Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.

V nakladatelství Computer Press vyšlo již třetí vydání dnes již legendární knihy Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS autorů Libora Dostálka a Aleny Kabelové. Povězme si tedy něco o tomto vpravdě povedeném dílku. Jelikož trh informačních technologií se stále vyvíjí, prošla svým vývojem i tato kniha. Oproti minulým vydáním bylo dáno i na čtenáře a jejich přání a díky nim přibyly některé kapitoly a jiné byly rozšířeny. Záběr této knihy je opravdu široký. Podívejme se, z jakých kapitol se kniha skládá:
Všimněte si řazení kapitol - je poněkud překvapující a trochu i nelogické. V první kapitole se člověk dozví o směrovačích Cisco, ale až v šesté se dozví, jak fungují IP adresy a v sedmé, jak funguje samotné směrování paketů. Kniha tak čtenáře stále nutí listovat. Kniha dále obsahuje několik nepříjemných tiskových chyb. Alespoň některé z nich si uveďme. Já osobně jsem v textu našel tyto: chybnou direktivu GENERTE namísto GENERATE v konfiguraci DNS (str. 348), nebo ns.euent.cz namísto ns.eunet.cz (str. 370).
Zaměřme se na tuto knihu z hlediska uživatele operačního systému Linux - jak také jinak, když tento článek vychází na serveru zabývajícím se touto tématikou.
Je nutné zdůraznit, že kniha v drtivé většině případů demonstruje
fakta na OS Microsoft Windows. Zajímavé je, že mnohdy se v textu objeví
věta: "není implementováno u klienta firmy Microsoft". Jedinou
výjimkou je DNS resolver Bind, který je zde popsán v Linuxové variantě.
Je to zřejmé. Tento resolver je ve světě drtivě nejpoužívanější a má
de facto monopol. Popis protokolů je však obecný a poplatný všem na trhu
dostupným variantám. Neodpustím si štiplavou poznámku k textu uvedénu
na str. 183: "někdy je třeba po zapnutí IP forwardingu systém
restartovat". Toto naštěstí v případě Linuxu neplatí 
První kapitola uvádí čtenáře do problematiky síťových protokolů. Začíná popisem modelu ISO OSI a následně TCP/IP. Probírá strukturu datagramů a odlišnosti jednotlivých protokolů. Následuje problematika přenosu dat synchronně i asynchronně, dále i paketový přenos dat. Kapitola končí popisem virtuálního okruhu.
Kniha pokračuje popisem nejčastěji používaných směrovačů CISCO, jejich nastavením a konfigurací. Další kapitola popisuje síťové monitory, bohužel jen z hlediska MS Windows. Následující kapitola popisuje síťovou i linkovou vrstvu. Tato část knihy jde jako jedna z mála do hloubky a je opravdu kvalitní. Postupně se zabývá komunikací přes sériovou linku, modem, místní síť i síť GSM. Následují bezdrátové sítě a mnohé další varianty.
Kapitola o IP popisuje IP datagram, pokračuje popisem ICMP, IGMP, fragmentace a následně protokolu ARP a RARP. Kapitola sedmá popisuje směrovací protokoly LSP a RVP, IGP a EGP a dále i několik speciálních problémů, které se při směrování mohou vyskytnout. Kapitolu věnovanou IPv6 bych nazval opravdu odfláknutou. Autoři v ní nejdou naprosto do hloubky a celkově se mi tato část knihy nelíbila. Další kapitoly nám poví o TCP a UDP protokolech, jejich rozdílech a o tom, jak fungují. Celý zbytek knihy se již zabývá protokolem DNS.
Co říci na závěr? Kniha pokrývá svojí problematikou opravdu široký
prostor. Díky tomu, že počet stran není neomezený, mnohdy nejde do
hloubky a zůstává na povrchu věci. Berte jí proto víc jako začátek
vašeho zkoumání báječného světa sítí, než jako učební materiál. Jako
učební materiál vám mnohem lépe poslouží vysokoškolská skripta
Kniha ve velké většině ukazuje problematiku na obrázcích a diagramech,
použitý operační systém pro výklad je většinou Microsoft Windows. Mnoho
kapitol ale pokrývá problematiku standardizovanou, tudíž její platnost
je stejná i pod OS Linux.
Oproti minulým dílům se s knihou již nedistribuuje CD s programy. Jestliže máte i o tyto zájem, podívejte se na tuto adresu: Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS
| Autoři: | RNDr. Libor Dostálek, Ing. Alena Kabelová |
| Nakladatelství: | Computer Press |
| Cena: | 499,- Kč / 719,- Sk |
| Datum vydání: | 2002 |
| Počet stran: | 542 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a hodí se opravdu pro specialisty a odborníky.
Já bych doporučil spíše knihu TCP/IP kompletní průvodce (od Heather Osterloh) a k bezpečnostní tematice knihy Linux - hackerské útoky, Počítačový útok Detekce, obrana a okamžitá náprava a hlavně Bezpečnost Unixu a Internetu v praxi. Ta poslední kniha je postarší, nicméně je zaměřená na principy, které jsou nadčasové.
Knihy (překlady) ovšem trpí chybami v překladech a překlepy, korektoři by potřebovali vypráskat kožich.