GIMP v příkladech - 6 (kometa, mraky)

18. 1. 2006 | Vítězslav Šmíd | Návody | 20313×

Dnes dojde na kometu. Kromě toho si ukážeme dvě metody pro generování mraků.

Kometa

Malování komety je velmi podobné meteoru, ale je jednodušší. Opět začneme otevřením nového obrázku, může stačit 800x300 (čím širší, tím více místa na ohon komety => tím lépe). Tentokrát už, narozdíl od meteoru, nevadí použití hvězdné oblohy jako pozadí. Stejně tak se ale můžeme spokojit s prostou černou. Vrstva Pozadí je tedy vaší volbou.

Celou kometu si vlastně rozmažeme stejným způsobem jako jsme vytvářeli meteorickou stopu. Štětcem si naneseme "materiál" na jádro komety a ohon a pak s nástrojem Šmouha (Smudge) kometu vytvarujeme. Je to jednoduché, chce to jen trpělivost. Kde už jsem to jenom slyšel?

Vložíme si novou průhlednou vrstvu a pojmenujeme ji Ohon. Na nanesení materiálu budeme přirozeně potřebovat bílou barvu. Na nastavení dvou používaných barev (popředí a pozadí) existují dva malé triky: klávesou D (od slova Default) si nastavíme výchozí barvy - černé popředí a bílé pozadí. Další klávesa, X (eXchange), zase vymění barvu popředí a pozadí. Pokud tedy chceme štětcem (se zkratkou P) malovat bílé skvrny, stačí popořadě stisknout D X P.

Podklad ohonu komety uděláme stopou Circle Fuzzy (76) s Krytím (Opacity) nastaveným na 40 %. Pro samotné jádro komety si založíme novou průhlednou vrstvu se jménem Jádro. Podklad nám zajistí malá kresba stopou Circle (19) s Krytím 100 %.

Následující postup je stejný jako u meteoru - špinit si prsty... Je také potřebné manipulovat s hodnotou Krytí (Opacity) vrstvy Ohon.

Náš bílý ohon komety je tzv. ohon prachový. Obvykle se odvrací směrem od Slunce a může být zakřivený. Kdo chce jít ještě dál, může vytvořit také sekundární ohon, zvaný plazmový. Ten je vždy rovný a má modře fluoreskující barvu. Postup je analogický.

Posledním krokem je naprostá ignorace realističnosti :-). U skutečné komety má vlastní pevné jádro velikost řádově kilometrů až desítek kilometrů a v porovnání s ohonem ho tedy nemůžeme vůbec vidět. Celá ta bílá skvrna, kterou jsme si naivně nazvali Jádro, je ve skutečnosti jenom tzv. koma, oblak plynů a prachu, který se z jádra vypařuje. Protože obrázek může, ale nemusí vypadat lépe i s nějakým náznakem kometárního jádra, berte prosím následující návrh jako volitelný doplňek.

Zkusme si do zmíněné komy přidat cosi jako stín samotného jádra, který bude kometě dodávat jakýsi "hmotnější" dojem. Někde ve druhém obrázku si připravíme malý kámen (dle návodu ve třetím dílu - GIMP v příkladech - 3 (kámen)), lze použít i malé upravené jádro meteoru z dílu čtvrtého - GIMP v příkladech - 4 (meteor)). Ten vložíme jako novou, nejvýše umístěnou vrstvu a uděláme z něj slabý přízrak nastavením toho správného Režimu vrstvy (Layer mode) a Krytí (Opacity).

Vhodným režimem je v tomto případě Odlišnost (Difference). Tento mód (režim, chcete-li) funguje podobně jako Rozdíl (Subtract), o němž jsem se krátce zmínil v prvním dílu (GIMP v příkladech - 1 (hvězdná obloha)). U obou módů je výsledkem odečtení vrchní vrstvy od spodní. Oba režimy se ale liší:

• V případě Rozdílu je barva pro každý pixel stanovena jako:

  barva = max(spodni_pixel −  horni_pixel, 0)

  To znamená, že pokud by měla barva vycházet v záporných číslech, je místo ní dosazena nula, tedy černá.

• V případě režimu Odlišnost je barva každého pixelu stanovena takto:

  barva = |spodni_pixel −  horni_pixel|

  Zde je výsledkem absolutní hodnota rozdílu. Pokud tedy rozdíl klesne do negativních hodnot, není přepsán na nulu, ale je mu přiřazeno kladné znaménko (snad nemusím vysvětlovat, co je to absolutní hodnota :-)). Přirozeně to také znamená, že nezáleží na pořadí vrstev.

Já jsem nastavil Krytí na 30 %, výsledek pak může vypadat třeba takto:

Mraky

Ukážeme si dvě metody generování mraků - pomocí filtrů Plazma (Plasma) a Pevný šum (Solid noise). Výsledky mají maličko odlišné.

V obou případech začneme založením obrázku o rozměrech 800x600 a vyplněním vrstvy Pozadí nějakou "oblohovou" barvou, například #6969bf. Pro mraky pak vložíme ještě novou, průhlednou vrstvu, zvanou Mraky. Na ni budeme aplikovat filtry.

Plazma

Filtr Plazma najdeme v menu Filtry -> Vykreslení -> Mraky -> Plazma (Filters -> Render -> Clouds -> Plasma). Okno možnostmi zrovna neoplývá:

• Hnízdo náhodných čísel (Random seed): Nastavení nějakého náhodného čísla, které bude použito jako základ pro výpočet. Pokud filtr použijete vícekrát a vždy nastavíte stejné číslo, výsledky budou vypadat stejně. S nastavením náhodného čísla se setkáváme u mnoha filtrů a efektů.
• Turbulence (Turbulence): Nastavení hustoty budoucí plasmy.

Pro naše mraky je přiměřená hodnota Turbulence asi 2.0, na náhodném čísle až tak nezáleží. Až filtr vykoná svou práci, zbavíme se těch strakatých barev příkazem Vrstva -> Barvy -> Odbarvit (Layer -> Colors -> Desaturate).

K vytvoření mraků nám teď zbývá jen zprůhlednit černou barvu v obrázku, čehož dosáhneme příkazem Vrstva -> Průhlednost -> Barva do alfy (Layer -> Transparency -> Color to alpha) a následným zvolením černé barvy. Ještě předtím je však možné mraky doladit známou funkcí Úrovně (Levels), kde můžeme ovlivnit poměr černé (budoucí oblohy) a bílé (mraků).

Vhodným zakončením je pak použití filtru Gaussovo rozostření (Gaussian blur) s Poloměrem rozostření (Blur radius) nastaveným (shodně u X a Y) na 3.0 nebo 4.0 pixely (s filtrem jsme se setkali ve druhém díle (GIMP v příkladech - 2 (hvězdná obloha 2)) seriálu). Je vidět, že mraky vytvořené "plazmovou" metodou možná připomínají spíše mlhu. No, s trochou snahy by se tímto filtrem dala vykreslit i plíseň.

Šum

Filtr Pevný šum najdeme v menu Filtry -> Vykreslení -> Mraky -> Pevný šum (Filters -> Render -> Clouds -> Solid noise). Okno nabídne maličko větší repertoár nastavení než jeho konkurent Plasma. Nebudeme se již zabývat hnízdy náhodných čísel:

• Velikost X (X size): Udává horizontální roztažení efektu v obrázku. Při nastavení velkého čísla lze dosáhnout vzhledu připomínajícího plameny (Samozřejmě by se s tím muselo ještě dále pracovat).
• Velikost Y (Y size): Podobně jako Velikost X, jde ale o vertikální roztažení.
• Detail (Detail): Hloubka prokreslení šumu. Rozdíl mezi rozplizlým mlhavým "něčím" a detailněji zaostřeným "něčím".
• Dlaždicovatelný (Tilabe): Pokud je zaškrtnuto, šumový efekt je generován jako bezešvý, tzn. obrázky lze skládat vedle sebe, aniž by byla rozeznatelná jejich hrana.
• Turbulentní (Turbulent): Zapíná jiný způsob generování, jehož výsledky jsou odlišné od normálního módu. Vypadají zajímavě.

Mraky připomínající obraz nám filtr může vysypat například s následujícím nastavením: Turbulentní: Ano, Detail: 9, Velikost X: 3.0, Velikost Y: 4.0. Výsledek má ovšem daleko ke vzhledu mraků. Nejenže budeme muset zprůhlednit černou barvu, ale také zlomit nadvládu barvy bílé, jenž v obrázku dominuje. Zbraní budiž nám důvěrně známá funkce Úrovně (Levels). Je vhodné pohrát si se všemi trojúhelníčky, například takto: bílý na 65, šedý na 1.1 a černý na 230. Závěrem Mraky opět zahladíme filtrem Gaussovo rozostření s Poloměrem rozostření 5.0 pixelů.

S každým výsledkem si ovšem lze hrát dál a dál, třeba upravováním jasu a kontrastu, barevným tónováním, rozostřováním, atd.

Co příště?

Na začátku následujícího dílu si krátce představíme malý trik, jak přidat do fotografie mlhu. To nám doplní dva důležité střípky znalostí, jenž ihned upotřebíme v druhém tématu, kterým bude kreslení planety.

       

Komentáře

[GandY]

Čo dodať, snaď len ďakujem a čakať na ďalší článok. :)

[black - aka pol]

Tohle zrovínka umím, spíš by mě zajímalo jaké nové kouzla přibydou s Gimpem 2.3.6 ;)

[Roman Schulz]

Další hezké návody pro gimp jsou třeba zde: focení proti slunci, a opravení světlé oblohy. Popřípadě obecné informace o Gimpu 2.