V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
I já jsem byl nucen řešit v nové práci tento problém. Disk už byl rozdělen a okna nainstalována, takže jsem neměl moc možností na výběr. V tomto článku vám ukáži řešení, které mi funguje. Text je psán tak, aby pomohl i začátečníkovi, guru ať tyto pasáže přeskočí a mi promine. A pro pořádek uvádím, že jsem tento návod našel někde na internetu.
Prvním krokem je nabootování Linuxu. Pravděpodobně z předem připravené diskety. Pokud jste na ni zapomněli, můžete zkusit nabootovat z CD s vaší distribucí, ale návod je mimo rozsah textu. Přihlaste se jako root. Nyní musíte zjistit, který diskový oddíl je nastaven jako startovací. Pokud si to pamatujete z instalace, je to nejlepší. Jinak budete muset trošku hledat. Není to ale nic složitého. Příkaz
[root@localhost root]# mount
/dev/hda6 on / type ext3 (rw)
none on /proc type proc (rw)
usbdevfs on /proc/bus/usb type usbdevfs (rw)
none on /dev/pts type devpts (rw,gid=5,mode=620)
/dev/hda7 on /mnt/transfer type vfat (rw,uid=500)
none on /dev/shm type tmpfs (rw)
vám vypíše všechny připojené oddíly. Pokud by zde byl některý oddíl připojen jako /boot, zapsali byste si jeho jméno. V mém případě jsem takový oddíl nevytvořil, proto je pro mě startovacím oddílem kořenový adresář /. Ten je na prvním řádku výpisu a jmenuje se /dev/hda6.
Dalším krokem je instalace linuxového zaváděcího kódu. Pravděpodobně tento krok provedla už instalační procedura vaší distribuce, takže tuto část může většina z vás vynechat. Pokud se teprve chystáte instalovat Linux na váš počítač, zvolte při konfiguraci zaváděče operačního systému (bootloaderu) umístění do oddílu, nikoliv do MBR (master boot record).
Instalace lila není nic složitého, ale je to přeci jen riskantní krok. Pokud se spletete, můžete poškodit startovací tabulky a operační systémy budete bootovat už jen z diskety. Proto buďte velmi opatrní a tuto část použijte opravdu jen tehdy, když nic jiného nebude fungovat. S největší pravděpodobností následující část je pro vás zbytečná, takže pokud k tomu nemáte dobrý důvod, přeskočte ji.
Prvním krokem je vytvořit nebo upravit soubor /etc/lilo.conf. Měl by vypadat zhruba takto, místo /dev/hda6 použijte váš startovací oddíl.
prompt
timeout=50
default=linux
boot=/dev/hda6
map=/boot/map
install=/boot/boot.b
message=/boot/message
lba32
image=/boot/vmlinuz-2.4.7-10
label=linux
initrd=/boot/initrd-2.4.7-10.img
read-only
root=/dev/hda6
Také nezapomeňte upravit i ostatní cesty, přesněji soubor s jádrem, který se bude pravděpodobně lišit. Jeho jméno zjistíte takto:
[root@localhost root]# ls /boot
boot.b
chain.b
initrd-2.4.7-10.img
kernel.h
kernel.h-2.4.7
message
module-info
module-info-2.4.7-10
os2_d.b
System.map
System.map-2.4.7-10
vmlinuz
vmlinuz-2.4.7-10
Ještě jedno upozornění: řádek label=linux a následující jsou
odsazeny tabulátorem, nikoliv mezerami! Podrobnou nápovědu získáte spuštěním
příkazu
man 5 lilo.conf
Posledním krokem je spuštění příkazu
[root@localhost root]# lilo
Added Linux
Na tento krok nesmíte zapomenout!
Nyní je třeba uložit binární obraz zaváděče linuxového jádra do souboru. Použijeme na to standardní příkaz dd, v příkladě si nahraďte název oddílu vaším startovacím oddílem:
dd if=/dev/hda6 of=/root/bootsect.lnx bs=512 count=1
Tímto příkazem se uložilo prvních 512 bytů z oddílu /dev/hda6 do souboru
/root/bootsect.lnx. Při použití toho příkazu buďte opatrní, pokud byste přehodili hodnoty parametrů if a of, mohli byste si poničit data ve vašem Linuxu.
Nyní je nutné vygenerovaný soubor přenést do Windows nebo na disketu. Kdyby Microsoft neházel vývojářům Linuxu klacky pod nohy, nebylo by nic jednoduššího, než soubor přímo zkopírovat na disk C:. Bohužel podpora zápisu na souborový systém NTFS skončila v prachu dějin, takže musíme použít disketu. Případně jej zkopírovat na disk se souborovým systémem VFAT. Pokud se teprve chystáte instalovat váš počítač, doporučuji vám vytvořit si malý oddíl s tímto souborovým systémem a používat jej pro přenos dat mezi W2K a Linuxem.
Zkopírování dat na disketu není žádný velký problém. Pravděpodobně vám bude stačit následující serie příkazů:
[root@localhost root]# mount -t msdos /dev/fd0 /mnt/floppy/
[root@localhost root]# cp /root/bootsect.lnx /mnt/floppy/
Po té, co jste přenesli zmíněný soubor na médium, které je přístupné na čtení pro W2K, můžete přebootovat do Windows. Zbytek instalace už je hračka. Nejdříve soubor bootsect.lnx zkopírujte na disk C:. Potom v ASCII editoru otevřete soubor C:\boot.ini a přidejte do něj na jeho konec následující řádek:
C:\BOOTSECT.LNX="Linux"
Pak rebootujte váš počítač a během startu se vám objeví menu se dvěma položkami. Doufám, že budete častěji volit tu druhou
.
Přeji hodně úspěchu a podělte se s ostatním o své zkušenosti v diskusním fóru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
a potom pouze zmenou linku dosahnu bootovani jineho jadra,to by melo pomoci
R.
(problem ma kolega pre ktoreho su win to hlavne a linux len bonus)
Neda sa nejak nastavit aby bolo lilo uplne sebestacne (aby sa dali nabootovat windowsy aj ked disk s linuxami nie je pripojeny)?
). Vyniká jednoduchou instalací i odinstalací. V současné době je k dispozici i v české verzi xosl.zde.cz
/. XOSL startuje v peknom graf. prostredi, nastevene mam /hda3 a bootkeys l.i.n.u.x.ret /sam potom vlozi na riadok pre lilo/ + dalsie kernely rovnakym sposobom.
S pozdravem Halen.
notepad C:\boot.ini
( i po odklikání "Zobrazit skryté soubory" se mě nedařilo soubor najít, tak jsem Googloval a našel tohle nádherně jednoduché řešení )