Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
V dnešním díle seriálu o souborových systémech se budeme bavit o historicky prvním linuxovém souborovém systému, který podporoval žurnálování. Jistě jste jméno ReiserFS už někdy slyšeli a v tomto díle se o něm dozvíte něco blíže. Hlavní osoba, která za tímto projektem stojí, je Hans Reiser, po kterém byl filesystém pojmenován. Ovšem vyvíjelo ho s ním samozřejmě ještě spousta dalších spolupracovníků.
Teď byste možná rádi věděli, proč ReiserFS používat. Má spoustu vlastností, které ostatní filesystémy neobsahují. Jak jsem již řekl, jedná se o žurnálovací souborový systém, tudíž jednou z výhod, které poskytuje, je zajištění konzistence dat při výpadku a také zrychlení obnovení systému oproti fsck.
ReiserFS je založen na rychlém balancovaném stromu. Je tak zrychlena práce např. s velkým množstvím položek v adresáři. Už není žádným problémem, aby adresář obsahoval třeba 100 000 souborů, ReiserFS s takto obsáhlým adresářem pracuje bez problémů.
Třetí a nejdůležitější vlastností je jeho schopnost pracovat efektivně s místem na diskovém oddílu. ReiserFS neukládá data do bloků pevných velikostí. Pokud chceme uložit několik souborů velkých například 100B, uloží jich ReiserFS filesystém několik do jednoho bloku. Použitím tohoto souborového systému tedy šetříme nezanedbatelnou měrou prostor na našem záznamovém médiu. Stejně tak jsou do jednoho bloku ukládány konce souborů, které už nezabírají celý blok. Na druhou stranu tím však dochazí ke snížení výkonnosti filesystému, kvůli vyšší míře externí fragmentace.
Dalším problémem je přidání dalších dat na konec souboru. V tomto případě je na první pohled zřejmé, že se jedná o složitější problém, než např. u Ext2, kde přidaní několika bytů je triviální záležitostí. Jednoduše se použije nevyužité místo v rámci bloku, který používá soubor jen z části. Ovšem u Reiserfs musí dojít k přesouvání dat do jiných bloků, aby se tam přidávaná data vešla.
Uchovávání malých souborů se hodí hlavně v případě databází. ReiserFS byl navržen, aby umožnoval ukládat malé záznamy na disku, tudíž aby nebylo nutné používat nějaké způsoby shromažďování dat do větších souborů. Tento přístup by měl nejen zvýšit výkon, ale také snížit dobu vyvíjení aplikací tím, že programátoři nemusí vymýšlet způsoby, jak spojit několik malých bloků dat do jednoho velkého. Mohou je jednoduše na disk ukládat každý zvlášť.
Jako první věc, kterou musíme provést, pokud chceme používat
ReiserFS filesystem, je opět kompilace kernelu, který tento
filesystém podporuje. Stačí povolit volbu
CONFIG_REISERFS_FS. Pokud používáte make
menuconfig nebo make xconfig, najdete ji v menu
Filesystems, položka Reiserfs support.
Podpora ReiserFS se dá zkompilovat přímo do kernelu nebo jako
modul. Pokud budeme používat Reiserfs na kořenový svazek, je nutné
zakompilovat podporu Reiserfs přímo do kernelu.
Pro vytvoření nového filesystému poté slouží příkaz:
mkreiserfs /dev/hdXX,
/dev/hdXX je zařízení, kde chcete nový filesystém
vytvořit. Poté již můžeme bez problémů nový diskový oddíl připojit.
Nevýhodou oproti ext3 je bohužel nemožnost přetransformovat
filesystém z klasického ext2 na reiserfs bez ztráty dat.
Dále je nutné přidat záznam do konfiguračního souboru
/etc/fstab, tento záznam může vypadat následovně:
/dev/hdc1 /home reiserfs defaults 0 0
Položka /home je místo, kam chcete diskový oddíl
připojit, tudíž si ho samozřejmě můžete změnit podle potřeby.
Jak jsem již uvedl, ReiserFS má i některé své nedostatky (práce
s konci souborů), které výkon snižují. Tyto nedostatky se však dají
částečně napravit pomocí správných nastavení při připojování
oddílu. Pomocí volby noatime zrušíme záznamy
filesystému o posledním přístupu ke všem položkám filesystému.
Další volbou, která zrychlí práci s filesystémy je
notail. Tím zrušíme ukládání konců souborů do jednoho
bloku. Ztratíme tím sice nějaké místo na disku, ale dojde k
zrychlení práce filesystému. Tedy např. kořenový filesystém znovu
přípojíme se se správnými parametry pomocí příkazu:
mount / -o remount, notail
Opravený záznam v souboru /etc/fstab je
následující:
/dev/hdc1 /home reiserfs noatime,notail 0 0
Užitečnou vlastností ReiserFS filesystému je možnost změny jeho
velikosti. Příkaz resize_reiserfs slouží právě
ke změně velikosti diskového oddílu. Ke zvýšení velikosti ho
dokonce nemusíme ani odpojovat. Pokud souborový systém zvětšujeme,
je nutné, aby bylo samozřejmě na disku volné místo (např. zrušením
následujícího oddílu pomocí příkazu cfdisk).
Když chceme zmenšit filesystém, musíme nejprve použít
resize_reiserfs a poté teprve
cfdisk (pozor aby jste ho nesnižovali na menší
než velikost, kterou data na něm zabírají!).
Například kdybychom chtěli zmenšit velikost filesystému na
diskovém oddílu /dev/hda2 připojeném na adresář
/mnt, postupovali bychom následovně:
umount /mnt
resize_reiserfs -s -1G /dev/hda2
mount /dev/hda2 /mnt
Bližší informace získáte z manuálové stránky
resize_reiserfs(8).
K dalším výhodám souborového systému ReiserFS patří podpora žurnálovacího souboru na odděleném diskovém oddílu a dynamické alokování inodů. Jak jsem se již zmínil také možnost online zvětšit filesystém. Zajímavá je podpora špatných bloků a pomocí externího patche i možnost quot.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Prece jen se clovek dozvi neco vic o systemech co maji "pod kapotou" a pak vi jak to pouzivat. Treba dnes o te promene delce "bloku" v Reiser, tak to jsem nevedel a uz mam aspon zduvodneni proc ho nepouzivam.
Jsem stastnym uzivatelem jineho, treba o nem bude taky rec.
Ale jinak proc pisu. Nevyhovuje me formatovani abclinuxu. Je delane na pevnou sirku 1024 nebo mozna i vic a my mene stastni kteri nemame monitory a oci uzpusobene na tak velke rozliseni musime pri cteni kazde radky posunovat textem vodorvne a to je skutecne hruza. Nedalo by se s tim neco udelat? Chapu ze to asi porusi upravu stranky, ale vazne se to moc spatne cte. Pouzivam Mozillu 1.2.1.
)
PS: neslo by neco podobneho udelat o UFS (neni to zrovna linux fs ale FreeBSD zase tak daleko od linuxu neni)
Vzniklo to tak, ze pri instalaci SuSE 8.0 jsem si neuvedomil, ze bude treba filesystem Ext3 zvolit - a instalacni program mne tam dal - jako spravny nemecky vlastenec Reisera a ja uz ho tam (ze studijnich duvodu) nechal...Problemy s nim na tom notebooku, pravda, nejsou...