Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Autor Bogdan Kiszka si vzal za úkol ukázat na příkladech zdrojového kódu možnosti jazyku Java. Tento zajímavý přístup má své klady i zápory a kniha se proto výrazně liší od ostatních učebnic tohoto jazyka. Svým pojetím je k nim spíše vhodným doplňkem, kdy můžete studovat různé finesy například při dlouhé cestě vlakem, číst jednotlivé kapitoly napřeskáčku či kdykoliv se k ní vracet a pokračovat ve čtení. Svým způsobem se dá tato kniha chápat jako referenční příručka či katalog algoritmů.
Jak už název napovídá, jedná se o kolekci tisíce a jedné ukázky zdrojového kódu. Tyto příklady jsou rozděleny podle tématu do kapitol a podkapitol. Najdete v ní tyto kapitoly: Aplety, Základy, Správa paměti, Operační systémy, Optimalizace, Protokolování, Komprese a dekomprese, Uživatelské rozhraní, Písma, Mobilní zařízení, Souběžné zpracování, Usnadnění, Tisk, Práce s textem, Datum a čas, Regulární výrazy, Databáze, I/O, Distribuované systémy, Internet, Sokety, Nové aplikační rozhraní I/O, JSP, JSTL, JavaBeans, Třídy, Události, Kolekce, Grafika, Obrazovka, Multimédia, Kódování textu a uživatelská rozhraní, Zabezpečení, Možnosti předvoleb, XML, Nástroje a Rejstřík.
Sami vidíte, že autor ambiciozně pokryl téměř celé aplikační rozhraní jazyku Java. A možná jste při čtení seznamu kapitol postřehli zásadní chybu jeho koncepce - chybějící řád a pevnou ruku odborného editora, který by autora přiměl uspořádat text do logického celku. Jinak by nemohla knížka začínat popisem apletů a až po ní přijít na řadu základy jazyka, těžko by mohla být technologie JavaBeans, kolekce či dokonce třídy v druhé půlce knihy. Prostě pořadí kapitol jde proti všem pedagogickým zvyklostem, které řadí jednodušší témata před složitější. Připomíná to výuku matematiky, kde učitel na druhé hodině probírá integrály, pak se vrhne na matice a v půlce roku začne žáky učit sčítat a odčítat.
Stejný problém se týká i tipů v jednotlivých kapitolách. Často se stane, že na začátku kapitoly jsou probrány složitější případy a základy následují až po nich. Například výjimky. Nejdříve se dozvíte, jak zjistit z výjimky kompletní průběh volání (stacktrace) včetně čísel řádků a jmen tříd, které byly postupně volány. Ale teprve o pár tipů dále se naučíte, jak se vůbec výjimka dá zachytit!
Dalším problémem je snaha autora splnit normu 1001 tipů, jak název napovídá. Mnohé tipy jsou duplicitní nebo již byly pokryty v předchozích tipech. Za drzost považuji prezentovat jako tipy základní konstrukce jazyka typu smyčka či podmínka! Úsměvně působí nepochopení či špatný překlad úrovní logování fine, finer a finest, které autor popisuje jako pěkné, hezčí a nejhezčí (místo jemné, jemnější a nejjemnější). Jinde jsou tipy spíše matoucí, například popis singletonu je celkem v pořádku, ale příklad je zavádějící a nedemonstruje smysl tohoto návrhového vzoru (getInstance sice vrací jedinou instanci třídy, ale metoda getName je statická a vrací statickou informaci!).
Na knížce je vidět, že je šita horkou jehlou. Připadá mi to, že autor psal, co ho zrovna napadlo a za každou cenu se snažil splnit normu 1001 tipů. Přijde mi to jako velká škoda, protože přes veškerou kritiku rozhodně nejde o špatnou knížku. Naopak - kdyby si editor knížku aspoň přečetl, musel by mít stejné námitky jako já. A stačil by jediný den na to, aby se přehledně a logicky uspořádaly kapitoly a tipy, a vznikl by velmi kvalitní a mimořádný produkt. Škoda této promarněné šance.
Pokud dokážete překousnout toto nelogické řazení, mohu vám tuto objemnou knihu doporučit. Pokud totiž budete začínat s novým API, zde uvedené příklady vám pomohou se začátky.
Autor: | Bogdan Kiszka |
Název: | 1001 tipů a triků pro programování v jazyce Java |
Nakladatelství: | Computer Press |
Počet stran: | 520 |
Cena: | 490,- Kč / 735,- Sk |
Rok vydání: | 2003 |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: