Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Z příspěvku Turris Sentinel – co přinesl rok 2024 na blogu CZ.NIC: "Za poslední rok (únor 2024 – únor 2025) jsme zachytili 8,3 miliardy incidentů a to z 232 zemí a z jejich závislých území. Tyto útoky přišly od 6,2 milionu útočníků (respektive unikátních adres). SMTP minipot je stále nejlákavější pastí, zhruba 79 % útoků bylo směřováno na tento minipot, 16 % útoků směřovalo na minipot Telnet, 3 % útoků směřovaly na minipot HTTP a 2 % na minipot FTP. Dále jsme zaznamenali 3,2 milionu unikátních hesel a 318 tisíc unikátních loginů, které útočníci zkoušeli."
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 3.0.4 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.4 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 136. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Po delší pauze způsobené nemocí a následném nedostatku času v průběhu zkouškového období je tu opět další díl seriálu o moderních souborových systémech. Dnes se podíváme blíže na poslední filesystém, který tento seriál hodlá pokrýt - JFS, a poté jednotlivé souborové systémy porovnáme. JFS je 64bitový filesystém vyvinutý světoznámou firmou IBM s důrazem na vysokou propustnost a spolehlivost hlavně na serverech. Své místo má hlavně na strojích s transakčně orientovanými operacemi.
Mezi jeho vyhody patří:
Pokud nepoužíváte kernel, který podporuje filesystém JFS, je nutné si takový pořídit. JFS patche jsou k dispozici na adrese: http://oss.software.ib.com/jfs. Ke zprovoznění JFS budete potřebovat jak patche, tak programy na správu tohoto souborového systému (jfsutils), které najdete na stejné adrese.
Po stažení a rozbalení souborů se zdrojovými kódy kernelu
získáme z výše uvedené adresy patche, např.
jfs-2.4-1.1.1-patch.tar.gz
. Tento soubor rozbalíme (doporučuji
si přečíst README) a aplikujeme příslušné patche následujícími příkazy (z
adresáře, do kterého jsme rozbalili zdrojové soubory
kernelu):
patch -p1 < /usr/src/jfs/jfs-2.4-common-1.1.1.patch
patch -p1 < /usr/src/jfs/jfs-2.4.17-1.1.1-patch
Nyní, když už jsme aplikovali patch, nakonfigurujeme a instalujeme kernel jako obvykle. Pro podporu JFS je nutné zaškrtnout příslušnou položku v sekci Filesystems. Tyto volby můžete zaškrtnout buď jako modul, nebo přímo zakompilovat do kernelu. Pokud plánujete použít JFS na váš kořenový oddíl, je nutné mít podporu zakompilovanou přímo v kernelu (nebo vytvořit ramdisk s tímto modulem viz druhý díl tohoto seriálu)
Pro práci s JFS filesystémem jsou také nezbytné nástroje na jeho správu zmíněné již výše. Instalaci těchto nástrojů zvládne jistě každý a to sekvencí příkazů:
./configure; make; make install
Patří sem příkazy na tvorbu (jfs_mkfs
) a
kontrolu (jfs_fscklog
) filesystému, nastavení
(jfs_tune
) a další jako jfs_fscklog
,
jfs_logdump
a jfs_debugfs
.
Nový souborový systém JFS se vytváří následujícím příkazem:
mkfs -t jfs /dev/hdXX
kde /dev/hdXX
je diskový oddíl, na kterém chceme JFS
vytvořit. Při vytváření filesystému dochází k smazání všech dat, které se
na daném oddíle vyskytují, proto je nutné si je zálohovat!
Nyní už stačí pouze připojit náš filesystém příkazem
mount -t jfs /dev/hdXX /adr
kde adr
je místo v adresářovém stromu, kam chceme diskový
oddíl připojit. Před připojením JFS zkontroluje transakce v žurnálu a
můžeme náš nový filesystém začít používat.
Abychom nemuseli po každém restartu systému tento oddíl znovu
připojovat, je lepší přidat záznam do souboru /etc/fstab
.
Všechny tyto operace jsou naprosto obdobné jako v případě všech ostatních
souborových systémů.
JFS je tedy moderní žurnalovací souborový filesystém s garantovanou konzistencí dat (díky žurnálu). Je šířen pod licencí GPL, snaží se být portovatelný bez zásahu do zdrojových kódů kernelu a to pod všemi platformami, které podporuje Linux. Jeho podpora je zajištěna pro jádra řady 2.4 a 2.5 pomocí externího patche.
Filesystémy můžeme porovnávat podle různých kritérií. Jak jste si mohli všimnout během našeho seriálu, nezáleží vždy na 100 procent na rychlosti. Mezi kritéria výběru toho správného filesystému patří následující vlastnosti:
Tyto všechny vlastnosti určují vhodnost či nevhodnost souborového systému, nicméně výběr závisí hlavně na specifických vlastnostech použité platformy a také na druhu softwaru, který hodláme používat. Z toho vyplývá, že není možné nalézt optimální benchmark pro všechny druhy nasazení. Nejvěrnějších výsledků dosáhneme vlastními testy na svém hardwaru a používáním své aplikace.
Schopnosti filesystému na vlastním stroji můžeme otestovat nejen pozorováním rychlosti běhu používaných aplikací, ale také některým z následujících benchmarků:
Feature | Ext3fs | ReiserFS | XFS | JFS |
Firma/autor | Stephen Tweedie | Hans Reiser | SGI | IBM |
Domovska stranka | link | link | link | link |
Podpora v jadre od | 2.4.15 | 2.4.1 | 2.5.36 | 2.5.6 |
Zurnal na oddelenem diskovem oddilu | ano | ano | ano | ano |
Korenovy diskovy oddil | ano | ano | ano | ano |
Dynamicky alokovane inody | pomoci externiho patche | ano | ano | ano |
Zmena velikosti filesystemu za behu | jen zvetseni | jen zvetseni | jen zvetseni | jen zvetseni |
Quoty | ano | ne | ano | externi patch |
Zmena velikosti filesystemu | zvyseni i snizeni | zvyseni i snizeni | zvyseni | zvyseni |
Extended atributes a Access control lists | externi patch | ano | ano | ne |
Podpora rozptylenych souboru | ne | ano | ano | ano |
Vyhledavani volnych bloku | sekvencni vyhledavani | B+ Tree | B+ Tree | binarni strom + bitmapa |
Maximální počet souborů | 4GB | 4GB | 4GB | 4GB |
Maximální počet souborů v adresáři | 4GB | 2GB | 4GB | 2GB |
Maximální počet podadresářů | 32000 | 64,5K | 4G | 65533 |
Maximální velikost souboru | 4TB | 16TB | 16TB | 16TB |
Maximální velikost filesystému | 16TB | 16TB | 16TB (až 9EB) | 16TB (až 16PB) |
pozn. všechny uvedené limity jsou pro 32-bitové architektury s velikostí bloku rovnou 4KB.
Všechny dnešní moderní filesystémy se soustřeďují na co nejvyšší spolehlivost, snaží se udržet integritu dat za každé situace. A všechny z nich podporují následující vlastnosti:
Naopak jednotlivé filesystémy nabízejí některé své jedinečné vlastnosti jako například efektivní práce s malými soubory u ReiserFS nebo jednoduchost a kompatibilita Ext3 vzhledem ke standartnímu souborovému systému, který v Linuxu používáme - Ext2. Neexistuje proto nějaký "nejlepší" filesystém, ale pouze nejlepší pro danou úlohu. S jeho nalezením Vám již bohužel neporadím, nicméně doufám, že jsem Vám tímto seriálem při hledání toho pravého alespoň trochu pomohl.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: