Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »
Diskuse byla administrátory uzamčena.
zasadni problem je, ze jsou to az nadstavbove aplikace... chtelo by to podporu uz na samem 'dne' systemu, napriklad aby videl bootovani nebo se nevidomy uzivatel dostal do debuggeru :(Tohle je v linuxu už pěkně dlouho. Je to asi jediný systém, kde se takové věci řeší systémově pomocí API a ne pomocí hacků, které se naplácnou někam mezi OS a ovladače.
Existuje podpora hlasu přímo v jádře, ale nějak se mi nazadařilo. Jiným ano.Hlasu přímo ne (s výjimkou driverů pro externí syntíky), jenom rozhraní a screenreader. Existuje sice i syntéza zkompilovatelná jako modul jádra, ale nejspíš to bude použitelné jenom pro základní použití typu záchranné CD. Jinak mám pocit, že od naší první komunikace někdy před půl rokem se nic nepodařilo ani vlastně nevyzkoušelo a pořád chodíme v kruhu. Co takhle udělat sraz zájemců o tuto problematiku? Klidně by to mohlo být u nás ve firmě (Praha), ukázal bych jak vypadají standardně dodávaná komerční řešení a k dispozici jsou tu i linuxové stroje na experimenty. Kolega, nevidomý programátor a fanda IT, by k tomu taky něco mohl říct.
Pokud k tomu dojde.
Kolega nabízí místo v sídle firmy v Praze, to by šlo. Přišel by někdo?
Speakup - by opravdu měl v jádře být. Je sice k dispozici, ale patchování jádra se mnohým lidem nedaří. Měl by proto být trvalou součástí jádra.
xmag. Ale pro 3D desktop bude lepší mít stroj s vnitřnostmi Intel, protože odpadá starost s ovladači grafické karty ...
Tudíž dá rozum, ze dokud se nezmění koncept, na kterém ovšem bazírují aplikace zpátky až do těch 80. let, kdy to vzniklo, tak to prostě bude pixlíkovaté.
nevidomí mají z většiny počítačové vybavení hrazené [...] Takže nižší cena podle mého zde nebude lákadlem.To mi nepřipadá jako moc dobrý argument, protože ty peníze se někde vzít musí. V tomto případě nejspíše ze státního rozpočtu, na který všichni přispíváme.
např. doc dokument, ve kterém studenti dostávají materiály od školy,A to je další věc, kterou je potřeba změnit. Nejsou na tom totiž biti pouze nevidomí, ale úplně všichni uživatelé. Vendor lock-in prostě znevýhodňuje každého.
Srandu si opravdu nedělám. Jaws velký moloch je, to je pravda, také na něm pracuje obrovský tým lidí, ale adekvátně tomu toho také tolik umí. Stejně např. jako z jiných oblastí třeba AutoCAD.To je špatné přirovnání. Důvod toho, proč je řešení typu Jaws velký moloch a musí na něm pracovat obrovský tým lidí je ten, že dost nestandardním způsobem opatchovává jiný velký moloch -operační systém windows- a různými hacky a workaroundy do něj cpe funkcionalitu, se kterou vůbec nepočítá. A to, že to tak nějak funguje není nic, nad čím by se mělo jásat, protože to neřeší podstatu věci.
Existují 2 cesty ozvučování, jedna je vytvářet aplikace přímo pro zrakově postižené vedle normálním aplikací. Ta druhá je cestou ozvučení existujícího softwaru. Ano, ta první cesta je sice hezká, ale to by člověk nemohl používat ani slovník, protože by nebyl vyvinut pro tu speciální ozvučenou platformu.Mýlíte se. Nikdo tady totiž nemluvil o nějaké speciální platformě, ale o ozvučení operačního systému na kterém běží již zcela normální aplikace. Je to ale potřeba dělat transparentně úpravou příslušných komponent operačního systému, které se starají o HID a vykreslování na obrazovku a nechat je rovnou sypat podstané věci na nějaké rozhraní. Tím jste rovnou u zdroje, nepřícházíte o výkon a problematika screenreaderu se redukuje pouze na nějaký dispatcher, který bude mezi výše uvedeným rozhraním a hlasovou syntézou. To je docela rozdíl řekl bych.
To není pravda, vy zjednodušujete screen-reader na program, který pouze hloupě čte to, co je na obrazovce.A jak jste na to přišel?
Jedna z nejdůležitějších a na udělání nejnáročnějších částí je screenreadu je vrstva, která vybírá, co se má přečíst a co ne.A to je právě ten dispatcher o kterém jsem mluvil.
Když by se mělo číst všechno, byla by práce velmi pomalá. Naopak některé věci, které vidící člověk nepotřebuje, screenreader přidává.Ano, zejména různé klávesové zkratky a virtuální kurzory. Ty je nejlepší mít implementované do standardního UI. Je to nejjednodužší na realizaci, vidícího to nijak neomezuje (respektive může to vypnout) a není potřeba žádná extra aplikace, co bude ty klávesy odchyhtávat, simulovat virtuální kurzory a kolidovat s normálním UI.
A to ani nemluvím o práci s internetem, kde je to právě screenreader, kdo zpracovává jak zdrojový kód, tak výstup v prohlížeči, tak další věci, teprve potom výstup jde přes syntézu.Ano a proto je velmi výhodné mít už v samotném renderovacím engine browseru příslušné háčky, které "vidí" i zdroják stránky a ne se snažit parsovat až ten mišmaš co plácne browser vidícímu na obrazovku. Další bod pro opensource řešení.
ale umíte si představit, že byste např. při studiu i jako vidící, mohli pracovat jenom v konzoli? Když např. všechny podklady od školy jsou ve formátu doc? Ano, vidící člověk sáhne po OpenOffice.Ano, to si představit umím velmi dobře. Zvlášť, když bych byl nevidící, protože jediné, co mi v textovém režimu pořádně nefunguje, je zobrazování obrázků. A dostanu-li soubor *doc, tak po OpenOffice sahám jen zřídka. Antiword je daleko rychlejší a ukazuje mi jen text, zbaví mne červených podtržení a podobných hnusů, které tam dal někdo jen z té zvrácené radosti, že to jde..... Zdá se mi normální, aby nevidící člověk, který ten grafický balast potřebuje ještě méně než já, používal konsoli. Zrovna tyto Vaše argumenty Vám tedy nesežeru.
Tiskni
Sdílej: