Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
dispatch-conf
, kterej se např. zeptá jen na soubory, který jsi opravdu měnil (narozdíl od etc-update
, kterej na tebe vyklopí všechny lišící se verze souborů) ... kdybys měl etc-updatovat na 20 počítačích (každej s trochu jinou konfigurací, aby byla sranda :), tak bys z toho cvoknul :D
$ USE="dodatočné use flagy pre inštalovaný balík" emerge balík
Já bych tento zápis snad ani nezmiňoval, nebo jenom jako poznámku pod čarou, pokud chce člověk otestovat třeba závislosti balíku s nějakým USE flagem.
Jinak pro individuální (a trvalé) nastavení slouží soubor /etc/portage/package.use.
packages.use
je môj zvyk, ale súhlasím, že o alternatívach som mal zmieniť..
/etc/env.d/*
bych nenazýval konfigurací uživatelských aplikací, je to jednoduše konfigurace proměnných prostředí. Číslo v názvu určuje pořadí (prioritu) zpracování env-update
, který ze souborů obsahujících např.
05gcc: PATH="/usr/i686-pc-linux-gnu/gcc-bin/4.1.0"
45qt3: PATH=/usr/qt/3/binudělá spojením proměnných v určeném pořadí soubor
/etc/profile.env
, který by obsahoval export PATH="/usr/i686-pc-linux-gnu/gcc-bin/4.1.0:/usr/qt/3/bin"Tento soubor je pak sourcován z /etc/profile. Je to velmi přehledný způsob, jak nastavit nějakou proměnnou prostředí (ve srovnání s přímou editací bashrc a podobných scriptů).
Jsem zvláštní - místo oken už nějakých dvanáct let honím po obrazovce kurzor s křížkem. Na počítači mám vyfrézovaný štítek "Linux inside". K mému počítači jakživ nikdo nesedne, protože je zmatený z černé obrazovky bez tlačítka start (kdepak já a KDE, Gnome či XP). Když se někomu zašmodrchá papír v tiskárně, nenapadne mě nic lepšího, než jedovatě prohlásit "No jo, Outlook!" Lidi si na mě ukazují - to je ON, co má ten divný počítač. Jenom mezi svými, mezi lidmi, kteří rozumějí Linuxu stejně dobře jako já, se cítím průměrný - nevyčnívám. Naštěstí mi byla shůry seslána distribuce Gentoo a stage 1! A opět mohu mezi mandrikisty, redhatisty, fedoristy a ostatními -isty dělat chytrého - vždyť vrazit placku do mechaniky a během hodiny zprovoznit desktop dovede každá lama, ale nainstalovat Gentoo, to je jiné kafe.
Zajímalo by mě, jak jste, lidi, přišli na to, že v dnešní době záleží na tom, jestli je systém o pár procent rychlejší? Gentoo je ve skutečnosti dost problémový systém s nepřehlednou dokumentací (znovu to na abclinuxu opakuju, klidně mě sežerte) a normálnímu uživateli bych jej jakživ nedoporučil... i když: Sám mám Gentoo nainstalovaný na mnoha serverech a přes rozporuplné pocity jsem s ním velice spokojený a to z několika důvodů - rychlost nebo úspornost to ale není:
Kontinuita vývoje.
Běžná distribuce je něco jako živá fosilie. Nainstalujte si někam na server řekněme FC1 a za pět let tam bude FC1 pořád - nevyhovující, děravá, nesmírně problémová, upgradovatelná pouze s novým železem. Systém na serveru se nedá obvykle přeinstalovat přes noc a ráno musí být server opět funkční. Gentoo lze poměrně snadno upgradovat za běhu, i když problémy lze samozřejmě očekávat kdekoliv.
Přehledná konfigurace
Konfigurační soubory jsou vždy aspoň přibližně tam, kde bych je hledal. Gentoo naštěstí není postavené na klikací konfiguraci, takže když sáhnu do některého souboru v /etc, nemusím mít strach, že mi po restartu nějaký praštěný had škrtič přepíše konfiguraci a já budu zjišťovat, proč se najednou systém chová naprosto idiotsky (což je zvlášť pikantní, když od rekonfigurace do restartu uběhlo několik měsíců).
Minimalistická instalace
Těší mě, že Gentoo lze nainstalovat s poměrně malým počtem balíků a udržet tak svinčík v systému na snesitelné úrovni. Vždycky mě iritovalo, když jsem instaloval na server RH, půl hodiny jsem vybíral balíčky a po odkliknutí "Jdeme na to!" začal instalátor prskat "Ještě chybí mp3 přehrávač a dalších devadesát balíků na obsluhu zvukové karty".
Tož tak. Můžete se do mě pustit.
