Názor: Copyright v době informačních technologií

4. 12. 2003 | adamus | Různé | 9670×

Škodí současný systém copyrightů nejen vývoji software, ale i celé společnosti? Jsou elektronické knihy jen rafinovanou zástěrkou pro zavedení ještě přísnějších omezení v oblasti sdílení informací?

Poznámka redakce: Článek vyjadřuje názory autora.
AKTUALIZOVÁNO 7. 12. 2003: Autor článku bohužel neměl dostatek slušnosti, aby uvedl zdroj, ze kterého čerpal myšlenky. Dokonce se v textu vyskytují nepřiznané citace. Čtenářům se tímto omlouvám za redakci AbcLinuxu. Zároveň děkuji jednomu ze čtenářů za upozornění.

Zamlčený zdroj: Přednáška Richarda M. Stallmana z 19. 4. 2001 v MIT.

• Originál: Copyright and Globalization in the Age of Computer Networks
• Český překlad: Autorská práva a globalizace ve věku počítačových sítí

---

Trying to stop the spread of a really robust piece of information is about as easy as keeping killer bees South of the Border. The stuff just leaks.
--John Perry Barlow: Selling Wine Without Bottles, The Economy of Mind on the Global Net

Když jsem začal tvořit programy a jiná všeobecně užitečná díla a začal je dávat k dispozici na internet, věděl jsem, že nechci aby jejich licenčni podminky kohokoli jakkoli omezovaly. Nemohl jsem je však dát do public domain, protože pak by výsledek mé práce mohl někdo vzít, licencovat a dále distribuovat pod svou vlastní licencí - s největší pravěpodobností velice restriktivní. To, co jsem potřeboval, byl copyleft, což je legislativní hack využívající stávajícího copyrightového práva k dosažení opaku copyrightu.

Copyleft je implementován například v GNU/GLP (GNU General Public License) používané pro software nebo v GNU Free Documentation Licence pro textové informace.

Funguje tak, že autor své dílo copyrightuje, což defaultně znamená, že nikomu není povoleno ho modifikovat, redistribuovat atd. Pak však autor dodá, že kdokoliv je oprávněn s dílem jakkoliv nakládat s dodržením jedné podmínky: jakmile ve svém projektu použije libovolnou část copyleftovaného díla, celý svůj projekt musí distribuovat pod stejnou licencí jako dílo, ze kterého čerpal. Přiznám se, že jsem dost ovlivněn filozofií Free Software, která je myslím aplikovatelná nejen na poli softwaru. O tom je také tento článek.

Změna okolností

V rané době knihtisku byl copyright rozumný systém, průmyslová regulace. Tenkrát omezoval vydavatele ve prospěch autorů. Knihtisk si mohlo dovolit provozovat pouze několik subjektů a tudíž byl copyright snadno prosazovatelný - stačilo kontrolovat poměrně málo centralizovaných míst, kde potenciálně mohlo k jeho porušování dojít. Hlavně se však veřejnost vzdávala svobody, kterou stejně díky nákladnosti technologie nemohla využívat.

Jak to vypadá dnes, v době široce dostupných počítaců a jejich sítí? I když se znění copyrightového zákona nezměnilo, jeho důsledky se proměnily zásadně. To je možné díky tomu, že zákon je aplikován v kontextu. Pokud se změní kontext, změní se důsledky, i když se samotné znění zákona nezměnilo. Ze snadno prosazovatelné průmyslové regulace chránící autory se stala tvrdá restrikce uvalená korporacemi na širokou veřejnost. Nyní se již vzdáváme svobody, kterou můžeme využívat: efektivně šířit všeobecně užitečné informace. Také kontrola dodržování copyrightu vyžaduje vkrádání se do života každého jedince.

Situace kolem copyrigtu jasně dokazuje zřejmý fakt: politici již nereprezentují zájmy široké veřejnosti, ale zájmy korporací. Copyright je jedna z velice účinných zbraní, jak brát lidem svobodu a ždímat z nich peníze. Hezký příklad je tzv. Perpetual Copyright on the Installment Plan (volně přeloženo jako "nekonečný copyright na pokračování"). V ústavě USA je stanoveno, že copyright musí trvat "limited time". Prosazovat změnu ústavy, která by říkala "copyright platí neomezeně dlouho", by bylo zbytečně složité. Proč nedosáhnout stejného výsledku šikovněji? Stačí každých 20 let prosadit zákon prodlužující dobu platnosti copyrigtu o 20 let. V libovolný okamžik tedy každý copyrigt někdy nominálně vyprší, ale zároveň trvá nekonečně dlouho, alespoň dokud se podaří prosazovat extenze. Již několikrát se to podařilo, a tak se doba platnosti copyrightu vyšplhala z původních 14 let v roce 1790 na dnešních až 75 let (v době, kdy toto čtete už to může být více). Číselné údaje se trochu liší v závislosti na státu a na typu díla, ale v zásadě jsou velice podobné.

Dalším příkladem je dění kolem e-books, což je podle mě pečlivě připravený plán, jak odebrat čtenářům jejich tradiční svobody jako půjčovat si knihy mezi sebou nebo v knihovnách, číst ji několikrát bez dalšího placení, kupovat knihy anonymně a další. Kdyby vydavatelé přišli ze dne na den se zákonem dělajícím tyto činnosti ilegální, vyvolalo by to obrovskou nechuť a protesty. Lepší je uvalit celou řadu restrikcí na doménu elektronických knih, dokud v té doméně málokdo je a málokomu to tedy teď bude vadit. Jak se postupně začnou e-knihy stávat běžnějšími a lidé budou do této domény přicházet, fakt, že nemají témeř žádnou svobodu, jim bude připadat naprosto normální, protože "to přeci vždy tak bylo".

Co tedy s copyrightem udělat?

Je zřejmé, že prospěšné pro společnost by místo neustálého prodlužování jeho platnosti, zpřísňování trestů za jeho porušení a implementace zákonů jako DMCA (Digital Millenium Copyright Act) bylo sílu copyrightu zredukovat. Udělat z něj opět pro společnost prospěšnou dohodu s autory.

Začít se zkrácením doby jeho platnosti. Účel copyrightu je definován ve většině států takto: podporovat progres ve vědě a umění. Nechávat jednomu člověku exkluzivní právo na nakládání s dílem po dobu jeho života a ještě 70 let po jeho smrti je podle mě velice neefektivní způsob, jak podporovat progres ve vědě a umění.

Zrovna tak korporace tvrdí, že k profitabilnímu businessu potřebují, aby jejich copyrighty trvaly 75 let. Když je Richard Stallman vyzval, aby mu předložily jejich obchodní rozvahy na 75 let do budoucna, nikdo z nich se o to ani nepokusil. Jak chtějí vlády podporovat progres ve vědě a umění ve 20. letech 20. století prodloužením platnosti copyrightu dnes, to mi uniká... Samozřejmě to byla jen výmluva, jak si udržet kontrolu nad staršími produkty, které měly každou chvíli přejít do public domain.

Dále by myslím bylo rozumné lépe rozlišovat mezi typy děl. Můžeme přece mít jinou politiku vůči praktickým výtvorům jako je software, encyklopedie, slovníky, manuály, učebnice... U těchto typů děl, které je možné vylepšovat i malými inkrementálními změnami, je myslím životně důležité, aby měl každý svobodu to které dílo modifikovat a nekomerčně redistribuovat.

Druhá skupina by mohla být umělecká a zábavná díla jako filmy, hudba, úvahy, eseje apod. Změna těchto děl někým jiným než autorem by bylo zkreslení původního umělcova záměru. Proto si myslím, že licence děl z této skupiny by měla umožňovat "pouze" verbatimní nekomerční redistribuci. V umožnění editace prací, které slouží čistě zábavě, vyjadřují něčí názor nebo celá jejich funkce je v estetice, nevidím žádný obrovský význam pro společnost.

Tento systém by měl minimálně dvě obrovské výhody:

1. Praktická
   Funkční díla tvořená tímto stylem mají větší šanci být kvalitnějsí než uzavřené - proprietární produkty. Z části proto, že lidé na svobodném projektu pracují s nadšením a láskou, z části proto, že víc hlav víc ví. Také proto, že s takto upraveným copyrightem má hype a klamavá reklama malý význam. Nekvalitní výtvory, nezávisle na tom, jak jsou propagovány jedním subjektem, se prostě přirozeným výběrem vyřadí. Tento jev je možné pozorovat například ve Free Software a Open Source Movement.
2. Psychicko-sociální
   Podle mě ještě důležitějsí než praktický důsledek. Prvotním autorem umožněné modifikování a nekomerční redistribuce podporuje tvorbu komunit, spolupráci mezi lidmi, sdílení informací, dobrou vůli ve společnosti a z toho plynoucí rychlejsí pokrok lidského vědění - tedy opět praktická výhoda. Ona dobrá vůle, neboli ochota pomoci jinému člověku poskytnutím mu užitečné informace (což nevyžaduje, pokud tu informaci již vlatníme, téměř žádné úsilí) je totiž základní esence, která dělá společnost, ve které se dá příjemně žít. Je to esence tak důležitá, že byla identifikována a podporována naprostou většinou náboženství po tisíciletí. Nemůžeme si dovolit ji nepodporovat nebo za ni dokonce trestat.

Zkušenosti v cyberspace a zejména s P2P sítěmi nám jasně ukazují, jak enormní mají lidé zájem sdílet informace. Tento aspekt lidské povahy by se měl podporovat a ne trestat. Také, kdo z nás může odpřísáhnout, že nemá žádný nelegálně zkopírovaný software? Pokud naprostá většina nějaký zákon nerespektuje, něco je špatně. Bojujeme proti své přirozenosti sdílet informace.

Implementace

Když tuto ideu někomu vyložím, většinou lidé reagují ve stylu: "To je hezká představa, ale jak budou autoři vydělávat, když se vzdají svých nároků na exkluzivní distribuci svého díla?". Někdo se také zeptá "Nepodporuje to pirátství?". A nakonec je zajímá "To vypadá dost neprakticky, to se nemůže reálně implementovat."

To jsou zajímavé otázky, na které se pokusím odpovědět.

1) Jak si autoři zajistí finanční ohodnocení za svou práci?

Představme si následující situaci: několikrát více lidí má kvalitní připojení k internetu a máme k dispozici velice efektivní (mikro)platební systém. Tím myslím, že když se rozhodnete někomu poslat 10,- Kč, máte možnost to udělat velice snadno, rychle a bez dalších poplatků. Díla jsou licencována výše popsaným způsobem v závisloti na kategorii, do které spadají. To jest vždy má kdokoliv svobodu alespoň dílo nekomerčně verbatimně distribuovat. V této situaci stáhnete nebo jinak získáte něčí práci. Během doby, co jí čtete/posloucháte/sledujete... přehrávač nějakým způsobem dává uživateli možnost poslat dobrovolný finanční příspěvek autorovi zrovna konzumovaného díla. Něco jako tlačítko říkající "klikni sem pro poslání 10 korun autorovi". Pokud se rozumnému člověku bude odvedená práce líbit, pošle autorovi tolik, kolik uzná za vhodné. Myslím, že by spousta lidí něco poslala. Samozřejmě čím kvalitnějsí a rozšířenějsí dílo, tím více potenciálních plátců.

Podívejme se na reálný příklad. V hudebním průmyslu autoři dostávají v průměru 4% z celkového zisku z prodeje jejich disků. Zbytek jde vydavatelům, kteří část použijí na propagaci interpreta a zbytek si nechají. Pokud si uvědomíme, co 'v průměru' znamená, a že pár velice komerčně úspěšných interpretů dostává víc než 4%, dojdeme k závěru, že spousta umělců dostává ještě méně než ty 4%. Z CD za 300,- to dělá méně než 12,-. Odstraňme těch 96% zkonzumovaných vydavateli z rovnice. Propagace od nich, za kterou si nechají tak velkou část platit, už nebude potřeba. Díla se budou propagovat sama tím, že se budou šířit mezi lidmi. A myslím, že doporučení a třeba i rovnou zkopírování něčí knihy od známého má daleko větší váhu než jakákoliv reklama.

2) Reálnost implementace

Neviděl bych to až tak černě. Například celý GNU systém vznikl tímto způsobem a stejným způsobem se i dostal do podvědomí lidí a nyní je používán desítkami miliónů (samozřejmě naprostá většina z nich si myslí, že používá "Linux"). Dále se stačí podívat naříklad na sourceforge.net. Mezi projekty mimo software existuje například Nupedia (www.gnu.org/encyclopedia). Tyto příklady jasně dokazují, že minimálně u funkčních děl je tato idea realizovatelná.

Někteří umělci, jako např. Grateful Dead také dokázali profitovat, přestože nechávali veřejnost volně distribuovat nahrávky svých koncertů. Samozřejmě spousta vlivných subjektů má zájem, aby se takový systém nikdy neprosadil, protože by to znamenalo ztrátu jejich businessu. V tom vidím největší překážku. Další problém je, že si spousta autorů neuvědomuje, že zde existuje tato alternativa.

3) Legalizované "pirátství"?

Zaprvé, "pirát" je propagandistický termín, který by se neměl používat pro označení člověka, který se snaží pomoci jinému člověku nekomerčním zkopírováním nějakého užitečného díla. Zadruhé, myslím, že stávající "piráti" si s copyrightem moc hlavu nedělají. Pokud je vynucován pouze právně, ignorují ho a pokud i technologicky, snaží se obranu prolomit a téměř vždy se najde někdo, kdo uspěje. Možná by paradoxně změkčení copyrightu pomohlo, "pirátství" by částečně ztratilo kouzlo, protože by každý "pirátil" legálně. V crackerské komunitě panuje postoj, že si prolomením ochrany produktu cracker "vysloužil" právo program používat. Myslím, že působení na svědomí lidí má daleko větší efekt, než tvrdé, legistativně zakotvené, techonologiemi podporované restrikce (opět DMCA).

To pravé - dnes existující - pirátství, tedy aktivita lidí, kteří vydělávají na parazitování jiných komerční redistribucí jejich děl, by samozřejmě mělo být nadále trestáno. Toto je jeden z mála důvodů proč nezrušit copyright kompletně.

Závěr

Neříkám, že bychom měli kompletně zrušit copyright. Pojďme z něj opět udělat rozumnou průmyslovou regulaci respektující individuální svobody a podporující dobrou vůli a kooperaci v komunitě. Cílem tohoto článku bylo upozornit na nebezpečí, kterému musíme stále čelit: vzdávání se svobody výměnou za krátkodobé praktické "výhody", které nám jsou proprietárním světem vnucovány. Tuto svobodu nedostaneme jen tak zpět bez boje. Zamyslete se nad tím a až budete sami příště vydávat všeobecně užitečné informace, přibalte k nim co nejvíce svobody. Naše budoucnost závisí na našem žebříčku hodnot.

"For beings that can think and learn, sharing useful knowledge is a fundamental act of friendship. Because you can give your knowledge to somebody else without loosing it yourself. When these beings use computers, this act of friendship takes the form of sharing software."
-- Richard Stallman

---

Poznámka redakce: Na návrh autora začleňuji diskuzi mezi autorem a Robertem Krátkým, která proběhla prostřednictvím emailů během přípravy článku k vydání. Možná v ní najdete rozebrané otázky nebo odpovědi, které vás po přečtení článku také pálí na jazyku. Najdete ji v druhé části článku.

       

Komentáře

[Leoš Literák]

Pro uplnost: tretinu z ceny CD si ponecha prodejce. Takze kdyz si v obchode koupite treba Madonnu za 600 kc, 200 kc je zisk prodejce.

[bibri]

20-30% pro prodejce je celkem bezne, takze neni se nad cim pozastavovat. Plati to v potravinach, drogeriich, nabytku i autobazarech (plus minus). Vyjimkou je dneska tak akorat hardware.

[hwsoft]

20-30 procent si pamatuji, ale je to pryc, respektive drive to byla marze prodejce, dnes celkova marze od vyrobce ke spotrebiteli. Bazary nevim, potraviny mozna jeste ano, ale i tam ne na vsem, spis jen na necem.

[Leoš Literák]

jasne, ale jeho tvrzeni vypadalo, ze autor ziska 8% a zbytek ma vydavatelstvi. Takze jsem to jen upresnil

[bibri]

OK, jasne. Kazdopadne jsou toto napriklad u hudby zbytecne penize - tam je mozno ji distribuovat s podstatne mensimi naklady napr. pres Internet. Mne se to napr. nelibi a proto si kupuju zasadne desky v bazaru :)

[CGN]

Běžná marže ve výpočetní technice je od 5% do 10%, ve výjimečných případech 15%. Nezažil jsem za poslední tři roky více. Nebýt dalších služeb jako je třeba správa sítí, webdesign a podobně, tak se prodejce hardwaru neuživí. Nemluvím teď o velkých firmách, ale o malých, které se skládají ze dvou až pěti lidí a mají jednu prodejnu. Velké firmy mohou/musí malou marži kompenzovat obratem, resp. mohou marži zvýšit, protože nakupují více za nižší ceny s nižšími náklady. U prodejen CD mohu jen odhadovat. Ale myslím, že pod 20% na CD žádný prodejce nepůjde, protože narozdíl od PC v řádu 10kKč a více je absolutní zisk z prodeje CD á do 500Kč malý. To je zřejmě taky důvod, proč se prodej CD objevuje spíše jako doplněk dalšího prodeje, třeba audio techniky. Podle mého názoru mnohem více než prodejce shrábnou korporace - vydavatelství. Btw: Na pár akcích jsem zažil jak si kapela prodává vlastní CD (resp. sami si vypalují CDR) řádově v cenách desítek Kč. To je taky cesta, kterak se vyhnout ožebračujícím korporacím.

[CGN]

... četl jsem dále a zjišťuju, že se informace/doměnky o koncovém prodeji CD velmi zásadně liší ... Mohl by se ozvat někdo, kdo má s prodejem osobní zkušenost?

[bigsam72]

Sveho casu na toto tema probihala diskuse na www.cdr.cz zapatral jsem v pameti nepomohlo, zkusil jsem google a vysledek http://www.cdr.cz/a/2943/4 Podíly z jednoho CD při naší doporučené pultové ceně 399 Kč: * Maloobchodní marže 21% - 83,79 Kč * Velkoobchodní distribuce 10 % - 39,90 Kč * DPH 22 % - 87,78 Kč * Výroba CD 9,3 % - 37,10 Kč * Reklama 6 % - 23,90 Kč * Nahrávací náklady 4.7 % - 18,74 Kč * Autoři 9% - 35,93 Kč * Interpret 9% - 35,93 Kč * Vydavatel 9% - 35,93 Kč

[Lukas Danihelka]

Maloobchodni marze, kterou popisujete, plati tak akorat pro male prodejnicky a stejne se lisi titul od titulu. Obvykle si to muzou vydavatele dovolit pouze s tutovymi peckami jako je Lucie Bila, Lucie nebo dalsi podobne Lucie. Jak jsem jiz rikal: Velke prodejny CD se dnes chovaji podobne jako treba Tesco ke svym dodavatelum potravin.Tedy skoro. Diky tomu, ze je u nas tzv. velka petka, tak zase neni u obchodniku velky manevrovaci prostor. Presto jsou tyto velke obchody jedinymi misty, kde se da sehnat i mene obvykle CD, takze se stejne dohaduji na marzich vetsich nez 30 %.

[Lukas Danihelka]

Ne nahodou jsem se dostal k informaci, ze u nekterych titulu CD (cirka pres 40 %) je marze prodejce skoro 50 %, kdyz vydavatelstvi nechce davat remitendu. Vim to, protoze uz nejakou dobu recenzuji disky a znam lidi z vydavatelstvi. Lecktere velke prodejny taky dnes nejdou pod 40 %, to je pripad napr. Bontonlandu v Praze, coz je tady nejvetsi prodejna.

[geebranz]

Quite normal

couples counseling phoenix

[Peto_MiG]

V skutocnosti je to niekedy este viacej nez tretina.. No a samozrejme pride este stat, ktory zhrabne dalsich 20%. Hoci umelec zo svojich 4% musi odviest este dan zo zisku, a vydavatel detto. Cast ceny este ide prizivnickym, tzv. autorskym organizaciam. Prizivnickym preto, lebo na Slovensku si beru 3-6% z ceny kazdeho tovaru suvisiaceho s PC, audio, video alebo print technikou, cize aj z harddisku, CD media, tlaciarne apod. Toto v podstate koresponduje s konstatovanim v clanku, ze politici nereprezentuju obyvatelstvo ale masmedialnu oligarchiu. Pretoze takyto sprosty zakon, a mnoho dalsich, bolo schvalenych volenymi "zastupcami ludu" v parlamente. Akurat to "zastupovanie ludu" sa po zvoleni skokovo vytraca. To nie je len slovensky fenomen -v USA sa schvaluje sialenost za sialenostou, DMCA nevynimajuc, aj v Nemecku su uz podobne snahy. Neda mi nevratit sa k zdanovaniu, ktore sa podoba na nekonecne sa vetviaci retazec; cca 30%-50% zarobku zhrabne stat skor nez vobec uvidime svoju vyplatu, dalsich 20% pri kazdom nakupe, dokonca aj pri darovani a prevode majetku inkasuje stat, za benzin platime cca 4-nasobok jeho ceny u vyrobcu ("dan z uhlovodikovych paliv a maziv") co sa premieta do ceny vsetkych vyrobkov a sluzieb, pri jeho vyrobe bola potrebna energia za ktoru vyrobca odviedol dan a ktoru musi nutne zaplatit spotrebitel, podobne vyrobca platil dan z pozemku, odviedol za zamestnancov aj za svoj zisk, a to vsetko nakoniec zaplatime my v cene vyrobku/sluzby. Za feudalizmu sa platilo 10% cirkvi a 20% aristokratickemu degenerovi. Kolko % je to realne dnes, netrufam si odhadnut. Ale ked dojde na zdravotnicku starostlivost a na vzdelanie, tak zrazu sa stat tvari, ze na to pre plebs nie su peniaze. Zijeme v novodobom feudalizme: politici a vyssia vladna oligarchia maju osobitne nemocnice, osobitne stravovanie, dopravu,.. Kazdy kusok slobody je vzacny, slucka obmedzeni sa pomaly stahuje. Internet je nepohodlne medium lebo (zatial) nepodlieha kontrole a sikovny jednotlivec tu ma na zaklade svojich SCHOPNOSTI rovnaku alebo aj vacsiu moc nez byrokraticke struktury. A toto sa im samozrejme nepaci.

[jan hluštík]

Velmi výstižné. Možná nakonec budeme mít pocit, že některá zaniklá společenská zřízení, o nichž jsme se v dějepise učili jako o "špatných" a vykořisťovatelských, byly ve skutečnosti svobodnější než to naše. A tím vůbec nemyslím komoušské slinty o kapitalizmu, protože ten tady plus mínus máme. Když nad tím někdy přemýšlím, mám pocit, že svět se vůbec nemění. Mění se jenom kecy, kterými bohatí a mocní ohlupují ty ostatní, aby všechno běželo jak potřebují, hračky, které jim dávají, aby zapomněli jak to ve skutečnosti je.

[Vlastimil Ott]

Tak tomu říkám krásný flame. Je užasné, jak se to vůbec netýká linuxu, protože se potkal demokraticky smýšlející člověk a demokraticky smýšlející člověk a baví se o úplně něčem jiném; akorát je každý "jinak demokratický". Wov. Ne že by mně bylo jedno, jaké licence existují a jestli je dodržuji, nebo ne. Není mi to jedno, myslím si ale, že už mám vybráno ke své spokojenosti. Nechápu články tohoto typu; k čemu jsou takové řeči v newspeaku? Nás (=ČR) se to vůbec netýká, u nás žádné licence tohoto typu nevznikají, všechny již existují, případně budou přejaty z Ameriky nebo odněkud. Nejsou implementovány jiné elementární věci "v oboru", proto bych se vůbec nezamýšlel nad charakterem copyrightu. Prostě je. Tady ten článek je o úplně něčem jiném. Nespletl si autor médium? Pěkný pokus o naši malou českou, ale "chytrou" úvahu nad zkaženým stavem světa. Není to náhodou parodie na americké články tohoto typu? Pouze vyjadřuji názor na všechny články tohoto typu; není to, autore, osobní. Prostě těm článkům nerozumím, protože jsou obvykle špatné. Dobrým příkladem jsou (pro mě) některé články na Lupě (např.). --vo

[bibri]

Hmm, toto je ale taky prispevek na flame. Jak jste prisel na to, ze se nas to netyka? Nepatite snad penize z CDcek, vypalovacek, kopirek, papiru atd. takovym tem "ochranarskym" organizacim? Vite, zac je vubec platite? Ja to napriklad nevim a dost by mne to zajimalo. To, ze se nas to zatim tolik netyka prece neznamena, ze bychom s tim nemeli neco delat. Ted, protoze potom uz muze byt pozde. IMHO je konstatovani typu "je mne to jedno, netyka se mne to, mam vybrano ke sve spokojenosti" uplne stejne mala ceska, ale "chytra" uvaha, jakou ste vycital autorovi. Nebude to tim, ze jsme v Cesku?

[Vlastimil Ott]

toto je ale taky prispevek na flame. Ano, záměrně. Nepatite snad penize z CDcek, vypalovacek, kopirek, papiru atd. takovym tem "ochranarskym" organizacim? Vite, zac je vubec platite? Ja to napriklad nevim a dost by mne to zajimalo. Ano, platím, ale beru to jak fakt, jako princip fungování. Nebudu rozebírat cenu papíru a zjišťovat, jestli se na tom někdo náhodou nenapakuje. To je mi celkem jedno - když ten papír bude kvalitní, tak si ho koupím za vyšší cenu; jinak si koupím jiný, levnější, horší a budu mít pocit, že jsem někomu 'nedal vydělat'. :-/ To, ze se nas to zatim tolik netyka prece neznamena, ze bychom s tim nemeli neco delat. Ted, protoze potom uz muze byt pozde. IMHO je to úplně scestný argument. Co s tím chcete dělat? S čím vlastně? Souhlasím v případě předražených hudebních cédéček - proto si kupuji jenom ta levná (shodou okolností poslouchám hudbu, který vychází na levných discích). Co chcete ale dělat s licencemi komerčního softwaru (jeho výrobce ovládá významnou část trhu), když ho v podstatě nepoužíváte nebo používat ani nechcete? Půjdete s transparentem do ulic bojovat 'za levnější software'? Ale běžte...Kdy je to 'potom uz muze byt pozde'? Jak víte, že už není? IMHO je konstatovani typu "je mne to jedno, netyka se mne to, mam vybrano ke sve spokojenosti" uplne stejne mala ceska, ale "chytra" uvaha, jakou ste vycital autorovi. Nebude to tim, ze jsme v Cesku? Rýp. Ale jo, klidně. Divím se trochu, že to říkáte zrovna vy (přestavitel 'alternativy'; pokud jste ten Ivan Bíbr, s čímž počítám ), ale budiž. Mně je to fakt v tomto případě úplně putna. Výjimky existují (věda), ale ne nějaký počítačový program. Prostě si koupím jiný, nebo si ho nechám vyrobit (být firmou)! Na copyrightu nevidím absolutně nic špatného, horší je to, že jsme v Česku, kde se takové věci chápou a priori jako nějaký zlořád. Dobře, další flame: copyleft je taky pouze jiná ochrana práv, je to vlastně taky nějaký 'copyright', akorát s opačným znaménkem. Buď bude každý vyrábět pro sebe, nebo budeme uznávat to, co vyrobí někdo jiný a oceníme ho za to. S tím, že si můžeme vybrat koho oceníme. Jsme někde jinde; chtěl jsem poukázat na nesmyslnost argumentace v článku. Je to prostě špatný pohled. (Připadá mi moc politický a takový 'jsem vykořisťován, ale léčím se'. ) --vo

[tomasgn]

bohuzel stejny postoj ma rada dalsich lidi. smirila se s tim, ze to tak (dnes) funguje, ale ze o jine moznosti, patrne vyhodnejsi pro vsechny ostatni, nez soucasne drzitele (c), nevi nebo se tim nechce zabyvat. a jen plati a plati a spousta informaci a vedomosti je zcela mimo jejich financni moznosti.

podobne je to v oblasti leciv. nekdo vymysli lek nebo lecebny postup, ktery by pri hromadne vyrobe a vyuziti prinesl prospech mnoha nemocnym na celem svete. kvuli ochranarskym zakonum vsakje vsak lecba umoznena podstatne mensimu poctu lidi, mnohdy jen tech, 'kteri na to maji'.

informace by mely byt dostupne vsem. jejich sireni je dnes velmi snadne. ochranarske zakony se vsak snazi tomuto sireni zabranit, predevsim proto, aby si nekdo namastil kapsu, a tim poskozuji zbyvajici lidstvo.

jako bysme byli na svete jen kvuli penezum. skoro vsechno se dela jen pro penize, prinest prospech vsem a nechtit za to zaplatit je pro mnoho lidi uplne nepredstavitelne.

copyright a zpusoby jeho prosazovani povazuji skutecne za zlorad, ktery by mel byt co nejdriv odstranen.

[Robert Krátký]

Ad oblast leciv: Zapominas na pomerne dulezitou vec - vymysleni lecebneho postupu neni zadna hracka. Vetsinou to trva cele roky a cely proces vcetne testovani je nesmirne nakladny. Zainteresovane firmy se proto snazi udrzet vynalezene postupy pod poklickou, aby mely moznost nejen prosperovat, ale hlavne investovat do dalsiho R&D (a tim zajistit dalsi zisky v budoucnu).

Je to tak trochu "hlava 22", protoze bez velkych restrikci by nebyly penize na vyvoj a bez vyvoje by nebyly dalsi leky - takze by v tom smeru nastala stagnace. Nerikam, ze takovy stav veci je idealni, ale nevyresi se uvolnenim, o kterem mluvis.

[tomasgn]

vynalozi se obrovske prostredky a uvolneny produkt je nakonec tak drahy (casto umele, tedy predrazeny), ze si je muze dovolit jen zlomek tech lidi, xo by ho potrebovali. tedy zase, misto aby vysledkem snazeni byl prospech spolecnosti (v tomto pripade zdravi, ktere se pozitivne odrazi v dalsich oblastech), je jedinym meritkem zisk uzke skupiny lidi, v tomto pripade farmaceutickych koncernu. a pritom se mnohonasobne vetsi sumy penez, nez jsou vynalozeny na vedecky vyzkum, se vyhazuji doslova do vzduchu, misto aby byly pouzity ucelneji.

[Robert Krátký]

Ehm... tak k tomu se da malo dodat. Pravdepodobne myslis, ze by bylo nejlepsi, kdybychom vsechen svuj majetek nahazeli do kadi na namesti a kazdy by dostal vseho tolik, kolik potrebuje. A vsichni by zili stastne, protoze by nebylo nedostatku a vsichni by si byli rovni.

Jak jinak si vysvetlit, ze jsi schopen napsat: "sumy penez ... se vyhazuji do vzduchu, misto aby byly pouzity ucelneji"? Kdo konkretne by mel rozhodovat o tom ucelnem vyuziti? Rada starsich, centralni planovaci komise nebo ulicni vybor?

Tvuj nazor pripomina blouzneni nejakeho ultralevicoveho snilka, ktery nema poneti o socio-ekonomickych lety overenych faktech: totiz, ze hlavni hnaci silou vetsiny lidstva je touha po hromadeni majetku, ktery jim zajistuje jistou existenci. A protoze hromadit majetek na ukor jinych je snazsi nez pomoci vlastni prace, skonci jakekoliv umele nalinkovane 'spravedlive' prerozdelovani fiaskem (vetsinou nasilnym).

[tomasgn]

zase michas dohromady hmotne statky a informace. to prvni je omezene urcitym mnozstvim, mnohdy dokonce jedinecne, a vyroba dalsich kusu vyzaduje urcite naklady. informace (znalosti, vedomosti) lze vsak sirit s minimalnimi ci dokonce nulovymi naklady. umele se vsak vytvari nedostatek informaci, aby z toho mela mensina materialni uzitek, pricemz ostatnim nedostupnost informaci mnohdy vylozene skodi.

o tom, jak (ne)ucelne vyuzivaji napriklad vlady ziskane financni prostredky, mame prikladu dostatek.

A protoze hromadit majetek na ukor jinych je snazsi nez pomoci vlastni prace, skonci jakekoliv umele nalinkovane 'spravedlive' prerozdelovani fiaskem (vetsinou nasilnym).
spousta prerozdelovani se deje prave diky ochranarskym zakonum, ktere si vydupaly prizivnicke spolky jako nase OSA. tem je skutecne potreba co nejdriv priskrtit kyslik, aby se neobohacovaly na ukor ostatnich.

[Robert Krátký]

Zcela zjevne jsi muj prispevek nepochopil. Cely byl satirickou reakci na tvoje volani po "ucelnejsim vyuziti sum penez".

[bibri]

No, kdyz to vezmu poporade tak nechapu, co ma kvalitni nebo nekvalitni papir spolecneho s tim, co jsem zde rikal. Mluvim o tom, ze z kopii dokumetu se neco nekam odvadi kvuli jakymsi autorskym pravum, alespon mam pocit, ze se to kdysi i u nas schvalovalo. Mne treba takove veci dost zasadne vadi, protoze napr. na si kopirky chodim kopirovat vytvory, kde je podobna platba nesmyslna (treba smlouvy) - knizky i casopisy si kupuji. Proc bych mel neco platit, kam jdou takove penize a proc? Jo, kdybych mel na vyber ... ale nemam. Zasadne s tim nesouhlasim ale presto, vzdycky kdyz jdu neco zkopirovat, tak platim to, co po mne nema nikdo pravo zadat. A i kdyz s tim nesouhlasim, tak ten system podporim, protoze na vyber proste nemam - receno vasimi slovy, ja si nemohu vybrat, koho ocenim a koho ne! A to se mi nelibi. Je to pro mne silne omezujici. A nesmyslne. Pozor - resenim neni kopit si kopirku domu, to bych musel mit koupeny doma cely svet! Myslim ze podobne se plati nekde dan z vypalovacek a medii - proc? Proc bych ji mel platit i ja, kdyz si na CD palim tak akorat datove zalohy? Je to jeden z dusledku toho, na co se autor snazi poukazat v clanku. Nemam nic proti copyrightu a patentum, ale to, co se predvadi dnes, neni ochrana prav ale prachsproste zdimani kdekoho nastrojem, ktery byl puvodne urcen k necemu jinemu. Jaky vyznam pro rozvoj ma dnes zavedeni licenci na FAT tabulku (viz dnesni zpravicky)? To bude dost penez - jak se za to ta FATKa bude vyvijet? Toto uz podle mne nema nic polecneho s ochranou dusevnoho vlastnictvi ale je to hajzlarna, zpoplatnit to dnes, kdy to vsichni pouzivaji protoze to je rozsirene, jednoduche a dvacet let se to nezmenilo. Ze je to v poradku? A co kdyby dnes nekdo zpoplatnil noze nebo hrebiky? Toto se vam u copyleftu (ktery take chrani prava, jak rikate) nestane - tam muzete svobodne danou vec pouzivat. Muj dojem je, ze zatimco kdysi copyright a patenty slouzily rozvoji, protoze umoznovaly ziskat dostatek financi z dobreho napadu, dnes je to nejvetsi brzda pokroku. BTW nejak jsem to nepochopil s tou alternativou. Ano, jsem v nekterych pripdech predstavil alternativy - no a co? Co je na alternative spatneho? Ze musim premyslet abych si ji nasel a nespokojil se spouze s tim, co bajecneho a fungujiciho mne podsouva fungujici system? Zustat spokojeny a pasivni je velice pohodle a jednoduche. Ale take je to jeste vetsi brzda pokroku nez patenty a copyright.

[mior]

To, že sa vás (ČR) to netýka, ešte neznamená, že by ste o tom nemali byť informovaní. Možno práve preto to bolo spomenuté, aby ste takú naozaj stupiditu vôbec nedopustili! My sme neboli na to pripravení, to len geniálny herec Kňažko v roli ministra kultúry splodil takú ohyzdnosť a cestou zákulisných ťahov tvrdo pretlačil ako zákon. Preto to teraz viete a bráňte sa! Teraz ma napadá, či už nie je neskoro a tak na základe predsa len nejakých drobných protestov na Slovensku to tí vaši "Kňažkovia" potichúčky nezpytlíkovali a neprijali ako zákon a ani o tom neviete. Potom sme na jednej lodi - platíme z každej tlačiarne, lebo možno raz na nej vytlačíte niečo, čo by mohlo mať vôňu autorských práv. Sme teda všetci potencionálni "piráti", a tak si to v podstate predplácame...

[FeroS]

Chodte nediskutovat niekam inam :)

[Stanislav Brabec]

Někde jsem četl trefné označení "natahovacího" copyrightu v USA: Zákon na ochranu Mickey Mouse. U úvaha k cenám CD a mikroplatbám: Je třeba si představit oba extrémy - CD v tisícovém nákladu za 300 Kč a CD v miliónovém nákladu za 600 Kč. Možná budete překvapení, ale v prvním případě je to pro vydavatele téměř bez zisku. Po odečtení DPH, marže, poplatků autorským organizacím (ze kterých většinou již autor nikdy nic neuvidí), autorovi a hudebníkům (a také daně z těchto poplatků), nákladům na studio nebo jeho pronájem, na master pro lisování, na vlastní lisování, na malonákladový barevný tisk a na účelnou reklamu toho opravdu moc nezbyde (a to co zbyde, bude muset ještě zdanit). Většína malých hudebních vydavatelství zápasí o přežití. U alternativních hudebníků je to podobně. Pokud zrovna nesledujete střední proud, pak mikroplatba, která by udržela autory při životě (bez vydavatele) by se pohybovala kolem 100 Kč. A pochybuji, že by našli dost plátců. Navíc, spousta hudebníků docela ráda přenechá vydavatelské věci schopnějšímu organizátorovi (vydavateli). Jak to uzavřít: Pokud jsem spokojen s "garážovou" nahrávkou v MP3 kvalitě, mikroplatby jsou rozumným řešením. Pokud chci také zvukovou kvalitu, koupím si CD od alternativního nakladatele, a vím, že jsem kromě prodejce, státu a OSA, jsem přispěl malou částkou na rozvoj podobné hudby. Dobře vím, že pokud vydavatelství zkrachuje, tak buď zmizí z trhu i jeho hudba nebo ho koupí "velká pětka" a ceny vyskočí nahoru.

[BoodOk]

Ale vzdyt lze vsechno resit i jinak. Na CD a DVD zapomenme, v mode je internet, ktery dovoluje distribuovat muziku s daleko nizsimi naklady. Tedy, stahnu si muziku me oblibene kapely. Vim, ze si k ni mohu poridit barevnou publikaci na kridovem papire s fotografiemi, s komentari muzikantu o priprave alba, o priprave koncertniho turne, a ze zaroven s publikaci obdrzim 50% slevu v cene listku na koncert. Mam muziku, mam spustu dalsich informaci, ktere mne musi zajimat v souvislosti s muzikou, mam slevu na koncert. Mam spoustu dalsich moznosti (tricka, nasivky, ramovane fotografie) a z kazde takto utracene koruny je cast kapely, protoze to je jeji znacka. Myslite si, ze by tento model nefungoval?

[BoodOk]

Problemem v uvahach pana Kratkeho je to, ze pokud nekdo vymysli zpusob jak kopirovat jablka, potom zrejme min. 99% znalosti potrebnych k realizace vynalezu ziskal z public domain, tedy zadarmo a pridal k tomu 1% know-how. A soucasny system mu zarucuje, ze ze sveho vynalezu muze cerpat libovolne dlouho, vydelavat na bide a nemocech jinych (to zejmena proto, ze Tito lide jinou moznost nemaji), a to bez toho, aby do public domain cokoliv vratil. Logicke by tudiz bylo, aby prokazal, ze zadnou znalost z public domain nepouzil a vyvoj sveho vynalezu zacal vlastnim vynalezem pazourku. Potom necht si se svym dilem dela co chce.

Soukrome vlastnictvi se nesmi stat dogmatem. To co je me, je me jen do te doby, dokud to druha strana respektuje. Pokud jde ale druhe strane o zivot, prilis bych na ni nesazel. I stat Vam v pripade valecneho konfliktu muze zabavit VASE auto. Samozrejme, z nedostatku CD nebo DVD jeste nikdo nezemrel, nicmene o neco jineho se jedna napr. v pripade leku. Proste, zazenete-li druhou stranu do kouta, prestane hrat podle Vasich pravidel. Dobry strateg to musi vedet. A soukrome vlastnictvi je pravidlo nas, kteri neco vlastnime. Ti co nic nevlastni nemaji duvod, a ja je chapu, se podle nej ridit.

[Leoš Literák]

Soukrome vlastnictvi je nedotknutelne. Jak jsi spravne zminil, stat si v meznich situacich uzurpuje pravo toto omezit, ale zda je to dobre, je diskutovatelne. Ale rozhodne uvaha, ze nekdo neco nema, jej opravnuje to ukrast, neni v poradku. Ja treba nemam zadne auto a obcas bych jej potreboval. Hmm, dle vas mam jit a na ulici si nejake ukrast, ze? Ad leky na AIDS pro rozvojove zeme apod. To, ze vyrobci chteji za ne penize i zisk, je v poradku. Otazkou ale je, jak vysoky ten zisk ma byt. Neprimereny zisk v takovychto pripadech by byl nemoralni.

[FeroS]

Od veci !

[Jiri Mares]

Ale rozhodne uvaha, ze nekdo neco nema, jej opravnuje to ukrast, neni v poradku. Ja treba nemam zadne auto a obcas bych jej potreboval. Hmm, dle vas mam jit a na ulici si nejake ukrast, ze?

Ja nechapu, proc vsichni uvadi v souvislosti s autorskymi pravy priklady, typu "ukrast software" = "ukrast auto".
Copak nikdo nevidi ten zasadni rozdil?

Ukrast auto = ja jsem se obohatil, nekoho jineho jsem ochudil .
"Ukrast" software, hudbu, ... = ja jsem se obohatil, nikoho jsem neochudil.

Pokud nekdo hodla argumentovat oblibenym "Ukrast software=ochudit autora", pak ja odpovidam, ze je zasadni rozdil mezi tim neco nekomu nedat a neco nekomu vzit! Autor vubec nema poneti, zda nejaky Pepa z Kratky lhoty posloucha jeho CD, nebo ne. Pokud bych tim, ze ukradnu nekomu auto, si to auto jen "zkopiroval", aniz bych majitele auta jakkoliv pozkodil, pak bych se stal i ja zlodejem aut.

[Karel Zak]

Ukrast auto = ja jsem se obohatil, nekoho jineho jsem ochudil . "Ukrast" software, hudbu, ... = ja jsem se obohatil, nikoho jsem neochudil. Jak to, ze neochudil? Ochudil jste ho presne o tu castku za kterou by se mu mohlo podarit vam to prodat. Cena veci nevyjadruje jejich fyzickou hodnotu, ale - a to hlavne - poptavku po dane veci.

[J]

Ne, uvazujete presne jako korporace distributoru audio a video nahravek. 99% tech, kteri si "ukradnou" hudbu by si ji NIKDY nekoupili, kdyby za ni museli dat penize.

[finn]

…předpokládám, že to číslo (99 %) jste získal z nějakého seriózního průzkumu. Nebo se mýlím? :-P

[Robert Krátký]

Problemem v uvahach pana Kratkeho je to, ze pokud nekdo vymysli zpusob jak kopirovat jablka, potom zrejme min. 99% znalosti potrebnych k realizace vynalezu ziskal z public domain, tedy zadarmo a pridal k tomu 1% know-how.

Vzdyt vsechno to, co se ocitne v public domain (pazourkem pocinaje) muze kazdy vyuzivat dle libosti. A to vcetne "vydelavani na bide a nemocech jinych". To, ze nekdo ten 'pazourek' (prenesene) umi/muze/ma moznost vyuzit/zneuzit, to neni chyba systemu.

Logicke by tudiz bylo, aby prokazal, ze zadnou znalost z public domain nepouzil a vyvoj sveho vynalezu zacal vlastnim vynalezem pazourku. Potom necht si se svym dilem dela co chce.

Proc by se nesmely vyuzivat znalosti z PD? To, aby nekdo nemohl jen tak vzit informaci/produkt a nevratit nic nazpet ze ziskaneho 'ovoce', to osetruji licence typu GPL. Ale pokud takova (nebo jina) licence aplikovana neni, pak neni duvod omezovat vyuziti.

Soukrome vlastnictvi se nesmi stat dogmatem. To, co je me, je me jen do te doby, dokud to druha strana respektuje.

To je sice pravda, ale vubec to neznamena, ze by se kvuli tomu melo na soukrome vlastnictvi nahlizet jakkoliv jinak. Kdyz pouziji extremni analogii, tak muj zivot je take muj pouze do te doby, dokud se nekdo druhy nerozhodne mi ho vzit. Presto je vsak myslim velmi dulezite zachovavat dogma o spatnosti zabijeni lidi.

Jiste, muze se vyskytnout situace, kdy je vhodne nebo i nutne (nebo neni jina moznost) obetovat majetek pro jakesi vyssi dobro. Da se to ostatne uplatnit i na ten zivot. To jsou vsak situace extremni, ktere nelze brat v potaz pri definovani obecne platnych pravidel.

[BoodOk]

O tech extremnich situacich mate pravdu. Jenze kdyz hodime zabku do studene vody a pomalinku ji uvarime, tak si ta chudinka ani nevsimne, ze je ji skutecne extremni horko. Jak sleduji svet okolo sebe, mam neprijemny pocit, ze se nachazime v pozici one zabky, a ze mocni tohoto sveta moc dobre vedi, jak rychle nas ohrivat, aby to mnoho lidi nepostrehlo (neberte to osobne) a naopak se stavelo na jejich obranu. Jestli Vy mate pocit, ze rozsah nasich svobod se zvetsuje, tak ja rozhodne ne. A to vsechno ve svete, ve kterem je soukrome vlastnictvi nedotknutelne a vladnou nam prave Ti, jejichz moc je na respektovani tohoto prava zavisla. Neco je spatne.

[Leoš Literák]

Ano, tohle me take trapi a mam z toho obavy.

[tomasgn]

vzit radu obecnych vedomosti, pridat k tomu neco malo svych, a pak chtit vydelavat na bide a nemocech jinych je sprostarna a hyenismus.

[Robert Krátký]

Pokud nekdo zneuziva sveho postaveni na ukor potrebnych, je to skutecne spatne. Naprosto to vsak nesouvisi s debatovanym principem prava na intelektualni vlastnictvi. Takove sobecke chovani je projevem spatnosti jedince, nikoliv systemu. A chces-li namitout, ze system, ktery takove chovani umoznuje ci toleruje, je tim padem spatny, zapominas na skutecnost, ze zlocinne chovani nelze vymytit potlacenim lidskych svobod.

Spolecensky neprospesne chovani lze resit, pripadne i postihovat. Od toho existuje (vice ci mene ucinny) pravni rad. Nicmene nemuzeme predchazet zneuzivani negativnich jevu intelektualniho vlastnictvi tim, ze jej postavime mimo zakon.

[Tomáš Mráz]

Máte pravdu, ale z jiného důvodu. Soukromé vlastnictví totiž dogmatem je a mělo by být nedotknutelné. To, že se v předminulém století podařilo zblbnout lidi v tom, že do soukromého vlastnictví patří i "vlastnictví" myšlenek, je ovšem jiná kapitola. A proti tomu bychom se měli bouřit.

[mk]

to se zvrhlo v dobrou diskuzi. konecne o necem jinem nez o kompilaci a novejch knihovnach panove, jak nekdo moudry napsal, "Zivot je ekonomicky problem". mame neomezene cile a omezene prostredky. to je svet. a vlastne cely zivot lze redukovat na rozhodovani jake cile a v jakem mnozstvi jakym zpusobem abych z toho mel co nejvetsi uzitek.a protoze moje uzitky nezna nikdo jiny nez ja tak je logicke ze musim zdroje pro ruzne cile alokovat take ja. a k tomu je nutne soukrome vlastnictvi. mimo jine. samozrejme, take proto ze to je moje se o to budu starat lepe nez kdyz nemam za danou vec(zdroj) zadnou odpovednost. proto je NUTNE aby stat chranil soukrome vlastnictvi, protoze to implikuje zivot. ovsem me svobody pochazi od toho, ze je nekdo respektuje. proste pravo silnejsiho. dokud jsou nejsilnejsi skupinou ti "moji" je to v pohode. jenze kouknete se na preference komunistu a na jejich vyroky a mozna se uz zacnete bat. ja se uz bojim.

[BoodOk]

Aby bylo jasne. Ja jsem pro respektovani soukromeho vlastnictvi. Jenze, pokud se toto vlastnictvi stane zbrani mensiny proti vetsine a to v jakekoliv podobe, v dlouhodobem horizontu na to doplati ta mensina. To bychom si meli uvedomit vsichni, kdoz na vydobytku zvanem soukrome vlastnictvi vydelavame. Aneb, procpak zde mame socialni site, odbory, proc kazdy cast sveho soukromeho vlastnictvi odvadime one chudsi vetsine. Proste proto, aby se tato nenasrala a nesebrala nam ho, tak jako se to stalo v pulce 20. stoleti. A tenkrat skutecne hodne lidi zilo v bide, tudiz je populisti lehce presvedcili, ze soukrome vlastnictvi ee. Ja tvrdim, soukrome vlastnictvi je nedotknutelne az do te doby nez jej zacnu zneuzivat jako prostredek natlaku na druhe. Coz se v pripade dnesniho uplatnovani copyrightu deje (zabranuje totiz sireni informaci). A to s copyrightem je jeste selanka proti patentovemu sajrajtu, ktery vitezne tahne svetem.

[ondra]

Pokud vezmeme jako axiom, ze jedinym cilem kazdeho vlastnika majetku je vytriskat z tech ostatnich co nejvic penez a co nejvice svuj majetek zmnozovat, prekvapive zjistime, ze se te majetnejsi mensine vyplati te nemajetne poskytnout nejake sluzby/pristup na majetek/prodat majetek a podobne za nejakou cenu, nez jim v tom branit. V pripade, ze te chudsi mensine zabranuji v cemkoliv, tak jejich majetek nepouzity chatra a chatra. Dalsi moznost je, ze se bohatsi mensina sebere a armadou okrade chudsi vetsinu. Ale to uz neni respekt k majetku. Socialni site, odbory a podobne tu mame, protoze tu neni respekt k majetku a protoze se chudsi vetsina sebrala a nasilim to zavedla. Jiny duvod neni. Jak chce nekdo svym majetkem vydirat ostatni mi tez neni moc jasne. No fajn, pokud bych veskery pozemky kolem nejakeho chudaka, tak ano. Ano, nepocghybne se neco takoveho obcas prihodi, ale zatracene zridka na to, abychom kvuli tomu ztratili respekt k soukromemu majetku.

[mk]

no, nebudu poukazovat na 20.stol a socialisticke pokusy o spolecny majetek. to je neco co si klidne necham ujit. jde o to ze tohle je naproste nepochopeni instituce soukromeho majetku. moje soukrome vlastnictvi nikoho neohrozuje, pokud samozrejme ten onen ho nechce pro sebe.

soukrome vlastnictvi je podminka svobody "uzivat sve zdroje a sve schopnosti pro sve vlastni ucely". kazdy ma soukrome vlastnictvi. at je to vas byt, klice, penezenka, zivot, svoboda rict co chci, svoboda se pohybovat, svoboda na soukromi atd. to vse muzete pouzit k tomu, aby jste si svuj zivot zaridil jak nejlepe to dovedete. nekomu to jde lepe, nekomu hure. vec je, ze mate na vyber a nemusite cekat, az vam urednik z centralniho depozita vsecho odsouhlasi, zda muzete nebo ne, na zaklade nejakeho jeho nazoru co je dobre a co ne.

ukazte mi tu vetsinu ktera NIC nema. to tu jako zije sest milionu lidi na ulici a ojida stromy? prominte, ale nevsim jsem si. mozna ziju na jine planete. problem je v tom, ze bez instituce soukromeho vlastnictvi a z neho vyplyvajici instituce smeny a tudiz toho co my(bohuzel nepresne) nazyvame trhem a takove drobnosti jako je cena, nejsme schopni koordinovat tak obrovsky a slozity system ktery sdruzuje lidi sledujici ruzne cile. proste to fyzicky nejde. a neni to otazka rychlosti pocitacu ci pameti, to je otazka prave neexistence priorit v cilech, neschopnost tyto cile definovat a nemoznost efektivne lidi prinutit nejakou hierarchii cilu povinne sledovat.

to co byste jinak dostal je centralni planovani a to uz tu bylo. a kam to doslo. planovat totiz muzete jen na zaklade minulosti pri nemennych podminkach a znamych efektech, ale nemuzete planovat nejistotu. riziko ano, ale ne nejistotu.a to vubec nemluvim o lidskych chybach a jejich zamerech. tady vam zadna technika a zadne matematicke metody nepomuzou. a to je jadro pudla.a aby jste mohl centralne planovat, musite zajistit ze vsechny figurky ve vasem planu(ja, vy, ostatni tady) nebudou mit vlastni vuli delat neco jineho, jinak jdou vase plany opet do prcic.

vsichni na soukrome vlastnictvi nadavaji, ale ukazte mi jedinou lepsi vec, ktera by dlouhodobe byla sebereprodukovatelna. to si opravdu rad poslechnu. a co se tyce ochrany intelektualniho vlastnictvi.

ja nad tim ted tak trochu premyslel(asi 4 hodiny) a je to fakt divnej problem. ale to je asi tak stejny problem jako je vlastnictvi pudy. ja vlastnim dum na pozemku. a co generace po me? kde ta prijde k pozemku, kdyz jsme si je uz rozdelili? budeme kazdy pul rok prerozdelovat pozemky? a jak? vsechny jsou uplne jiny? nebo budou statni? a kdo bude rozhodovat kde bude stat ci dum? a za jakou cenu? to je uplne stejny problem. nemuze mit kazdy vsechno. a majitele pudy zakon chrani.

navrhnete system, kdy to takhle nebude fungovat.to je same jako s tim ze napisu knihu. proste nikdo nema pravo tuto moji knihu vyuzivat pro sve ucely bez toho aby nesplnil me pozadavky.problem nastava kdyz existuji dve stejne knihy. ale jaka je sance ze budou tak desne podobne bez toho aby jeden neukradl druheho? a od toho tu jsou proste soudy aby resili takovehle pripady. ale je jich opravdu tolik? jak velka sance je, ze dva lide napisi tu samou knihu aby se navzajem neznali? je to problem, kterej se neda vyresit jednoznacne. jde ale o to, ze pokud nebudete garantovat napr. pravo nakladat se svym softwarem, jak potom muzete ocekavat, ze nekdo bude nejaky psat?

a chci vas jen upozornit, ze informacni technologie se nerozsirili jako hobby, ale jako tvrdej byznys. takze nejake cekani, ze nekdo nekde ze srandy zacne neco delat a pretrhne se aby to bylo co nejjednodussi ci co jineho chteji zakaznici jen tak pro nic za nic je naivni a presne postavene na komunisticke "kazdy podle svych moznosti, kazdemu podle jeho potreb". vite kam nas to az dovedlo? a to jen za 40 let.

P.S. nebavime se o patentech. patentovat si myslenku bez konkretni hodnoty na neurcity pocet budoucich pouziti je podle me naprosta zhovadilost. nemluvim o omezeni konkurence. ale to ze zabranite aby nekdo mohl pouzivat svou kreativitu, znalosti a schopnosti pro svuj vlastni prospech povede akorat k tomu ze to lide nebudou delat. ne vse se da delat v odpovidajici kvalite jen tak po domacku.

[BoodOk]

Pane tohle neni diskuze o kramku hokynare Novaka na rozku Vasi ulice. Je obcas rozumne prihlednout k mire a s ohledem na miru revidovat sva dogmata. Budete hajit soukrome vlastnictvi i kdyz vse bude v rukou jednoho cloveka? Je to absurdita, ale ve spojitosti s dogmaty pouzitelna.

[mk]

dotaz.jsem v tehle oblasti naprosty analphabet ale podle mych skrovnych znalosti je copyright priznani autorstvi za dilo a pravo nakladat s nim podle svych predstav. pokud je to pouze tohle a ne ochrana myslenky, jako patenty, pak musim oponovat. ochrana vlastnictvi je nejdulezitejsi svoboda, protoze implikuje ostatni svobody. nemuzete chranit neci majetek proti zlodejum ale zaroven omezovat neci pravo na jiny majetek jen proto, ze se mnohem snadneji kopiruje. po pravde, kazdy ma pravo nakladat si s majetkem jak chce. a to samozrejme i ten, kde se mi to nemusi libit. ale o tom je svoboda. pokud mohu mit copyright jen na svou praci ktera nijak neomezuje ostatni lidi, pak mam pravo si pozadovat jakoukoliv cenu a jakekoliv podminky pro dobrovolnou smenu. samozrejme, pokud uz mohu blokovat myslenky, ktere omezuji tvorbu ostatnich lidi, s tim uz nemohu souhlasit. (upozornuju ze pouzivam GNU/linux uz pekne drahnou dobu a do vidli jsme prebootoval po nekolika mesicich minuly tyden, abych se nastvanej po deseti minutach hodil do tuxe tady jde jen o to, co tusim Voltaire pekne vyslovil o svobode projevu: "nikdy s tebou nemohu souhlasit, ale do posledniho dechu budu branit tvou svobodu to rici". jen aplikovano na vlastnictvi. a co se tyce tech hudebnich cd a nahravacich spolecnosti, to je proste zivot. to je stejny, jako si postesknout, ze kdyby nebyl vedle Franta pekar, mohl bych ja svoje rohliky prodavat za trojnasobek. proste existuje nejaka situace na trhu a ja to bud akceptuju nebo ne. kdyz dostatecny pocet autoru zacne sva dila vydavat napr pod GPL, tak se to zmeni. ale je to na reakci vsech lidi, ne jen male skupiny. rozhodne bych branil proti zasahum nejakych uredniku do rozhodovani a "spravedlive" cene, a "primerenem" zisku.takovou moc vzdycky nekdo zneuzije."cesta do pekel je dlazdena dobrymi umysly" (tohle je moje nejoblibenejsi a nejpravdivejsi) vzpomente si na 42 let nasi minulosti. to jen pro pripad ze tu nekdo prijde s napadem regulovat.

[Tomáš Mráz]

V tomto dokumentu se můžete dočíst o rozdílu mezi skutečným vlastnictvím a intelektuálním "vlastnictvím". http://www.libinst.cz/tl/tl_12_2001.pdf Doporučuji přečíst všem, kteří argumentují tím, že všechny informace, které vyprodukuji mi patří.

[mk]

zvlastni. ja taky vychazim z hayeka ale v tom clanku je presne popis toho co jsem psal ja. mluvil jsem o ochrane prace, NE myslenky. a dana prace vychazi ze vzacnosti. napsat dobrou knihu, nebo dobry HOWTO dokument je otazka vzacnych schopnosti a individualniho pristupu autora. proto jeho prace musi byt chranena, pokud si to preje, i napric tomu ze se nam to velmi lehce kopiruje. protoze vlastnictvi je to zpracovani, ne ten pdf, nebo doc nebo txt nebo co to je. a to zpracovani je vzacny zdroj, protoze ne kazdy to umi a dokaze mechanicky. ale samozrejme nemuzete mit pravo na myslenku. tudiz pokud nekdo zpracuje stejnou myslenku pak nemuze byt o nejake ochrane ani rec.protoze myslenka neni omezena na cloveka. ale konkretni realizace myslenky ano. a proto, pokud negarantujeme realizaci myslenky, pak nebude nikdo motivovan tyto myslenky realizovat. samozrejme na druhou stranu prichazi problem urcovani co je presne toto realizovatelne dilo. ale stejny problem je i u ostatniho vlastnictvi. pokud polozite na stul v hospode 1000 kc a nekdo prijde a vezme je, pak jak dokazete ze je to vasich 1000 kc? nebo na ne mate potrvzeni od emitenta? a toto potvrzeni take pri kazdem pouziti bankovky prenasite na noveho vlastnika? to je problem ochrany vlastnictvi ze strany okolni spolecnosti. jde jen o to, ze realizace myslenky je vzacny zdroj, takze neni vubec v rozporu s vyse uvedenym pdfkem. problem je samozrejme jak na to. ale takovy problem je i u ostatniho vlastnictvi, na ktere nemate potvrzeni treti strany, vetsinou statu( jen si vsimnete, dum, auto, veskere svobody z ustavy, to vse garantuje stat a to take liberalove(i hayek) zduraznuji ). P.S. v tom clanku se mluvi o ochrane hlavne myslenky a zpusobu realizace, nez konkretni realizaci. P.P.S. tesi me, ze hayek neni zapomenut ani tady. protoze ochrana vlastnictvi je to NEJDULEZITEJSI co spolecnost musi chranit. neda se to ani napsat jak desne dulezity to je. bojim se jen, ze lide zblbly dnesnim statem si to neuvedomuji. doporucuju hayekovu "Pravo,zakonodarstvi, svoboda", protoze nekdy ctu prispevky, ktery to potrebujou jako sul

[BoodOk]

NEJDULEZITEJSI co spolecnost musi chranit ...

Pane, ja Hayeka neznam. Ale vim jedno. Az bude 1% obyvatel ovladat 99% majetku, tak Vam zadne teorie nepomuzou. Az nebudete mit nic, nebudete si myslet, ze ochrana Vaseho nic je NEJDULEZITEJSI co spolecnost musi chranit. To nejdulezitejsi je totiz lidsky zivot, nikoliv soukrome vlastnictvi. O tom se s Vami nebudu prit, uvidime co vsadite, az Vam nekdo bude mirit kverem do spanku. Poznamenam, nejsem a nikdy jsem nebyl komunista, prave naopak, jsem majitelem pomerne vydelecne firmy, ale realne vidim, ze musime byt cim dal vice pozorni, co komu patri a jestli budeme respektovat jeho prava z tohoto vlastnictvi plynouci. Jinak nam velmi brzy nezbyde nez se bat o svuj zivot, o svou svobodu.

[mk]

ach jo, ja fakt nevim jak na to kratce reagovat. problem soukromeho vlastnictvi je na desitky stranek.nakladatelstvi akademia, Fridrich August von Hayek, "Pravo, Zakonodarstvi a Svoboda".(mimochodem je to rakusan a jeho dedecek mel tovarnu nekde na morave, proto to jmeno) moc hezky se to cte, je to psano fakt decentne, ten clovek byl uzasne vzdelany a nekonfliktni. proste to tam jen vysvetluje.

problem je, co je to majetek. dneska jsou to papirky s obrazkem lidi z nasi historie, drive zlato, pozemky, kus kuze, kost, pazourek atd. majetek je slovo urcujici prostredky naseho uspokojeni.co vam cislo na bankovnim ucte prinese? me nic. az teprve to co si za to poridim me pravdepodobne uspokoji. proto to delame.

ja mam a, nekdo b, a protoze ja chci b, a on a, pak smenime. nic nevyrobime, ale jsme na tom oba lip. pak lide objevili ze kdyz se specializuji a rozdeli praci, jeden vyrabi a, druhy b, a kdyz smeni, zjisti, ze oba maji vic nez kdyby kazdy vyrabel jak a tak b. nemusi byt na tom oba stejne lepe, ale budou na tom lepe. predpoklad je ale ze je jasne dano kdo co vlastni, tudiz ze ten prvni nepride, neprasti me klackem a nevezme mi co mam. potom asi nebudu mit moc naladu participovat na smenne, kdyz si nemuzu byt jist, ze s tim co vytvorim budu moct delat co chci.

za druhe je to dobrovolnost smeny. kdyz nemuzete nikoho prinutit aby smenil, pak pristoupi na smenu jen pokud z toho ocekava uzitek vetsi nez kdyz nesmeni. a to je princip bohatstvi. proc jsme bohatsi nez ukrajinci? co je to to bohatstvi? papirove penize? ne, je to ta rozvinuta delba prace. ale tu nebudete mit bez soukromeho vlastnictvi.

kdyz mi nekdo bude mirit na hlavu pistoli tak to bude neprijemne, ale to se mi opravdu dene nedeje. zato ale v delbe prace participuji kazdou vterinu sveho zivota. jen si vemte tuzku a zkuste pro ni najit cely vyrobni postup, od te chvile co je jako strom v lese, postup vyroby pily co ten strom pokaci, rukavic ktere ma ten delnik, jidla co ma na svacinu. to je nekonecny retezec interakci, ktere nikdo nemuze na svete poznat, a presto funguji bez donucovani. protoze existuje souk. vlastnictvi, ktere motivuje lidi poskytovat tyto sluzby, protoze za ne budou moci poridit jine, pro sebe vhodnejisi sluzby.

kdyz toto vlastnictvi nebude, bude muset existovat nekdo (napr. centralni planovaci komise), kdo bude vsechno toto urcovat, kolik ceho na co vyrobit. tech interakci jsou miliardy, biliony, triliony, quadriliony proste tak desne velky cislo, ze ani nevim jak se to rekne. jen si vemte jednu vec a najdete si cely vyrobni postup, abyste byl schopne reprodukovat ho v kazdem kroku. nemozne. a presto to funguje. kdyby tento system vymyslel clovek, byl by oznacen za nejvetsiho genia co kdy zil. ale proto ze se vyvinul prirozene anikdo ho nezkonstruoval, pak si to ani nikdo neuvedomi.

krasa je, ze podle neho muzeme zit aniz by jsme znali tato pravidla. ja je taky neznam, ale strasne me to fascinuje. je to neco genialniho. mozna to tak neumim podat, ale tenhle system je ve sve jednoduchosti naprosto genialni. prave proto se tezko stane, aby 1% vlastnilo 99% majetku, protoze majetek se neda definovat. mohlo by vlastnit 99% zeme, ale k cemu by jim to bylo? meli by se hur nez se maji pri plne delbe prace. a to vite ze by na to prisli. anglie taky byla otrokarskou velmoci, nez se rozhodla ze proste nebude. protoze prisli na to, ze delba prace a nasledna smena je hrou s nenulovym souctem.

i kdyz se mozna divate na teorii skrz prsty a myslite si ze jsme jen budizknicemove, teorie vam da prohlednout na mista, kam se se zkusenosti nedostanete. oboje musi byt v rovnovaze.protoze svet je zahalen rouskou naseho vnimani reality, ktere nemusi a vesmes neni uplne spravne ci korektni. rozum je dobry nastroj. ne vsemocny, ale dobry. fakt, zkuste hayeka, neni to dlouhy a je to fakt dobry.

[Robert Krátký]

mk: se zajmem jsem si precetl tve prispevky do diskuze, ale protoze neoddelujes text odstavci, je hrozne narocne se v nich orientovat. tezko se ctou a myslim, ze vetsinu lidi to spise odradi.

[Robert Krátký]

Tak jsem esej cely precetl. Zde je muj nahled:

Cely argument p. Simy je zalozen na akceptovani tvrzeni, ze intelektualni vlastnictvi nelze srovnavat s beznym hmotnym vlastnictvim, protoze int. vlastnictvi nevytvari situaci nedostatku. Cele to pekne vystihuje veta vynata ze strany 4:

Jak jsme uvedli výše, základní důvod pro existenci vlastnických práv - vzácnost - v případě intelektuálního vlastnictví neexistuje.

Hned na pocatku sveho textu tento rozdil p. Sima dokumentuje na prikladu Robinsona a Patka na opustenem ostrove:

• Hmotne vlastnictvi je prezentovano jahodami, ktere chce Patek otrhat, kdezto Robinson by je radeji nechal dozrat. Vznika konflikt. Ma-li dojit k vyreseni situace, musi fungovat system vlastnictvi. Nekdo musi mit na jahody vlastnicke pravo, a tudiz i posledni slovo v rozhodovani o tom, jak se s nimi nalozit.

  Zaroven je tato situace stavena do primeho kontrastu s utopickou predstavou rajske zahrady, ve ktere ke konfliktu nedochazi, protoze kazdy ma vse, po cem zatouzi.

• Intelektualni vlastnictvi je naproti tomu predstaveno na prikladu vynalezu hrabi. Robinson, ktery vymyslel hrabe, nema podle p. Simy duvod Patkovi branit v tom, aby si z vlastniho kusu dreva udelal hrabe podobne, aby si mohl svoji zahradku take opecovat. Stejne tak Patkovi nevadi, kdyz si Robinson zpiva jeho divosskou pisen.

Duvodem neexistence konfliktu je v techto pripadech skutecnost, ze ackoliv Patek si podle Robinsonova napadu vyrobi hrabe, Robinson neni nijak omezen ve vyuzivani tech svych. Rovnez tak Patek ma moznost zpivat si svou pisen i nadale az do omrzeni i presto, ze Robinson si ji notuje take.

Z toho podle autora vyplyva, ze tam, kde nevznika 'vzacnost' ci nedostatek, tam neni vlastnictvi ve smyslu exkluzivniho prava na rozhodovani zapotrebi.

Tato 'logika' ma vsak zasadni mezery, ktere ji v dusledku cini neplatnou.

Zakladni myslenka, ze intelektualni vlastnictvi nenavozuje situace identicke s vlastnictvim hmotnym je chybna. Predstavme si pokracovani pribehu Robinsona, Patka, jahod a hrabi:

Prvotni vyhoda hrabi - jak p. Sima zminuje - je moznost pohrabat si zahradku. Zjednodusme hrabani zahradky na "peci o zahradku". Dokonalejsi pece, kterou hrabe umoznuji, prinasi vysledky v podobe kvalitnejsich jahod. Patkovi by se mozna i bez hrabi podarilo vypestovat tak skvele jahody jako Robinsonovi, ale musel by vynalozit vetsi usili, stalo by jej to vice casu, apod.

Vynalez hrabi proto znamena vyraznou vyhodu pro Robinsona, protoze s jejich pomoci bude jeho prace efektivnejsi, snazsi a usili mensi. Bude se proto moci venovat krome pestovani jahod treba take chovu slepic a pred Patkem, ktery hrabe pouze rukama, bude mit nezanedbatelny naskok i v ostatnich vecech. Z takove nevyvazenosti hmotneho vlastnictvi budou vznikat dalsi konfliktni situace jako na pocatku s jahodami.

V teto konkretni modelove situaci muzeme predpokladat, ze Robinson svuj vynalez hrabi pred Patkem skutecne chranit nebude, protoze nema duvod sveho kamarada znevyhodnovat. V realnem svete vsak samozrejme podobna solidarita neplati -> hmotne vlastnictvi predstavuje moc a tu kazdy clovek rad rozsiruje na ukor ostatnich.

Z predesleho vyplyva: intelektualni vlastnictvi je do velke miry podobne hmotnemu a dusledky jeho nerespektovani vytvareji naprosto stejnou nestabilitu ve vlastnickych pomerech, jakou zpusobuje nerespektovani vlastnictvi hmotneho.

[BoodOk]

Vynalez hrabi proto znamena vyraznou vyhodu pro Robinsona, protoze s jejich pomoci bude jeho prace efektivnejsi, snazsi a usili mensi. Bude se proto moci venovat krome pestovani jahod treba take chovu slepic a pred Patkem, ktery hrabe pouze rukama, bude mit nezanedbatelny naskok i v ostatnich vecech ...

)
A jakou roli v tom hraje Patek? Je zjevne, ze Patek je na ostrove jako kulisa pro Robinsona, aby si tento mohl onanovat nad svou vyhodou. Ne takhle se skutecne niceho nedobereme. Dulezite je, ze v prostredi omezenych zdroju mu informace umozni ziskat zdroj pro sebe rychleji a v konecnem dusledku to muze znamenat preziti. Jenze je ochrana teto informace korektni v prostredi, kde je deset Patku na jednoho Robinsona? Pro Robinsona jiste, pro Patky nikoliv. Ale volebni hlas maji vsichni stejny, ne?

[Robert Krátký]

Dulezite je, ze v prostredi omezenych zdroju mu informace umozni ziskat zdroj pro sebe rychleji a v konecnem dusledku to muze znamenat preziti.

Coz je shrnutim meho argumentu. Postavy Patka a Robinsona jsem pouzil proto, ze figurovaly v eseji p. Simy.

Jenze je ochrana teto informace korektni v prostredi, kde je deset Patku na jednoho Robinsona?

Mozna to neni takticky vyzrale, ale rozhodne je to korektni. Nicmene ty operujes s predpokladem, ze "chuda" vetsina se promeni na zlodeje. Ackoliv to nelze vyloucit, urcite to lze oznacit za nespravne. Melo by se pravidlo o nedotknutelnosti cizi veci zmenit kvuli nasilnemu natlaku?

[BoodOk]

Jenze korektni je to co si mysli vetsina. Zadny jiny operny bod zde neexistuje. Moralka jako fakt neexistuje. To co je moralni pro Tebe, nemusi byt moralni pro mne. Moralka je subjektivni a nelze podle ni soudit. My dva mame stejnou moralku, jenze je od nas nemoralni soudit nekoho, ze tu nasi nevyznava. Uz jsem to napsal, 10 Patku jednoho Robinsona prehlasuje. Bude to nemoralni?

[Robert Krátký]

Pletes dohromady moralku a nezbytnost. Mozna by sis mel precist ten odkazovany esej od p. Simy. Ackoliv s jeho zavery nesouhlasim, tak na zacatku je tam velmi vystizne vysvetleno, proc jsou vyrovnane a uzakonene majetkove vztahy zakladem mirumilovneho souziti ve spolecnosti.

Pokud bys chtel zakladat socialni teorii na tom, ze "kdyz on ma hodne, my nic, ale je nas vic, tak mu to vezmeme", tak by ses daleko nedostal. Takova spolecnost proste nikdy nemuze fungovat. A protoze si to lide uvedomuji, tak si pro sebe vymysleji zakony. Ty zakony jsou mozna ve chvilich nouze u vetsiny lidi nepopularni, ale je nutne prosazovat jejich dodrzovani, protoze jinak by se 'spolecnost' rozpadla.

[Leoš Literák]

Nechci zit v zemi, kde o moralce rozhoduje vetsina. Z tohoto pohledu bylo vyvrazdeni Zidu fasouny moralni, protoze to vetsina Nemcu schvalovala.

[BoodOk]

Vetsina nemcu to nikdy neschvalovala, protoze o tom nemeli tuseni. Ani zide nevedeli, ze jdou do plynu. A kdyz lezli do sprch, mysleli si ze se budou sprchovat. Ja si ani nemyslim, ze to co si mysli vetsina je moralni. Nevim co to je moralni. Vim, ze to co si mysli vetsina je vyhovujici, protoze to vyhovuje vice lidem, nez to co je nevyhovujici (mluvim o vecech obecnych, ne o nazoru na spravnou provozni teplotu nuklearniho reaktoru). Pokud si bude vetsina myslet, ze je vyhovujici pristrihnout hudebnim vydavatelstvim kridla, pak necht se tak stane bez ohledu na Tvuj ci muj nazor na moralku a dogma intelektualniho vlastnictvi. O tom je vlada lidu (neboli demokracie). Muzeme si o tom myslet co chceme, ale takhle to chodi a je dobre byt na to pripraven.

A dodam jeste jeden a dle mne velmi dulezity bod. Intelektualni vlastnictvi se automaticky nerovna soukrome vlastnictvi. Protoze sdelena informace prestava byt mym soukromym vlastnictvim v okamziku kdy jsem se rozhodl sirit ji dal. Pokud si chci sve myslenky uzivat naplno a pro svuj osobni prospech, rozhodnu se ji nikdy nesdelovat.

[Robert Krátký]

Protoze sdelena informace prestava byt mym soukromym vlastnictvim v okamziku kdy jsem se rozhodl sirit ji dal.

To prave zalezi na tom, jakou licenci te informaci das. Pokud se rozhodnes ji sirit zcela volne (jako treba prispevek do teto diskuze), ztracis na ni vlastnicky narok. Uvalis-li na informaci nejakou omezujici licenci (vcetne GPL), zustava soukromym vlastnictvim. Zalezi pak samozrejme na ostatnich, budou-li zvolenou licenci respektovat.

Castym argumentem byva, ze clovek preci nemuze svemu mozku prikazat, aby se choval jakoby neco nevedel, i kdyz to vi. V tom vsak nespociva to respektovani vlastnictvi. Spociva v tom, ze danou informaci nevyuziji v konkurencnim boji. A ze to neni nesmysl muze dolozit napr. uznavane pravidlo, podle ktereho burzovni makleri nebo poradci nesmi jednat na zaklade tzv. "insider information".

[Vítězslav Novák]

1) Většina Němců nevěděla o plynových komorách, ale stejné většině Němců nevadily Norimberské zákony, které vylučovaly Židy z normálního života. Z používání tramvají, parků, koupališť, většiny škol a nemocnic, možnosti koupit si některé léky (třeba inzulín), etc etc. Ale to je už trochu (dost) OT. 2) Takže mám dvě volby, buď si svou myšlenku, svůj vynález, nechám pro sebe, budu si ho sušit a předám na smrtelné posteli svému synovi, nebo ji dám v plen s tím, že možná někdo bude hodný, něco mi za to dá a tím mi umožní žít a třeba vynalézat dál. A nebo nedá, protože proč. Ten první postup volili řemeslníci ve středověku, druhý měl fungovat (a já už tu dobu, kocajdank, nezažil) v začátcích socialismu. Troufnu si říct, i když se to možná nebude líbit, že kapitalistická společnost, založená mimo jiné i na intelektuálním vlastnictví, se rozvíjela rychleji než středověké cechy nebo socialistické hospodaření. Po technologické stránce rozhodně. Pravda, pamatuji už jen dobu, kdy "dohnat a předehnat" přešlo přes "sledovat" a "udržet v dohledu" v konečné "neztratit stopu".

[J]

"se rozvíjela rychleji než středověké cechy nebo socialistické hospodaření" Ano, to mate jiste pravdu, ale co ja vim, v dobe nevetsiho rozvoje na pocatku minuleho stoleti se prave ty myslenky kradly o106. Jakmile nekdo neco vyrobil, ostatni to temer okamzite kopirovali a vylepsovali. A nejaka "autorska prava" 80let po smrti autora, to ma pomahat rozvoji ? Osobne bych veskera prava a patenty omezil na maximalne 5 let bez moznosti prodlouzeni. A zajimave vteto situaci je take to, ze se vzajemne nesoudi velke spolecnosti, ktere si nechavaji patentovat kde co, protoze samozrejme take vzajemne ty patenty porusuji.

[Vítězslav Novák]

Dodám pokračování příběhu. Robinson vynalézá lepší hrábě, motyku, srp na trávu, plečku,... A zatímco vynalézá, jeho jahody trpí, protože je nestíhá zalévat a tlupu Pátků ani nenapadne to udělat za něj, protože proč by podporovali flákače, co jen dřepí a prstem nehne... Pracuje se rukama a tak, aby to bylo vidět, to každý Pátek ví. Takže když dojde na sklizeň, Pátkové si nacpou teřichy, zatímco Robinson bude sušit hubu. Proč by Pátkové dávali Robinsonovi nějaké jahody, když (viz výše)? Že cosi vynalezl? No bóže, to je toho... A vůbec, kdo ví k čemu to je, k dobrýmu těžko, koukněte na ty jeho chcípáky. Takže příště Robinson (pokud se mu podaří přežít) se na nějaké vynalézání vykašle, a všichni budou svorně hrabat v zemi rukama. (A tak je to spravne, tak to ma byt, pravil by npor. Mazurek.) Možná se taky tlupa Pátků rozhodne, že takového flinka mezi sebou nepotřebuje a že mnohem líp poslouží společnosti (tedy Pátkům) tím, že dodá bílkoviny a posléze, po průchodu zažívacím traktem, hnojivo. Na protispolečenské námitky menšinového Robinsona, zaprodance a ztroskotance, nějakého podezřelého intelektuála jakéhosi, nebude brán zřetel...

[ondra]

Ono staci trosku pocitat: prvni pridpad: Robinzon+Patek - 5+5 hodin denne hrabou jahody. Robinzon je 2x sikovnejsi, celkovy vysledek jahod je 10+5 = 15. Robinzon ma hrabe, patek je nema, jelikoz je robinson patentoval: Robinzon-Patek jahody: 2.5+5 hodin, 10+5 jahod = 15jahod Robinzon jablka: 2.5 hodiny = 4 jablka Robinzon: 4jablka + 10 jahod, Patek: 5 jahod Oba maji hrabe: Robinzon-Patek: 1.25hodin+5hodin: 5+10 jahod = 15 Robinzon: 3.75 hodiny = 6 jablek Robinzon: 5 jablek, 10 jahod Patek: 1 jablko, 5 jahod A robinzon vzhledem ke sve sikovnosti venuje usetreny cas na veci, za ktere mu patek rad zaplati 5ti jahodama navic. Pokud se bude pocet lidi zvysovat, tak se budou dana cisla vic a vic rozmnelnovat, ale VZDY bude platit, ze na uvolneni hrabi vsichni vydelaji.

[Jan]

1. To, že copyright v nynější podobě je přežitý, dokazují mj. i ty snahy DMCA o jeho nekonečné prodlužování atd. Skutečně bude nutné vytvořit zcela nový model, respektující informační technologie (protože prosazované modely se v podstatě snaží informační technologie nějak eliminovat). 2. Copyright je způsob, jak zaplatit honorář autorovi. Musí se tudíž najít jiná cesta, jak autor dostane, co potřebuje a co mu náleží. Asi dobrý a funkční model by byl: Kopírování zdarma a autor žije: a/ Z prodeje CD (dalších nosičů) s vlastním podpisem, nebo jinak autorsky a jedinečně upravených b/ Z koncertů c/ Z reklamy apod. Přičemž jeho cenu v aktivitách a - c zvyšuje intenzita volného kolování jeho nahrávek. Je pochopitelné, že budou ječet vydavatelství a velké prodejny, protože přijdou na buben. To ale není zajímavé (a je nutné, aby se o to nezajímali ani tvůrci legislativy), protože tyto skupiny jsou tč. již zbytečné a měly by zaniknout (jako zanikly drožky po rozšíření automobilů, jako zanikli formani po dostavění železniční sítě). Nemůžeme prostě připustit, aby se po železnici jezdilo pouze rychlostí odpovídající kroku unaveného koně jen proto, že bychom jinak zničili formany (a dokázali to pochopit i jinak zdegenerovaní a zpátečničtí Habsburkové)

[Tomáš Honzák]

Přičemž jeho cenu v aktivitách a - c zvyšuje intenzita volného kolování jeho nahrávek. Je pochopitelné, že budou ječet vydavatelství a velké prodejny, protože přijdou na buben. To ale není zajímavé (a je nutné, aby se o to nezajímali ani tvůrci legislativy), protože tyto skupiny jsou tč. již zbytečné a měly by zaniknout (jako zanikly drožky po rozšíření automobilů, jako zanikli formani po dostavění železniční sítě). To je zajímavá myšlenka a docela se mi i líbí :o) Vidím ale v té analogii drobnou chybičku: železnice formany k provozu nepotřebovala, ale k vydávání cédéčka (nebo elektronické podoby obsahu cédéčka vydavatele IMHO potřebujete -- pokud teda nebudete chtít, aby si kapela či autor zajistili aranžmá, studio, úpravu atd sami a z vlastní kapsy? Obávám se, že by to začínajícím poněkud ztížilo přístup na trh -- přece jen, takhle nese vydavatel částečně riziko za ně.

[mk]

po pravde, nikdo snad nenuti autory aby publikovali s nejakym vydavatelstvim. maji na vyber, a pokud se jim vyber nelibi, maji smulu. jako kdybych chtel do kina, ale nechtelo se mi plati 105 kc a ja si stezoval ze je to nefer. tak to je jde jen o to, aby legislativne nebylo omezovano pravo na tvorbu.( myslim jakoukoliv ) a to se bohuzel deje.to je problem demokracie. zajmove skupiny tlaci na stat aby na ukor vsech ziskali vyhody. odborari, kampelickari, zemedelci, vyvozci, dovozci, statni firmy, monopoly, stavari atd. o tom hayek taky hezky pise pripadam si jak podomni prodejce...

[Leoš Literák]

ad a\ haha Chudaci autori by umreli hlady. ad c\ Z reklamy? Tomu moc neverim. Jsem provozovatel tohoto serveru, takze vim, jaky k ni lide maji vztah. Vetsine je absolutne jedno, z ceho zijeme, ale pokud to ma byt reklama, najdou si tisic a jeden zpusob, jak ji zablokovat. Dale si nemyslim, ze nakladatelstvi jsou zbytecna. Jak jiz bylo receno, delaji a zajistuji kapelam spoustu prace. Prodejny take nejsou zbytecna. Protoze vy mate internet (dostatecne rychly na stahovani desitek mega), tak to neznamena, ze jej ma kazdy. Pro vetsinu lidi to neplati. At uz z volby (lepsi sluzby, moznost si osahat CD) nebo z nutnosti (neovladaji PC, pripojuji se k internetu pres GPRS) jsou kamenne obchody nezbytnosti. A dale, autor i komentujici zminili mikroplatby. Ty vsak selhaly. Zakladnim lidskym motivem je minimalizace nakladu. Takze pokud maji sanci snizit si naklady nezaplacenim, lide to vetsinou udelaji. To je hlavni problem nelegalniho kopirovani softwaru/hudby/videa. A ze stejneho duvodu nefunguji mikroplatby. Vetsina lidi se dobrovolne rozhodne, ze na autora kasle a ze si to vezme zadarmo. Samozrejme jsou vyjimky, zvlaste v linuxove komunite, ale vetsina autorovi nic neda, pokud ma tu moznost.

[BoodOk]

Pane Literaku, za 5 let po CDckach nikdo ani nevzdechne, stejne jako Vas dnes jiz nenapadne vypisovat hromadny prikaz k uhrade na psacim stroji a vystat frontu v bance pred prepazkou. Reknete mi, pri soucasnem rozvoji internetu. Proc by si nekdo chodil kupovat CDcka do obchodu, kdyz si vsechno a mnohem vice (texty skladeb, recenze, grafiku, zaznamy z koncertu) muze najit na internetu. Ja zadny duvod nevidim. CDcka jsou totiz pouze prostrednikem pro prenos informace. To neni rohlik, ktery si z internetu nestahnete.

[Robert Krátký]

A v tom se prave velmi pletes. CD jsou pro mnohe lidi prave takovy nestahnutelny rohlik, jako pro mnoho dalsich bezne papirove knihy.

Situaci kolem CD vs. stahovani z netu nelze prirovnavat k frontam v bance. Do banky se totiz nechodi pro poteseni - je to proste nutnost. Proto, mohu-li cestu do banky nahradit jednim telefonatem nebo pomoci par kliknuti mysi, udelam to. Ale kdyz jde o CD, jdu si ho koupit, protoze me tesi, ze je to original, protoze voni novotou, protoze ma profesionalne vyvedeny booklet, apod.

Tzn. neplati, ze CD jsou pouze prostrednikem pro prenos informaci.

Viz zajimavy esej od Humberto Eca (Vegetal and mineral memory: The future of books).

[BoodOk]

Jo vinyl, ale kde je mu konec. Jiste pro fajnsmekry tech par kseftiku zbyde. Stejne v nich ale budou na miste potistene booklety a na miste vypalena a potistena media (pocty jsou jasne). Nicmene, ruku na srdce. Knihu drzim v ruce po celou dobu co ji ctu vlastnima ocima. Kniha muze byt dobry remeslny vyrobek, CD nikoliv. CD vezmu, citim vykslajvant a pote jej hodim do stroje. Nejsem si jist, ze takovy sentiment k nemu patri. Nemyslim si, ze je to nazor vetsiny. Hold patri te muzice, nikoliv provedeni CDcka.

[Robert Krátký]

Argument nestoji na konkretnim druhu media, at uz je to papir, vinyl, magn. pasek nebo CD. Mozna, ze skutecne za deset let pro me bude mit stejny punc a nadech autenticity a originality jako dnes CD treba cerstve stazeny soubor... O to nejde. Dulezite je, ze vzdy bude existovat nejaky snazsi zpusob, jak k informacim nebo datum prijit a vzdy se budou lidi nejakou dobu branit jeho prijeti. Je uplne jedno, jake technologie budou zrovna v kurzu.

Co se vsak nezmeni, to je povaha samotnych informaci. Vzdy budou dulezitym a vlivnym statkem, ktery bude stejne mocnou pakou jako jsou v soucasne dobe statky hmotne. A proto je treba se nenechat zmast tvrzenim, ze neexistuje pojem intelektualni vlastnictvi.

[BoodOk]

OK, je to otazka miry. Intelektualni vlastnictvi existuje a je zalozeno na jeho respektovani vetsinou. Proto si s vetsinoou nezahravejme, ale naslouchejme ji. A to co je dnes mensina muze byt po pritvrzeni pravidel zitra vetsina.

Hovadska poznamka: Zakazuji Vam jako autor tohoto prispevku jeho precteni, jedna se o muj majetek. Jste usvedcen

[Robert Krátký]

Ad hovadska poznamka: To je dobry priklad a velky problem. Vetsina lidi pouzije pro vyvraceni obecne platne logiky podobne absurdni argument. Na prvni pohled to vypada jasne jak facka a casto se nad tim ctenar/posluchac ani nezamysli a prijme to jako dukaz nesmyslnosti jakehokoliv protiargumentu.

[Vítězslav Novák]

Tak to jste měl svou hovadskou poznámku napsat na začátek. Takhle se chováte jako policajt, který přiměje lumpa krást a pak ho půjde slavně sebrat. Když nechcete, aby to někdo četl, tak o nezveřejňujte. Ale můžete zakázat citování, odkazy, použití v jiných "dílech". Že vám to bude pendrek platný? No bude, asi vám nebude stát za to, soudit se s plagiátorem. Ale nějakému popíkovi klidně stálo za to soudit se s Jacksonem o nějaký motiv z nějaké obskurní písničky. A vyhrál.

[gmmns]

Tak to je taky dobry priklad, jak se nekdy s "dusevnim vlastnictvim" naklada. Pockame, az se nejaka vec rozsiri a pak zacneme vybirat poplatky. Viz kauza GIF, MP3, v posledni dobe treba (V)FAT. Neni to uplne to same, ale je to hodne podobne...

[Vítězslav Novák]

Jo, to je lumpárna, protože dumping. Rozdám zadarmo, nechám uživatele zezávislet a pak začnu rejžovat. Nebýt to zadarmo, asi by se to tak nerozšířilo. Takže dumping. V rozumné zemi lze patentovat jen novou věc, ne něco obecně známého, dokonce ne něco, co je jen vylepšením něčeho jiného. Od toho je celé patentové právo a není jednoduché.

[DAvid]

Nevidím důvod, stahovat si CD z Internetu a tisknout si zbytky na tiskárně, když si mohu koupit kvalitní CD v papírovém obalu s kvalitním bookletem a dalšími věcmi. Hold patří jak obsahu CD, tak i provedení. U obou ale platí, že musí jít o kvalitu. A i CD (míněn komplet, nikoliv pouze disk) může být dobrý řemeslný výrobek.

[BoodOk]

Dnes existuji technologie, ze vse o cem pisete Vam muze udelat obchodnik s CDcky va Vasem meste a nepoznate to. Zitra budeme mit tyto technologie doma vsichni. Diskutuje se zde o trendu, ne o soucasnem stavu. Ad provedeni CD. Myslite potisk (graficka informace) media, nebo booklet (graficka informace na papire zvolene kvality), nebo slozeni plastu media, ci obalu, nebo zpusob vypaleni/vylisovani? Ja vim co jste chtel rici svym prispevkem. Ale skutecne je nutne kvuli vyse uvedenemu vozit CDcka pres pul kontinentu? Respektive, jste ochoten akceptovat CD jako vec pouze od jeho originalniho vydavatele. Pokud ano RIAA z Vas musi mit radost, protoze kvuli Vam status quo menit nemusi.

[David]

Míněno bylo CD jako celek, který dostane zákazník do ruky. V mém případě to je většinou kniha s CD (Deutsche Gramophon) či CD s fotografiemi na úrovni (ECM). V těchto případech jsem ochoten dovézt si z Německa obé. Rozlišujme CD, které si chci nechat v archivu a ke kterému se budu vracet, a hudbu pro pouhou konzumaci, na kterou stačí OGG (dosaďte svůj oblíbený formát) forma. Do první skupiny řadím můj oblíbený jazz a klasiku, v druhé se usalašila produkce některých rockových interpretů, které poslouchám v práci. Za první výběrovou skupinu jsem ochoten utratit větší peníze, druhou si klidně stáhnu z Internetu za přiměřený obolus a po čase na ni zapomenu. Poznámku o RIAA ignoruji, jistě jste ji myslel jako hec.

[BoodOk]

Míněno bylo CD jako celek, který dostane zákazník do ruky. V mém případě to je většinou kniha s CD (Deutsche Gramophon) či CD s fotografiemi na úrovni (ECM). V těchto případech jsem ochoten dovézt si z Německa obé.

Takze ten kramek s CDckama proste potreba neni, protoze tyhle okrajove vychytavky se klidne mohou prodavat v knihkupectvi v oddeleni hudebni literatury. Neboli, s timto zpusobem prodeje se zde v Brne uzivi mozna tak jeden kram.

[platYpus]

V tom, ze kazdy nema tlustou lajnu nevidim problem. Me by se libil obchodni model nazpusob "benzinove pumpy". Prodejna s kvalitnim pripojenim (a treba i vlastnimi zrcadly), kde si muzu vybrat co se mi libi a za odpovidajici poplatek si "stahnout" do sveho prehravace. A kdyz na to prijde tak treba i vytisknout plakat se svou oblibenou kapelou, koupit listky na koncert ... Podnikatele, co vy na to ... ?

[BoodOk]

Podnikatele by vedeli jak na to, ale vydavatele jsou proti a haji se onim diskutabilne uplatnovanym copyrightem.

[Leoš Literák]

Pred par lety se totez hlasilo ohledne novin/knih. Ze je internet znici. Nemam ten dojem Osobne davam prednost koupi originalniho CD s bookletem pred stazenim nelegalnich MP3. I kdyz vim, ze z toho autori uvidi jen par korun.

[BoodOk]

Snad budeme diskutovat korektne. Proc ta poznamka o nelegalnich MP3. Psal tady snad nekdo neco o nelegalnim stahovani, nebo se zamyslime nad modelem distribuce hudby? Pokud nemate jiny argument, znamena to, ze nedokazete vyvratit ten muj. Psal jsem to o par radku vyse. eBook si nevezmu do postele, do vany, na zachod, pri jejim cteni si znicim zrak a zada. To je duvod proc eBook nerulez. S muzikou je to absolutne neco jine.

[honza]

> eBook si nevezmu do postele, do vany, na zachod, pri jejim cteni si znicim zrak a zada zatim!!! az budou k dispozici rozumne ctecky (nepo promo XEROXi preprogramovavatelny papir) budete mluvit jinak. nejdrive je potreba si definovat zda mluvime o soucasne nebo budouci situaci.

[BoodOk]

Ja o voze, ty o koze. Mluvim o soucasne situaci, protoze pouzivam pritomny cas. Mluvim o soucasne situaci, protoze Leos Literak poukazuje na soucasnou situaci okolo eBooks. Nesnaz se byt za kazdou cenu chytrejsi nez ostatni.

[David Opletal]

>> ad a\ haha Chudaci autori by umreli hlady. Mozna by jste se divil, ale znam kapely co maji primo na obale CD neco jako tohle: "pujcujte a nahravejte tento disk svym kamaradum...pokud nas chcete podporit, tak si objednejte nase tricko, plakat,...na adrese www.coolband.xxx".

[Robert Krátký]

Jenze je to pro ne vedlejsi zdroj prijmu. Kdyby se tim meli zivit, tak to dlouho trvat nebude...

[Hynek]

tenhle clanek mi bere slova z huby. patentove pravo je vybornej a promyslenej system ... ale patri do doby knihtisku. poznamka k diskusiv druhe casti clanku : robert kratky zde velmi vecne a logicky ale naproto chybne argumentuje "osobnim vlastnictim". uvedomte si ze i soucasne patentove pravo toto osobni vlastnicvi zpochybnuje, kdyz ho omezuje na urcity casovy usek (byt v nekterych pripadech prakticky nekonecny navic v pravnim systemu bezne existuje system "zbaveni vlastnictvi" pokud jde o "verejne blaho" (v tomto pripade by byly na miste velmi tucne uvozovky takze i aplikace autorem navrzeneho systemu je realna pokud ho uzname za verejne prospesny.

[BoodOk]

Hanke?

[Vítězslav Novák]

Reálné to jistě je. Když se v 17. roce v Rusku bolševici rozhodli, že soukromé vlastnictví se zruší, tak se zrušilo. Reálně. Když se rozhodli vyvlastnit kulaky, tak se to taky reálně udělalo. Reálné to je. Jen ty konce bývají takové, nu, jak to říct, ... nepěkné. p.s. s "veřejným blahem" bych si dal setsakramentský pozor. Víte jak dopadli prakticky všichni členové "Výboru veřejného blaha"? Šmik ... a další občan na stínání. Umím si představit, že za války se soukromníkům zrekvírují auta. Nakonec, na vojně jsem měl velet jejich přebírání. Ale ZA VÁLKY, když jde o přežití, ne proto, že někomu připadá, že auta jsou moc drahá.

[ondra]

Jenom pro pořádek - rozdíl mezi jablky a informacemi je ve slovíčku vzácnost. Jablka jsou vzácná - kdyby je chtěl každý, nikdy jich nebude dost. Informace - pokud je už na světě - je dost vždy. Víte z čeho se odvíjí cena? Z poptávky a nabídky. Nabídka je omezena _vzácností_. Obecně platí - pokud je něčeho málo (v porovnání s poptávkou), nebo je na výrobu potřeba něco, co je vzácné, je cena vysoká. Takže z ekonomického hlediska by cena informace měla být 0 - protože pokud budeme jednat o vzácnosti každé konkrétní informace, zjistíme, že jí je vždy dost pro všechny. Na druhou stranu tady existuje určitý pocit všech, že kopírovat práci někoho jiného není zrovna OK (ale hudebníky jako příklad nedávejte, většina se stejně živí koncertama). IMO bychom pro začátek mohli zrušit těch 70 let - pro příznivce "neomezeného" copyrightu (v ČR je ten systém trošku jiný, ale zas tolik se neliší) - zkuste si představit, že každá kniha, prostě všechno, každý vynález (včetně kola) by byl patentován nebo pod copyrightem. Bude to pro "společnost" výhodné? Ad patenty - to nemá se soukromým majetkem ale vůbec nic společného. Patent byl v dávné minulosti synonymum pro panovníkem garantovaný monopol. Dnes je to totéž, akorát svou žádost kromě desátku musíte doprovodit ještě malým spiskem o tom, co to vlastně chcete prodávat. Jenom malý detail: copyright je "právo kopírovat". Neudělal by někdo malý historický "research", jestli původní význam náhodou nebyl "monopolní právo pro tiskaře"?

[ondra]

tak jsem jeste hledal na ten copyright, a vypada to, ze prvni kontrola byla zavedena spise za ucelem kontroly, jesetli nekdo netiskne zakazane texty. Otazka je, jestli to tehdy nazyvali copyright.

[mk]

informaci neni dostatek. protoze je takove mnozstvi dat, ze vybrat ta spravna a priradit jim spravnou vypovidaci schopnost a na ni postavit spravne ocekavani je prakticky nemozne, kvuli slozitosti dnesniho sveta. vse souvisi se vsim. proto je cena informace a zvlaste "dobre" informace nedozirna. vy mluvite o datech. proste kdyz reknu c = 0,4 tak to jsou data. ale pro makroekonoma to muze znamenat informaci "mezni sklon ke spotrebe je 0.4, tudiz na jednotku duchodu vydam na spotrebu 0,4 a usporim 0.6". takze pozor na rozdil mezi daty a informacemi.

[Robert Krátký]

Takže z ekonomického hlediska by cena informace měla být 0...

To je naprosty nesmysl, protoze prave z onoho ekonomickeho hlediska jsou informace v naproste vetsine pripadu prostrednikem umoznujicim efektivni ziskavani nebo rozsirovani hmotnych statku. Takze cenu informace lze pomerne presne vyjadrit ve vztahu k hmotnym statkum, kterych se tyka.

Ma-li konkretni informaci k dispozici jeden clovek, muze ji vyuzit stejne ucinne jako jakoukoliv smennou jednotku. Pokud bychom vsak informaci degradovali na neco, co nelze vlastnit a znemoznili lidem rozhodovat o zpusobu, jakym s ni nalozi (automaticky by ji mohl mit kazdy), zlikvidovali bychom tak cely system vlastnictvi.

[ondra]

AD informace vs. data: mate pravdu Navic copyright chrani data, takze tam melo byt data. Ad chraneni informace: ja jsem to spatne napsal misto dat, po pravde receno informace jako takove moc chranene nejsou - existuje pouze neco jako nekale uziti informaci a to je o necem trosku jinem. 1) nechapu, jak bychom degradovali cely system vlastnictvi, pokud bychom zrusili copyright & patenty (jeste neco chrani 'dusevni vlastnictvi'??). Kdyz budu vlastnit barak, tak bude muj, celkem bez ohledu na existenci dusevniho vlastnictvi. Samozrejme je mozne zrusit majetek (viz socialismus). Ale to je treba udelat TOTALNE, to znamena, ze nikdo nesmi vlastnit NIC a vsechno je VSECH. Ale to ani socialismus neudelal. Jakakoli cesta mezi temito dvema polohami je vysmech, proste bud respektuji soukrome vlastnictvi nebo ne. Copyright & Patenty by nikdy nemohly existovat bez statniho donuceni (tedy aspon ne v takove mire, jako dnes), soukrome vlastnictvi ano. 2) Trzni cena je jakakoliv cena na ktere se 2 strany dohodnou. Cena ma tendenci se casem priblizovat hodnote odrazejici vzacnost. Vzacnost dat se casem blizi hojnosti, takze jejich cena se bude blizit nule.

[Robert Krátký]

Kdyz budu vlastnit barak, tak bude muj, celkem bez ohledu na existenci dusevniho vlastnictvi.

Chyba. Vezmeme treba ten dum. Kdybych byl architekt a vymyslel a nakreslil plany hezkeho domu, mohl bych si jej postavit a razem bych tak byl o mnoho bohatsi. Tzn. mel bych k dispozici hmotny majetek, ktery bych mohl vyuzit napriklad k tomu, abych ho vymenil za neco jineho. Hodnota meho domu je nyni slozena z ceny materialu, ceny prace zedniku a ceny moji prace, kdy jsem rysoval plany a vymyslel bezva barak.

Za predpokladu, ze bych nemel moznost tyto sve plany chranit pred neomezenym vyuzitim dalsimi lidmi, by cena meho domu klesla: prace, kterou jsem vynalozil na vymysleni a nakresleni planu by se stala bezcennou. Kdybych pak chtel ten dum prodat, rad bych na nej stanovil cenu, ktera by odpovidala vynalozenym prostredkum. Mohl bych vsak uspet maximalne s cenou, ktera by byla souctem ceny materialu a prace zedniku. Nikdo by nebyl ochoten platit i za cas a prostredky, ktere jsem vynalozil na vymysleni planu, protoze plany by mel kazdy zdarma k dispozici.

Takze intelektualni vlastnictvi a hmotne statky jsou navzajem uzce propojeny. Samozrejme, ze existuji situace, kdy muze byt vyhodne se prava na kontrolu tohoto int. vlastnictvi vzdat. Za urcitych okolnosti by napriklad bylo lepsi plany domu licencovat nejakou svobodnou licenci, ktera by zajistila volny pristup pro vsechny, ale zaroven by znemoznila, aby moji praci nekdo vyuzil ve smennem obchode proti mne. To vsak nelze aplikovat bez rozdilu a uz vubec z toho nelze delat zakon (neboli zrusit patenty).

[whack]

Toto je originální článek, nebo parafráze jedné z přednášek Richarda Stallmana?

[honza]

to muze byt jenom parafraze, protoze Stallman uz neprednasi, dneska je manager a vyhazuje lidi z ty svy nadace, kdyz nemluvej tak, jak on to naridil. At zije free .... Netusil jsem ze to prijde tak brzy

[Peto_MiG]

Napriek nazorovym nezhodam je tu vec, ktoru myslim tato debata celkom nazorne ukazuje: pouzitie akehokolvek systemu je nedokonale a skor ci neskor sa zvrhne, a to nezavisle na motivoch, ktore viedli k jeho vytvoreniu. Vsetko to totiz naraza na sklon ludskej povahy POKAZIT, ZNEUZIT, ZDEFORMOVAT. Aj nozom na krajanie chleba sa ludia vrazdia. Nenajdete asi vec, ktora by sa nedala zneuzit. Dolezite je uvedomit si, ze ziadna ludska snaha zmenit tento stav ZAKONNYMI alebo inymi prostriedkami NEBUDE FUNGOVAT! Clovek sa totiz na pociatku svojej historie vzburil proti Bohu a tym zdeformoval cely svoj pohlad na svet. Ludia sa rodia so sklonom ku zlemu, a nikto ich to nemusi ucit, ide im to uz od utleho veku. Klucom k obnoveniu pokoja je obnovenie vztahu s Bohom. Toto je jediny sposob, ako clovek dosiahne POKOJ, LASKU a SLOBODU, to su totiz hodnoty, ktore Boh povodne cloveku daroval a ktore clovek odvrhol. Akykolvek pravny alebo socialny system zakonite konci pri ludskej skazenosti. Kristus dava odpoved: "Laska bliznemu zle nerobi". Vsetky Bozie normy, alebo ako ich pozname "prikazania" su zakotvene v dvoch: "Miluj Boha celym srdcom, celou dusou a celou myslou. Miluj blizneho ako seba sameho." Pricom sa domnievam, ze prve prikazanie je nutnym predpokladom druheho. Ak nemilujem Boha, tak nie je sila, ktora by ma urobila schopnym milovat blizneho. Kriticky pohlad na moj zivot ma o tom pravidelne presviedca.

[Smisek]

Pokud by Buh nad lidem absolutni svobodu tak by neexistoval zadny cin, ktery by mohl Boha "rozzlobit". Buh musel lidem svobodu nejak omezit a lide to omezeni nerespektovali. V Bibli je to metaforicky znazorneno tim, ze lide nesmeli jist jablka z jednoho stromu. Kdo vi o co tehdy ve skutecnosti slo. Clovek uz musel byt stvoren s tou vlastnosti, ze se snazi obejit pravidla, bourit se proti omezenim a z toho plynouci snahou prozkoumat nepoznane atd. Dle Bible nebyla Eva nucena nybr pokousena. Biblicky had nemusel byt nicim hmotnym- mohla to byt prosta a zakladni lidska vlastnost- zvidavost. >"Laska bliznemu zle nerobi" Invizitori si mysleli, ze lidem pomahaji kdyz upaluji heretiky. Hitler si myslel, ze pomaha lidstvu vyvrazdovanim Zidu protoze pestoval nadrazenou rasu. Takovychto prikladu "medvedich sluzeb" lze najit bezpocet. Ne jen tak extremnich a i v kazdodennim zivote. Treba matka pravidelne smacejici dudlik sveho ditete v medu. Tento priklad uvadim protoze jsem nedavno videl na vlastni oci dusledky. Opravdu nehezky pohled. Tady si muzeme rict, ze dotycna byla proste blba. Ale nikdo nezna vsechny dusledky svych cinu a uz vubec ne co by se stalo, kdyby tyto ciny neprovedl. Myslim proto, ze muzu zobecnit- kazda akce MUZE vyvolat zhorseni neci situace. Jak v takove situaci zit a bezmezne milovat blizniho?

[takyhonza ;-)]

opravdu je to tak drsny? achjo...

[Smisek]

Zasadne nesouhlasim s myslenkou, ze by se melo kazde dilo takto "znarodnit" jak navrhuje autor clanku. Podle mne by to bylo krutym narusenim svobody autora rozhodnout se jak se svym dilem nalozi. Pokud autor uvolni sve dilo pod nejakou copyleftovou licenci- skvele. Pokud rekne, ze se si bude uctovat milion za kazdou kopii po dobu sta let- proc ne. Je to jeho pravo. Trochu jine je to s patenty. Pokud vlozim miliardu korun do vyvoje ekonomickeho a ekologickeho spalovaciho motoru a nebudu tim mit sanci ziskat naskok pred konkurenci (protoze vysledky zacnou okamzite uzivat vsichni) a tim ziskat tu miliardu zpet tak se na to radsi vyprdnu a tu miliardu si necham a budu dal vyrabet smrdici a nenazrane motory. Samozrejme, ze patent nemuze platit neomezene dlouhou dobu. Cilem je prave najit vhodny pomer tak, aby se oplatilo investovat do vyvoje a aby nebyli ostatni patentem omezovani ostatni vyrobci. Takze muj nazor je - chranit a modivovat tvurci lidi tim, ze jim nechame svobodu jak s jejich dilem bude nalozeno.

[Josef Aujezdský]

"Nemohl jsem je však dát do public domain, protože pak by výsledek mé práce mohl někdo vzít, licencovat a dále distribuovat pod svou vlastní licencí - s největší pravěpodobností velice restriktivní." Omlouvám se, ale pokud nežijete v USA, je toto úplný nesmysl,. U nás platí české právo, a tedy neformální ochrana autorských děl a mezinárodními smlouvami je autor samozřejmě chráněn i pro země, kde funguje formální ochrana (copyright). Ve Vašem případě je dle mého názoru daleko větší problém, že nic jako freesoftware podle českého práva neexistuje, neboť platně není možné se autorské ochrany vzdát. Další problémy při distribuci software viz http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=3102 S pozdravem Josef Aujezdský

[nnn]

Stojím zásadně na straně soukromého vlastnictví. Stojím pevně na straně finančního zvýhodnění autora myšlenky. Jsem pro, aby autor myšlenky měl finanční přínos z toho, že něco vymyslel. To je nutné zabezpečit, protože on sám na to nemusí mít dost síly/času. To mu umožní vymyslet něco dalšího. Tato ochrana je alespoň u vědy společensky prospěšná. U "zábavy" - hmm, taky si musí rozumně vydělat, budiž. Ale jsem naprosto zásadně PROTI tomu, aby z toho těžil neomezenou dobu a finančně příliš mnoho. A protože je nemožné (korupce), aby někdo rozhodoval, kolik za kterou myšlenku vyplatit, nebo jak dlouho se která myšlenka bude chránit, bylo kdysi zavedeno jedno období, po které měl autor ochranu a možnost z toho něco vytřískat. Potud je a bylo všechno v pořádku. Co ale není v pořádku: 1) skutečnost, že se ta doba stále prodlužuje 2) že se dovoluje "nadměrný" zisk i u život zachraňujících vynálezů (např. léky) Řešením je podle mě opravdu ochranu myšlenky ponechat, s tím, že vyprší po nějaké rozumné době. V dnešní "informační=rychlé" době stačí jednotky let. Brání se tím vzniku monopolů. U vynálezů zachraňujících život stačí klidně i měsíce - korporace to stihnou zpeněžit :). No a u těchto vynálezů by následná konkurence zároveň způsobila pokles cen a přístupnost i pro chudé vrstvy obyvatelstva. Nemám strach, že by tyto korporace strádaly, jejich roční výkazy zisku mluví jasně, že by jim menší zisk nezaškodil. Pokud by něco takového "životního" vymyslel někdo slabý (ne korporace), mohla by existovat nadace, nebo nějaký grant, která by myšlenku od něj mohla odkoupit - financovat jej. Samozřejmě by nemělo být možné si patentovat/copyrightovat myšlenku, která je všeobecně známá a používaná a dosud nechráněná (např. FAT, kladívko, algoritmy ...). Také si myslím, že je nesprávné, aby se za patenty platilo. Zvýhodňuje to bohaté "vynálezce"=korporace. Myslím, že běžná daň ze zisku úplně stačí. A teď ještě na sociální notu: PROSTĚ SI MYSLÍM, ŽE JE NEMRAVNÉ, ABY ZA STEJNÉ MNOŽSTVÍ PRÁCE BRAL NĚKDO "ŘÁDOVĚ" VÍC, NEŽ NĚKDO JINÝ. Rovnost lidí nikdy nebyla a nemůže být, to je jasné. Vždycky musí být bohatí a chudí (mělo by se rovnat: schopní a neschopní, ale život je krutý). Ale ti schopní by měli mít maximálně několikanásobně vyšší příjmy, nikoliv několikařádově, než ti neschopní. Pak už to zavání monopolem a zneužitím postavení. Je nemravné, aby někdo bral za 12hod směny noční/denní ve fabrice 8000 hrubého, a jeho šéf za 8hod 100 000 hrubého! Protože buďto je firma bohatá a pak má/může zaplatit dělníkovi aspoň 15000; nebo je chudá, a pak za to může šéf, protože je neschopný a pak si nezaslouží svůj plat ani on!!! Ano, šéf je zodpovědný za prosperitu firmy, proto má právo brát víc než dělník, ale NE řádově víc. Působí hrozně na morálku zaměstnanců, když majitel firmy tvrdí, že je na tom finančně špatně, že není na výplaty, ale on si prémie vyplatí a na Havaj si na dovolenou odletí. Na závěr: Ano, myslím si, že EXISTUJÍ určité skutečnosti, které lze považovat za OBJEKTIVNĚ existující. jinými slovy: myslím, že existují skutečnosti, které jsou OBJEKTIVNĚ PRAVDA a OBJEKTIVNĚ NEPRAVDA a také tedy existují skutečnosti, které jsou OBJEKTIVNĚ MRAVNÉ a OBJEKTIVNĚ NEMRAVNÉ. což NEZNAMENÁ, že je potřeba jich dosáhnout násilím!!! Věřím v neustálou snahu společnosti o pokrok - o dosažení oněch ideálních cílů a vím, že se to nikdy nepodaří. Historie nám ukazuje, že vývoj společnosti je kolísavý - sinusovka, nikoliv trvale vzestupný. Každá společnost/kultura se jednou vyčerpá a zahyne. Euroamerická kultura je na vrcholu :) ale sinusovky :( Kam budeme pokračovat? Myslím, že už to víme. Vymřeme, protože nemáme děti, nahradí/převálcují nás asiati nebo afričané. A často to bývá silou, nikoliv mírumilovně. Nic se neděje, tohle přece Země viděla už tolikrát! Howhg ;)

[Jan Samohyl]

Dobry den, tento clanek je skutecne vytahem prednasky/diskuse "Copyright and Globalization in the Age of Computer Networks", navic mizerne prelozenym (viz progres, profitabilni business, verbatimni); kdyz uz autor pise o autorskych pravech, mel by mit alespon dostatek slusnosti spravne citovat, komu ty myslenky patri. Tu prednasku znam velice dobre, sam jsem ji prekladal, lze ji nalezt na http://www.gnu.org/philosophy/copyright-and-globalization.cs.html

[Robert Krátký]

Reaguji coby sefredaktor AbcLinuxu, nikoliv jako diskutujici:

Dekuji za upozorneni. Jak je videt, mel jsem byt pri cteni spatne prelozenych slov, o kterych mluvite, podezrivavejsi. Mozna by me pak napadlo letmo prohlednout alespon nazvy prednasek na gnu.org.

Je mi velmi lito, ze autor neuvedl zdroj. V nekterych pripadech jsou v clanku skutecne cele citovane vety z uvedene prednasky.

Doufam, ze me tu nikdo neobvini z nepochopeni myslenky svobodneho kopirovani informaci. Plagiatorstvi, tedy vydavani cizich myslenek za sve, je opovrzenihodne.

[Jan Samohyl]

Jeste jsem chtel podotknout - nenechme se zmast tim, co rikaji korporace. Kdyby zanikl copyright a patenty, psani hudby a vyvoj leku by samozrejme nezaniklo - to jenom korporace se nas snazi presvedcit, ze by tomu tak bylo. Mam krasne protipriklady: divadlo a CERN. Divadlo existuje i presto, ze ho nelze nahrat, prenest. Hudebnici by se pak zivili koncerty a sireni hudby by bylo jenom jako doplnek. Stejne tak, vyvoj leku bychom mohli docela dobre platit z dani. Platime napriklad cyklotrony (CERN), a ty jsou urcite drazsi a zbytecnejsi.

[Vítězslav Novák]

Jak s hudbou, nevím. Leckdo by si asi muzicíroval pro sebe, a těm ostatním by nechyběla. Ale s léky je to jinak. Vývoj léku je drahý. Jeho řádné otestování strašně drahé. Mizerně otestovaný lék je zatraceně nebezpečná záležitost. Vyvíjet léky může ten, kdo na to má, respektive umí sehnat peníze. Když je sežene od soukromých investorů, musí jim za to poskytnout zisk, pokud možno vyšší než v jiných investičních příležitostech. Když ne, kapitál uteče jinam, kde se bude množit líp. Nikdo nebude na lécích nemravně vydělávat, ale nikdo je taky nebude vyvíjet. Jistě, dá se to platit z daní. Všecko se dá platit z daní. Silnice, železnice, elektřina, domy... A proč ne potraviny nebo cokoli jiného? Socialismus.

[Michal Korf]

Já jsem zastáncem soukromého vlastnictví,viz !!Hayek!!, souhlasím i se systémem copyrihtů,jediný, ale zato podstatný problém a nesmyslnost je v jeho délce, například autorství knih,nedávno zemřel pan Foglar ( kdo z vás nečetl ani jedinou knihu ), vytvořil řadu knih a měl právo za ně dostávat peníze, ale mají na totéž právo jeho dědicové, kteří se na díle nepodílely? Podle mě ne! V tom je zásadní rozdíl mezi vlastnictví informace a jiného majetku. Mělo by to být rozlišeno. 75 let je prostě příliš, co třeba 5 let u programu, 15 let u hudby a 20 let u knih, to zní přijatelněji,ne? No FLAMES