Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
zasadni problem je, ze jsou to az nadstavbove aplikace... chtelo by to podporu uz na samem 'dne' systemu, napriklad aby videl bootovani nebo se nevidomy uzivatel dostal do debuggeru :(Tohle je v linuxu už pěkně dlouho. Je to asi jediný systém, kde se takové věci řeší systémově pomocí API a ne pomocí hacků, které se naplácnou někam mezi OS a ovladače.
Existuje podpora hlasu přímo v jádře, ale nějak se mi nazadařilo. Jiným ano.Hlasu přímo ne (s výjimkou driverů pro externí syntíky), jenom rozhraní a screenreader. Existuje sice i syntéza zkompilovatelná jako modul jádra, ale nejspíš to bude použitelné jenom pro základní použití typu záchranné CD. Jinak mám pocit, že od naší první komunikace někdy před půl rokem se nic nepodařilo ani vlastně nevyzkoušelo a pořád chodíme v kruhu. Co takhle udělat sraz zájemců o tuto problematiku? Klidně by to mohlo být u nás ve firmě (Praha), ukázal bych jak vypadají standardně dodávaná komerční řešení a k dispozici jsou tu i linuxové stroje na experimenty. Kolega, nevidomý programátor a fanda IT, by k tomu taky něco mohl říct.
Pokud k tomu dojde.
Kolega nabízí místo v sídle firmy v Praze, to by šlo. Přišel by někdo?
Speakup - by opravdu měl v jádře být. Je sice k dispozici, ale patchování jádra se mnohým lidem nedaří. Měl by proto být trvalou součástí jádra.
xmag. Ale pro 3D desktop bude lepší mít stroj s vnitřnostmi Intel, protože odpadá starost s ovladači grafické karty ...
Tudíž dá rozum, ze dokud se nezmění koncept, na kterém ovšem bazírují aplikace zpátky až do těch 80. let, kdy to vzniklo, tak to prostě bude pixlíkovaté.
nevidomí mají z většiny počítačové vybavení hrazené [...] Takže nižší cena podle mého zde nebude lákadlem.To mi nepřipadá jako moc dobrý argument, protože ty peníze se někde vzít musí. V tomto případě nejspíše ze státního rozpočtu, na který všichni přispíváme.
např. doc dokument, ve kterém studenti dostávají materiály od školy,A to je další věc, kterou je potřeba změnit. Nejsou na tom totiž biti pouze nevidomí, ale úplně všichni uživatelé. Vendor lock-in prostě znevýhodňuje každého.
Srandu si opravdu nedělám. Jaws velký moloch je, to je pravda, také na něm pracuje obrovský tým lidí, ale adekvátně tomu toho také tolik umí. Stejně např. jako z jiných oblastí třeba AutoCAD.To je špatné přirovnání. Důvod toho, proč je řešení typu Jaws velký moloch a musí na něm pracovat obrovský tým lidí je ten, že dost nestandardním způsobem opatchovává jiný velký moloch -operační systém windows- a různými hacky a workaroundy do něj cpe funkcionalitu, se kterou vůbec nepočítá. A to, že to tak nějak funguje není nic, nad čím by se mělo jásat, protože to neřeší podstatu věci.
Existují 2 cesty ozvučování, jedna je vytvářet aplikace přímo pro zrakově postižené vedle normálním aplikací. Ta druhá je cestou ozvučení existujícího softwaru. Ano, ta první cesta je sice hezká, ale to by člověk nemohl používat ani slovník, protože by nebyl vyvinut pro tu speciální ozvučenou platformu.Mýlíte se. Nikdo tady totiž nemluvil o nějaké speciální platformě, ale o ozvučení operačního systému na kterém běží již zcela normální aplikace. Je to ale potřeba dělat transparentně úpravou příslušných komponent operačního systému, které se starají o HID a vykreslování na obrazovku a nechat je rovnou sypat podstané věci na nějaké rozhraní. Tím jste rovnou u zdroje, nepřícházíte o výkon a problematika screenreaderu se redukuje pouze na nějaký dispatcher, který bude mezi výše uvedeným rozhraním a hlasovou syntézou. To je docela rozdíl řekl bych.
To není pravda, vy zjednodušujete screen-reader na program, který pouze hloupě čte to, co je na obrazovce.A jak jste na to přišel?
Jedna z nejdůležitějších a na udělání nejnáročnějších částí je screenreadu je vrstva, která vybírá, co se má přečíst a co ne.A to je právě ten dispatcher o kterém jsem mluvil.
Když by se mělo číst všechno, byla by práce velmi pomalá. Naopak některé věci, které vidící člověk nepotřebuje, screenreader přidává.Ano, zejména různé klávesové zkratky a virtuální kurzory. Ty je nejlepší mít implementované do standardního UI. Je to nejjednodužší na realizaci, vidícího to nijak neomezuje (respektive může to vypnout) a není potřeba žádná extra aplikace, co bude ty klávesy odchyhtávat, simulovat virtuální kurzory a kolidovat s normálním UI.
A to ani nemluvím o práci s internetem, kde je to právě screenreader, kdo zpracovává jak zdrojový kód, tak výstup v prohlížeči, tak další věci, teprve potom výstup jde přes syntézu.Ano a proto je velmi výhodné mít už v samotném renderovacím engine browseru příslušné háčky, které "vidí" i zdroják stránky a ne se snažit parsovat až ten mišmaš co plácne browser vidícímu na obrazovku. Další bod pro opensource řešení.
ale umíte si představit, že byste např. při studiu i jako vidící, mohli pracovat jenom v konzoli? Když např. všechny podklady od školy jsou ve formátu doc? Ano, vidící člověk sáhne po OpenOffice.Ano, to si představit umím velmi dobře. Zvlášť, když bych byl nevidící, protože jediné, co mi v textovém režimu pořádně nefunguje, je zobrazování obrázků. A dostanu-li soubor *doc, tak po OpenOffice sahám jen zřídka. Antiword je daleko rychlejší a ukazuje mi jen text, zbaví mne červených podtržení a podobných hnusů, které tam dal někdo jen z té zvrácené radosti, že to jde..... Zdá se mi normální, aby nevidící člověk, který ten grafický balast potřebuje ještě méně než já, používal konsoli. Zrovna tyto Vaše argumenty Vám tedy nesežeru.
Tiskni
Sdílej: