Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Poslední dobou mě velmi zaujal komprimační nástroj lrzip (Long Range ZIP). Dosahuji s ním lepších komprimačních poměrů, než s čímkoliv jiným, a to ne o pár procent, ale často o celé desítky.
lrzip je poměrně pomalý (s parametrem -z pro kompresi ZPAQ) a vyžaduje velké množství paměti. U mě na počítači se však průměrná rychlost komprese pohybuje okolo 3 MB/s, což není zas až tak špatné, je to lepší než například lzma (0,7 až 2 MB/s).
Osobně se snažím dělat pravidelné inkrementální zálohy pomocí rsync. Tyto zálohy pak jednou za čas šifrované pomocí GPG vypaluji a kopíruji mj. na různá internetová úložiště. V tuto chvíli je pro mě velikost výsledného souboru podstatná, zatímco čas na kompresi mě v podstatě nezajímá a může trvat klidně celý den.
Všechny příklady probíhaly na stroji vybaveném Intel Core i5-4590S (3,0 GHz), 16GB RAM a SSD.
Mám adresář syncthing_delta, kam se pravidelně kopírují inkrementální zálohy. Velikost zatarovaného adresáře je 12,8 GB (12836904960 bajtů). V adresáři se nacházejí textová data, gitové repozitáře, obrázky, PDF soubory a celkově takový různý mix běžných uživatelských dat. Gzipovaných souborů je tam hodně, protože jsou interně používány rsyncem.
Tento tarovaný soubor potřebuji něčím následně zmenšit. K tomu jsem historicky využíval gzip, bzip2 a lzma. Zde je tabulka výsledných velikostí a času, který to zabralo:
| Program | Čas | Výsledná velikost (GB) | Rychlost komprese (MB/s) | Komprese o (%) | Čas dekomprese | Rychlost dekomprese (MB/s) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| lrzip -z | 58m 4s | 9,5 | 3,51 | 25,78 | 67m 37s | 3.01 |
| bzip2 -9 | 27m 7s | 11,4 | 7,52 | 10,93 | 12m 16s | 14,77 |
| gzip -9 | 9m 6s | 11,4 | 22,42 | 10,93 | 2m 29s | 72,97 |
| lzma -9 | 90m 58s | 11,1 | 2,24 | 13,28 | 11m 28s | 15,43 |
Předchozí příklad je lehce zkreslený, neboť komprimovaný soubor obsahuje velký počet souborů gzip, které si do ní ukládá rsync. Zde je ukázka benchmarku na zatarované složce Syncthing. Vstupní soubor tar má velikost 4,0 GB (4036546560 bajtů).
Ve složce se nachází 29 592 souborů. Četnost některých zajímavějších typů souborů je následující:
| py | 3471 |
| txt | 1315 |
| png | 1034 |
| jpg | 932 |
| pyc | 919 |
| sample | 894 |
| self | 858 |
| log | 589 |
| hh | 434 |
| cache | 385 |
| cpp | 362 |
| html | 354 |
| js | 344 |
| java | 294 |
| md | 285 |
| gif | 232 |
| json | 221 |
| css | 208 |
| rst | 190 |
| gz | 148 |
| sh | 113 |
| pyo | 103 |
| 102 | |
| zip | 94 |
| xcf | 85 |
| pym | 80 |
| yml | 70 |
| dat | 52 |
| st | 48 |
| z | 42 |
| c | 34 |
| rar | 34 |
| xml | 30 |
| doc | 27 |
| lzma | 26 |
Benchmark tentokrát vyšel takto:
| Program | Čas | Výsledná velikost (GB) | Rychlost komprese (MB/s) | Komprese o (%) | Čas dekomprese | Rychlost dekomprese (MB/s) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| lrzip -z | 23m 12s | 3,2 | 2,76 | 20,24 | 25m 10s | 2,54 |
| bzip2 -9 | 7m 52s | 3,3 | 8,15 | 15,65 | 3m 49s | 14,17 |
| gzip -9 | 2m 52s | 3,4 | 22,3 | 14,69 | 0m 48s | 72,53 |
| lzma -9 | 30m 18s | 3,3 | 2,11 | 17,34 | 3m 50s | 13,83 |
Čas od času potřebuji provést zálohy různých databází, což jsou více či méně strukturované textové soubory. Někdy se jedná o JSON, jindy jde o SQL dumpy.
Vstupem byl soubor csfd.tar o velikosti 771,2 MB (771184640 bajtů), obsahující export z MongoDB v podobě souborů JSON.
| Program | Čas | Výsledná velikost (MB) | Rychlost komprese (MB/s) | Komprese o (%) | Čas dekomprese | Rychlost dekomprese (MB/s) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| lrzip -z | 4m 15s | 122,6 | 2,88 | 84,10 | 3m 7s | 3,91 |
| bzip2 -9 | 1m 4s | 142,3 | 11,4 | 81,54 | 0m 21s | 6,77 |
| gzip -9 | 3m 26s | 207,6 | 3,57 | 73,08 | 0m 4s | 51,9 |
| lzma -9 | 12m 52s | 140,3 | 0,17 | 81,80 | 0m 7s | 20,04 |
Trochu nevýhodou jsou nestandardní přepínače a poněkud ukecanější výstup, než bývá běžně zvykem:
Output filename is: /home/bystrousak/Plocha/syncthing_delta.tar.lrz /home/bystrousak/Plocha/syncthing_delta.tar - Compression Ratio: 1.351. Average Compression Speed: 3.514MB/s. Total time: 00:58:04.10
Větší nevýhodou je pak nízká rychlost, a to nikoliv jen komprese, ale také dekomprese. To nebývá tak úplně zvykem. Například dekomprese pomocí gzipu je o řád rychlejší než komprese (3,57 MB/s komprese, 51,6 MB/s dekomprese).
Tohle nevadí v některých konkrétních aplikacích, kdy nepotřebujete výsledné soubory často rozbalovat a jejich použití je spíše 1:1 (jednou zabaleno, jednou rozbaleno) než 1:N (jednou zabaleno, Nkrát rozbaleno). Typicky jde například o zálohování. Naopak pro distribuci software se program moc nehodí, neboť každý uživatel by na tom spálil mnoho výkonu.
Parametr -z specifikuje algoritmus ZPAQ. Ten je poměrně zajímavý mimo jiné tím, že provádí deduplikaci dat a jejich částečnou analýzu, na základě které pak vybírá různé pod-algoritmy, které se nejlépe hodí pro kompresi konkrétní části souboru.
V hlavičkách archivu poněkud netradičně nejsou specifikované samotné algoritmy použité pro kompresi, místo toho je použit formát ZPAQL pro popis dekompresního algoritmu formou bytecode, jenž je možné za běhu přímo překládat na x86 instrukce. Díky tomu je teoreticky možné popsat výstupní data čistě algoritmicky a vygenerovat na tomto základě velké množství výstupu, podobně jako třeba prográmky demoscény generují desetiminutová videa z 64KiB binárky.
Deduplikace probíhá na základě vyhledávání již zkomprimovaných bloků dat. Tyto bloky dat přitom mají variabilní velikost a jsou děleny a identifikovány na základě svého hashe. Podle mého názoru se jedná o velmi pěkný způsob zajištění deduplikace bez ohledu na to, kde jsou data v souboru uložena a jak moc jsou v něm posunuta.
Nejlepší kompresní poměr. Komprese lepší než lzma, dekomprese pomalejší než všechno ostatní mnou testované. Dobré na zálohy, špatné na distribuci software a cokoliv, kde data plánujete často rozbalovat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Osobně se snažím dělat pravidelné inkrementální zálohy pomocí rsync. … V tuto chvíli je pro mě velikost výsledného souboru podstatná, zatímco čas na kompresi mě v podstatě nezajímá a může trvat klidně celý den.Všechno je to pouze o objemu dat. Pokud ti objem komprimovaných dat naroste do takové míry, že ti přestane na kompresi 24 hodin stačit – máš problém.
Krom toho, ze lrzip je neudrzovan, mozna bych ti doporucil podivat se na lzma2 treba v 7zipu (u me p7zip na freebsd). Tech prepinacu, hlavne co se tyce ram a velikosti ruznych slovniku je tam x a s dostatkem ram se dostanes dal nez s lrzip. 16gb ram je pro max kompresi nedostatecnych.A umí to deduplikaci? Protože to je pro mě docela killer feature.
Vedel by si povedať ako chceš programom definovať rozdiel v definícii dvoch technológií?Zajímá mě konkrétní řešení, pokud to chceš brát hypoteticko-filosoficky, tak na to nemám ani čas, ani náladu.
Pretože deduplikácia je slovníková kompresia, s pevnou dĺžkou slova a nekonečne dlhým slovníkom.Z praktického hlediska bych viděl menší zádrhel v tom nekonečném slovníku.
A ak urgentne potrebuješ funkčné riešenie, tak skús povedať cenovú hladinu. Hotových riešení pre deduplikáciu je plno. BSD s ZFS, Linux s BTRFS ...Tak jednoduché to zase není. Filesystém (např. btrfs) nebo blokové vrstva (např. vdo) s deduplikací je přece jiný use case než deduplikace při kompresi tarballu.
Ja nie, slovník sa nemusí alokovať na počiatku sveta.Pretože deduplikácia je slovníková kompresia, s pevnou dĺžkou slova a nekonečne dlhým slovníkom.Z praktického hlediska bych viděl menší zádrhel v tom nekonečném slovníku.
Áno. Pri deduplikácii na úrovni FS nepotrebuješ používať TAR.A ak urgentne potrebuješ funkčné riešenie, tak skús povedať cenovú hladinu. Hotových riešení pre deduplikáciu je plno. BSD s ZFS, Linux s BTRFS ...Tak jednoduché to zase není. Filesystém (např. btrfs) nebo blokové vrstva (např. vdo) s deduplikací je přece jiný use case než deduplikace při kompresi tarballu.
.
. Jinak kdybych měl úkol zazálohovat profesionální data, tak bych stejně použil bzip2 a to kvůli dlouhému času dekomprese lrzip (ztráta zisku při delším downtime).
To jsem nepochopil. Rzip má jen o 0.1GB menší soubor, ale dekomprese trvá skoro o řád déle než u bzipu2 ?Záleží. Například u toho syncthing_delta.tar je to menší o 1.6GB než LZMA, což není zanedbatelné. Konkrétně to pálím na 25GB bluray, kde se každý volný gigabajt hodí.
A jak to vyjde s cenou elektřiny? Tedy jestli to znamená plný výkon 100W procesoru (plus běžící zbytek kompu a disky) po 1 hodinu na to abych ušetřil 1,5GB tak je to cca 0,5 Kč za elktřinu proti cca 1,2 Kč za cenu media (na rotačním disku). Před časem jsem kompresoval nějaké filmy do x265, ale postupně to oželím, protože i když film stisknu na cca 30'% původní velikosti, tak rychlost je někde kolem uspory 0,8 GB za hodinu výpočtu a to mi připadá málo efektivní.Elektřinu zanedbávám. Stojí tak málo, že se mi to v podstatě nevyplatí řešit. Počítač by stejně běžel tak jako tak, teď jen běží CPU na plný výkon. Šlo mi o to, že jinak bych musel pálit další bluray, trvalo by to další hodinu a byl by to další opruz, to dávat do vypalovačky, katalogizovat, nadepisovat a pak skladovat. Takhle se mi tam vešlo co jsem potřeboval. Na zálohování mám napsaný script, co všechno zkomprimuje, zašifruje, vytvoří md5sum a tak podobně, takže tam prostě přepíšu lrzip místo gzipu a tím to pro mě hasne.
#! /usr/bin/env bash
#
export ADDRESS="bystrousak@kitakitsune.org"
export GPG_PARAMS="--recipient $ADDRESS --compress-level 0 -e --yes --output"
function md5it {
pv "$1" | md5sum - > "$1.md5sum";
}
function pack_to_gpg {
echo "Packing $2 .. "
# tar -czO "$1" 2>/dev/null | gpg $GPG_PARAMS "$2";
tar -cO "$1" 2>/dev/null | pv -s $(du -sb "$1" | awk '{print $1}') | pbzip2 -5 -p3 -c | gpg $GPG_PARAMS "$2";
md5it $2;
echo "done"
}
if [ -d bluray ]; then
rm -fr bluray;
fi
mkdir bluray
cd bluray
pack_to_gpg /media/bystrousak/Internal/Backup/delta/xlit_delta xlit_delta.tar.bz2.gpg
pack_to_gpg /media/bystrousak/Internal/Backup/delta/syncthing_delta syncthing_delta.tar.bz2.gpg
pack_to_gpg /media/bystrousak/Internal/Backup/delta/dropbox_delta dropbox_delta.tar.bz2.gpg
pack_to_gpg /media/bystrousak/Internal/Backup/delta/pocketbook_delta pocketbook_delta.tar.bz2.gpg
cp /home/bystrousak/Plocha/scanny .
md5it scanny
tady ale ztratite optimalizaci dle obsahu jednotlivych souboruJe to jen pocit, nebo to tak fakt je? Já myslel, že by na tom nemělo záležet, ale netestoval jsem to.
protoze problem je takovy sorted tar vyrobitČistě jen pro inspiraci: python má tarfile. Tím si to můžeš namixovat.
Jeste jsem se koukal na zpaq ktery by mel byt konkurenci lrzipu, zkusim prohnat testovaci data jeste nim v max nastaveni a dam vedet.Počkat, já psal ten článek právě o lrzipu s
-z, což zapíná zpaq. Pokud myslíš zpaq jako program, tak to bude imho jen jiný frontend. Nebo ne?