Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Grafické karty s čipy nVIDIA mají v dnešní době velkou popularitu a nejeden uživatel systému Linux tuto kartu vlastní. V současné době je situace taková, že abychom využili veškeré funkce a výkon těchto karet, musíme použít ovladače dodávané výrobcem. To proto, že výrobce grafických karet neuvolnil hardwarové specifikace ani zdrojové kódy ovladače, a proto nejsou obsaženy v jádře Linux. Našim úkolem nyní bude seznámit se s postupem, jak získat, nainstalovat a konfigurovat ovladače pro všechny typy karet nVIDIA.
Ovladače získáme na stránkách výrobce www.nvidia.com. Aktuální verze ovladačů
najdeme na adrese http://www.nvidia.com/object/linux.html a to pro architektury
IA32, IA64, AMD64. Nás bude vždy zajímat soubor označený na konci
*-pkgX.run
. Tento soubor stáhneme a uložíme na disk. V našem
případě budu pracovat se souborem
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
.
Ovladače jsou určené pro veškeré typy grafických karet s čipem nVIDIA. Tentýž ovladač můžeme použít pro karty TNT, TNT2, GeForce a další. Jedná se o spustitelný soubor, a proto nehraje roli, pod jakou distribucí ovladače instalujeme.
Před instalací je dobré ověřit, jestli máme veškerý potřebný software.
Tím předejdeme chybné instalaci a dalším problémům. Doporučuji přečíst si
příslušný soubor README.txt
k danému ovladači, abyste měli
aktuální informace. Zde uvedu softwarové nároky pro verzi ovladačů
1.0-6111. Vždy platí, že zde vypsaná verze je nejnižší možná,
samozřejmě lze použít vyšší/novější.
# cat /proc/version
# XFree86 -version
, nebo# Xorg -version
# insmod -V
# size --version
# make --version
# gcc -version
# /lib/libc.so.6
Přesuneme se nyní do adresáře, ve kterém jsou umístěny naše stažené ovladače. Veškerá instalace se děje spuštěním získaného souboru:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
|
Tímto dojde ke spuštění instalačního prostředí a nyní máme několik možností. Instalátor se pokusí přes ftp ověřit, jestli existují ovladače předkompilované pro náš systém (distribuci a patřičný kernel). Pokud ano, tak je stáhne a nainstaluje. Pokud pro náš systém neexistují, přeloží se a taktéž nainstalují. Tytéž kroky, které provádí instalační program, můžeme provést ručně. Nejprve si rozbalíme náš stažený soubor.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Přesuneme se do vytvořeného adresáře
NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1
a můžeme aplikovat příslušné
parametry pro instalační program.
nvidia-installer --latest # proběhne auto-update
|
Může se stát, že instalační program nebude moci ovladače
nainstalovat. V tomto případě rozbalíme balíček s ovladači výše
uvedeným postupem, přesuneme se do rozbaleného adresáře a provedeme
instalaci příkazem make install
.
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run --extract-only
|
Uvádím další volby, které se mohou před instalací hodit:
sh NVIDIA-Linux-x86-1.0-6111-pkg1.run
spustíme s
parametry:
--info
: informace o souboru .run
--check
: provede se kontrola integrity souboru--help
: nápověda--advanced-options
: výpis všech parametrů pro příkazovou
řádkuKonfiguraci provedeme upravením patřičných sekcí v konfiguračním souboru
pro X server. Máme-li XFree86, najdeme soubor
/etc/X11/XF86Config-4
. Pokud neexistuje, použijeme
stávající /etc/X11/XF86Config
. Jestliže náš systém obsahuje
X.org, budeme pracovat se souborem /etc/X11/xorg.conf
.
V sekci Device
upravíme řádek:
Driver "nv" (nebo Driver "vesa" )
|
na
Driver "nvidia"
|
V sekci Module
přidáme řádek:
Load "glx"
|
a odstraníme nebo zakomentujeme znakem #
řádky:
Load "dri"
|
Aby se nahrál modul při startu X automaticky, musíme upravit
/etc/modules.conf
(na některých systémech
/etc/modprobe.conf
) přidáním řádku:
alias char-major-195 nvidia
|
Nyní již stačí spustit X příkazem startx
. Objeví-li se
při startu Xwindow logo nVIDIA, ovladače pravděpodobně fungují dobře.
Ovladače nabízejí širokou paletu konfiguračních voleb. Většinu
z nich není potřeba nastavovat. Pro běžnou funkci postačuje předešlá
konfigurace. Proto uvádím jen některá zajímavá nastavení (nemající
vliv na funkci), více viz README.txt
APPENDIX D:. Vše se týká
konfiguračního souboru XF86Config
nebo
xorg.conf
v sekci Screen
nebo
Device
:
Option "NoLogo" "TRUE" # vypnutí loga nVIDIA při startu
|
Provádí se volbou Option "NvAGP" "číslo"
a existuje hned
několik možností.
Jako výchozí je nastavena hodnota 3. Jaké rychlosti AGP vaše karta
podporuje a jestli je AGP aktivované se můžete informovat v
/proc/driver/nvidia/agp/status
.
cat /proc/driver/nvidia/agp/status Status: Enabled Driver: AGPGART AGP Rate: 4x Fast Writes: Disabled SBA: Disabled |
cat /proc/driver/nvidia/cards/0 Model: GeForce2 Ti IRQ: 11 Video BIOS: 03.15.01.06.07 Card Type: AGP |
cat /proc/driver/nvidia/agp/host-bridge Host Bridge: nVidia Corporation nForce2 AGP (different version?) Fast Writes: Supported SBA: Supported AGP Rates: 4x 2x 1x Registers: 0x1f000217:0x00000104 |
Některé systémy s procesory AMD Athlon/Duron se projevují nestabilitou
a nečekanými pády. Tomu se dá zabránit parametrem
mem=nopentium
před bootováním. Nebo předat tento parametr
přímo bootovacímu programu.
Pro LILO to bude append "mem=nopentium"
, pro GRUB
mem=nopentium
.
Zde uvedené rady jsou jen obecné, avšak zásadní pro správnou funkci grafických karet nVIDIA. Existuje velké množství voleb a nastavení, což by si ale vyžádalo nejméně další článek věnovaný této problematice.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: