zpracování

    • Nemožnost připojení geografické databáze s větším množstvím dat -- vše, co pro dané území máme, je hodnota z rastrové buňky.

    Přes tyto nevýhody jsou rastrové modely zhusta využívané, protože jsou schopny popsat území s velmi velkým rozlišením, ale hlavně -- doba získání dat je relativně krátká. Někdy je to otázka naskenování mapy, někdy jednoho přeletu letadla nebo družice.

    Rastrová mapa zájmového území

    Topologická mapa zájmového území. Lesy, pole, řeka, budovy a železnice se silnicemi.

    Vektory jsou určeny, jak si všichni pamatujeme ze školy, svou velikostí a směrem (případně ještě počátkem). Tímto způsobem uložení se velmi šetří kapacita disků i operační paměti. Nevýhodou ale je doba získávání dat.

    Získávání vektorových dat se děje několika způsoby:

    • Automatickým převodem z rozumných rastrových map. Pod pojmem rozumná mapa si nelze představit běžnou turistickou mapu s veškerou možnou barevnou škálou a navzájem se překrývajícími objekty (silnice, hranice pozemků, elektrické vedení atd.). Za rozumnou mapu se považuje mapa s maximálně 16 barvami, s jasně oddělenými objekty. Příkladem budiž mapa půdních typů na daném území, kde se jednotlivé objekty -- území se stejným půdním typem -- navzájem nepřekrývají a mohou být výrazně barevně odlišeny.
    • Obyčejně se ale volí metoda přímá, tzv. vektorizace. Vektorizace je postup, při kterém z rastrových dat vznikají data vektorová. Buď myší nebo nějakým podobným zařízením se "objede" objekt (např. silnice) a označí se lomové body reprezentující daný objekt. Tyto body jsou spojeny přímkou. Několik přímek (nebo také jenom jedna -- pokud je silnice rovná "jako když střelí") dává dohromady vektor. Ten vždy začíná a končí v uzlu. V jednom uzlu může být několik vektorů. Je to místo jejich spojení.
    • Vektorizaci nemusíte dělat jenom nad mapou. Můžete vzít vhodný nástroj a požadovaná data získat přímo v terénu. Za vhodný nástroj můžeme považovat např. Theodolit (takový ten dalekohled s nožičkami, který používají zeměměřiči). Přesnost takového zaměření (a následného převedení do GISu) se počítá v milimetrech, doba získání dat je ovšem o něco větší (několik hektarů dělá několik lidí několik dní). Daleko rychlejší pomůckou, která si co do přesnosti a mnohdy i rychlosti nezadá s vektorizací rastrových map, je tzv. GPS -- globální poziční systém. Místo abyste klikali myší před monitorem, si požadované objekty obejdete in situ (čti: "po vlastních").

    Po vytvoření vektorových dat se většinou musí vybudovat jejich topologie. Víme již, že vektor je dán velikostí a směrem. Tím, že známe směr, víme kde je vpředu a kde vzadu a tím také víme, kde je vlevo a kde vpravo. Každý vektorový objekt si tedy "uvědomuje" své sousedy a toto "vědomí" se musí bezprostředně po vektorizaci vytvořit.

    Rozlišujeme tři základní formy vektorových dat: body (používají se pro reprezentaci bodových objektů, jako jsou prameny, meteorologické stanice, místa půdních sond), linie (silnice, elektrické vedení, potoky) a polygony (mnohostěny) (hranice území, větší vodní plochy). Polygony jsou definovány hranicí a bodem ležícím kdesi uvnitř vymezeného polygonu a je pro něj reprezentativní.

    Jednou z vlastností vektorových dat je, že jim můžeme přiřazovat větší množství dat buď přímo a nebo pomocí jejich identifikačního čísla je spojit s externí databankou. Od tohoto okamžiku zajásá srdce každého, kdo nelenil a ve volných chvílích se učil standardům SQL99.

    Vektorizované vrstevnice

    Příkladem vektorových dat mohou být vrstevnice. Každá vrstevnice má vlastnost "výška nad mořem".

    V příštím díle se seznámíme s programem GRASS, který je synonymem pro GIS v Linuxu.

           

    Hodnocení: 38 %

            špatnédobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    29.8.2003 09:15 LadaS
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Pokud vim, tak GPS = Global Positioning System
    29.8.2003 09:18 Robert Krátký | skóre: 94 | blog: Robertův bloček
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    jsem si jist, ze autor se jen upsal. uz jsem to opravil.
    Jiří Svoboda avatar 29.8.2003 10:38 Jiří Svoboda | skóre: 37 | blog: cat /dev/mind | Prostějov
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    GPS = Gde Právě Su
    Valoun avatar 29.8.2003 11:32 Valoun | skóre: 30 | blog: Psavec | Středočeský kraj
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Oprava. Spravny preklad zni: Gde Proboha Su ?!
    29.8.2003 14:32 Jáchym Čepický | skóre: 29 | blog: U_Jachyma
    Rozbalit Rozbalit vše GPS?
    Ano, máte pravdu. Originál je skutečně Global Positioning System. Omlouvám se, jestli Vám můj ,,překlad`` vadí. Sám jsem se ještě nerozhodl, kde je hranice toho, kdy zkratky překládt a kdy je nechat v originále... Asi by to bylo na delší diskusi. Jáchym
    29.8.2003 15:29 root
    Rozbalit Rozbalit vše Spatial DB
    Me by zajimala hlavne rychlost jednotlivich DB v praci s GIS objektama. GIS objekty (Spatial) umi ukladat pokud vim Oracle, PostgreSQL, MySQL (4.1 beta) a IBM DB2, ale nikde jsem nenasel analyzu rychlosti jednotlivych implementaci. Snad to bude tady alespon v nejakem 35. pokracovani :-)
    31.8.2003 18:57 Jáchym Čepický | skóre: 29 | blog: U_Jachyma
    Rozbalit Rozbalit vše Spatial DB
    Jo, tak to by mě zajímalo taky a moc se těším na to, až to 35 pokračování někdo jiný napíše ;o)

    O databázových systémech v kombinaci s GRASSem se píše v referátu Radima Blažka " The new GRASS 5.1 vector architecture", který zazněl na konferenci v Trentu roku 2002 (ROOT o ní informoval).

    Jáchym

    1.9.2003 09:24 Hynek (Pichi) Vychodil | skóre: 43 | blog: Pichi | Brno
    Rozbalit Rozbalit vše nároky na kapacitu pevných kotoučů
    Autor je tvrďák :-) Mám rozmáčenou nosočistoplenu od slz smíchu.
    XML je zbytečný, pomalý, nešikovný balast, znovu vynalézané kolo a ještě ke všemu šišaté, těžké a kýčovitě pomalované.

    Založit nové vláknoNahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.