Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
V nakladatelství Computer Press vyšlo již třetí vydání dnes již legendární knihy Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS autorů Libora Dostálka a Aleny Kabelové. Povězme si tedy něco o tomto vpravdě povedeném dílku. Jelikož trh informačních technologií se stále vyvíjí, prošla svým vývojem i tato kniha. Oproti minulým vydáním bylo dáno i na čtenáře a jejich přání a díky nim přibyly některé kapitoly a jiné byly rozšířeny. Záběr této knihy je opravdu široký. Podívejme se, z jakých kapitol se kniha skládá:
Všimněte si řazení kapitol - je poněkud překvapující a trochu i nelogické. V první kapitole se člověk dozví o směrovačích Cisco, ale až v šesté se dozví, jak fungují IP adresy a v sedmé, jak funguje samotné směrování paketů. Kniha tak čtenáře stále nutí listovat. Kniha dále obsahuje několik nepříjemných tiskových chyb. Alespoň některé z nich si uveďme. Já osobně jsem v textu našel tyto: chybnou direktivu GENERTE namísto GENERATE v konfiguraci DNS (str. 348), nebo ns.euent.cz namísto ns.eunet.cz (str. 370).
Zaměřme se na tuto knihu z hlediska uživatele operačního systému Linux - jak také jinak, když tento článek vychází na serveru zabývajícím se touto tématikou.
Je nutné zdůraznit, že kniha v drtivé většině případů demonstruje
fakta na OS Microsoft Windows. Zajímavé je, že mnohdy se v textu objeví
věta: "není implementováno u klienta firmy Microsoft". Jedinou
výjimkou je DNS resolver Bind, který je zde popsán v Linuxové variantě.
Je to zřejmé. Tento resolver je ve světě drtivě nejpoužívanější a má
de facto monopol. Popis protokolů je však obecný a poplatný všem na trhu
dostupným variantám. Neodpustím si štiplavou poznámku k textu uvedénu
na str. 183: "někdy je třeba po zapnutí IP forwardingu systém
restartovat". Toto naštěstí v případě Linuxu neplatí
První kapitola uvádí čtenáře do problematiky síťových protokolů. Začíná popisem modelu ISO OSI a následně TCP/IP. Probírá strukturu datagramů a odlišnosti jednotlivých protokolů. Následuje problematika přenosu dat synchronně i asynchronně, dále i paketový přenos dat. Kapitola končí popisem virtuálního okruhu.
Kniha pokračuje popisem nejčastěji používaných směrovačů CISCO, jejich nastavením a konfigurací. Další kapitola popisuje síťové monitory, bohužel jen z hlediska MS Windows. Následující kapitola popisuje síťovou i linkovou vrstvu. Tato část knihy jde jako jedna z mála do hloubky a je opravdu kvalitní. Postupně se zabývá komunikací přes sériovou linku, modem, místní síť i síť GSM. Následují bezdrátové sítě a mnohé další varianty.
Kapitola o IP popisuje IP datagram, pokračuje popisem ICMP, IGMP, fragmentace a následně protokolu ARP a RARP. Kapitola sedmá popisuje směrovací protokoly LSP a RVP, IGP a EGP a dále i několik speciálních problémů, které se při směrování mohou vyskytnout. Kapitolu věnovanou IPv6 bych nazval opravdu odfláknutou. Autoři v ní nejdou naprosto do hloubky a celkově se mi tato část knihy nelíbila. Další kapitoly nám poví o TCP a UDP protokolech, jejich rozdílech a o tom, jak fungují. Celý zbytek knihy se již zabývá protokolem DNS.
Co říci na závěr? Kniha pokrývá svojí problematikou opravdu široký
prostor. Díky tomu, že počet stran není neomezený, mnohdy nejde do
hloubky a zůstává na povrchu věci. Berte jí proto víc jako začátek
vašeho zkoumání báječného světa sítí, než jako učební materiál. Jako
učební materiál vám mnohem lépe poslouží vysokoškolská skripta
Kniha ve velké většině ukazuje problematiku na obrázcích a diagramech,
použitý operační systém pro výklad je většinou Microsoft Windows. Mnoho
kapitol ale pokrývá problematiku standardizovanou, tudíž její platnost
je stejná i pod OS Linux.
Oproti minulým dílům se s knihou již nedistribuuje CD s programy. Jestliže máte i o tyto zájem, podívejte se na tuto adresu: Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS
Autoři: | RNDr. Libor Dostálek, Ing. Alena Kabelová |
Nakladatelství: | Computer Press |
Cena: | 499,- Kč / 719,- Sk |
Datum vydání: | 2002 |
Počet stran: | 542 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: