Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
17.-19.3.2006, Lyon, Francie
Zalepené oči účastníků si v takovou brzkou hodinu jen ztěžka zvykaly na světlo, ale zaplněný amfiteátr posluchárny dával tušit, že se chystá zajímavá přednáška. Pan Øyvind Kolås, alias Pippin, rozpoutal vodopád své výřečnosti na téma: budoucnost GIMPu, Gegl a vůbec hromada dalších g*l (GIMP: the next generation. gegl, gggl, babl and more). Pippinova řeč byla vskutku strhující, možná i proto, že své poznámky promítal pomocí šíleného software vlastní výroby, který právě zmiňované knihovny a nástroje používal.
Závěrem předvedená kompilace a spuštění vzniklého prográmku vyvolalo frenetické nadšení – Gegl a Babl funguje a dá se používat. Nic už nebrání tomu, aby se pomocí této knihovny přenesli GNU vývojáři do dosud nepoznaných oblastí 16bitových barev a barevných prostorů. (Osobní impertinence: škoda jen, že jiné aplikace používají třeba barevnou hloubku 32 bitů atd. ale o tom až později.)
Následující povídání by si dle mého názoru zasloužilo vydat alespoň v kožené vazbě. Pan Marti Maria, jeden z autorů knihovny LittleCMS, sice neexceloval v showmanských eskapádách svého předřečníka, ale obsah jeho projevu (Colour management with LittleCMS) byl natolik zásadní, že by si jej měl povinně nastudovat každý člověk, který ke grafice alespoň přivoní. Problematiku teorie a praxe barevných prostorů podal natolik přehledně, přičemž nesklouznul do přílišného zjednodušení.
Následující přednášky jsem neviděl, protože lidé, kteří se pohybují okolo Scribusu, měli naplánovaný pracovní dýchánek. Mimochodem velice produktivní a úspěšný. Tedy alespoň seznam: SIOX Simple Interactive Object Extraction - behind the scenes, Gerald Friedland, Tuxpaint, Gimp & co, Cédric Gemy (francouzsky) a Contributing to GIMP, Karine Delvare (edhel) (francouzsky).
Velice zvláštní věc. Když takhle večer sedíte v restauraci vedle veselého člověka a vedete řeči o počasí a sportech a ono se druhý den ukáže, že je to Jon Phillips, hyperaktivní excentrik, který povídal o některých svých projektech, a přitom se trefoval do posluchačů reklamními tričky. Inkscape, OpenClipart & Creative Commons. Zejména idea CC mi, přestože se tématu konference týkala víceméně okrajově, opravdu zahlodala v mozkových závitech. Nápad stavebnice licencí uměleckých děl (a hip-hopu) a vědeckých prací na míru s nástroji a prostorem na jejich publikování je přinejmenším novátorská.
Během jeho přednášky došlo k jedinému drobnému plamennému souboji, jenž se týkal licencování. Jedné hipísačce se nějak nelíbily možnosti licencí Creative Commons a stále se dotazovala na to, proč se nepoužívají licence FSF apod. Naštěstí rozmíška ihned utichla, respektive byla zastavena panem přednášejícím.
Velký třesk. Pan Neil Howe z Xary ukazoval Xara Xtreme. Už předem na svých reklamních materiálech Xaráci uváděli superlativní přívlastky svého software, ale říkal jsem si, že se jedná o klasické marketingové žvásty. Jenže ona je XX opravdu rychlá. Zatraceně rychlá. Kdo na vlastní oči neviděl plynulou změnu barev v kresbě s tisíci polygony, v okamžiku přepočítávané transformace bitmapových obrázků velikosti několika megabytů v 300DPI a jejich kopírovaní v dokumentu podle různých algoritmů nebo bleskové ukládání a načítání souborů, prostě nemůže uvěřit. A to některé operace, protože ještě nejsou do linuxové verze implementovány, běžely ve Windows na VMWare a na daleko méně výkonném notebooku než mám třeba v úřadu na běžnou práci. Inkscape, míč je teď na vaší straně hřiště!
Po vydatném obědě nastal čas na patnáct vteřin osobní slávy. Duo Craig Bradney & Peter Linnell uvedli ukázku nových vlastností Scribusu (Scribus - Open Source Page Layout), přičemž u příležitosti toho, že se tam poprvé v životě sešli všichni vývojáři až na jednoho, ukazovali každého z nás jako zvířátko. Inu, co už s tím. Každým pádem ukázka čerstvého checkoutu z CVS se obešla bez pádu programu a zvídavé otázky posluchačstva svědčily o tom, že Scribus používají.
