Byla vydána verze 0.77 populárního telnet a ssh klienta PuTTY. Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
SteamOS (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.2. Přehled novinek v oznámení.
SecureDrop (Wikipedie, GitHub) je open source platforma pro bezpečné a důvěrné sdílení informací mezi žurnalisty a jejich zdroji. Vydána byla nová verze 2.4.0.
Společnost Proton AG představila novinky ve svých službách Proton Mail, Proton VPN, Proton Calendar a Proton Drive. Služby jsou přístupné z nového webu proton.me. Aktualizován byl ceník. Představen nový vizuál.
Týden po vydání Red Hat Enterprise Linux (RHEL) 9.0 byl vydán jeho klon AlmaLinux 9. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Broadcom kupuje firmu VMware za 61 miliard dolarů.
Google Chrome 102 byl s verzí 102.0.5005.61 prohlášen za stabilní. Opraveno bylo 32 bezpečnostních chyb. Přehled novinek na Chromium Blogu nebo na Chrome Platform Status. Oficiální přehled novinek (New in Chrome, YouTube) zatím nebyl publikován. Přehled novinek v nástrojích pro vývojáře je bez videa.
The Open Source Software Security Mobilization Plan (pdf) je konsorciem The Linux Foundation zastřešen plán na zvýšení bezpečnosti open source softwaru.
Minulý týden proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Vancouver 2022. Máte-li na starost bezpečnost IT, výsledky vás nepotěší. Microsoft Teams, Oracle Virtualbox, Mozilla Firefox, Microsoft Windows 11, Ubuntu Desktop, Apple Safari, Tesla Model 3 Infotainment System. Vše potopeno. Demonstrované bezpečnostní chyby ve Firefoxu jsou již opraveny ve verzi 100.0.2.
Lokální úložiště Stratis (Wikipedie), alternativa k úložištím s ZFS a Btrfs, bylo vydáno ve verzi 3.1.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Malování komety je velmi podobné meteoru, ale je jednodušší. Opět začneme otevřením nového obrázku, může stačit 800x300 (čím širší, tím více místa na ohon komety => tím lépe). Tentokrát už, narozdíl od meteoru, nevadí použití hvězdné oblohy jako pozadí. Stejně tak se ale můžeme spokojit s prostou černou. Vrstva Pozadí je tedy vaší volbou.
Celou kometu si vlastně rozmažeme stejným způsobem jako jsme vytvářeli meteorickou stopu. Štětcem si naneseme "materiál" na jádro komety a ohon a pak s nástrojem Šmouha (Smudge) kometu vytvarujeme. Je to jednoduché, chce to jen trpělivost. Kde už jsem to jenom slyšel?
Vložíme si novou průhlednou vrstvu a pojmenujeme ji Ohon. Na nanesení materiálu budeme přirozeně potřebovat bílou barvu. Na nastavení dvou používaných barev (popředí a pozadí) existují dva malé triky: klávesou D (od slova Default) si nastavíme výchozí barvy - černé popředí a bílé pozadí. Další klávesa, X (eXchange), zase vymění barvu popředí a pozadí. Pokud tedy chceme štětcem (se zkratkou P) malovat bílé skvrny, stačí popořadě stisknout D X P.
Podklad ohonu komety uděláme stopou Circle Fuzzy (76)
s Krytím
(Opacity) nastaveným na 40 %. Pro samotné jádro
komety si založíme novou průhlednou vrstvu se jménem Jádro. Podklad
nám zajistí malá kresba stopou Circle (19)
s
Krytím
100 %.
Následující postup je stejný jako u meteoru - špinit si prsty... Je také
potřebné manipulovat s hodnotou Krytí
(Opacity) vrstvy
Ohon.
Náš bílý ohon komety je tzv. ohon prachový. Obvykle se odvrací směrem od Slunce a může být zakřivený. Kdo chce jít ještě dál, může vytvořit také sekundární ohon, zvaný plazmový. Ten je vždy rovný a má modře fluoreskující barvu. Postup je analogický.
Posledním krokem je naprostá ignorace realističnosti :-). U skutečné komety má vlastní pevné jádro velikost řádově kilometrů až desítek kilometrů a v porovnání s ohonem ho tedy nemůžeme vůbec vidět. Celá ta bílá skvrna, kterou jsme si naivně nazvali Jádro, je ve skutečnosti jenom tzv. koma, oblak plynů a prachu, který se z jádra vypařuje. Protože obrázek může, ale nemusí vypadat lépe i s nějakým náznakem kometárního jádra, berte prosím následující návrh jako volitelný doplňek.
Zkusme si do zmíněné komy přidat cosi jako stín samotného jádra, který
bude kometě dodávat jakýsi "hmotnější" dojem. Někde ve druhém obrázku si
připravíme malý kámen (dle návodu ve třetím dílu - GIMP v příkladech - 3
(kámen)), lze použít i malé upravené jádro meteoru z dílu čtvrtého - GIMP v příkladech - 4 (meteor)). Ten vložíme jako novou, nejvýše
umístěnou vrstvu a uděláme z něj slabý přízrak nastavením toho správného
Režimu vrstvy
(Layer mode) a Krytí
(Opacity).
Vhodným režimem je v tomto případě Odlišnost (Difference). Tento mód (režim, chcete-li) funguje podobně jako Rozdíl (Subtract), o němž jsem se krátce zmínil v prvním dílu (GIMP v příkladech - 1 (hvězdná obloha)). U obou módů je výsledkem odečtení vrchní vrstvy od spodní. Oba režimy se ale liší:
V případě Rozdílu je barva pro každý pixel stanovena jako:
barva = max(spodni_pixel −
horni_pixel, 0)
To znamená, že pokud by měla barva vycházet v záporných číslech, je místo ní dosazena nula, tedy černá.
V případě režimu Odlišnost je barva každého pixelu stanovena takto:
barva = |spodni_pixel −
horni_pixel|
Zde je výsledkem absolutní hodnota rozdílu. Pokud tedy rozdíl klesne do negativních hodnot, není přepsán na nulu, ale je mu přiřazeno kladné znaménko (snad nemusím vysvětlovat, co je to absolutní hodnota :-)). Přirozeně to také znamená, že nezáleží na pořadí vrstev.
Já jsem nastavil Krytí
na 30 %, výsledek pak může
vypadat třeba takto:
Ukážeme si dvě metody generování mraků - pomocí filtrů Plazma (Plasma) a Pevný šum (Solid noise). Výsledky mají maličko odlišné.
V obou případech začneme založením obrázku o rozměrech 800x600 a vyplněním vrstvy Pozadí nějakou "oblohovou" barvou, například #6969bf. Pro mraky pak vložíme ještě novou, průhlednou vrstvu, zvanou Mraky. Na ni budeme aplikovat filtry.
Filtr Plazma najdeme v menu Filtry -> Vykreslení ->
Mraky -> Plazma
(Filters -> Render -> Clouds -> Plasma).
Okno možnostmi zrovna neoplývá:
Pro naše mraky je přiměřená hodnota Turbulence asi 2.0, na
náhodném čísle až tak nezáleží. Až filtr vykoná svou práci, zbavíme se těch
strakatých barev příkazem Vrstva -> Barvy -> Odbarvit
(Layer -> Colors -> Desaturate).
K vytvoření mraků nám teď zbývá jen zprůhlednit černou barvu v obrázku,
čehož dosáhneme příkazem Vrstva -> Průhlednost -> Barva do
alfy
(Layer -> Transparency -> Color to alpha) a následným
zvolením černé barvy. Ještě předtím je však možné mraky doladit známou
funkcí Úrovně (Levels), kde můžeme ovlivnit poměr černé (budoucí
oblohy) a bílé (mraků).
Vhodným zakončením je pak použití filtru Gaussovo rozostření
(Gaussian blur) s Poloměrem rozostření
(Blur radius)
nastaveným (shodně u X a Y) na 3.0 nebo 4.0 pixely (s filtrem jsme se
setkali ve druhém díle (GIMP v
příkladech - 2 (hvězdná obloha 2)) seriálu). Je vidět, že mraky
vytvořené "plazmovou" metodou možná připomínají spíše mlhu. No, s trochou
snahy by se tímto filtrem dala vykreslit i plíseň.
Filtr Pevný šum najdeme v menu Filtry -> Vykreslení
-> Mraky -> Pevný šum
(Filters -> Render -> Clouds ->
Solid noise). Okno nabídne maličko větší repertoár nastavení než jeho
konkurent Plasma. Nebudeme se již zabývat hnízdy náhodných
čísel:
Mraky připomínající obraz nám filtr může vysypat například s
následujícím nastavením: Turbulentní: Ano, Detail: 9,
Velikost X: 3.0, Velikost Y: 4.0. Výsledek má ovšem daleko ke
vzhledu mraků. Nejenže budeme muset zprůhlednit černou barvu, ale také
zlomit nadvládu barvy bílé, jenž v obrázku dominuje. Zbraní budiž nám
důvěrně známá funkce Úrovně (Levels). Je vhodné pohrát si se všemi
trojúhelníčky, například takto: bílý na 65, šedý na 1.1 a černý na 230.
Závěrem Mraky opět zahladíme filtrem Gaussovo rozostření
s Poloměrem rozostření
5.0 pixelů.
S každým výsledkem si ovšem lze hrát dál a dál, třeba upravováním jasu a kontrastu, barevným tónováním, rozostřováním, atd.
Na začátku následujícího dílu si krátce představíme malý trik, jak přidat do fotografie mlhu. To nám doplní dva důležité střípky znalostí, jenž ihned upotřebíme v druhém tématu, kterým bude kreslení planety.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: