Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Grafické karty s čipy nVIDIA mají v dnešní době velkou popularitu a nejeden uživatel systému Linux tuto kartu vlastní. V současné době je situace taková, že abychom využili veškeré funkce a výkon těchto karet, musíme použít ovladače dodávané výrobcem. To proto, že výrobce grafických karet neuvolnil hardwarové specifikace ani zdrojové kódy ovladače, a proto nejsou obsaženy v jádře Linux. Našim úkolem nyní bude seznámit se s postupem, jak získat, nainstalovat a konfigurovat ovladače pro všechny typy karet nVIDIA.
Ovladače získáme na stránkách výrobce www.nvidia.com. Aktuální verze ovladačů
najdeme na adrese http://www.nvidia.com/object/linux.html a to pro architektury
IA32, IA64, AMD64. Nás bude vždy zajímat soubor označený na konci
*-pkgX.run. Tento soubor stáhneme a uložíme na disk. V našem
případě budu pracovat se souborem
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run.
Ovladače jsou určené pro veškeré typy grafických karet s čipem nVIDIA. Tentýž ovladač můžeme použít pro karty TNT, TNT2, GeForce a další. Jedná se o spustitelný soubor, a proto nehraje roli, pod jakou distribucí ovladače instalujeme.
Před instalací je dobré ověřit, jestli máme veškerý potřebný software.
Tím předejdeme chybné instalaci a dalším problémům. Doporučuji přečíst si
příslušný soubor README.txt k danému ovladači, abyste měli
aktuální informace. Zde uvedu softwarové nároky pro verzi ovladačů
1.0-6111. Vždy platí, že zde vypsaná verze je nejnižší možná,
samozřejmě lze použít vyšší/novější.
# cat /proc/version# XFree86 -version, nebo# Xorg -version# insmod -V# size --version# make --version# gcc -version# /lib/libc.so.6Přesuneme se nyní do adresáře, ve kterém jsou umístěny naše stažené ovladače. Veškerá instalace se děje spuštěním získaného souboru:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
|
Tímto dojde ke spuštění instalačního prostředí a nyní máme několik možností. Instalátor se pokusí přes ftp ověřit, jestli existují ovladače předkompilované pro náš systém (distribuci a patřičný kernel). Pokud ano, tak je stáhne a nainstaluje. Pokud pro náš systém neexistují, přeloží se a taktéž nainstalují. Tytéž kroky, které provádí instalační program, můžeme provést ručně. Nejprve si rozbalíme náš stažený soubor.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Přesuneme se do vytvořeného adresáře
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1 a můžeme aplikovat příslušné
parametry pro instalační program.
nvidia-installer --latest # proběhne auto-update
|
Může se stát, že instalační program nebude moci ovladače
nainstalovat. V tomto případě rozbalíme balíček s ovladači výše
uvedeným postupem, přesuneme se do rozbaleného adresáře a provedeme
instalaci příkazem make install.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Uvádím další volby, které se mohou před instalací hodit:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run spustíme s
parametry:
--info: informace o souboru .run--check: provede se kontrola integrity souboru--help: nápověda--advanced-options: výpis všech parametrů pro příkazovou
řádkuKonfiguraci provedeme upravením patřičných sekcí v konfiguračním souboru
pro X server. Máme-li XFree86, najdeme soubor
/etc/X11/XF86Config-4. Pokud neexistuje, použijeme
stávající /etc/X11/XF86Config. Jestliže náš systém obsahuje
X.org, budeme pracovat se souborem /etc/X11/xorg.conf.
V sekci Device upravíme řádek:
Driver "nv" (nebo Driver "vesa")
|
na
Driver "nvidia"
|
V sekci Module přidáme řádek:
Load "glx"
|
a odstraníme nebo zakomentujeme znakem # řádky:
Load "dri"
|
Aby se nahrál modul při startu X automaticky, musíme upravit
/etc/modules.conf (na některých systémech
/etc/modprobe.conf) přidáním řádku:
alias char-major-195 nvidia
|
Nyní již stačí spustit X příkazem startx. Objeví-li se
při startu Xwindow logo nVIDIA, ovladače pravděpodobně fungují dobře.
Ovladače nabízejí širokou paletu konfiguračních voleb. Většinu
z nich není potřeba nastavovat. Pro běžnou funkci postačuje předešlá
konfigurace. Proto uvádím jen některá zajímavá nastavení (nemající
vliv na funkci), více viz README.txt APPENDIX D:. Vše se týká
konfiguračního souboru XF86Config nebo
xorg.conf v sekci Screen nebo
Device:
Option "NoLogo" "TRUE" # vypnutí loga nVIDIA při startu
|
Provádí se volbou Option "NvAGP" "číslo" a existuje hned
několik možností.
Jako výchozí je nastavena hodnota 3. Jaké rychlosti AGP vaše karta
podporuje a jestli je AGP aktivované se můžete informovat v
/proc/driver/nvidia/agp/status.
cat /proc/driver/nvidia/agp/status Status: Enabled Driver: AGPGART AGP Rate: 4x Fast Writes: Disabled SBA: Disabled |
cat /proc/driver/nvidia/cards/0 Model: GeForce2 Ti IRQ: 11 Video BIOS: 03.15.01.06.07 Card Type: AGP |
cat /proc/driver/nvidia/agp/host-bridge Host Bridge: nVidia Corporation nForce2 AGP (different version?) Fast Writes: Supported SBA: Supported AGP Rates: 4x 2x 1x Registers: 0x1f000217:0x00000104 |
Některé systémy s procesory AMD Athlon/Duron se projevují nestabilitou
a nečekanými pády. Tomu se dá zabránit parametrem
mem=nopentium před bootováním. Nebo předat tento parametr
přímo bootovacímu programu.
Pro LILO to bude append "mem=nopentium", pro GRUB
mem=nopentium.
Zde uvedené rady jsou jen obecné, avšak zásadní pro správnou funkci grafických karet nVIDIA. Existuje velké množství voleb a nastavení, což by si ale vyžádalo nejméně další článek věnovaný této problematice.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
) to ide stabilne.
Preklad neni problem, pokud vsak vite co a jak - a to je zase v readme, chce si ho jen precist...(myslim, ze tak je to s jakymkoli prekladem cehokoli, ne?)
---nikdy bych to takhle nenapsal, a nikomu necpal, ale stve me, kdyz je nekdo neschopny a misto toho aby to priznal, tak to svadi na okoli---
.