Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
V dnešním díle seriálu o moderních souborových systémech se budeme zabývat XFS filesystémem. XFS byl vyvinut firmou SGI jako náhrada filesystému EFS a v roce 2001 vyšla podpora tohoto filesystému i pro operační systém Linux. Tento souborový systém se používá pro high-end servery (obsahuje podporu pro multiprocesorové počítače), zajišťuje rychlé zotavení při pádech a podporuje extrémně velké diskové farmy. Jedná se o žurnálovací filesystém s 64-bitovým adresováním. Jeho hlavními výhodami jsou robustnost, důvěryhodnost a možnosti, které ostatní filesystémy neposkytují. Má však i svoje nevýhody, jako je slabší výkon při mazání velkého počtu malých souborů nebo příliš veliký kód.
Mezi výhody XFS patří jeho následující vlastnosti:
Jako první věc, kterou musíme provést, pokud chceme používat XFS, je opět kompilace kernelu, který tento filesystém podporuje. Bohužel je v případě XFS tato procedura o něco zdlouhavější, protože podpora XFS není přímo ve zdrojových kódech kernelu připravena a musíme proto kernel tzv. opatchovat. Vzhůru do toho!
Začneme stažením zdrojových kódů kernelu (linux-2.4.x.tar.gz nebo
linux-2.4.x.tar.bz2) z ftp.kernel.org nebo z nějakého mirroru a rozbalíme je do
adresáře, kde budeme náš kernel kompilovat. Poté je nutné stahnout patche (je
nutné stáhnout patch pro správnou verzi kernelu!), pomocí kterých
upravíme zdrojové kódy kernelu tak, aby obsahovaly podporu XFS. Nyní
stačí rozbalit patche pomocí příkazu gunzip
patchfile_name.gz
a zkopírovat patch do adresáře se zdrojovými
kódy kernelu. Poté v tomto adresáři použijeme příkaz:
patch -p1 < patchfile_name
kterým opatchujeme zdrojové kódy kernelu. Nyní, když už jsme aplikovali patch, kofigurujeme a instalujeme kernel jako obvykle. Pro podporu XFS je nutné zaškrtnout tyto volby:
XFS filesystem support (CONFIG_XFS_FS)
Page Buffer support (CONFIG_PAGE_BUF)
Tyto volby můžete zaškrtnout buď jako modul, nebo přímo zakompilovat do kernelu. Pokud plánujete použít XFS na váš kořenový oddíl, je nutné mít podporu zakompilovanou přímo do kernelu (nebo můžete vytvořit ramdisk s tímto modulem viz druhý díl tohoto seriálu).
Pro práci s XFS filesystémem jsou také nutné určité uživatelské nástroje, o kterých si něco řekneme právě teď. Tyto nástroje získáme na následující adrese: http://www.xfs.org/download.html.
Příkazy:
acl
- příkaz na správu ACL (Access control
lists).
attr
- příkaz pro manipulaci s EA (extended
attributes).
quota
- balíček příkazů pro monitorování a
omezování používaného místa na disku uživatelem (skupinou
uživatelů).xfsdump
- tento balíček obsahuje příkazy
xfsdump
, xfsrestore
a další příkazy pro
administraci XFS. Příkaz xfsdump
prohlíží soubory
filesystému, poté rozhodne, které je nutné zálohovat a zkopíruje je na
určený disk, pásku nebo jiné zařízení. Umí ukládat i EA (Extended
attributes) a to ve formátu, který je vhodný na přenášení dat mezi
různými architekturami. Příkaz xfsrestore
provádí přesně
opačnou činnost, obnovuje data za zálohy.xfsprogs
- balíček příkazů pro prací s XFS,
který obsahuje i mkfs.xfs
(pozor: pokud máte starší
verzi těchto příkazů, musíte si je překompilovat, aby seděly s novými
hlavičkovými soubory kernelu!). Po rozbalení použijeme známou
sekvenci příkazů make configure; make; su root; make
install.
Nový souborový systém XFS se vytváří stejným způsobem jako ostatní a to příkazem
mkfs -t xfs /dev/hdXX
kde /dev/hdXX
je diskový oddíl, na kterém chceme XFS
vytvořit. Při vytváření filesystému dochází k smazání všech dat, které
se na daném oddíle vyskytují, proto je nutné si je zálohovat!
Existuje možnost zlepšení výkonu pomocí zvýšení velikosti žurnálu. Následujícím příkazem vytvoříme filesystém s defaultní hodnotou žurnálu 8000 bloků.
mkfs -t xfs -l internal,size=8000b -d name=/dev/hdXX
O dalších volbách, které je možné použít při tvorbě filesystému, se můžete dočíst v manuálových stránkách.
Nyní už stačí pouze připojit náš filesystém příkazem
mount -t xfs /dev/hdXX /adr
kde adr
je místo v adresářovém stromu, kam chceme
diskový oddíl připojit. Před připojením XFS zkontroluje transakce v
žurnálu a pak můžeme náš nový filesystém začít používat.
Abychom nemuseli po každém restartu systému tento oddíl znovu
připojovat ručně, je lepší přidat záznam do souboru
/etc/fstab
a systém při startu připojení provede za nás.
Přidaná řádka by měla vypadat asi následovně:
/dev/hdc1 /home xfs defaults 0 0
XFS je moderní souborový filesystém s garantovanou konzistencí dat
(díky žurnálu). Jeho podpora existujeje pro jádra řady 2.4 a 2.5
pomocí externího patche. Obsahuje podporu quot, EA (extended
attributes ) a ACL (access control lists). Stejně jako u všech
ostatních moderních souborových systémů je zde možnost ukládat
žurnál na oddělený diskový oddíl. Je možné za běhu zvyšovat velikost
pomocí příkazu xfs_growfs
z balíčku příkazů xfsprogs. Je kompatibilní s NFS.
Podporuje také zálohování (viz příkazy
xfsdump
a xfsrestore
). Dále je
podporováno swapování do souborů. Pro běh tohoto filesystému je
doporučováno minimálně 64 MB paměti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: