Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
Ano, to je velice nepříjemná věc v debianu (u mě squeeze) - musí se instalovat balík "qemu-kvm", protože balíček "kvm" je VELICE a značně zastaralý, způsobuje výkonnostní anomálie, padání guestů, ...
Prvne diky moc za clanek.
Kdyby na to nekdy byla chut, tak bych moc rad videl aspon zakladni porovnani behu widli na Xen a KVMku. Sam jsem si hral s Win 2k3 serverem a na obojim se chova proti Linuxu mnohem hur. Na Xenu widle doslova staly na miste kvuli desivejm odezvam. Na KVM to bylo lepsi, ale zase se dost desne chovaly disky.
Lidi, jakou mate zkusenost s virtualizaci widli? Zaslech jsem, ze velmi dobre chodi vmware server, ale zrovna nemam volnej HW na testovani.
Protože se KVM poměrně rychle vyvíjí, byla použita verze z Debianu Unstable – v té době nejnovější jádro 2.6.31 (balík linux-image-2.6.31-1-amd64) a kvm-85 (85+dfsg-4.1).Opravdu bylo použito poslední KVM? kvm-85 je poměrně starý balík. Aby nedošlo ke zmatení čtenářů... Sám používám na desktopu unstable a používám balík qemu-kvm, teď ve verzi 0.12.3+dfsg-4. V dokumentaci se lze dočíst v
/usr/share/doc/qemu-kvm/changelog.upstream-kvm.gz, že tento balík je založen na kvm-88 [12 july 2009]. Sám jsem používal chvíli kvm-85 a měl problémy s virtualizovanými Windoze. Po čase jsem si všiml balíku qemu-kvm (s novějším KVM). V tom mě Windoze běžely o řád lépe (to už je tak 3/4 rok zpět). Tedy nevím kdy tyhle testy proběhly, ale o aktuálnosti user-space části KVM lze dost pochybovat?
No a co se týče XENu, tak ten je teď samozřejmě v kernelu 2.6.32 připravován pro Squeeze také zřejmě v novější podobě.
Nechtěl by si někdo dát práci a ty testy zopakovat?
Opravdu bylo použito poslední KVM?V té době... je to cca půl roku, spíš víc, nechá se to odvodit i podle "nejnovějšího jádra" 2.6.31. Holt docela dlouho trvalo to sepsat.
qemu-kvm (0.11.0+dfsg-1) unstable; urgency=low * Package qemu-kvm (stable series) instead of kvm (snapshots) * Simplify the packaging, remove support for external module source * Move old debian/changelog to debian/changlog.kvm -- Jan Lübbe <jluebbe@debian.org> Mon, 02 Nov 2009 11:49:28 +0100Zrejme ty testy probehly jiz v roce 2009...
Take jsem testoval jenom jeden Host a jeden VM, zadne paralelni stroje. Chtel jsem proste porovnat pouze ubytek vykonu ve virtualizovanych masinach. Testoval jsem XEN, KVM a VMware. Host OS byl Debian Lenny a Windows XP prof EN SP2, guest OS byl Debian Lenny a Windows XP (predpripraveny profil), vsechno jenom 32bit.
Na disk jsem pouzival bonnie++, tomu bych veril, dokonce to dokaze odstranit vliv disk cache, takze clovek opravdu presne vi, jak rychle to s diskem pracuje a testuje zapis, cteni a prepis, blokove i znakove a tusim i nahodny pristup.
Misto kompilace jsem provadel test spousteni bash scriptu. Script spoustel sam sebe nekolikrat v rekurzi. Proste test spousteni procesu, coz pouzivame v nasem kompilacnim prostredi.
Na testy site pouzivam iperf. Generuje na TCP nebo UDP nejaky data, coz nezatezuje CPU ani disk, takze pak clovek dostane opravdu rychlost site. iperf pracuje mezi dvema hosty, jeden je jako server, druhy jako client. Pokud je server na Gbit siti a neni nicim jinym zatezovany pres sit, tak iperf da opravdu kvalitni vysledek o rychlosti spojeni.
Pro praci s pameti jsem pouzil jednoduchy perl script, ktery do promenne nacpal string s milionem znaku "0". Potom v cyklu malych a velkych pismen prepsal pomoci s///g nuly na to pismeno. sakra, mel jsem spis pouzit tr///, ale i tak bych rekl, ze to dobre odrazelo praci v pameti.
Testy jsem delal z casti proto, ze si sef myslel, ze XEN virtualizace ubira vykon a ze mame teda servery instalovat primo na HW. A pak mame system pro kompilaci naseho produktoru pod Linux 32bit a 64bit a pod Windows 32bit a 64bit a pod Windows se pouziva Cygwin a je to desne pomaly.
Z testu my vyplynulo, ze CPU (openssl encrypt) je na vsech Host OS i Guest OS priblizne stejne rychly. Windows v KVM nebo VMware a Linux ve Vmware 2 jsou o trosku pomalejsi.
Perl script byl na Linux Host a XEN guest pomalejsi nez KVM guest.
Disk byl take relativne stejny. Jenom KVM bylo na Vmware discich asi dvakrat pomalejsi nez Host Linux a XEN guest. Kolega rikal, ze by vmware obrazy mely byt stejne rychle jako qemu.
Bohuzel spatne dopadl test site a spousteni.
Sit na Linux Hostu a XEN a VMware (1.0 i 2.0) Linux guestu hlasila kolem 930Mbps. Bohuzel i Windows XP host delal jenom 528Mbps. Ovsem zbytek byl horsi. Linux KVM Guest mel s VirtIO jenom 150Mbps, Windows XP KVM guest s VirtIO jenom 73Mbps, Win XP na Vmware 1.0 na 2.6.26 i na etch 2.6.18 kernelu Linux Hosta jenom 290Mbps, Win XP na Vmware 2.0 jenom 217Mbps. Win XP na VMware 1.0 Server na Win XP Hostu 349Mbps a na Vmware 2.0 275Mbps.
Zalostne taky dopadlo rekurzivni spousteni skriptu. Linux Host mel 1:25 (v minutach), XEN guest mel 1:34, windows xp host s cygwinem sam mel 20:31. Dale KVM Linux guest 5:45, Vmware 1.0 Linux guest na Linuxu 2:48, Linux Vmware 2.0 guest na linuxu 2:54, KVM Win XP guest s cygwinem 319:17, Win XP Vmware 1.0 guest s cygwinem na Linux hostu 47:50 a s vmware 2.0 127:39 a Win XP guest s cygwin na Win XP vmware server 1.0 46:30 a s vmware 2.0 129:05.
Prakticky mi z toho vyslo, ze pro Windows je porad jeste nutnost Vmware, ikdyz bych radsi KVM. A pro Linux jeste porad XEN, ktery bezi i na starsich masinach bez HW virt a neztraci zadny vykon v siti a spousteni procesu ani disku. Jeste budu testovat KVM pro Windows, ale to je tak akorat pro adminy, kdyz to nema consoli jako vmware. Jinak vmware 2 je peknej shit. WEb interface management funguje jak kdy, rychlosti to taky neoplyva, aspon ze se da vykopirovat vmware console a pouzivat oddelene, protoze ve FF3.6 tusim zatim nebezi.
Jednou uz driv jsem zkouseli Windows na XEN Enterprise, to bylo dobry i s managementem, zustali jsme u vmware.
Bohuzel spatne dopadl test site a spousteni.Teď jsem ještě zkusil netperf -t TCP_STREAM mezi KVM Linux hostem (virtio síť) a fyzickým strojem (ne hostitelem) a vyšlo cca 920×10^6 b/s na gigové síťovce. Stejný fyzický stroj proti hostiteli dá 940, takže tu síť bych opravdu tak špatně neviděl. netperf AFAIK používají k benchmarkování i vývojáři jádra, takže špatným nástrojem to IMO taky nebude...
Zalostne taky dopadlo rekurzivni spousteni skriptu. Linux Host mel 1:25 (v minutach), XEN guest mel 1:34, windows xp host s cygwinem sam mel 20:31.Zatímco v Linuxu, jako ostatně ve většině unixů, jsou procesory "lehké" (light-weight) a jejich spouštění přes
fork()+exec() relativně nenáročné, ve Windows jsou procesy relativně "těžkotonážní", fork() není nativně v dispozici (Cygwin ho musí emulovat) a mnohem víc se využívají lehká vlákna. Pokud se na
Windows provozuje program silně používající unixový styl (např. právě ono rekurzivní spouštění skriptů), je logické, že výsledek dopadne takto žalostně.
Pamatuju si, jak jsem kdysi musel při portování jednoho svého programu z Linuxu na Windows přepsat volání externích utilit na používání knihoven, protože to, co Linuxu běžel celkem slušně, bylo ve Windows nepoužitelně pomalé - rozdíl v rychlostech byl téměř o řád a většinu zátěže spotřebovalo spouštění oněch externích utlilit (užívaných jako "filtry" na načítání vstupních a ukládání výstupních obrázků).
Tisk bez diskuzetak dostanes cely clanek...
Asi tolik ke slavne virtualizaci 



Tiskni
Sdílej: