Rozhovor: Miguel de Icaza - III (Gnome a KDE)

28. 6. 2005 | Filip Vrlík

Články - Rozhovor: Miguel de Icaza - III (Gnome a KDE)  

Miguel dále rozebírá Gnome, (ne)srovnává s KDE, vzpomíná úspěchy a rozšiřování, ale i neúspěchy jako třeba vyloučení ze Slackware. Hodnotí nynější situaci i historii Gnome.

1. Filip Vrlík: V kterém ohledu jsou podle tebe lepší technologie Gnome oproti KDE?

   Miguel de Icaza: Já velmi nerad srovnávám s KDE.

   Ale všichni ostatní ano

   Myslím, že každá skupina měla odlišná rozhodnutí. Gnome je mladší, přišli jsme téměř o rok později, bylo to asi devět měsíců. Vždy jsme byli v nevýhodě co se týče vývojářů a takových věcí. Pár věcí ale bylo naší výsadou, prospívali jsme díky licenci GTK, což je LGPL. To znamená, že kdokoli může napsat aplikaci a nemusíte platit. S Qt musíte platit, pokud chcete psát komerční software. Tato licence tedy znamenala, že společnosti jako Sun řekly, že budou používat Gnome jako desktop, protože si nemohou dovolit prodat něco zákazníkům a pak od nich očekávat, že zaplatí ještě $2000 jiné společnosti, aby mohli psát software. Takováto LGPL licence zaujala také společnost Eazel, nevím jestli si to pamatujete, to byla společnost složená z bývalých inženýrů z Apple.

2. Ti mají na svědomí Nautilus.

   Přesně, udělali Nautilus a potom zmizeli. Ale důležitá byla kultura, kterou přinesli, kultura použitelnosti a jednoduchosti a všech těch věcí, které jsme již diskutovali. To je něco, co donesli do Gnome, protože předtím jsme byli pouze unixovým desktopem a velká změna nastala, když jsme se rozhodli být desktopem pro uživatele. Ne pro unixové experty a programátory, ale pro uživatele. Asi v roce 2000 jsem s nimi mluvil, teď si uvědomuji... to je zajímavé, byli jsme hotoví už v 1999, ale společnost byla založena až 2000. Každopádně tuto kulturu použitelnosti musíte nacpat programátorům do hlavy, nedělají to totiž jen pro sebe. Opravdu chceme, aby Free Software uspěl, ale pro masy, ne jen pro několik z nás nebo pár přátel. Toto pojetí použitelnosti bylo s Gnome po pět let. Neměli jsme žádný hlavní směr jako ostatní. Ale zaměřili jsme se hlavně na to, abychom dali věci do pořádku a udělali to pořádně. KDE naopak, a to je můj názor, jen pokračovalo v přidávání nových vlastností. Vše bylo jen o rozšiřování vlastností místo o přemýšlení, co vlastně uživatel potřebuje. Mám takový vtip, není to ani tak vtip - když zapnete nějakou KDE aplikaci, nebo když se na ni dívá vývojář a najde malé místo, kde není widget (grafická komponenta, tlačítko například), tak ten prostor něčím vyplní. V tom je tedy mezi námi rozdíl a myslím, že z hlediska použitelnosti a hlediska uživatele je Gnome lepší.

   A to je důvod, proč si velcí zaměstnavatelé a úředníci ve velkých městech používající Linux vybrali Gnome. Vyhráváme v testech použitelnosti v každém jednotlivém ohledu. Siemens, Porto Alegre, Rio Grande, Extramadura Andalusia, což je jeden z největších španělských zaměstnavatelů, 200 000 Gnome desktopů k dnešnímu dni. Madrid a Barcelona také ohlásily, že přejdou. A to proto, že jsme se zaměřili, a pět let na tom pracovali, na porozumění problému: Je tato ikona matoucí? Může toto plést nebo zmást? Všechny tyto věci nejsou o programování, nýbrž o způsobu, jakým lidé vnímají své prostředí. Máme technologie, máme licenci, která nám pomáhá přivábit obchodní prodejce, jako například Nokia. Také máme technologie jako je Mono. C++ je velmi dobrý jazyk, ale je to jazyk pro experty. Mono dovoluje lidem, kteří nejsou experty, programátorům ve Visual Basicu, lidem ze světa Windows, těmto lidem dovoluje přejít do našeho světa. Děláme pokroky v nárůstu počtu linuxových desktopů, nesnažíme se ho dělat jen "cool".

3. Co říkáte na vyloučení Gnome ze Slackwaru?

   Tak trochu rozumím, proč to Patrik udělal. Je to chlápek, co dělá celou distribuci sám. A chápu proto, že si chce redukovat objem práce. A pokud používá KDE, tak ať jej používá. Slackware je lidmi chápán jako distribuce pro experty. Neobsahuje baličkovací systém, upgrady a takové věci. Je to smutné, ale na druhé straně velké distribuce používají Gnome - RedHat, Ubuntu, SUSE, i když SUSE používá dva, ale mělo by používat jen jeden - máme s tím ve firmě vnitřní problémy. A některé jiné používají výhradně Gnome, a mohou se tak na něj zaměřit.

4. Znáte Patrika Volkerdinga osobně? Mluvil jste s ním o Gnome?

   Myslím, že jsme se mohli jednou potkat na nějaké konferenci. Možná, opravdu si nevzpomínám.

1. Filip Vrlík: In which way do you think Gnome technologies are better than KDE?

   Miguel de Icaza: Well, I don't really like to compare to KDE. I think each group has taken different decisions. I think that Gnome historicaly, since it came after KDE; it came almost a year or nine months after KDE. We were always in a disadventage in terms of developers and things like that. But we benefit from couple of things, we benefit from the license of GTK which is LGPL, which means that anyone can write apps for and you don't have to pay. With Qt you do have to pay if you wanna write commercial software. So what this license meant is that organisation like Sun actually said we are gonna choose Gnome for our desktop, because we can not really sell this to costumers and then expect costumers to pay $2000 to another company to write software. It also attract the another company called Eazel, I don't know if you remember that, it was company based of Apple ex-engineers.

2. They created Nautilus.

   Exactly, they created Nautilus and then they disappered, but what is important, they brought culture; this culture of usability and simplicity and all these things we were discussing. It's something that they brought to Gnome, because we were in the past just a unix desktop. Big change was we decided that now we are gonna be user desktop - not a unix desktop for unix hackers, but a desktop for users. So I thing that as far as year 2000 I was talking to them, yeah it was 2000 amazing, wow, my god. Oh actually, we may have been done since 1999 but they did not announce the company until 2000. Since 1999 there was another company. So this culture of usability, these things you have to get into programmers heads. They would not do this for ourselves. We really want free software to succed, but for the masses, not just for couple of us. Right, or couple of friends. This culture of usability has been with Gnome for five years. We didn't have the main course that everybody have. But all focus was let's get things right and make it solid. KDE on the other hand, and this is my opinion, they just went on and on with adding features. It was all about adding features rather then thinking what it is the users need. I made a joke another day, but it's not a joke: When you run KDE application, or a KDE developer basically looks at one, if he finds a little area, that doesn't have a widget - a little space, he is gonna put something in there. So I think that's a difference and today from usability stand point and from the users stand point I think that Gnome is better.

   And that's why you have all the big employers, large cities employees, of Linux desktop today have chosen Gnome. We win usability testing in every single case. The Siemens, the Porto Legre, Rio Grande, in Brazil, Sao Paulo, federal goverment of Brazilia, in Spain you have Extramadura Andalucia which is one of largest goverment employers right now, 200 000 Gnome desktops. Madrid and Barcelona have just announced that they will switch as well. So, the reason is we have focused, five years working, on understanding what is the problem: is icon confusing? is this or this confusing? All of these things weren't really about programming or hacking, they are about how humans perceive their enviroment. We have the technology, the license which helps us attract commercial vendors, like Nokia. On the other hand we have the technologies like Mono, C++ is very good language, it's the language for the experts. Mono allows people who are not experts, Visual Basic programmers, it allows people from the Windows world to come to our world. We are progressing in how to grow Linux desktop instead of how to make it cooler.

3. What do you say about excluding Gnome from Slackware?

   I understand why Patrick did that basically, he is one guy doing distribution on his own. I understand if he wants to reduce load of work. And if he uses KDE, he uses KDE. Slackware is seemed by most people as an expert distribution. It doesn't include package system, upgrades and things like that. So, It's sad but on the other hand, big distributions use Gnome - RedHat, Ubuntu, SUSE. SUSE uses two, but we should use one, it's a big issue inside the company. And other big distributions use Gnome only and they can focus only on Gnome.

4. Do you know Patrick Volkerding personally? Have you discussed Gnome with him?

   I think we might have met on some conference once. We might, because I don't remember.

Seriál Rozhovor: Miguel de Icaza (dílů: 5)

První díl: Rozhovor: Miguel de Icaza - I (Mono), poslední díl: Rozhovor: Miguel de Icaza - V (Osobní).
Předchozí díl: Rozhovor: Miguel de Icaza - II (Gnome)
Následující díl: Rozhovor: Miguel de Icaza - IV (GConf)

Diskuse k tomuto článku

[ND]

Když je teď SUSE součást Novellu, tak používají dva desktopy, protože v SUSE je tradičně KDE, ale Novell má hodně peněz v GNOME?

To jsem zvědav, co nakonec vyhodí.

[hub]

To jsou jen kecy. Stačí, aby ti dva rivalové (GNOME,KDE) zapracovali na společné komunikaci.

[Filip Vrlík]

Přesně tak. SUSE se vlastně dostal do jakéhosi dvojího postavení a pod jednou střechou se teď sešly "konkurenčí" týmy. Ve výstupu to potom vypadá tak, že mají spíš tendence soupeřit a vrhat nevraživé pohledy místo aby tahali za jeden provaz. Sám Miguel tenhle problém tak trochu naťuknul v rozhovoru, že s tím jsou malé potíže uvnitř společnosti...

[morgan]

Musím říct, že to co je zde napsáno podtrhuje moje zkušenost. Přešel jsem z Win (čeho jiného, že, za Maca bych to nedělal ). A dostavil se takový pocit, že "už jsem tu někdy byl", Gnome fakt supr, radost pracovat...

[brk]

A proč si tedy nepořídíš Maca, když se domníváš, že je ještě lepší?

[Jáchym Čepický]

peníze

[jm]

Klik...

[--.----...--.-.]

[Michal Vyskočil]

Neobsahuje baličkovací systém, upgrady a takové věci.

No to je vidět, že Rozhovor: Miguel de Icaza Slackware nikdy nepoužíval. Slackware tohle všechno samozřejmě má! Nebo k čemu jsou tam potom příkazy installpkg, removepkg, upgradepkg? Nebo co má znamenat adresář /var/log/packages/var? Jediný rozdíl je ten, že balíčkovací systém nekontroluje závislosti, což se dá řešit programy jako swaret, slapt-get.

To je jako tvrdit, že pokud instalujeme pomocí rpm --force (tím parametrem si nejsem jistý, prostě je to bez závislostí), tak nepoužíváme balíčkovací systém.

Ad hodné gtk pod LGPL a zlé, komerční, Qt. Qt je už pěkných pár let uvolněno pod GPL (platí pouze pro Unixy, Linux a MacOs), viz stránky trolltechu! Je jasné, že pokud použijete GPL verzi Qt, musí být i samotný program pod GPL, což se LGPL netýká.

[Michal Vyskočil]

Ten Rozhovor: tam nepatří! To mám z toho, že moc kopíruju :)

[GM]

Je vidět, že číst a chápat jsou dvě samostatné dovednosti, které nemusejí jít ruku v ruce. Problém s QT je ten, že pokud chceš vyvíjet komerční aplikaci, musíš solit, kapiš to...

[Michal Vyskočil]

Ale o tom já přece vůbec nemluvil! To, že je aplikace pod GPL nemusí znamenat, že nemůže být také komerční. To jsou dvě rozdílné věci.

Komerční licenci musíš mít pro Windows, nebo pokud nechceš svoji aplikaci uvolnit pod GPL, anebo, pokud požaduješ po trolltechu technickou podporu.

[GM]

Stále to nechápeš, měl by sis ten rozhovor ještě jednou přečíst. Situace: Jsi vývojář komerční closedsource aplikace pro linux. Vybereš si QT, musíš zaplatit licenci. Vybereš si GTKneplatíš vyvýjíš.

[Robert Krátký]

a) Komerční nemusí být closed source.

b) U Qt jde o běžné duální licencování. GPL a jiná licence. GTK+ je distribuováno pod LGPL, což je škoda - kdyby bylo pod GPL, vznikalo by více svobodných aplikací.

[GM]

Slovo aplikace má trochu jiný význam, než jak jej chápou lidé z počítačové branže. Aplikace se tak stala poněkud nepřesně užívaným ustáleným termínem. Jiným ustáleným termínem je spojení komerční aplikace, kdy je ve většině případů brána jako opak opensource aplikace. Stejným způsobem se posunul význam slova hacker. Některým hnidopichům se to může nelíbit, nicméně jsou to potom právě oni, kdo mluví nesrozumitelně. Pod záštitou jakéhosi vyššího principu ignorují vývoj jazyka a v extrémech mohou působit stejně, jako člověk, který by dnes mluvil staročeštinou a aktivně k ní nabádal ostatní.

Teď ke svobodě. Já osobně si pod pojmem svoboda představuju něco jiného. Mimo jiné to jsou věci jako svobodně hovořit, svobodně si zvolit životního partnera, svobodně si zvolit svůj OS, svobodně si zvolit svůj programovací nástroj a svobodně se rozhodnout, jakým způsobem budu své dílo distribuovat. Otázka dne: Je ABCLinuxu opensource?

[Robert Krátký]

To pojednání o vývoji jazyka jsem nepochopil. Resp. nepochopil jsem souvislost s tématem.

Co se svobody - tak jak ji ty popisuješ - týče, tak o té také můj příspěvek není. Já mluvil o "svobodných" aplikacích (nebo programech, je-li ti to milejší). Těžko lze zpochybňovat, že program pod GPL je svobodnější než takový, který je na základě LGPL closed source. Nemá to nic společného s tvojí svobodou zvolit si OS apod.

Takže když ty se svobodně rozhodneš distribuovat svůj program jako closed source, je to naprosto v pořádku. Ale stejně tak platí to, co jsem řekl já: bude o jeden svobodný program méně.

AbcLinuxu není open source. Autorem kódu je Leoš Literák, který svá rozhodnutí již mnohokrát v různých diskuzích vysvětloval.

[GM]

Pojednání o jazyku říkalo tolik, že se jazyk vyvíjí a zjednodušuje nejen v globále, ale i v rámci menších skupin lidí. A tak se v počítačovém světě běžne zaměňují termíny aplikace a program, ikdyž v principu neznamenají totéž. Stejně tak je ve většině případů pojem komerční chápán jako opozice k termínu opensource.

Svobodný software je takový, se kterým mohu svobodně nakládat nebo takový, který je šířen dle GPL? Připomínám, že nejde o totéž a že ta první varianta nemusí automaticky znamenat pošlapání autorových práv. Samozřejmě nemá smysl tohle už nejméně milionkrát omleté téma nijak zvlášť rozebírat. Stejně jako nikdo před náma, bychom se ani my nedobrali nějakého výsledku.

Co se týče ABCLinuxu samozřejmě vím, znám, neptám se jenom tak. Byla svobodná volba Leoše Literáka udělat to po svém. Je-li ABCLinuxu nesvobodným (určitě se podle Tebe nejedná o software svobodný), pověz, koho omezuje na jeho právech?

[Robert Krátký]

pojem komerční chápán jako opozice k termínu opensource.

Já bych použil closed source. Dávat rovnítko mezi closed source a komerční, to open source softwaru velmi škodí, protože to mate lidi v tom smyslu, že open source není pro komerční účely vhodný. A to je samozřejmě daleko od pravdy.

Je-li ABCLinuxu nesvobodným (určitě se podle Tebe nejedná o software svobodný), pověz, koho omezuje na jeho právech?

Předně: nesvobodný software nikomu neomezuje nějaká práva. To jsem neřekl. Já ani netvrdím (na rozdíl od RMS), že by nesvobodný software omezoval lidskou svobodu. Když se mi nesvobodný soft. nechce používat, prostě ho nepoužívám. Ale jinak je pravda, že uzavřenost kódu Abc znemožňuje těm, kdo by o to měli zájem, zdrojový kód studovat a na jeho základě vytvořit nějakou jinou aplikaci.

Ale to je velké odbočení od tématu. Já mluvím o tom, že LGPL tu nesvobodu programů umožňuje. Ačkoliv je jasné, že GPL přináší svým vynucováním svobody určitá omezení, je IMHO lepší zvolit model GPL + nesvobodná licence (Qt), než pouze LGPL (GTK+).

[GM]

Až mám chuť se vsadit, že v běžné mluvě, kdy si nedáváš zas takový pozor, na to co říkáš, se Ti taky občas podařít zaměnit closedsource za komerční.

Co je tedy nesvobodný software. To bude nejspíš nějaký nový význam slova nesvobodný, který ještě neznám.

[Robert Krátký]

Až mám chuť se vsadit, že v běžné mluvě, kdy si nedáváš zas takový pozor, na to co říkáš, se Ti taky občas podařít zaměnit closedsource za komerční.

Těžko tě přesvědčovat, ale já jsem si poměrně dost jistý, že se mi to nestává. Částečně to bude také proto, že to není téma, o kterém bych se někdy bavil s kamarády u skleničky vína. Dost pochybuji, že bych na tyto otázky vůbec kdy v běžné mluvě narazil... Ale i kdyby, tak bych stejně asi vyhrál, protože z diskuzí na internetu jsem docela vytrénovaný. Zvláště kvůli přesvědčování lidí, že open source není překážkou pro komerční využití ;-).

Co je tedy nesvobodný software.

Takový, který nemá open source licenci?

[GM]

Těžko tě přesvědčovat, ale já jsem si poměrně dost jistý, že se mi to nestává.

To byl samozřejmě jenom takový žertík, určitě Tě nehodlám nařknout z toho, že nevíš, co říkáš. Btw. ani já si nemyslím, že opensource je překážkou pro komerční využití.

Co se nesvobodného týká, nemůžu souhlasit a v podstatě musím teď být v postoji podobnému Tvému před chvílí, když si říkal, že komerční a closesource by se nemělo zaměňovat. Stejně tak by se nemělo zaměňovat opensource svobodné. Už jen proto, že žádná licence Ti nezaručí plnou svobodu. Tohle splňuje jenom public domain. Licence je právě od omezení této svobody.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Co je tedy nesvobodný software.
Takový, který nemá open source licenci?

Gratuluji, právě jste položil mezi open source software a svobodný software. Bravo. Stejné zjednodušení, jako vytýkáte jiným.

[VícNežNic]

Ach jo Všichni dobře víme o čem je zrovna řeč, ale přesto si navzájem vytýkáme nedostatky v našich definicích a pak se divíme, že nikdo z okolí nakonec nemá nejmenší ponětí co je vlastně co

[Robert Krátký]

Když už je potřeba rozlišovat, tak já vidím rozdíl mezi Svobodným a svobodným. I "neSvobodný" software může poskytovat množství svobod.

Stejně jako je rozdíl open source a Open Source.

Když už existují takové tahanice o tom, co je a není svobodné, tak bychom se aspoň měli vyvarovat toho, aby se softwaru s otevřeným kódem upíralo označení svobodný - splňuje-li vše ostatní, kromě toho, aby byl Svobodný.

[GM]

...tak bychom se aspoň měli vyvarovat toho, aby se softwaru s otevřeným kódem upíralo označení svobodný - splňuje-li vše ostatní, kromě toho, aby byl Svobodný.

A je to tady! Slepá ulička! Teď bych mohl nadhodit právě Miguelovo Mono a mohla by následovat nekonečná debata na téma, jestli je Mono svobodný software s otevřeným kódem, nebo nesvobodný software vázaný na technologie MS. Navrhuji zavčasu debatu utnout, já rozhodně končím.

[Stanislav Brabec]

Jenže ani implikace komerční + ne-svobodná => closed source neplatí. Mnoho firem si již dnes uvědomuje význam přístupu ke zdrojovým kódům pro své strategické aplikace, a tak vznikají různé shared source licence.

Spíš se divím, že ještě dnes někdo investuje do nasazení closed source + closed protocol + closed format řešení statisíce v bláhové naději, že dodavatelská firma v příštích pěti letech nezkrachuje a bude zajišťovat podporu. Firem, které na to doplatily, není málo.

[Michal Vyskočil]

Ad nezkrachuje - spíše, že vydá novou verzi, která je rychlejší, zářivější, snadnější, ..., bohužel nekompatibilní s tou starší. Ale přece nebudete jako dinosauři zůstávat u starého systému, když si můžete koupit nový, ne? (kde jsem to jenom slyšel)

[Michal Vyskočil]

ABCLinuxu je svobodné, můžeš si sem napsat cokoli chceš. Co se týká zdrojových kódů abíčka, je to zase svobodné rozhodnutí Leoše jakožto autora.

Jistě, můžeš se naprosto svobodně rozhodnout, jakým způsobem budeš svoje dílo distribuovat, ale to tě neznamená, že nemusíš respektovat licence softwaru, který používáš! Pokud nechceš distribuovat svoje dílo pod GPL, pak nesmíš použít GPL verzi QT toolkitu. Ale to je prostě rozhodnutí autorů Qt a pokud se ti nelíbí, můžeš a) použít jiný toolkit, b) napsat si vlastní. Všechno naprosto svobodně.

[VícNežNic]

GTK+ je distribuováno pod LGPL, což je škoda - kdyby bylo pod GPL, vznikalo by více svobodných aplikací.

WTF? Můžeš mi prosím podrobněji vysvětlit toto tvrzení? Nerozumím tomu.

[Robert Krátký]

Já si myslím, že kdyby tu nebyla možnost vytvářet s pomocí GTK+ uzavřený soft., tak by se více lidí rozhodlo pro svobodný soft. místo toho, aby zavrhli GTK+. Tzn. na základě GTK+ by vznikalo stejné množství aplikací, ale více z nich by bylo svobodných.

[VícNežNic]

Já si to tedy nemyslím, našli by si prostě jenom něco jiného než GTK+. Proč by tomu mělo být jinak? Kolik znáš uzavřeného softu, který by podle tebe, být GTK+ pod GPL, byl otevřený? Nepřicházím na žádný.

[Michal Vyskočil]

S Qt musíte platit, pokud chcete psát komerční software.

Toto je doslovný citát, nic o komerční closedsource aplikaci tam prostě nevidím.

Já jenom říkám, nemusíte platit, pokud bude vaše komerční aplikace pod GPL. To není obhajoba Qt, taky bych pravděpodobně zvolil Gtk, ale nelíbí se mi takovéto polopravdy.

[vd]

Podle me je jenom dobre, ze v distribuci Slackware neni "ciste" GNOME, jake by tam urcite bylo, kdyby to zaviselo na Vol. Ja sam pod Slackware pouzivam third party distribuci GNOME - Dropline GNOME a je to to nejlepsi co muze uzivatel tohoto prostredi udelat - pouzivat Dropline. Instalace je velmi jednoducha, DL GNOME se udrzuje stale aktualizovane a je ve vybornych rukou.

GNOME se mi zda oproti KDE cistejsi. Plne souhlasim s nazorem a vyplnovani prazdneho mista tlacitky ...

DL GNOME muzete zkusit (pokud o nem - coz je nepravdepodobne ;) - jeste nevite): http://www.dropline.net/gnome/

[Michal Vyskočil]

GNOME se mi zda oproti KDE cistejsi. Plne souhlasim s nazorem a vyplnovani prazdneho mista tlacitky ...

Jako uživatel KDE musím konstatovat, že se nejedná o vtip, ale o pravdu. Například v kopete jsem si musel vypnout tři úplně zbytečné panely nástrojů, abych měl vůbec nějaké místo na psaní a čtení.

Ale ono to souvisí s tím, že KDE má Kdevelop a QT designer, kde je možné spousta věcí snadno naklikat. Jenže se obávám, aby GNOME nedopadlo podobně, nebo ještě hůř. Viz ...programátorům ve Visual Basicu, lidem ze světa Windows ... přejít do našeho světa .

[unchallenger]

Vyděsila mě tatáž věta.

[hub]

Asi programátoři ve Visual Basicu udělali díru do světa...

[MiG]

Naštěstí lze skoro vše vypnout, a to je právě to, co se mi na KDE líbí - nenutí mi styl, který navrhl nějaký expert jako Ten nejlepší. Nepatřím mezi 95% běžných uživatelů. Na druhou stranu musím KDEčkům vytknout, že v defaultní konfiguraci mají zapnuty všechny ty zbytečnosti. Přitom by stačilo, kdyby při prvním startu nabídly výběr: a) Jste sekretářka? b) Jste expert? a podle toho přizpůsobily prvotní vzhled.

[VícNežNic]

Ono to tak ale taky vypadá Miguel má pravdu, na Gnome aplikacích je skutečně znát, že se použitelností někdo zabýval, že to má nějaký vzhled.

S Visual Basicem bych problém neviděl, nakonec, je to jazyk jako každý jiný Ale pokud to znamená, že si windowsáci přinesou všechny svoje programovací zvyky a celý jejich přístup k tomu, tak to skutečně bude nejlépe zabalit a jít o dům dál…

[Stanislav Brabec]

Pokud si přenesou své skvělé aplikace jen na svůj nový desktop a vystaví je na svých stránkách, budiž jim přáno. A doufám, že GNOME team bude natolik soudný, aby nějaký bastl nezařadil do základního systému.

[VícNežNic]

,,Proč musím na konci výstupu zmáčknout enter pro skončení programu?``

,,No přece aby ti nezmizela příkazová řádka a mohl sis to přečíst!``

,,A kdyby to bylo v nějakém skriptu?``

,,??``

Normální příklad A tohle je ještě sranda které lze lehce pomoct. Uznávám teda, že to zrovna asi nebude typický problém, ale tak pro ilustraci…

[Michal Vyskočil]

Není problém dodělat, ne? KDE už nějaký dialog na počáteční nastavení má. Ale IMHO to není nejlepší nápad, protože každý má rád něco jiného. Já například používám 2 panely ve stylu GNOME, styl widgetů .NET (nevím, proč se tak jmenuje, každopádně je velmi hezký) a spoustu maličkostí, jejichž nastavení mi nezabere více, jak 10 minut.

Ze všech WM a DE, co jsem zkoušel, tak se mi nejvíce líbí (v abecedním pořadí) Blackbox/Fluxbox, KDE, Xfce.

[Jan Kundrát (jkt)]

programátorům ve Visula Basicu

Tahle veta me pobavila

[Robert Krátký]

Opraveno.