Běžná distribuce je něco jako živá fosilie. Nainstalujte si někam na server řekněme FC1 a za pět let tam bude FC1 pořád - nevyhovující, děravá, nesmírně problémová, upgradovatelná pouze s novým železem. Systém na serveru se nedá obvykle přeinstalovat přes noc a ráno musí být server opět funkční. Gentoo lze poměrně snadno upgradovat za běhu, i když problémy lze samozřejmě očekávat kdekoliv.Tohle jsem nějak nepobral. Proč by měl jeden release, ke kterému se už nevydávají aktualizace, hnít na stroji 5 let ? Fedoru sice nepoužívám, ale určitě ji lze, až nazraje čas, upgradnout na novější. Mám zkušenost s upgradem binárního distra (Slackware) od verze 8.1 až po současnou 10.2 . Nikdy to nezabralo víc než hodinu a to se dist-upgradovalo 2x - referenční server a provozní server. Nehledě na to, že bych zrovna Fedoru pro její experimentální povahu nebo Gentoo pro systém aktualizací na server zrovna necpal, ale chápu, že jsou případy, kdy mohou vyhovovat.
Co se týče té manuální instalace balíček po balíčku z ftp, zřejmě kvůli požadovaným závislostem, nebylo to kvůli absenci automatizačního nástroje jako yum nebo apt4rpm ? AFAIK současné verze RHEL nebo FC yum implicitně používají.
Naštěstí mi byla shůry seslána distribuce Gentoo a stage 1! A opět mohu mezi mandrikisty, redhatisty, fedoristy a ostatními -isty dělat chytrého - vždyť vrazit placku do mechaniky a během hodiny zprovoznit desktop dovede každá lama, ale nainstalovat Gentoo, to je jiné kafe.Afaik není na instalaci Gentoo nic, co by nezvládl člověk, který umí číst a opisovat příkazy z klávesnice (o instalátoru nemluvě). Mimo to Gentoo není vhodný systém, pokud je potřeba velmi rychle něco udělat, kompilační daň je neúprosná.
Zajímalo by mě, jak jste, lidi, přišli na to, že v dnešní době záleží na tom, jestli je systém o pár procent rychlejší?100% souhlas, Gentoo není o pár procentech optimalizací na konkrétní hardware. Přestože to všichni omílají, já neviděl rychlostní rozdíl mezi Slackware a Gentoo.
Gentoo je ve skutečnosti dost problémový systém s nepřehlednou dokumentacíNechápu. Ostatně přehlednost dokumentace je velmi subjektivní pojem. V době, kdy mi Google (msn, yahoo) najdou příslušnou stránku v dokumentaci, mi to nepřijde, jako smysluplný argument.
A normálnímu uživateli bych jej jakživ nedoporučil... i když: Sám mám Gentoo nainstalovaný na mnoha serverech a přes rozporuplné pocity jsem s ním velice spokojený a to z několika důvodů - rychlost nebo úspornost to ale není:Rozumím, také nedoporučuji Gentoo začátečníkům. Myslím, že pro ně mohou být vhodnější Suse, nebo (K)Ubuntu.
Běžná distribuce je něco jako živá fosilie ...Odhlédněme od skutečnosti, že na server bych dal raději CentOS, nežli Fedoru. Ale onen zmiňovaný systém rolling updates není pouze doménou Gentoo, ale třeba i Slackware a Archu, což jsou binární distribuce.
Těší mě, že Gentoo lze nainstalovat s poměrně malým počtem balíků a udržet tak svinčík v systému na snesitelné úrovni.Taky souhlasím. Přestože jsem byl ze Slackware zvyklý na minimální systémy, tak musím konstatovat, že v Gentoo není nic (co si člověk explicitně nenainstaluje). A to jde až do té míry, že v modulárním KDE jsou kicker, nebo konqueror pouze volitelné závislosti při instalaci KDE.
Gentoo je ve skutečnosti dost problémový systém s nepřehlednou dokumentací (znovu to na abclinuxu opakuju, klidně mě sežerte)Mas nejake konkretni veci, kterymi muzes toto sve tvrzeni podlozit? Bugzilla je IMHO celkem znama, to se zase opakuju ja...
Gentoo naštěstí není postavené na klikací konfiguraci, takže když sáhnu do některého souboru v /etc, nemusím mít strach, že mi po restartu nějaký praštěný had škrtič přepíše konfiguraci a já budu zjišťovat, proč se najednou systém chová naprosto idiotsky (což je zvlášť pikantní, když od rekonfigurace do restartu uběhlo několik měsíců).
Prosím vás, lidé, nechte už konečně toho FUDu. Distribuce typu FC/Mandriva/SuSE mají spoustu nepříliš dobře vyřešených míst. Není potřeba si vymýšlet neexistující problémy, když máte chuť na ně nadávat, máte k dispozici dost těch skutečných…
Nuž. Dnes buď dobre nevidím, alebo si to po sebe aj raz čítal :) Všimol som si akurát "Prvý krát" - píše sa spolu.
Rušivo pôsobia slovné spojenia "ste ochotný", či "ste postavený" - vykanie v článku, ktorý je smerovaný viacerým vyznieva zvláštne.
Cudzie podstatné mená sa neskloňujú (stagu, ebuildy, flagy), ale to asi na technicky zameranom serveri nikoho netrápi ;)
$ USE="dodatočné use flagy pre inštalovaný balík" emerge balíkTeda fuj, kdyz uz, tak tohle ma smysl leda pri testovani s jakymi flagy mi to pujde/nepujde prekompilovat. Pokud ovsem hodlam nejaky balik pouzivat, patri jeho nastaveni do /etc/portage/
$ USE="dodatočné use flagy pre inštalovaný balík" emerge -pv balíkabych viděl které závislosti to chce. Ale samotný zápis patří do
/etc/portage/package.use
, ono dohledávat to přes equery
není moc přítulné.
bootstrap.sh
), vyhnul bych se ji.
rc-update add služba default rc-update del služba defaultbych zmínil
rc-update showa důležié
rc
Linus sa na škole hral so SunOS, lebo to bol použiteľný a komerčný systém. Minix je referenčná implementácia UNIXu, ktorú napísal Andrew Tannenbaum (ten čo povedal "linux is obsolete").
Možno sa Linus učil o Minixe povinne, alebo ho preberali len okrajovo, to neviem. Dôležité je, že Linus prevzal veľa myšlienok Minixu do prvých verzií Linuxu. Linus chcel SunOS, ale postavil si vlastný Minix.
Vytýká se gentoo že některé programy nejsou v portage stromu a některé tam skutečně nejsou. Není ale nic jednoduššího než si stáhnout zdrojové kody a ručně nainstalovat. A zase získáte výhodu díky kompilaci přímo na daném stroji protože nebudete řešit už zminovane nekompatibility s hlavičkovymi soubory jako u binarek. Zapoměl jsem na něco ? Určitě ano tak mě opravte jestli se mýlím vždyt je to tak lidskéMísto ruční instalace je lepší si napsat (nebo stáhnout 3rd party) ebuild a hodit ho do Overlaye.
sice jsem to nečetl celé (moc dlouhé), ale:
a zhruba kazdy 1-2 roky preinstalace na novou verzi protoze ta stara uz se prestala podporovatTo opravdu není potřeba... Mám FC, a přechod z FC3 na FC4 byl otázkou stažení 900MB balíčků (mám toho dost installed) a jednoho restartu... To platilo i pro RH8 (jako to bylo dřív nevím, ale při každé instalaci RH z CD, jsem si všiml položky "Upgrade old version") -- někdo na abíčku psal, že od dob RH8 do FC4 upgraduje systém za běhu a no problém.
Taky tady nikdo zatím neřekl, že pro Gentoo existuje nějakých 130 tis. ebuildů, tj. 130 tis. potencionálních balíčků. To asi nemá jiné distro.Tohle jsi prosim cetl kde? Gentoo nema ani desetinu Tebou zmineneho cisla, nejvic jich ma jeste porad Debian.
Na dnešních 4 GHz procácích se dvěma jádry je možné základ Gentoo s KDE zkompilovat za delší odpoledne...Kde se daji takove procesory koupit?
130 tis. ebuildů v portage je. Jistě, jde z většiny o různé verze téhož, ale vždyť píši "potencionálních balíčk" a z každého buildu jej lze za určitých podmínek vytvořit.Celkovy pocet souboru je zcela irelevantni. Co to jsou "potencialni balicky" (pokud predpokladame, zes opravdu myslel "potencialni" a nikoli "potencionalni")?
CPU AMD - Athlon 64 X2 4800+ BOX se dá koupit v každým lepším krámu, mají i pomalejší. Vím, že běží jen na 2,4 GHz, aleto je zase jiná kapitola.No u me teda "4GHz procesor" znamena taktovaci frekvenci, nikoli realny vyokn prepocteny na jakysi obskurni model primeho konkurenta.
Spousta lidí řekne, že v Linuxu jim nic nejde, ale neuvědoují si, že za to Linux jako takový nemůže.Bohužel jim to není nic platný, že za to nemůže. Naneštěstí takoví lidé potom prohlašují o GNU/Linuxu hnoje. Pak jsou tací, kteří (přestože vědí o GNU/Linuxu) mluví o Windows jako o PC. Nezeptají se, kolik Windows potřebují RAM, aby neswapovaly, ale kolik PC potřebuje RAM, aby neswapoval. Když jim to jeden vytkne, "obhajují" se tím, že každý v jejich okolí používá Windows. Fakt důvod. Ale to jsem trochu (víc) odbočil...
Tiskni
Sdílej: