Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Kancelářské balíky zpravidla používají pro ukládání svůj nativní formát, ať už je to ODF, OpenXML nebo třeba starší skupina binárních formátů MS Office. Jejich zásadní nevýhodou, se kterou se pravděpodobně setkal skoro každý, je nekompatibilita nejen mezi aplikacemi různých dodavatelů, ale i mezi různými verzemi téže aplikace. Je to tím, že tyto formáty jsou velmi komplexní a aplikace se snaží poskytovat WYSIWYG tvorbu dokumentů, přičemž v souborech postupnými editacemi zůstává různý balast. Když se chceme vyhnout problémům s kompatibilitou, obvykle výsledek snažení exportujeme do PDF, které jde zobrazit na téměř libovolném osobním počítači. Jenže pak zase nastává problém s editací takového souboru.
Když člověk chce mít absolutní kontrolu nad tím, jak bude prezentace vypadat, použije latexový Beamer nebo si prezentaci rovnou “naprogramuje” v QML, JavaScriptu nebo třeba Pythonu (typicky s použitím SDL). To zase není pro každého…
Naštěstí existuje jednoduché řešení, a sice některá minimalistická šablona v HTML, která používá CSS a JavaScript k tomu, aby obyčejnou webovou stránku proměnila v klasické “slajdy”. Nebudeme ale editovat přímo HTML, ačkoliv i to je možné, nýbrž využijeme jednoduchý značkovací jazyk Markdown, resp. jeho implementaci (a rozšíření) pandoc, o němž jsem se zmiňoval v dřívějším článku.
Ukažme si tedy jednoduchý text (uvažujme, že je v souboru prezentace.txt), který následně proměníme v prezentaci:
% Lokalizace (svobodného) softwaru
% David Kolibáč
% 30. dubna 2013
# i18n, l10n
> * systémy psaní
> * překlady
> * kulturní zvyklosti
> * typografie
----
# GNU gettext
1. `printf(_("About application %s.\n"), app_name);`
2. `xgettext --keyword=_ derp.c -o derp.pot`
3. `derp.po`
~~~~~~~
#: src/derp.c:42
msgid "About application %s.\n"
msgstr "O aplikaci %s.\n"
~~~~~~~
4. `msgfmt derp.po -o derp.mo`
----
# otázky?
Syntaxi zde nebudu rozebírat, jednak jsem základy naznačil ve výše odkazovaném starším článku, jednak je rozebraná v dokumentaci. Za zmínku stojí několik drobností specifických pro prezentace:
%) tvoří hlavičku, zobrazí se na úvodním slajdu a v metadatech dokumentu.>) se při přechodu na danou stránku prezentace zobrazí postupně, nikoliv zároveň — nebo právě naopak (pokud se použije přepínač -i).Nyní si uvedený zdrojový soubor přeložíme do prezentace, která už bude vypadat… jako prezentace:
pandoc -i -t dzslides -s prezentace.txt -o presentace.html
Na první pohled je vidět, že -s prezentace.txt označuje vstupní soubor a -o presentace.html soubor výstupní. Význam přepínače -i jsem zmínil výše, slouží k tomu, aby se položky seznamů zobrazovaly postupně. Přepínač -t, resp. slovo za ním následující určuje použitý výstupní formát, v tomto případě použitou šablonu — dostupné šablony jsou:
s5)slidy)slideous)dzslides)beamer)Další užitečný parametr je --self-contained, který zajistí, že všechno, co je pro spuštění prezentace v prohlížeči třeba, bude zahrnuto v jediném souboru — od samotné prezentace přes javascript a stylopis až po obrázky.
Pokud náhodou nemáte na počítači k dispozici pandoc, není všem dnům konec. Prezentaci můžete vytvořit jako stránku ve wiki gitit a exportovat ji do kýženého formátu. Tento CMS mimochodem mohu jen a jen doporučit — krom toho, že používá pandoc, má ještě jednu zajímavou vlastnost, data jsou totiž uchovávána v klasickém gitovém repozitáři a můžete s nimi podle toho nakládat.
Všechny čtyři šablony mají společné to, že se ovládají pomocí kurzorových kláves a vypadají podobně jednoduše. Pokud chcete vychytávky jako obsah prezentace nebo číslování stránek, sáhněte po některé z prvních tří. DZSlides se také vyhněte, pokud vám hrozí riziko nekompatibility prohlížeče s novinkami v HTML5.
Osobně jsem Slideous snad nikdy doopravdy nezprovoznil a nevyhovuje mi výchozí ovládání a vzhled S5, tudíž se omezuji na čisté Slidy — nebo v poslední době DZSlides. Na nich se mi zamlouvá to, že kaskádové styly jsou přímo v souboru s prezentací, proto je úprava vzhledu triviální, není třeba upravovat šablonu. Výchozí šablony mimochodem najdete v adresáři jako např. /usr/share/pandoc-1.9.1.1/ v mém případě.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
součást Apple iWorksiWork, nikoliv iWorks
vim ~/.emacss/vyhodu/nevýhodu/g s/nefiguruje/nefunguje/g
"Když člověk chce mít absolutní kontrolu nad tím, jak bude prezentace vypadat, použije latexový Beamer"
Nevím, jak ostatní uživatelé, ale já používám Beamer právě proto, že nemusím řešit, jak má daná prezentace vypadat, jelikož Beamer to na ty slidy naskládá víceméně automaticky tak, aby to nějako rozumě vypadalo.
různé prohlížeče s různou velikosti pixelů a různými fonty vykreslí text různě velký a s rastrovou grafiku se občas nevejdou do viewportu prohlížeče
Což je vlastnost. Např. Slidy v tom případě zobrazí posuvník. Kéž by to platilo také u PDF, kde ale bohužel přetékající obsah prostě není vidět.
Skutečný problém je ovšem někde úplně jinde, a to v lidech, kteří tlačí příliš mnoho obsahu na jeden slajd. Tu a tam to může mít smysl, nicméně v drtivé většině případů, co jsem měl možnost vidět, se jedná o zásadní chybu.
Dají, stačí použít , což se převede na obrázek (cesta může být jak absolutní, tak relativní, resp. v případě --self-contained se obrázek zahrne přímo do souboru — to je v článku mimochodem zmíněno) a případně i textový popisek pod ním, pokud je vyplněný. Ono je to ostatně zřejmé (nepozorné čtení v 1:14 však vyčítat nebudu ^.^), když jde použít prakticky cokoliv z Markdownu, potažmo jeho rozšíření.
Já ho četl, i ten odstavec o parametru self-contained, ale právě zajímalo mě, jak složitě se s obrázky pracuje. Předchozí článek o Markdown jsem nečetl (zatím
, tak právě abych věděl, jestli se o to mám zajímat dál...