Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Ze snadno prosazovatelné průmyslové regulace chránící autory se stala tvrdá restrikce uvalená korporacemi na širokou veřejnost.
To je nesmysl, protože copyrightu může využívat naprosto kdokoliv. Korporace na svá díla uvalují restrikce úplně stejně jako každý jiný, komu se to zlíbí. Když napíšeš program, také můžeš uplatňovat copyright. Korporace s tím nemají nic společného.
Ano, nejen korporace berou lidem svobodu copyrightem, autoři také. Ovšem musíme odlišovat různá odvětví. Zejména hudební průmysl je jiný. (C) na album většinou vlastní nahrávací společnost, ne muzikant atd. doporučují článek od Courtney Love v Salon magazíne ze 14.6.00.
Článek jsem četl. Souhlasím s ním. Ačkoliv je psán poměrně populisticky... (údaje nejsou dokumentovány, chybí odkazy na zdroje, ze kterých by se dala čísla odvodit -- to však neznamená, že bych pochyboval o jejich pravdivosti).
Nemyslím však, že to s tímhle přímo souvisí. Nemluvíme o 'vykořisťování' umělců nahrávacími společnostmi, nýbrž o důsledku omezujících licencí.
Viz dále.
Myslíte například 4 % ze zisku umělců z CD? Nebo data změny (c) zákonů? Myslím, že si každý sám ověří.
Nyní se již vzdáváme svobody, kterou můžeme využívat: efektivně šířit všeobecně užitečné informace.
Nikoliv. Pouze respektujeme vlastnická práva našich spoluobčanů. Ty 'všeobecně užitečné informace' se svoji povahou vůbec neliší od jablek v sadu. Podle tvého tvrzení by bylo v pořádku taková jablka otrhat a sníst, aniž bychom se ohlíželi na jejich právoplatného vlastníka, který do jejich vypěstování investoval čas, peníze a práci.
S vaší větou "'všeobecně užitečné informace' se svoji povahou vůbec neliší od jablek v sadu" nemohu souhlasit. Právě že existuje velký rozdíl mezi informacemi a fyzickými objekty. ...
Jsem si toho rozdílu vědom. Vysvětlím dále, proč jej nepovažují za zásadní.
... 1] Informaci uloženou v počítači můžeme kopírovat bez jakékoli potřeby dalších zdrojů a navíc
2] nám originální informace stále zůstává. V době počítačových techonologii, jakmile je informace vytvořena a úložena v počítači, kdokoliv ji může s minimálními náklady kopírovat, modifikovat etc. Tyto věci nejsou s fyzickými objekty možné (jablka). Navíc modifikování jablka není pravděpodobně moc společensky prospěšné. Pokud by se jablka mohla kopírovat, myslíš, že by sadařovi vadilo, že jsi získal jablko, pokud mu to jeho zůstalo?
I kdyby se 'jablka mohla kopírovat', stále by nebylo správné to neomezeně dělat.
Důvod: sice bychom tak možná všechny nasytili (stejné s informacemi - každý by je měl), ale... ať už se nám to líbí nebo ne, nás svět a společenské soužití je založené na soukromém vlastnictví. Není to ideální způsob uspořádání občanské společnosti, ale za staletí se ukázalo, že jako jediný je schopen přežít. Utopická společnost, ve které by nezáleželo na osobním vlastnictví věci, by byla krásná, ale vzhledem k vrozené lidské povaze je neuskutečnitelná. Člověk prostě chce MÍT. ...
Nepřeháněj, nemluvím vůbec o 'osobním vlastnictví věci'. Mluvím o sdílení všeobecně užitečných informacích. Člověk ji může stále MÍT a přitom ji předat miliónům dalších lidí.
... A od toho se odvíjí problém s kopírováním jablek a čehokoliv jiného. Dejme tomu, že by skutečně někdo vymyslel jablka, která by bylo možno neomezené 'kopírovat' s vynaložením minimálního úsilí a s minimální spotřebou jiných zdrojů (třeba elektr. energie v případě elektronických informací). S takovými jablky bychom mohli nakrmit všechny hladovějící, už nikdo by nikdy neměl hlad, apod. To všechno však pouze za předpokladu, že by ta jablka dal jejich vynálezce (zahradník) do public domain (nebo je licencoval pod svobodnou licencí). ...
A právě proto je důležité tento copyleft implementovat. V dnešní době, kdyby na tuto technologií někdo přišel (nanotechnologicke analyzátory a assemblery?), nějaká korporace by ji zajisté 1] patentovala... (další velká otázka) 2] levné kopírována jablka by určitě prodávala nejdráž, jak by mohla a díky 1] by neměla konkurenci minimálně 20 let => tudíž by z jinak neuvěřitelně potenciálně prospěšného vynálezu většina lidstva nic měla.
Nyní si představ situaci, kde je samozřejmost, že všeobecně užitečné informace (zvlášť technické, vědecké) jsou copyleftované. Protože by každý měl možnost čerpat z takových děl, je pravděpodobně, že by ke stejnému výsledku dospělo několik subjektů zároveň. Každý by měl možnost technologií také využít (nešla nebo alespoň neměla by jít patentovat, protože by ta myšlenka nebyla nová). Takto by si mohl třeba každý dovolit kopírovat sám jídlo.
Když už si začal s jablky, tak v nich pokračují. Vím, že taková situace jen tak nenastane, ale pokud nastane, bude to velké téma.
... Ta jablka jsou jeho vlastnictvím. To je velice důležitý koncept, protože kdybychom nechtěli respektovat jeho právo nikomu ta jablka nenechat kopírovat, stavěli bychom na hlavu celý systém vlastnictví. A je to právě tento systém, který udržuje společnost pohromadě. Ano, přináší s sebou nepříjemná omezení (nemohu si brát vše, co bych chtěl), ale tato omezení jsou zároveň garancemi naší osobní svobody, kterou nám nikdo nemá narušovat. ...
Já také cítím, že se nemá tolerovat braní si všeho, co člověk chce, na úkor jiného, ale zrovna tak cítím, že je špatně vložit do něčeho nějaké úsilí a pak to distribuovat pod velice restriktivními podmínkami. Jak píši v článku, tato situace tvoří 1] praktickou ztrátu 2] psychicko-sociální ztrátu. Také nic neříkám o 'garancí osobní svobody'.
Pokud se autor rozhodne dílo licencovat jakkoli, neměl by mu v tom kdokoliv bránit, ale někdo by ho měl upozornit na to, že je zde alternativa, kterou dá lidem více svobody a přitom si zachová dosavadní výhody. Třeba se pak rozhodne jinak, uvědomí si situaci a celá společnost se alespoň trochu zlepší. Autoři jsou většinou pod velkým vlivem vydavatelů a ti chtějí co nejtužší licence. Když si autoři uvědomí, že se bez vydavatelů obejdou, budou i oni více svobodní.
... Možná nebudeš chtít souhlasit s tím, že 'omezení přináší svobodu', ale je to přesně stejný koncept, který zajišťuje moje práva do té míry, dokud neomezují práva někoho jiného.
S vlastnictvím je to stejné. A nezáleží na tom, jestli se jedná o věc fyzicky hmotnou (obyčejné jablko) nebo o 'věc' snadno duplikovatelnou (zázračné kopírovatelné jablko). Má-li prostě někdo na určitou věc vlastnické právo, přísluší pak pouze jemu, aby rozhodoval, jakým způsobem s tou věci naloží. A to zahrnuje i možný zákaz kopírování. ...
Já také nenavrhuji, abychom zavedli copyleft jako jedinou možnost a zbytek zrušili. Možná by se našla i situace, kde by měl dnešní (c) místo.
... Takže pokud chce někdo jablka kopírovat, měl by mít zahradníkův souhlas. Určitě by se nakonec našel nějaký zahradník, který by ta jablka pro volné použití uvolnil (viz GNU, Linux, open source všeobecně). Ale to neznamená, že ostatní pěstitelé podobně bezvadných jablek by měli dělat totéž. Záleží na každém z nich, jak se rozhodne nakládat se svými jablky. Někdo jejich další kopírování povolí, někdo ne. A my musíme respektovat rozhodnutí každého z nich.
Víceméně s tímto souhlasím. Viz předchozí 2 moje odpovědi.
Je pravda, že autor musel odvést tu práci a informací prezentovat. Já nenavrhuji tento zkompromisovaný (c) kvůli tomu, aby autoři dostávali méně ohodnocení (ať už finančního nebo morálního). Já navrhují systém, kde autorům zůstanou výhody stávajícího (c) a veřejnost bude mít více sovobody. Ve fyzickém světě je hodnota věci určována hlavně 'nedostatkem'. Věci, kterých je málo, jsou obecně drahé. (C) vytváří 'zbytečný umělý nedostatek' ve světě, kde prostě zákony a pravidla fyzického světa neplatí (viz výše). A o tom celý můj návrh je: o eliminaci tohoto umělé vytvořeného stavu 'nedostatku' informací.
Viz výše. Tato 'eliminace' by znamenala nerespektování vlastnických práv.
Pořád se bojím, že budeš namítat, že když je to technický možné, proč to nedělat. Původnímu vlastníkovi to neuškodí a naopak mnoha dalším to pomůže --> ale to je právě ten omyl. Původní vlastník bude poškozen tím, že pozbyde práva rozhodovat o tom, jak se bude s jeho informací, jablkem, programem, apod. nakládat.
Je to uplatňování jedné naší svobody na úkor svobody někoho jiného. V tomto případě bychom uplatňovali svou svobodu získávat informace, které je možné digitálně (bez ztráty kvality) a levné zkopírovat, na úkor svobody autora rozhodnout se, jak se svými informacemi naloží.
Také kontrola dodržování copyrightu vyžaduje vkrádání se do života každého jedince.
Další nesmysl. Jednou že základních lidských svobod je právo na soukromý majetek. Tzn. vlastnit, spravovat a využívat statků, kterých jsem nabyl buď dohodnutou výměnou za jiné hodnoty (např. koupě) nebo svým vlastním úsilím. Toto právo končí tam, kde začínají práva druhého člověka.
- Ty bys však chtěl využívat i statků, které ti nepatří, kterých jsi právoplatně nenabyl a které patří někomu jinému. To je však obyčejná krádež. Takže dodržování principu copyrightu je fundamentální oporou soužití v občanské společnosti -- žádné vkrádání se do života.
Stále mícháte dohromady dvě odlišné kategorie: fyzické objekty a informace. Pravděpodobně jste byl ovlivněn propagandistickým termínem 'intellectual property'. ...
Míchání kategorii jsem vysvětlil výše.
Ten termín není propagandistický. V čem je nějaká propaganda? ...
Propaganda je v tom, že použití slova 'property' již připravuje lidí na myšlenku a deklaruje, že by se s informacemi mělo nakládat jako s každým jiným majetkem. I když možnosti práce s informacemi a pravidla v jejich světě se liší od fyzikálních.
... Pokud něco vymyslím, je to moje, stejně tak, jako když někdo něco vyrobí. Fyzické objekty a informace se od sebe v tomto ohledu nijak neliší.
Toto je klíčový problém našeho neshodnutí se. Já si totiž pořád myslím, že inf. a fyz. obj. se diametrálně liší. Já jsem své argumenty řekl, ty také, a prostě jsme se neshodli. Ovšem můj cíl není nekonečné přesvědčovat tebe nebo někoho jiného. Lidé mají jiné názory, já jsem napsal svůj a je zajímavé porovnávat, nechci to nikomu vnucovat, prostě jen poukazují na tuto situaci a tento problém.
... A 'žádné vkrádaní se do života'? Myslíte, že spyware, který kontroluje, co kopírujete a stahujete, HW (zatím hdd), který umožní kopírování jen 'povolených' věci nějakou autoritou jen za určitých podmínek... není 'žádné vkrádani se do života'? Nebo alespoň jeho zbytečné znepříjemňování (zašifrované DVD, ochrany CD...)?
Tento argument s daným problémem nesouvisí. Spyware, DRM hardware a podobné věci jsou čistě volbou jednotlivce. Tzn. pokud mi nevadí, budu takové produkty používat. Pokud mi vadí, používat je nebudu. ...
'Nebudu používat' se někdy nedá dodržet. Co když nebudou existovat 'čisté' hdd? Budeš schopen vůbec zjistit, jestli je HW nebo SW 'čistý', když bude proprietární? A budeš riskovat to zjišťovat, když existují věci jako DMCA, které obcházení těchto nechutnosti dělají zločinem? Já nevytvářím toto úsilí, protože mi tak extrémně vadí, že si nemohu ani okopírovat pár stránek z proprietarní knihy, já ho vytvářím, protože situace spěje k větším restrikcím (viz ten HW...).
... Samozřejmě, pokud by nebylo na výběr, byl by to problém. Ale nic takového se neděje a nevypadá to, že by v dohledné době mělo (viz třeba rozmach open source). Taková situace by mohla nastat pouze v případě absolutního monopolu a ten nikdo nikdy nezíská, protože IT trh je příliš členitý.
Ano, o problému píši výše. Nebyl bych tak veselý, kolik je výrobců HDD?
Je pravda, že vždy svoboda jednoho člověka je na úkor svobody jiného. Absolutní svoboda nemůže existovat, protože by se de facto rovnala absolutní tyranii lidí navzájem. Je třeba to ale co nejlépe vybalancovat.
Přesně tak. ty však navrhuješ řešení, které je hrubým porušením svobody jedné strany.
Podle mě to spíš pěkně balancuje :), porušení 1 strany (general public) se děje teď.
Situace kolem copyrigtu jasně dokazuje zřejmý fakt: politici již nereprezentují zájmy široké veřejnosti, ale zájmy korporací. Copyright je jedna z velice účinných zbraní, jak brát lidem svobodu a ždímat z nich peníze.
Tak tohle je spíš k smíchu. Vypadá to jako opsané z nějakého anarchistického pamfletu. Jsou to prázdné fráze. V těch větách se projevuješ jako nepříliš schopny demagog, protože stavíš argumenty na tvrzeních, která nepodporuješ důkazy.
Pokud se ti nelíbí současní politici, příště zvol jiné. A pokud chceš namítnout, že většina lidí je příliš snadno zmanipulovatelná, a proto podlehnou mediálnímu a komerčnímu nátlaku, který na ně vyvíjejí korporace, takže pak zase budou volit ty samé mainstreamové politiky, pak nevím, proti čemu brojíš => té většině to pravděpodobně vyhovuje. Ještě bys mohl říct, že zaslepeným masám je třeba otevřít oči, ale to už by bylo opravdu hodně přitažené za vlasy, protože kdybys lidskou inteligenci degradoval do té míry, že všichni ničemu nerozumí a ty jim to musíš vysvětlit, tak by ti lidé vlastně ani neměli stát za to.
Pěkné :). Vlastně jsi odpověděl už dopředu na to, co jsem chtěl namítnout. Tímto článkem jsem také chtěl upozornit na tuto situaci. To, že já budu volit jiné politiky, je dost neefektivní cesta, jak to změnit. Zkusil jsem informovat ostatní, kteří se třeba také rozhodnou volit jinak.
Jistě, proti tomu se nedá nic namítnout.
Náš rozhovor byl o mnoho delší a pokrýval téměř každý odstavec textu. Nemyslím však, že by bylo vhodné jej přikládat celý - bylo by toho na jeden článek až moc.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Je to tak trochu "hlava 22", protoze bez velkych restrikci by nebyly penize na vyvoj a bez vyvoje by nebyly dalsi leky - takze by v tom smeru nastala stagnace. Nerikam, ze takovy stav veci je idealni, ale nevyresi se uvolnenim, o kterem mluvis.
Jak jinak si vysvetlit, ze jsi schopen napsat: "sumy penez ... se vyhazuji do vzduchu, misto aby byly pouzity ucelneji"? Kdo konkretne by mel rozhodovat o tom ucelnem vyuziti? Rada starsich, centralni planovaci komise nebo ulicni vybor?
Tvuj nazor pripomina blouzneni nejakeho ultralevicoveho snilka, ktery nema poneti o socio-ekonomickych lety overenych faktech: totiz, ze hlavni hnaci silou vetsiny lidstva je touha po hromadeni majetku, ktery jim zajistuje jistou existenci. A protoze hromadit majetek na ukor jinych je snazsi nez pomoci vlastni prace, skonci jakekoliv umele nalinkovane 'spravedlive' prerozdelovani fiaskem (vetsinou nasilnym).
Ja nechapu, proc vsichni uvadi v souvislosti s autorskymi pravy priklady, typu "ukrast software" = "ukrast auto".
Copak nikdo nevidi ten zasadni rozdil?
Ukrast auto = ja jsem se obohatil, nekoho jineho jsem ochudil .
"Ukrast" software, hudbu, ... = ja jsem se obohatil, nikoho jsem neochudil.
Pokud nekdo hodla argumentovat oblibenym "Ukrast software=ochudit autora", pak ja odpovidam, ze je zasadni rozdil mezi tim neco nekomu nedat a neco nekomu vzit! Autor vubec nema poneti, zda nejaky Pepa z Kratky lhoty posloucha jeho CD, nebo ne. Pokud bych tim, ze ukradnu nekomu auto, si to auto jen "zkopiroval", aniz bych majitele auta jakkoliv pozkodil, pak bych se stal i ja zlodejem aut.
Vzdyt vsechno to, co se ocitne v public domain (pazourkem pocinaje) muze kazdy vyuzivat dle libosti. A to vcetne "vydelavani na bide a nemocech jinych". To, ze nekdo ten 'pazourek' (prenesene) umi/muze/ma moznost vyuzit/zneuzit, to neni chyba systemu.
Logicke by tudiz bylo, aby prokazal, ze zadnou znalost z public domain nepouzil a vyvoj sveho vynalezu zacal vlastnim vynalezem pazourku. Potom necht si se svym dilem dela co chce.Proc by se nesmely vyuzivat znalosti z PD? To, aby nekdo nemohl jen tak vzit informaci/produkt a nevratit nic nazpet ze ziskaneho 'ovoce', to osetruji licence typu GPL. Ale pokud takova (nebo jina) licence aplikovana neni, pak neni duvod omezovat vyuziti.
Soukrome vlastnictvi se nesmi stat dogmatem. To, co je me, je me jen do te doby, dokud to druha strana respektuje.To je sice pravda, ale vubec to neznamena, ze by se kvuli tomu melo na soukrome vlastnictvi nahlizet jakkoliv jinak. Kdyz pouziji extremni analogii, tak muj zivot je take muj pouze do te doby, dokud se nekdo druhy nerozhodne mi ho vzit. Presto je vsak myslim velmi dulezite zachovavat dogma o spatnosti zabijeni lidi.
Jiste, muze se vyskytnout situace, kdy je vhodne nebo i nutne (nebo neni jina moznost) obetovat majetek pro jakesi vyssi dobro. Da se to ostatne uplatnit i na ten zivot. To jsou vsak situace extremni, ktere nelze brat v potaz pri definovani obecne platnych pravidel.
Spolecensky neprospesne chovani lze resit, pripadne i postihovat. Od toho existuje (vice ci mene ucinny) pravni rad. Nicmene nemuzeme predchazet zneuzivani negativnich jevu intelektualniho vlastnictvi tim, ze jej postavime mimo zakon.
soukrome vlastnictvi je podminka svobody "uzivat sve zdroje a sve schopnosti pro sve vlastni ucely". kazdy ma soukrome vlastnictvi. at je to vas byt, klice, penezenka, zivot, svoboda rict co chci, svoboda se pohybovat, svoboda na soukromi atd. to vse muzete pouzit k tomu, aby jste si svuj zivot zaridil jak nejlepe to dovedete. nekomu to jde lepe, nekomu hure. vec je, ze mate na vyber a nemusite cekat, az vam urednik z centralniho depozita vsecho odsouhlasi, zda muzete nebo ne, na zaklade nejakeho jeho nazoru co je dobre a co ne.
ukazte mi tu vetsinu ktera NIC nema. to tu jako zije sest milionu lidi na ulici a ojida stromy? prominte, ale nevsim jsem si. mozna ziju na jine planete. problem je v tom, ze bez instituce soukromeho vlastnictvi a z neho vyplyvajici instituce smeny a tudiz toho co my(bohuzel nepresne) nazyvame trhem a takove drobnosti jako je cena, nejsme schopni koordinovat tak obrovsky a slozity system ktery sdruzuje lidi sledujici ruzne cile. proste to fyzicky nejde. a neni to otazka rychlosti pocitacu ci pameti, to je otazka prave neexistence priorit v cilech, neschopnost tyto cile definovat a nemoznost efektivne lidi prinutit nejakou hierarchii cilu povinne sledovat.to co byste jinak dostal je centralni planovani a to uz tu bylo. a kam to doslo. planovat totiz muzete jen na zaklade minulosti pri nemennych podminkach a znamych efektech, ale nemuzete planovat nejistotu. riziko ano, ale ne nejistotu.a to vubec nemluvim o lidskych chybach a jejich zamerech. tady vam zadna technika a zadne matematicke metody nepomuzou. a to je jadro pudla.a aby jste mohl centralne planovat, musite zajistit ze vsechny figurky ve vasem planu(ja, vy, ostatni tady) nebudou mit vlastni vuli delat neco jineho, jinak jdou vase plany opet do prcic.
vsichni na soukrome vlastnictvi nadavaji, ale ukazte mi jedinou lepsi vec, ktera by dlouhodobe byla sebereprodukovatelna. to si opravdu rad poslechnu. a co se tyce ochrany intelektualniho vlastnictvi.ja nad tim ted tak trochu premyslel(asi 4 hodiny) a je to fakt divnej problem. ale to je asi tak stejny problem jako je vlastnictvi pudy. ja vlastnim dum na pozemku. a co generace po me? kde ta prijde k pozemku, kdyz jsme si je uz rozdelili? budeme kazdy pul rok prerozdelovat pozemky? a jak? vsechny jsou uplne jiny? nebo budou statni? a kdo bude rozhodovat kde bude stat ci dum? a za jakou cenu? to je uplne stejny problem. nemuze mit kazdy vsechno. a majitele pudy zakon chrani.
navrhnete system, kdy to takhle nebude fungovat.to je same jako s tim ze napisu knihu. proste nikdo nema pravo tuto moji knihu vyuzivat pro sve ucely bez toho aby nesplnil me pozadavky.problem nastava kdyz existuji dve stejne knihy. ale jaka je sance ze budou tak desne podobne bez toho aby jeden neukradl druheho? a od toho tu jsou proste soudy aby resili takovehle pripady. ale je jich opravdu tolik? jak velka sance je, ze dva lide napisi tu samou knihu aby se navzajem neznali? je to problem, kterej se neda vyresit jednoznacne. jde ale o to, ze pokud nebudete garantovat napr. pravo nakladat se svym softwarem, jak potom muzete ocekavat, ze nekdo bude nejaky psat?a chci vas jen upozornit, ze informacni technologie se nerozsirili jako hobby, ale jako tvrdej byznys. takze nejake cekani, ze nekdo nekde ze srandy zacne neco delat a pretrhne se aby to bylo co nejjednodussi ci co jineho chteji zakaznici jen tak pro nic za nic je naivni a presne postavene na komunisticke "kazdy podle svych moznosti, kazdemu podle jeho potreb". vite kam nas to az dovedlo? a to jen za 40 let.
P.S. nebavime se o patentech. patentovat si myslenku bez konkretni hodnoty na neurcity pocet budoucich pouziti je podle me naprosta zhovadilost. nemluvim o omezeni konkurence. ale to ze zabranite aby nekdo mohl pouzivat svou kreativitu, znalosti a schopnosti pro svuj vlastni prospech povede akorat k tomu ze to lide nebudou delat. ne vse se da delat v odpovidajici kvalite jen tak po domacku.problem je, co je to majetek. dneska jsou to papirky s obrazkem lidi z nasi historie, drive zlato, pozemky, kus kuze, kost, pazourek atd. majetek je slovo urcujici prostredky naseho uspokojeni.co vam cislo na bankovnim ucte prinese? me nic. az teprve to co si za to poridim me pravdepodobne uspokoji. proto to delame.
ja mam a, nekdo b, a protoze ja chci b, a on a, pak smenime. nic nevyrobime, ale jsme na tom oba lip. pak lide objevili ze kdyz se specializuji a rozdeli praci, jeden vyrabi a, druhy b, a kdyz smeni, zjisti, ze oba maji vic nez kdyby kazdy vyrabel jak a tak b. nemusi byt na tom oba stejne lepe, ale budou na tom lepe. predpoklad je ale ze je jasne dano kdo co vlastni, tudiz ze ten prvni nepride, neprasti me klackem a nevezme mi co mam. potom asi nebudu mit moc naladu participovat na smenne, kdyz si nemuzu byt jist, ze s tim co vytvorim budu moct delat co chci.za druhe je to dobrovolnost smeny. kdyz nemuzete nikoho prinutit aby smenil, pak pristoupi na smenu jen pokud z toho ocekava uzitek vetsi nez kdyz nesmeni. a to je princip bohatstvi. proc jsme bohatsi nez ukrajinci? co je to to bohatstvi? papirove penize? ne, je to ta rozvinuta delba prace. ale tu nebudete mit bez soukromeho vlastnictvi.
kdyz mi nekdo bude mirit na hlavu pistoli tak to bude neprijemne, ale to se mi opravdu dene nedeje. zato ale v delbe prace participuji kazdou vterinu sveho zivota. jen si vemte tuzku a zkuste pro ni najit cely vyrobni postup, od te chvile co je jako strom v lese, postup vyroby pily co ten strom pokaci, rukavic ktere ma ten delnik, jidla co ma na svacinu. to je nekonecny retezec interakci, ktere nikdo nemuze na svete poznat, a presto funguji bez donucovani. protoze existuje souk. vlastnictvi, ktere motivuje lidi poskytovat tyto sluzby, protoze za ne budou moci poridit jine, pro sebe vhodnejisi sluzby.kdyz toto vlastnictvi nebude, bude muset existovat nekdo (napr. centralni planovaci komise), kdo bude vsechno toto urcovat, kolik ceho na co vyrobit. tech interakci jsou miliardy, biliony, triliony, quadriliony proste tak desne velky cislo, ze ani nevim jak se to rekne. jen si vemte jednu vec a najdete si cely vyrobni postup, abyste byl schopne reprodukovat ho v kazdem kroku. nemozne. a presto to funguje. kdyby tento system vymyslel clovek, byl by oznacen za nejvetsiho genia co kdy zil. ale proto ze se vyvinul prirozene anikdo ho nezkonstruoval, pak si to ani nikdo neuvedomi.
krasa je, ze podle neho muzeme zit aniz by jsme znali tato pravidla. ja je taky neznam, ale strasne me to fascinuje. je to neco genialniho. mozna to tak neumim podat, ale tenhle system je ve sve jednoduchosti naprosto genialni. prave proto se tezko stane, aby 1% vlastnilo 99% majetku, protoze majetek se neda definovat. mohlo by vlastnit 99% zeme, ale k cemu by jim to bylo? meli by se hur nez se maji pri plne delbe prace. a to vite ze by na to prisli. anglie taky byla otrokarskou velmoci, nez se rozhodla ze proste nebude. protoze prisli na to, ze delba prace a nasledna smena je hrou s nenulovym souctem.i kdyz se mozna divate na teorii skrz prsty a myslite si ze jsme jen budizknicemove, teorie vam da prohlednout na mista, kam se se zkusenosti nedostanete. oboje musi byt v rovnovaze.protoze svet je zahalen rouskou naseho vnimani reality, ktere nemusi a vesmes neni uplne spravne ci korektni. rozum je dobry nastroj. ne vsemocny, ale dobry. fakt, zkuste hayeka, neni to dlouhy a je to fakt dobry.
Cely argument p. Simy je zalozen na akceptovani tvrzeni, ze intelektualni vlastnictvi nelze srovnavat s beznym hmotnym vlastnictvim, protoze int. vlastnictvi nevytvari situaci nedostatku. Cele to pekne vystihuje veta vynata ze strany 4:
Jak jsme uvedli výše, základní důvod pro existenci vlastnických práv - vzácnost - v případě intelektuálního vlastnictví neexistuje.Hned na pocatku sveho textu tento rozdil p. Sima dokumentuje na prikladu Robinsona a Patka na opustenem ostrove:
Zaroven je tato situace stavena do primeho kontrastu s utopickou predstavou rajske zahrady, ve ktere ke konfliktu nedochazi, protoze kazdy ma vse, po cem zatouzi.
Duvodem neexistence konfliktu je v techto pripadech skutecnost, ze ackoliv Patek si podle Robinsonova napadu vyrobi hrabe, Robinson neni nijak omezen ve vyuzivani tech svych. Rovnez tak Patek ma moznost zpivat si svou pisen i nadale az do omrzeni i presto, ze Robinson si ji notuje take.
Z toho podle autora vyplyva, ze tam, kde nevznika 'vzacnost' ci nedostatek, tam neni vlastnictvi ve smyslu exkluzivniho prava na rozhodovani zapotrebi.Tato 'logika' ma vsak zasadni mezery, ktere ji v dusledku cini neplatnou.
Zakladni myslenka, ze intelektualni vlastnictvi nenavozuje situace identicke s vlastnictvim hmotnym je chybna. Predstavme si pokracovani pribehu Robinsona, Patka, jahod a hrabi:
Prvotni vyhoda hrabi - jak p. Sima zminuje - je moznost pohrabat si zahradku. Zjednodusme hrabani zahradky na "peci o zahradku". Dokonalejsi pece, kterou hrabe umoznuji, prinasi vysledky v podobe kvalitnejsich jahod. Patkovi by se mozna i bez hrabi podarilo vypestovat tak skvele jahody jako Robinsonovi, ale musel by vynalozit vetsi usili, stalo by jej to vice casu, apod.
Vynalez hrabi proto znamena vyraznou vyhodu pro Robinsona, protoze s jejich pomoci bude jeho prace efektivnejsi, snazsi a usili mensi. Bude se proto moci venovat krome pestovani jahod treba take chovu slepic a pred Patkem, ktery hrabe pouze rukama, bude mit nezanedbatelny naskok i v ostatnich vecech. Z takove nevyvazenosti hmotneho vlastnictvi budou vznikat dalsi konfliktni situace jako na pocatku s jahodami.
V teto konkretni modelove situaci muzeme predpokladat, ze Robinson svuj vynalez hrabi pred Patkem skutecne chranit nebude, protoze nema duvod sveho kamarada znevyhodnovat. V realnem svete vsak samozrejme podobna solidarita neplati -> hmotne vlastnictvi predstavuje moc a tu kazdy clovek rad rozsiruje na ukor ostatnich.
Z predesleho vyplyva: intelektualni vlastnictvi je do velke miry podobne hmotnemu a dusledky jeho nerespektovani vytvareji naprosto stejnou nestabilitu ve vlastnickych pomerech, jakou zpusobuje nerespektovani vlastnictvi hmotneho.
Coz je shrnutim meho argumentu. Postavy Patka a Robinsona jsem pouzil proto, ze figurovaly v eseji p. Simy.
Jenze je ochrana teto informace korektni v prostredi, kde je deset Patku na jednoho Robinsona?Mozna to neni takticky vyzrale, ale rozhodne je to korektni. Nicmene ty operujes s predpokladem, ze "chuda" vetsina se promeni na zlodeje. Ackoliv to nelze vyloucit, urcite to lze oznacit za nespravne. Melo by se pravidlo o nedotknutelnosti cizi veci zmenit kvuli nasilnemu natlaku?
Pokud bys chtel zakladat socialni teorii na tom, ze "kdyz on ma hodne, my nic, ale je nas vic, tak mu to vezmeme", tak by ses daleko nedostal. Takova spolecnost proste nikdy nemuze fungovat. A protoze si to lide uvedomuji, tak si pro sebe vymysleji zakony. Ty zakony jsou mozna ve chvilich nouze u vetsiny lidi nepopularni, ale je nutne prosazovat jejich dodrzovani, protoze jinak by se 'spolecnost' rozpadla.
To prave zalezi na tom, jakou licenci te informaci das. Pokud se rozhodnes ji sirit zcela volne (jako treba prispevek do teto diskuze), ztracis na ni vlastnicky narok. Uvalis-li na informaci nejakou omezujici licenci (vcetne GPL), zustava soukromym vlastnictvim. Zalezi pak samozrejme na ostatnich, budou-li zvolenou licenci respektovat.
