Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Krátké představení: Pracuji jako administrátor v menší strojírenské firmě, kde mám mimo jiné na starosti cca 40 PC. Tyto počítače jsou vybaveny především operačním systémem Windows 3.11 až Windows XP. Náš souborový server a router samozřejmě používají Linux. Těmito 40 počítači se zabývám jen zhruba 2 hodiny týdně, proto je pro mne velmi důležitá jejich bezproblémová funkčnost. S pomocí mého hesla "čím méně, tím lépe" se mi to celkem daří. Ale přesto jako fanoušek Linuxu uvažuji o postupném přechodu na Linux z důvodu menší náročnosti na správu tohoto systému. Dovolím si proto napsat pár postřehů a nápadů pro tento úkol.
Nároky na operační systém Linux pro použití na desktopu ve firemním prostředí.
Důležitost stabilního prostředí je jasná. Operační systém Linux dokáže při správné konfiguraci a administraci spolehlivě pracovat. Stabilitu dnes ohrožuje především rychlý vývoj programů, které se k uživatelům dostávají mnohdy ve stavu betaverze a ladí se až po odezvě uživatelů.
Používám Slackware, ale přešel jsem na něj až po několika letech používání uživatelsky příjemnějších distribucí, např. Mandrake nebo SUSE. Proč? Zjistil jsem, že Slackware vůbec není složitý pro konfiguraci. Editace souborů v /etc je bezproblémová. Když něco nastavíte, tak to platí a žádný "inteligentní" konfigurátor vám vaše nastavení nepřepíše. Běžný uživatel nemá stejně důvod něco nastavovat a administrátor to v textových souborech zvládne.
To, že nebudeme mít vždy k dispozici nejnovější hardware, je jasné. Já sám s velkým úspěchem používám použité značkové PC z bazaru, která se k nám většinou dostávají z bank a velkých společností. Slackware je velmi rychlý a zabírá málo paměti - komerční distribuce při výchozí instalaci načítají pro desktop málo využitelné programy typu portmap, sendmail, procmail, nfs klient, http server, sshd atd. - proč? Na mém domácím PC mi Slackware 9.1 se spuštěným prostředím KDE 3.2 zabírá 17% z 256 MB RAM, tj. cca 44 MB.
Slackware nemá řešení závislostí instalačních balíčků (pomocí Swaretu volitelně ano), což považuji za jeho přednost. Systémy založené na RPM se "zvrhly" do stavu, kdy "vše je závislé na všem". Nedávno jsem instaloval SUSE na router v textovém režimu a stejně tam mám pro vyřešení závislostí knihovny XFree a další nepotřebné balíky. Důležitá je jednoduchost aktualizace programů. Např. u Slackware stačí dva příkazy swaret --update a swaret -upgrade a celý systém je aktualizován.
Zde jsou důvody pro použití Linuxu celkem jasné. Důležitá je ale jednoduchost a rychlost aktualizace programů, ve kterých byly objeveny chyby a bezpečnostní problémy.
Distribuce mají v souborovém systému hrozný nepořádek. Mnoho souborů v adresáři /etc je navíc, vše je to provázáno "symlinky" mezi různými adresáři. Po instalaci je domovský adresář zaneřáděn konfiguračními soubory programů, které třeba v životě nepoužijete. Distribuce jsou přeplácané - při standardní instalaci se vám nainstalují desítky nepotřebných programů. Klasický "guláš" složený z KDE a Gnome aplikací + GTKlib + klasických Xwindow programů, to vše v jednom prostředí - ať už KDE nebo Gnome.
Např. 10 textových editorů, z nichž je 9 pro normálního uživatele nevyužitelných. Nebo "perlička" typu Evolution jako poštovní klient v prostředí KDE. Uživatel (začátečník) by měl mít možnost si při instalaci vybrat preferované prostředí a nainstalovat jen programy pro něj určené.
Pro použití Linuxu na desktopu ve firemním prostředí není důležité, že Linux obsahuje tisíce různých programů pro cokoliv. Dle mého názoru potřebuje běžný uživatel primární aplikaci pro svou práci (ekonomický software, systém řízení výroby atd. - většinou založeno na SQL klient/server) a aplikaci - jak já straším své uživatele - typu "Poznámkový blok - Notepad". Všechny jiné programy už nejsou pro práci, ale pro jeho zábavu - nebo je nikdy nepochopí tak, aby mu přinesly úsporu práce (jedna tabulka v Excelu = práce na celý den). Např. přicházející e-maily jsou z 95 % jen "blbinky" pro zábavu uživatelů.
Problémy s fonty - bude to těžké, ale kódování v Unicode musí přijít. Vyřeší to snad i problém českých znaků např. s dnes hodně používanými fonty Bistream Vera. Větší problém však vidím ve správě zobrazovaných fontů. Neexistuje jednotné nastavení fontů tak, abych určil, že např. pro menu se vždy použije určitý font u všech aplikací KDE, GNOME, Xwindow atd. Dnes je situace, kdy distribuce preferují vyhlazované fonty. U 80 % programů to je v pořádku a zbylých 20 % používá úplně jiné fonty, než by měly. A když uživatel potřebuje použít jiný typ písma, musí to nastavit na několika místech najednou a výsledek stejně nemá zaručený.
Profesionální zpracování - např. prostředí KDE dnes vypadá velmi dobře a přítulně, dojem však kazí např. ikony, které se nehodí do zvoleného tématu, problémy s vyhlazovanými/nevyhlazovanými fonty nebo výběr vhodných aplikací. Po instalaci distribuce následuje "ladění" k použitelnosti, které trvá mnohem delší dobu než instalace.
MS SQL server je velmi rozšířený databázový server hlavně v menších a středních firmách. Jeho podpora v Linuxu je velmi špatná, dalo by se říct, že žádná. Nebavme se o náhradě za jiné SQL - MS SQL server se bude používat ještě velmi dlouho. Linuxu také chybí aplikace typu Access, o které se říká, že je to špatná databáze s velmi dobrým rozhraním. Většina malých databázových aplikací pro firmy je vytvořena v této aplikaci - i já sám vyvíjím systém pro sledování výroby v Accessu. Důvod je jednoduchý: to, co v Accesu vytvořím za jeden den, bych v např. Delphi vytvářel týden. Mluvím samozřejmě o jednodušších databázích a méně zkušených uživatelích, ale těch je většina.
Ve firemním prostředí se bez Windows aplikací neobejdete. Většinou se jedná o specializované programy typu ekonomických, docházkových a systémů pro řízení výroby. Jak na to? Řešení typu "Linux v Mnichově" ukázala, že řešení pomocí WMware moc funkční není. Problém je jasně viditelný: potřebujete licenci na WMware + licenci Windows + silné PC, které tuto kombinaci zvládne. Přitom jde jen o simulaci "počítače v počítači", kde se přepínáte z jednoho prostředí do druhého.
Já vidím jako lepší řešení použití terminálových služeb Citrix. Citrix Metaframe XP je nadstavba nad operačním systémem Windows Server, která rozšiřuje jeho terminálové vlastnosti. Jde hlavně o vylepšení počtu podporovaných operačních systémů a zařízení - běhá to na čemkoliv - Unix, Epoc, DOS, Windows, OS/2, Java, Linux, připravuje se Palm atd. Také je vylepšena správa tisku a přístup na souborové a hardwarové systémy klienta.
Důležitá je vlastnost vypublikování nejen celého desktopu, ale i jednotlivých aplikací. Tzn. že máte ve svém prostředí spuštěna okna s určitými vypublikovanými aplikacemi. Co je na tom nejdůležitější - FUNGUJE TO - a to velmi dobře. Nevýhody - je to finančně nákladnější. Citrix není "z levného kraje" a musíte počítat také s terminálovými licencemi pro Microsoft Server. Dalším využitím terminálových služeb je vzdálený přístup - běžně z domova pracuji ve firemním prostředí, a to se připojuji na internet přes klasický modem (56 kbps) - opakuji - BEZ PROBLÉMŮ.
Cílem tohoto článku bylo upozornit na některé problémy použití Linuxu na desktopu ve firemním prostředí, nabídnout alternativy a hlavně rozvinout diskuzi o tomto tématu. Proto budu rád, když zde své názory zveřejníte, ať se můžeme o případných problémech použití Linuxu vzájemně informovat a navrhovat řešení. Linux prochází velmi rychlým vývojem a za rok bude situace třeba úplně jiná. Já sám jsem si po první instalaci Linuxu na své PC v roce 2000 pomyslel něco na způsob "linuxoví blázni" a vrátil jsem se ke svým Windows. Dnes je Linux můj hlavní operační systém, který používám na desktopu, a to jsem před dvěma roky tvrdil, že na server Linux ano, ale na desktop se nehodí. Prosím, nerozčilujte se nad mou preferencí Slackware Linuxu, je to má volba a každý má jiný názor. Já sám jsem i velký zastánce a uživatel SUSE (otázka podpory a manuálů) a delší dobu jsem používal Mandrake.
P.S. Jak by podle mého názoru měla vypadat linuxová distribuce budoucnosti? Podívejte se na poslední vydání live distribuce SLAX - graficky velmi hezká (logo, skin pro Mplayer, prostředí Fluxbox), vyvážená skladba programů (neřeším vhodnost některých programů pro firemní desktop), rychlost je na to, že jde o live distribuci načítanou z CD-ROM, velmi dobrá (je možnost i natáhlout celé CD do RAMdisku - cca 200MB), výborné profesionální zpracování - např. po spuštění videa s titulky jsou české znaky zobrazovány správně - to nemá ani Mandrake.
Kdybych měl v současné době někomu prezentovat systém Linux pro použití na desktopu, použil bych právě tuto distribuci. Nejen proto, že se nemusí nikam instalovat, ale protože lépe zpracovaný linuxový desktop bez dalšího nastavování jsem neviděl. Upozorním ještě, že je to distribuce vyvíjená v Čechách viz http://slax.linux-live.org/. A tímto bych chtěl poděkovat vývojářům za skvěle odvedenou práci.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
tak nejak vyzera instalacia gentoo, az nato, ze tam odpada ten bordel s path/library/security
* emerge/apt vam nestaci ? co je lepsie? (swaret
)
* jednoduchost a přehlednost...mne sa fluxbox zda dost jednoduchy aj prehladny
* podpora programů pro Windows... - tu by som sa trochu pristavil. Nejak sa tu nespomina "neemulator" wine a jeho komercne nadstavby crossoveroffice. ked potrebujete do firmy ms-office a chcete usetrit na systeme, tak existuje aj toto riesenie.
Print Screen < ESC > [i Print the current screen. Print Line < ESC > [1i Print the current line. Stop Print Log < ESC > [4i Disable log. Start Print Log < ESC > [5i Start log; all received text is echoed to a printer.Pokud chtete prakticky priklad, tak pekne okomentovany skriptik najdete napr. u terminaloveho emulatoru ArcTel firmy FBL. Jinak pokud se dobre pamatuji, tohle umi i vetsina klasickych "hloupych" terminalu (WYSE, QUME ...) nebo stary dobry KERMIT.
Už několik let používám Linux jako desktopový OS, je v něm vše, co já potřebuju (znovu opakuju: já). Jako elektronik v něm můžu simulovat obvody, psát programy a zkoušet programy ve VHDL, navrhovat plošné spoje, programovat mikroprocesory, poslouchat hudbu, dívat se na filmy... Celkem nic mi tu neschází. Toť budiž důkazem, že Linux je na desktopu (alespoň pro někoho) zcela bez problémů použitelný.
Poznámka na okraj: ve Windows mám naopak já problém s nedostatkem kvalitních programů (find, grep, vim - jen tak namátkou). Pokud se mi je tam podaří dostat, budo potřebovat další nadstavbu (Cygwin) + unixový program. Tož tak.
P.S.: poslední odstavec bylo jen takové popíchnutí, ne důvod začínat flame :)
Osobne som realizoval postupne prechod na legalny SW u otca vo firme. Kupil som Win98SE a aj to pretoze mame uctovnictvo a fiskalny modul ako HW kartu, ktora pod Linuxom nechodi
ale ako Office som nasadil OO a vsetci su spokojny a podstate si ani moc nevsimli ze robia v niecom inom ako je Bill
len sem tam sa niekto cuduje ked mu to nejde otvorit v MSO lebo to zabudnu ulozit do formatu MSO ale nechju to ako OO.
Tolko k linuxu, kazdy si musi uvedomit naco PC potrebuje ak len na pisanie textov tak mu staci naozaj Linux, ale ak niekto chce riesit profesionalne grafiku tak tam si Corel nenahradi nicim
(Osobne pouzivam od verzie 3.0 ale 12 mi nesedi zly c*k
) Rovnako aj je niekto hrac a ma PC na hry tak je mu zbytocne o Linuxe co i len slovo povedat. Linux je super pre vyvojarov webu a webovzch aplikacii cez PHP ktore je podstatne lacnejsie ako nejake ASP.
Dopisal som!
Jsou i lide, pro ktere to neni pokus, ale soucast jejich profesionalniho umu. Podle mne kazdy informatik, ktery mysli alespon trochu vyse, nez na to starat se o 50 zaprdenych Windows toto musi zvladat levou zadni, protoze uz si to nekolikrat v ramci sveho sebevzdelavani vyzkousel. Tudiz, ma to smysl i nema, podle toho, kdo se o tu ci onu sit stara.
Sám jsem přecházel z Windows a tak vím, že je třeba se zbavit určitého typu myšlení, protože Linux má jinou filozofii. Nemyslel jsem konkrétně SQL server, ap. Ale obecně se začít dívat na věc jinak.