Nejvyšší správní soud (NSS) podruhé zrušil pokutu za únik zákaznických údajů z e-shopu Mall.cz. Incidentem se musí znovu zabývat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Samotný únik ještě neznamená, že správce dat porušil svou povinnost zajistit jejich bezpečnost, plyne z rozsudku dočasně zpřístupněného na úřední desce. Úřad musí vždy posoudit, zda byla přijatá opatření přiměřená povaze rizik, stavu techniky a nákladům.
Organizace Free Software Foundation Europe (FSFE) zrušila svůj účet na 𝕏 (Twitter) s odůvodněním: "To, co mělo být původně místem pro dialog a výměnu informací, se proměnilo v centralizovanou arénu nepřátelství, dezinformací a ziskem motivovaného řízení, což je daleko od ideálů svobody, za nimiž stojíme". FSFE je aktivní na Mastodonu.
Paramount nabízí za celý Warner Bros. Discovery 30 USD na akcii, tj. celkově o 18 miliard USD více než nabízí Netflix. V hotovosti.
Nájemný botnet Aisuru prolomil další "rekord". DDoS útok na Cloudflare dosáhl 29,7 Tbps. Aisuru je tvořený až čtyřmi miliony kompromitovaných zařízení.
Iced, tj. multiplatformní GUI knihovna pro Rust, byla vydána ve verzi 0.14.0.
FEX, tj. open source emulátor umožňující spouštět aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64, byl vydán ve verzi 2512. Před pár dny FEX oslavil sedmé narozeniny. Hlavní vývojář FEXu Ryan Houdek v oznámení poděkoval společnosti Valve za podporu. Pierre-Loup Griffais z Valve, jeden z architektů stojících za SteamOS a Steam Deckem, v rozhovoru pro The Verge potvrdil, že FEX je od svého vzniku sponzorován společností Valve.
Byla vydána nová verze 2.24 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia online tabulky Proton Sheets v Proton Drive.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »V dnešním díle seriálu o souborových systémech se budeme bavit o historicky prvním linuxovém souborovém systému, který podporoval žurnálování. Jistě jste jméno ReiserFS už někdy slyšeli a v tomto díle se o něm dozvíte něco blíže. Hlavní osoba, která za tímto projektem stojí, je Hans Reiser, po kterém byl filesystém pojmenován. Ovšem vyvíjelo ho s ním samozřejmě ještě spousta dalších spolupracovníků.
Teď byste možná rádi věděli, proč ReiserFS používat. Má spoustu vlastností, které ostatní filesystémy neobsahují. Jak jsem již řekl, jedná se o žurnálovací souborový systém, tudíž jednou z výhod, které poskytuje, je zajištění konzistence dat při výpadku a také zrychlení obnovení systému oproti fsck.
ReiserFS je založen na rychlém balancovaném stromu. Je tak zrychlena práce např. s velkým množstvím položek v adresáři. Už není žádným problémem, aby adresář obsahoval třeba 100 000 souborů, ReiserFS s takto obsáhlým adresářem pracuje bez problémů.
Třetí a nejdůležitější vlastností je jeho schopnost pracovat efektivně s místem na diskovém oddílu. ReiserFS neukládá data do bloků pevných velikostí. Pokud chceme uložit několik souborů velkých například 100B, uloží jich ReiserFS filesystém několik do jednoho bloku. Použitím tohoto souborového systému tedy šetříme nezanedbatelnou měrou prostor na našem záznamovém médiu. Stejně tak jsou do jednoho bloku ukládány konce souborů, které už nezabírají celý blok. Na druhou stranu tím však dochazí ke snížení výkonnosti filesystému, kvůli vyšší míře externí fragmentace.
Dalším problémem je přidání dalších dat na konec souboru. V tomto případě je na první pohled zřejmé, že se jedná o složitější problém, než např. u Ext2, kde přidaní několika bytů je triviální záležitostí. Jednoduše se použije nevyužité místo v rámci bloku, který používá soubor jen z části. Ovšem u Reiserfs musí dojít k přesouvání dat do jiných bloků, aby se tam přidávaná data vešla.
Uchovávání malých souborů se hodí hlavně v případě databází. ReiserFS byl navržen, aby umožnoval ukládat malé záznamy na disku, tudíž aby nebylo nutné používat nějaké způsoby shromažďování dat do větších souborů. Tento přístup by měl nejen zvýšit výkon, ale také snížit dobu vyvíjení aplikací tím, že programátoři nemusí vymýšlet způsoby, jak spojit několik malých bloků dat do jednoho velkého. Mohou je jednoduše na disk ukládat každý zvlášť.
Jako první věc, kterou musíme provést, pokud chceme používat
ReiserFS filesystem, je opět kompilace kernelu, který tento
filesystém podporuje. Stačí povolit volbu
CONFIG_REISERFS_FS. Pokud používáte make
menuconfig nebo make xconfig, najdete ji v menu
Filesystems, položka Reiserfs support.
Podpora ReiserFS se dá zkompilovat přímo do kernelu nebo jako
modul. Pokud budeme používat Reiserfs na kořenový svazek, je nutné
zakompilovat podporu Reiserfs přímo do kernelu.
Pro vytvoření nového filesystému poté slouží příkaz:
mkreiserfs /dev/hdXX,
/dev/hdXX je zařízení, kde chcete nový filesystém
vytvořit. Poté již můžeme bez problémů nový diskový oddíl připojit.
Nevýhodou oproti ext3 je bohužel nemožnost přetransformovat
filesystém z klasického ext2 na reiserfs bez ztráty dat.
Dále je nutné přidat záznam do konfiguračního souboru
/etc/fstab, tento záznam může vypadat následovně:
/dev/hdc1 /home reiserfs defaults 0 0
Položka /home je místo, kam chcete diskový oddíl
připojit, tudíž si ho samozřejmě můžete změnit podle potřeby.
Jak jsem již uvedl, ReiserFS má i některé své nedostatky (práce
s konci souborů), které výkon snižují. Tyto nedostatky se však dají
částečně napravit pomocí správných nastavení při připojování
oddílu. Pomocí volby noatime zrušíme záznamy
filesystému o posledním přístupu ke všem položkám filesystému.
Další volbou, která zrychlí práci s filesystémy je
notail. Tím zrušíme ukládání konců souborů do jednoho
bloku. Ztratíme tím sice nějaké místo na disku, ale dojde k
zrychlení práce filesystému. Tedy např. kořenový filesystém znovu
přípojíme se se správnými parametry pomocí příkazu:
mount / -o remount, notail
Opravený záznam v souboru /etc/fstab je
následující:
/dev/hdc1 /home reiserfs noatime,notail 0 0
Užitečnou vlastností ReiserFS filesystému je možnost změny jeho
velikosti. Příkaz resize_reiserfs slouží právě
ke změně velikosti diskového oddílu. Ke zvýšení velikosti ho
dokonce nemusíme ani odpojovat. Pokud souborový systém zvětšujeme,
je nutné, aby bylo samozřejmě na disku volné místo (např. zrušením
následujícího oddílu pomocí příkazu cfdisk).
Když chceme zmenšit filesystém, musíme nejprve použít
resize_reiserfs a poté teprve
cfdisk (pozor aby jste ho nesnižovali na menší
než velikost, kterou data na něm zabírají!).
Například kdybychom chtěli zmenšit velikost filesystému na
diskovém oddílu /dev/hda2 připojeném na adresář
/mnt, postupovali bychom následovně:
umount /mnt
resize_reiserfs -s -1G /dev/hda2
mount /dev/hda2 /mnt
Bližší informace získáte z manuálové stránky
resize_reiserfs(8).
K dalším výhodám souborového systému ReiserFS patří podpora žurnálovacího souboru na odděleném diskovém oddílu a dynamické alokování inodů. Jak jsem se již zmínil také možnost online zvětšit filesystém. Zajímavá je podpora špatných bloků a pomocí externího patche i možnost quot.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Prece jen se clovek dozvi neco vic o systemech co maji "pod kapotou" a pak vi jak to pouzivat. Treba dnes o te promene delce "bloku" v Reiser, tak to jsem nevedel a uz mam aspon zduvodneni proc ho nepouzivam.
Jsem stastnym uzivatelem jineho, treba o nem bude taky rec.
Ale jinak proc pisu. Nevyhovuje me formatovani abclinuxu. Je delane na pevnou sirku 1024 nebo mozna i vic a my mene stastni kteri nemame monitory a oci uzpusobene na tak velke rozliseni musime pri cteni kazde radky posunovat textem vodorvne a to je skutecne hruza. Nedalo by se s tim neco udelat? Chapu ze to asi porusi upravu stranky, ale vazne se to moc spatne cte. Pouzivam Mozillu 1.2.1.
)
PS: neslo by neco podobneho udelat o UFS (neni to zrovna linux fs ale FreeBSD zase tak daleko od linuxu neni)
Vzniklo to tak, ze pri instalaci SuSE 8.0 jsem si neuvedomil, ze bude treba filesystem Ext3 zvolit - a instalacni program mne tam dal - jako spravny nemecky vlastenec Reisera a ja uz ho tam (ze studijnich duvodu) nechal...Problemy s nim na tom notebooku, pravda, nejsou...