Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V dnešním díle seriálu o moderních souborových systémech se budeme zabývat XFS filesystémem. XFS byl vyvinut firmou SGI jako náhrada filesystému EFS a v roce 2001 vyšla podpora tohoto filesystému i pro operační systém Linux. Tento souborový systém se používá pro high-end servery (obsahuje podporu pro multiprocesorové počítače), zajišťuje rychlé zotavení při pádech a podporuje extrémně velké diskové farmy. Jedná se o žurnálovací filesystém s 64-bitovým adresováním. Jeho hlavními výhodami jsou robustnost, důvěryhodnost a možnosti, které ostatní filesystémy neposkytují. Má však i svoje nevýhody, jako je slabší výkon při mazání velkého počtu malých souborů nebo příliš veliký kód.
Mezi výhody XFS patří jeho následující vlastnosti:
Jako první věc, kterou musíme provést, pokud chceme používat XFS, je opět kompilace kernelu, který tento filesystém podporuje. Bohužel je v případě XFS tato procedura o něco zdlouhavější, protože podpora XFS není přímo ve zdrojových kódech kernelu připravena a musíme proto kernel tzv. opatchovat. Vzhůru do toho!
Začneme stažením zdrojových kódů kernelu (linux-2.4.x.tar.gz nebo
linux-2.4.x.tar.bz2) z ftp.kernel.org nebo z nějakého mirroru a rozbalíme je do
adresáře, kde budeme náš kernel kompilovat. Poté je nutné stahnout patche (je
nutné stáhnout patch pro správnou verzi kernelu!), pomocí kterých
upravíme zdrojové kódy kernelu tak, aby obsahovaly podporu XFS. Nyní
stačí rozbalit patche pomocí příkazu gunzip
patchfile_name.gz
a zkopírovat patch do adresáře se zdrojovými
kódy kernelu. Poté v tomto adresáři použijeme příkaz:
patch -p1 < patchfile_name
kterým opatchujeme zdrojové kódy kernelu. Nyní, když už jsme aplikovali patch, kofigurujeme a instalujeme kernel jako obvykle. Pro podporu XFS je nutné zaškrtnout tyto volby:
XFS filesystem support (CONFIG_XFS_FS)
Page Buffer support (CONFIG_PAGE_BUF)
Tyto volby můžete zaškrtnout buď jako modul, nebo přímo zakompilovat do kernelu. Pokud plánujete použít XFS na váš kořenový oddíl, je nutné mít podporu zakompilovanou přímo do kernelu (nebo můžete vytvořit ramdisk s tímto modulem viz druhý díl tohoto seriálu).
Pro práci s XFS filesystémem jsou také nutné určité uživatelské nástroje, o kterých si něco řekneme právě teď. Tyto nástroje získáme na následující adrese: http://www.xfs.org/download.html.
Příkazy:
acl
- příkaz na správu ACL (Access control
lists).
attr
- příkaz pro manipulaci s EA (extended
attributes).
quota
- balíček příkazů pro monitorování a
omezování používaného místa na disku uživatelem (skupinou
uživatelů).xfsdump
- tento balíček obsahuje příkazy
xfsdump
, xfsrestore
a další příkazy pro
administraci XFS. Příkaz xfsdump
prohlíží soubory
filesystému, poté rozhodne, které je nutné zálohovat a zkopíruje je na
určený disk, pásku nebo jiné zařízení. Umí ukládat i EA (Extended
attributes) a to ve formátu, který je vhodný na přenášení dat mezi
různými architekturami. Příkaz xfsrestore
provádí přesně
opačnou činnost, obnovuje data za zálohy.xfsprogs
- balíček příkazů pro prací s XFS,
který obsahuje i mkfs.xfs
(pozor: pokud máte starší
verzi těchto příkazů, musíte si je překompilovat, aby seděly s novými
hlavičkovými soubory kernelu!). Po rozbalení použijeme známou
sekvenci příkazů make configure; make; su root; make
install.
Nový souborový systém XFS se vytváří stejným způsobem jako ostatní a to příkazem
mkfs -t xfs /dev/hdXX
kde /dev/hdXX
je diskový oddíl, na kterém chceme XFS
vytvořit. Při vytváření filesystému dochází k smazání všech dat, které
se na daném oddíle vyskytují, proto je nutné si je zálohovat!
Existuje možnost zlepšení výkonu pomocí zvýšení velikosti žurnálu. Následujícím příkazem vytvoříme filesystém s defaultní hodnotou žurnálu 8000 bloků.
mkfs -t xfs -l internal,size=8000b -d name=/dev/hdXX
O dalších volbách, které je možné použít při tvorbě filesystému, se můžete dočíst v manuálových stránkách.
Nyní už stačí pouze připojit náš filesystém příkazem
mount -t xfs /dev/hdXX /adr
kde adr
je místo v adresářovém stromu, kam chceme
diskový oddíl připojit. Před připojením XFS zkontroluje transakce v
žurnálu a pak můžeme náš nový filesystém začít používat.
Abychom nemuseli po každém restartu systému tento oddíl znovu
připojovat ručně, je lepší přidat záznam do souboru
/etc/fstab
a systém při startu připojení provede za nás.
Přidaná řádka by měla vypadat asi následovně:
/dev/hdc1 /home xfs defaults 0 0
XFS je moderní souborový filesystém s garantovanou konzistencí dat
(díky žurnálu). Jeho podpora existujeje pro jádra řady 2.4 a 2.5
pomocí externího patche. Obsahuje podporu quot, EA (extended
attributes ) a ACL (access control lists). Stejně jako u všech
ostatních moderních souborových systémů je zde možnost ukládat
žurnál na oddělený diskový oddíl. Je možné za běhu zvyšovat velikost
pomocí příkazu xfs_growfs
z balíčku příkazů xfsprogs. Je kompatibilní s NFS.
Podporuje také zálohování (viz příkazy
xfsdump
a xfsrestore
). Dále je
podporováno swapování do souborů. Pro běh tohoto filesystému je
doporučováno minimálně 64 MB paměti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: