plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Linux.conf.au založil Rusty Russell (první ročník se konal v roce 1999 jako CALU: Conference of Australian Linux Users) a brzy se z ní stala jedna z hlavních linuxových konferencí na světě. Pravidelně se účastní Linus Torvalds i další velká jména. Konference je putovní, ale omezuje se samozřejmě jen na Austrálii (a v jednom případě Nový Zéland) – vzhledem k australským vzdálenostem to však i tak znamená, že už konference nacestovala několik desítek tisíc kilometrů. Na Tasmánii zavítala poprvé a všichni organizátoři z toho byli patřičně nadšení. Tasmánie je krásný a nenapodobitelný ostrov, takže letos se lákalo nejen na zajímavé prezentace, ale také na přírodu a unikátní atmosféru.
Maskotem konference je tentokrát tasmánský čert s klaunovskou maskou tuxovského zobáku. Název Tuz je kombinací slov Tux (linuxovský tučňák) a Taz (tasmánský čert v podání Warner Brother a Looney Tunes). Postavička je to opravdu legrační a musím říct, že když jsem viděl plyšové ztvárnění tasmánského čerta, který je schválně vyveden po vzoru obtloustlého Tuxe, neubránil jsem se smíchu (částečně proto, že bez zobáku by mu to slušelo mnohem více). Linus si myslí, že je roztomilý.
Mottem konference je slogan „March South Together“ (pochodujte společně na jih), protože Tasmánie je nejjižnějším místem Austrálie, kde se zatím konference konala (a tak to i zůstane, neb na jih od Hobartu už moc pevniny není). Součástí akce byl i jeden skutečný, i když symbolický, pochod; v sobotu 24. 1., což byl tzv. Open Day vyhrazený pro relaxační aktivity, se účastníci sešli na Parliament Square, odkud „pochodovali“ ulicemi Hobartu, aby zvýšili povědomí o open source a svobodném softwaru. Samozřejmě, že adresa marchsouth.org přesměrovává na linux.conf.au.
Celotýdenní konference byla rozdělena do dvou hlavních částí: v pondělí a v úterý proběhly tzv. minikonference, které se zabývaly spoustou různých témat. Namátkou například kubrickovsky pojmenované sezení „How I Learned To Stop Worrying And Love ACPI“ (Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád ACPI) – přednášel Dr. Divnoláska, totiž Matthew Garrett... V úterý odpoledne také proběhlo tradiční podepisování klíčů.
Tutoriál o hackování lguest, Rusty Russell
Středa, čtvrtek a pátek byly věnovány hlavním přednáškám. Opět vybírám podle názvu, např. „Use the Fork Luke!“ (jde to vůbec přeložit?), ve kterém mluvil Brian Aker o projektu Drizzle (fork MySQL). Kdybych měl vybírat podle zajímavosti, tak např. „HW-Accelerated HD video playback under Linux“ (Hardwarově akcelerované přehrávání videa v Linuxu), přednášel Zou Nanhai (bohužel zrovna ve stejný časový slot jako další dvě prezentace, které jsem chtěl vidět).
Poslední den konference (sobota, Open Day) byl otevřen všem zájemcům a nabízel množství aktivit od hraní her na Linuxu přes vytváření clip artů až po výstavu Linuxem ovládaných robotů. Kompletní program konference naleznete na stránkách linux.conf.au.
Přednáška Jonathana Corbeta, který se mimo jiné stará o LWN.net, je stálicí skoro všech linuxových konferencí na světě. Jedná se o neustále aktualizovanou prezentaci, která i méně technickým typům dokáže rámcově představit a vysvětlit způsob vývoje linuxového jádra. Jonathan provádí pravidelné analýzy statistických údajů vypovídajících o přispěvatelích, jejich zaměstnavatelích atp. (vizte Jaderné noviny). Kromě toho se aktivně zajímá o všechny nové vlastnosti a funkce přidávané do jádra, a proto má dobrý přehled o tom, kdo, kdy a za jakých okolností uspěl s návrhem na zařazení nebo odstranění jaderného kódu. Přednáška byla nazvána „Joining the mob: the kernel development process“ (jak se přidat k partě: vývojový proces jádra).
Během přednášky došlo také na dotazy posluchačů, přičemž odpověď na některé nabídl sám Linus Torvalds, který byl také v hledišti. Jedna z těch zajímavějších otázek se týkala regresí (chyb, které způsobují, že něco, co dříve fungovalo, již s novým kódem nefunguje). Jonathan vysvětloval, proč jsou regrese tolik obávané a proč je jim věnováno tolik pozornosti. Jde o to, že podobnou chybu často způsobí kód, který přidává nové a žádoucí vlastnosti či funkce. Mnoha lidem se tedy zdá, že je lepší nechat v jádře nové potřebné funkce, než bazírovat na tom, aby fungoval kdejaký starý počítač. Ačkoliv není příjemné, pokud chybí požadovaná funkce, mnohem horší je, když přestane fungovat systém, který dříve fungoval. V té souvislosti padl dotaz, jestli existuje situace, kdy by bylo lepší ponechat regresi v jádře.
Linus odpověděl tak, že jediným důvodem pro ponechání regrese v kódu může být závažná bezpečnostní chyba. Jinými slovy, taková chyba, kterou je nutné opravit i za cenu toho, že něco jiného přestane řádně fungovat. Zdůraznil však, že v naprosté většině případů není pro regrese žádná omluva. Upozornil také, že vývojáři někdy nabudou falešného dojmu, že jejich kód opravuje chyby na více strojích, než kolik jich rozbije. Téměř nikdy to tak není, jelikož hlášení lidé posílají pouze v případě, že jim něco nefunguje. Pokud vše funguje podle očekávání, není obvykle důvod na to upozorňovat. Zdání tedy klame a systémů, které s danou verzí fungují, bývá mnohem více než rozbitých. Linus argumentaci zakončil tím, že pokud za ním někdo přijde s tvrzením, že jeho patch opravuje více případů, než kolik rozbíjí, vysměje se mu do očí, protože je to nesmysl a takový kód nikdy nebude zařazen.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Konference je putovní, ale omezuje se samozřejmě jen na Austrálii
Ne tak docela - v roce 2006 byla v Dunedinu na Novém Zélandu. Ale co, protinožci jako protinožci
Mimochodem díky za pohled Roberte. Na linux.conf.au jsem letos nevyrazil, takže jsme se nepotkali.
v roce 2006 byla v Dunedinu na Novém ZélanduA jo... omlouvám se za chybku.
Upozornil také, že vývojáři někdy nabudou falešného dojmu, že jejich kód opravuje chyby na více strojích, než kolik jich rozbije. Téměř nikdy to tak není, jelikož hlášení lidé posílají pouze v případě, že jim něco nefunguje.
Já to nějak nechápu. Jako vývojář nějakou svou opravou něco jiného rozbiju (způsobím tedy regresi). Pak se neozve nikdy z těch, kteří čekali na mou opravu, ale ozvou se všichni ti, kterým jsem to rozbil. Takže nabudu falešného dojmu, že můj kód toho víc rozbil než opravil. V článku je to ale řečeno opačně, ne?
Dovoluji si upozornit, ze spousta stroju, ktere regrese vyradi z provozu, ani neposle chybove hlaseni...