Jsem vždy tak trochu fascinován lidmi, kteří mají výtvarný talent. Stejně tak jsem jako uhranutý, když někdo umí využít nějaký software alespoň na 94 %. A jestliže se vyskytne někdo, v jehož osobě se obě vlastnosti spojují, je o zábavu postaráno. Pan Andy Fitzsimon ukázal, co všechno se dá udělat v Inkscape a GIMPu a naopak a jak z hnusné mazanice myší několika filtry udělat například texturu do písma nebo stín objektu. Vlastně si někdy říkám, že talentovaní lidé jsou tak trochu frustrující, takže berte zpět první věty tohoto odstavce.
Jako poslední vystoupil pan Rui Campos se rozpovídal o Blenderu a o Project Orange, čili o výrobě animovaného filmu „Elephants Dream“ a o co všechno se díky spolupráci Blender nadace a studia Orange podařilo tento software rozšířit a jak vylepšit. Mimochodem – premiéru filmu můžete shlédnout tento Pátek (24.3.2006) v Amsterodamu.
Poslední den byl věnován vzájemným rozhovorům a debatám mezi vývojáři, uživateli a také neznalými příchozími. Ještě dnes jsem nadšený z tamější atmosféry. Když jste například položili otázku šéfovi vývoje Xary, jak provádějí export do PostScriptu, neodbyl vás, ale rozpovídal se o problematice a hlavně se orientoval v tom, jak export provádějí programy jiné a znal i výhody a nevýhody jednotlivých řešení.
Celá akce probíhala v prostorách lyonské univerzity, tedy přesněji řečeno v CPE. Okolní prostředí mi sice připomínalo sídliště Černý Most, ale útroby CPE skrývaly nejednu technickou lahůdku. Z dob svých studií nejsem zvyklý na WiFi signál po celé budově, pekelně rychlou síťovou přípojku na každém rohu a výtečně křupavé bagetky. Právě díky všeobecně dostupné konektivitě se některé aplikace doslova měnily pod rukama. Přímo na místě vznikaly návrhy nových ikon pro jednotlivé činnosti programů. Popřípadě byly prováděny opravy a úpravy podle poznámek skutečných uživatelů. Tedy produktivita a nadšení asi čtrnáctkrát vyšší než při použití běžných elektronických kanálů. Jeden příklad za všechny: koutkem oka jsem zahlédl, jak kdosi ukazoval v mžiku napsaný prototyp správy ICC profilů v Inkscape, ale samozřejmě uvidíme, jak se dále vyvine.
Neúplný seznam dalších zůčastněných: Carl Worth (Cairo), Cyrille Berger (Krita), Nicholas Spalinger a Victor Gaultney (SIL, Gentium font), Andreas Nilsson (Tango) a další…
Závěr tohoto příspěvku je plný osobních poznámek a názorů. Čtenář s nimi nemusí souhlasit, ale to je, slovy klasika, asi tak všechno, co s tím může dělat. A navíc – já tam byl, jsem tedy selebrita, takže vím všechno lépe.
Problém GIMP. GIMP byl a je bezesporu vlajkovou lodí OSS grafiky, ale čím dál relevantnější otázka zní: „jak dlouho ještě?“ Dá se s ním dělat hromada hezkých věcí, ale je tak nějak zamrzlý a díky nechuti vývojářů s tím cokoli dělat, asi pěkně zakonzervovaný zůstane. Nastiňme si hypotetický příklad. Na co GIMP vlastně potřebuji? Chci upravit červené oči na fotografii? Digikam a jeho moduly. Chci změnit velikost obrázků? Gwenview, Imagemagick nebo cokoli jiného. Chci udělat tlačítka na web? Dobrá, to umí a má na to nástroje. Ale co když chci pracovat s obrázkem s barevnou hloubkou větší než 8b? Obligátní CMYK a další barevné prostory? ICC profily? Sbohem a šáteček. Vždyť například Krita už může použít barvy ve 32 bitech.
Navíc jsem měl takový zvláštní pocit, že celý víkend byli lidé tak nějak rozděleni na tlupu okolo GIMPu a na ostatní. Inu, nevím, nevím, co GIMPu budoucnost přichystá. Ale třeba, v to doufám, mne jeho budoucnost potěší.
Mravokárná poznámka. Dovedete si představit, že za celou dobu nikdo nikomu neřekl, že je jeho program na prd, neboť používá Gtk? A naopak? A že je třeba uvolněn pod jinou než jedinou správnou licencí? Nedokážete? I já byl překvapen. Příjemně.
Další radostný poznatek jsem učinil v případě Inkscape. Když všem účastníkům spadla čelist po ukázce Xara Xtreme, vývojáři Inkscape se rychle vzpamatovali, obklopili stánek Xary a začali se vyptávat, jak dělají to či ono. A lidé z Xary odpovídali. Navíc byly odpovědi konkrétní. Snad se oba programy ještě krutě zlepší.
Podle ohlasů soudě, stane se z LGM taková hezká tradice. Takže se jej třeba za rok dočkáme někde poblíž našeho pidi státečku. A protože jste zavolal(a) do patnácti minut po odvysílání této reklamy, máte ode mne dárek – fotografie zdarma!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Hezke.