Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Grafické karty s čipy nVIDIA mají v dnešní době velkou popularitu a nejeden uživatel systému Linux tuto kartu vlastní. V současné době je situace taková, že abychom využili veškeré funkce a výkon těchto karet, musíme použít ovladače dodávané výrobcem. To proto, že výrobce grafických karet neuvolnil hardwarové specifikace ani zdrojové kódy ovladače, a proto nejsou obsaženy v jádře Linux. Našim úkolem nyní bude seznámit se s postupem, jak získat, nainstalovat a konfigurovat ovladače pro všechny typy karet nVIDIA.
Ovladače získáme na stránkách výrobce www.nvidia.com. Aktuální verze ovladačů
najdeme na adrese http://www.nvidia.com/object/linux.html a to pro architektury
IA32, IA64, AMD64. Nás bude vždy zajímat soubor označený na konci
*-pkgX.run. Tento soubor stáhneme a uložíme na disk. V našem
případě budu pracovat se souborem
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run.
Ovladače jsou určené pro veškeré typy grafických karet s čipem nVIDIA. Tentýž ovladač můžeme použít pro karty TNT, TNT2, GeForce a další. Jedná se o spustitelný soubor, a proto nehraje roli, pod jakou distribucí ovladače instalujeme.
Před instalací je dobré ověřit, jestli máme veškerý potřebný software.
Tím předejdeme chybné instalaci a dalším problémům. Doporučuji přečíst si
příslušný soubor README.txt k danému ovladači, abyste měli
aktuální informace. Zde uvedu softwarové nároky pro verzi ovladačů
1.0-6111. Vždy platí, že zde vypsaná verze je nejnižší možná,
samozřejmě lze použít vyšší/novější.
# cat /proc/version# XFree86 -version, nebo# Xorg -version# insmod -V# size --version# make --version# gcc -version# /lib/libc.so.6Přesuneme se nyní do adresáře, ve kterém jsou umístěny naše stažené ovladače. Veškerá instalace se děje spuštěním získaného souboru:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
|
Tímto dojde ke spuštění instalačního prostředí a nyní máme několik možností. Instalátor se pokusí přes ftp ověřit, jestli existují ovladače předkompilované pro náš systém (distribuci a patřičný kernel). Pokud ano, tak je stáhne a nainstaluje. Pokud pro náš systém neexistují, přeloží se a taktéž nainstalují. Tytéž kroky, které provádí instalační program, můžeme provést ručně. Nejprve si rozbalíme náš stažený soubor.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Přesuneme se do vytvořeného adresáře
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1 a můžeme aplikovat příslušné
parametry pro instalační program.
nvidia-installer --latest # proběhne auto-update
|
Může se stát, že instalační program nebude moci ovladače
nainstalovat. V tomto případě rozbalíme balíček s ovladači výše
uvedeným postupem, přesuneme se do rozbaleného adresáře a provedeme
instalaci příkazem make install.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Uvádím další volby, které se mohou před instalací hodit:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run spustíme s
parametry:
--info: informace o souboru .run--check: provede se kontrola integrity souboru--help: nápověda--advanced-options: výpis všech parametrů pro příkazovou
řádkuKonfiguraci provedeme upravením patřičných sekcí v konfiguračním souboru
pro X server. Máme-li XFree86, najdeme soubor
/etc/X11/XF86Config-4. Pokud neexistuje, použijeme
stávající /etc/X11/XF86Config. Jestliže náš systém obsahuje
X.org, budeme pracovat se souborem /etc/X11/xorg.conf.
V sekci Device upravíme řádek:
Driver "nv" (nebo Driver "vesa")
|
na
Driver "nvidia"
|
V sekci Module přidáme řádek:
Load "glx"
|
a odstraníme nebo zakomentujeme znakem # řádky:
Load "dri"
|
Aby se nahrál modul při startu X automaticky, musíme upravit
/etc/modules.conf (na některých systémech
/etc/modprobe.conf) přidáním řádku:
alias char-major-195 nvidia
|
Nyní již stačí spustit X příkazem startx. Objeví-li se
při startu Xwindow logo nVIDIA, ovladače pravděpodobně fungují dobře.
Ovladače nabízejí širokou paletu konfiguračních voleb. Většinu
z nich není potřeba nastavovat. Pro běžnou funkci postačuje předešlá
konfigurace. Proto uvádím jen některá zajímavá nastavení (nemající
vliv na funkci), více viz README.txt APPENDIX D:. Vše se týká
konfiguračního souboru XF86Config nebo
xorg.conf v sekci Screen nebo
Device:
Option "NoLogo" "TRUE" # vypnutí loga nVIDIA při startu
|
Provádí se volbou Option "NvAGP" "číslo" a existuje hned
několik možností.
Jako výchozí je nastavena hodnota 3. Jaké rychlosti AGP vaše karta
podporuje a jestli je AGP aktivované se můžete informovat v
/proc/driver/nvidia/agp/status.
cat /proc/driver/nvidia/agp/status Status: Enabled Driver: AGPGART AGP Rate: 4x Fast Writes: Disabled SBA: Disabled |
cat /proc/driver/nvidia/cards/0 Model: GeForce2 Ti IRQ: 11 Video BIOS: 03.15.01.06.07 Card Type: AGP |
cat /proc/driver/nvidia/agp/host-bridge Host Bridge: nVidia Corporation nForce2 AGP (different version?) Fast Writes: Supported SBA: Supported AGP Rates: 4x 2x 1x Registers: 0x1f000217:0x00000104 |
Některé systémy s procesory AMD Athlon/Duron se projevují nestabilitou
a nečekanými pády. Tomu se dá zabránit parametrem
mem=nopentium před bootováním. Nebo předat tento parametr
přímo bootovacímu programu.
Pro LILO to bude append "mem=nopentium", pro GRUB
mem=nopentium.
Zde uvedené rady jsou jen obecné, avšak zásadní pro správnou funkci grafických karet nVIDIA. Existuje velké množství voleb a nastavení, což by si ale vyžádalo nejméně další článek věnovaný této problematice.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
) to ide stabilne.
Preklad neni problem, pokud vsak vite co a jak - a to je zase v readme, chce si ho jen precist...(myslim, ze tak je to s jakymkoli prekladem cehokoli, ne?)
---nikdy bych to takhle nenapsal, a nikomu necpal, ale stve me, kdyz je nekdo neschopny a misto toho aby to priznal, tak to svadi na okoli---
.