Castym argumentem byva, ze clovek preci nemuze svemu mozku prikazat, aby se choval jakoby neco nevedel, i kdyz to vi. V tom vsak nespociva to respektovani vlastnictvi. Spociva v tom, ze danou informaci nevyuziji v konkurencnim boji. A ze to neni nesmysl muze dolozit napr. uznavane pravidlo, podle ktereho burzovni makleri nebo poradci nesmi jednat na zaklade tzv. "insider information".
Situaci kolem CD vs. stahovani z netu nelze prirovnavat k frontam v bance. Do banky se totiz nechodi pro poteseni - je to proste nutnost. Proto, mohu-li cestu do banky nahradit jednim telefonatem nebo pomoci par kliknuti mysi, udelam to. Ale kdyz jde o CD, jdu si ho koupit, protoze me tesi, ze je to original, protoze voni novotou, protoze ma profesionalne vyvedeny booklet, apod.
Tzn. neplati, ze CD jsou pouze prostrednikem pro prenos informaci.
Viz zajimavy esej od Humberto Eca (Vegetal and mineral memory: The future of books).
Co se vsak nezmeni, to je povaha samotnych informaci. Vzdy budou dulezitym a vlivnym statkem, ktery bude stejne mocnou pakou jako jsou v soucasne dobe statky hmotne. A proto je treba se nenechat zmast tvrzenim, ze neexistuje pojem intelektualni vlastnictvi.
To je naprosty nesmysl, protoze prave z onoho ekonomickeho hlediska jsou informace v naproste vetsine pripadu prostrednikem umoznujicim efektivni ziskavani nebo rozsirovani hmotnych statku. Takze cenu informace lze pomerne presne vyjadrit ve vztahu k hmotnym statkum, kterych se tyka.
Ma-li konkretni informaci k dispozici jeden clovek, muze ji vyuzit stejne ucinne jako jakoukoliv smennou jednotku. Pokud bychom vsak informaci degradovali na neco, co nelze vlastnit a znemoznili lidem rozhodovat o zpusobu, jakym s ni nalozi (automaticky by ji mohl mit kazdy), zlikvidovali bychom tak cely system vlastnictvi.
Chyba. Vezmeme treba ten dum. Kdybych byl architekt a vymyslel a nakreslil plany hezkeho domu, mohl bych si jej postavit a razem bych tak byl o mnoho bohatsi. Tzn. mel bych k dispozici hmotny majetek, ktery bych mohl vyuzit napriklad k tomu, abych ho vymenil za neco jineho. Hodnota meho domu je nyni slozena z ceny materialu, ceny prace zedniku a ceny moji prace, kdy jsem rysoval plany a vymyslel bezva barak.
Za predpokladu, ze bych nemel moznost tyto sve plany chranit pred neomezenym vyuzitim dalsimi lidmi, by cena meho domu klesla: prace, kterou jsem vynalozil na vymysleni a nakresleni planu by se stala bezcennou. Kdybych pak chtel ten dum prodat, rad bych na nej stanovil cenu, ktera by odpovidala vynalozenym prostredkum. Mohl bych vsak uspet maximalne s cenou, ktera by byla souctem ceny materialu a prace zedniku. Nikdo by nebyl ochoten platit i za cas a prostredky, ktere jsem vynalozil na vymysleni planu, protoze plany by mel kazdy zdarma k dispozici.
Takze intelektualni vlastnictvi a hmotne statky jsou navzajem uzce propojeny. Samozrejme, ze existuji situace, kdy muze byt vyhodne se prava na kontrolu tohoto int. vlastnictvi vzdat. Za urcitych okolnosti by napriklad bylo lepsi plany domu licencovat nejakou svobodnou licenci, ktera by zajistila volny pristup pro vsechny, ale zaroven by znemoznila, aby moji praci nekdo vyuzil ve smennem obchode proti mne. To vsak nelze aplikovat bez rozdilu a uz vubec z toho nelze delat zakon (neboli zrusit patenty).
Dekuji za upozorneni. Jak je videt, mel jsem byt pri cteni spatne prelozenych slov, o kterych mluvite, podezrivavejsi. Mozna by me pak napadlo letmo prohlednout alespon nazvy prednasek na gnu.org.
Je mi velmi lito, ze autor neuvedl zdroj. V nekterych pripadech jsou v clanku skutecne cele citovane vety z uvedene prednasky.
Doufam, ze me tu nikdo neobvini z nepochopeni myslenky svobodneho kopirovani informaci. Plagiatorstvi, tedy vydavani cizich myslenek za sve, je opovrzenihodne.