Začínáme s VirtualBoxem: Nastavení virtuálního počítače

19. 4. 2012 | Michal Polák | Návody | 33170×

VirtualBox je aplikace sloužící k virtualizaci operačních systémů na vašem počítači. Můžete si tak bez nutnosti aplikace vyzkoušet a klidně i nechat běžet více operačních systémů, aniž byste je fyzicky instalovali do počítače. Možnosti s touto aplikací jsou velmi široké a v dnešním článku si ukážeme, co všechno a jak nastavit pouhým naklikáním, včetně tipů z praxe, a vrátíme se i k virtuálním diskům.

Obsah

• Nastavení: Obecné
• Nastavení: Systém
• Nastavení: Obrazovka, Úložiště, Zvuk
• Nastavení: Síť
• Nastavení: Sériové porty, USB
• Nastavení: Sdílené složky
• Formáty virtuálních disků

Nastavení: Obecné

Jednotlivé virtualizované systémy, respektive stroje, jsou zobrazeny po levé straně. Po klikutí na danou položku se vám pak po straně pravé zobrazí základní parametry. Kliknutím na jejich nadpis se pak dostanete do detailního nastavení.

Na první položce Obecné vyplňujete v kartě Základ Název a druh operačního systému. Samozřejmě změna operačního systému po instalaci není to pravé ořechové a tak zbývá jen samotný název, který v podstatě nic neovlivňuje. Jde prostě jen o to, co přesně se vám bude zobrazovat v seznamu virtualizací. Naopak na kartě Pokročilé lze nastavit, do jaké složky se mají ukládat snímky (pozor nikoliv obrazovky, ale systému, vizte první článek) a stejně tak si lze vybrat i typ sdílení. Je tak možné zakázat sdílení z hosta do hostitele, ale druhou stranou jej povolit. Ke kartě Popis snad už ani třeba komentáře, prostě si sem můžete psát poznámky k danému virtuálnímu stroji, což je vhodné zejména v případech, kdy jich máte více a potřebujete si v nich udělat pořádek.

Nastavení: Systém

Se Systémem se v podstatě vracíme k tomu, co jsme měli také možnost nastavit již při vytváření virtuálního stroje. Na kartě Základní deska proto vybíráte velikost operační paměti, pořadí bootování, čipovou sadu a rozšíření. Samotnou změnu pořadí bootování provedete tak, že kliknete na některé z médií a pomocí šipky po pravé straně změníte jeho prioritu. Vhodné je zejména přesunout na 1. místo pevný disk – tedy ten virtuální. Mimochodem pokud po instalaci z ISO například neodpojíte CD/DVD, tak vám systém – byť byl nainstalován – úspěšně nenaběhne.

Na kartě Procesor si můžete nastavit počet jader, což ocení zejména majitelé více-jádrových procesorů. Všichni naopak mohou využít Omezení procesoru, tedy jeho % vytížení. Tímto způsobem můžete velice jednoduše zamezit tomu, aby Virtual Box zatěžoval ostatní aplikace spuštěné na vašem počítači. A akcelerace? Zapněte, co můžete...

Nastavení: Obrazovka, Úložiště, Zvuk

Obrazovka je na tom podobně. Na místo vytížení procesoru zde však nastavujete kolik MB se může použít pro daný virtualizovaný stroj. To záleží na systému od systému a samozřejmě záleží také na tom, jakou video paměť máte vyhrazenou fyzicky pro grafickou kartu (což si lze v případě integrovaných karet v případě nutnosti nastavit v BIOSu, pokud by byla malá, nicméně zase snížíte kapacitu paměti použitelné pro procesy aplikací). Z dalších možností na kartě nám zbývá akcelerace. Taková 3D akcelerace může být užitečná v případech, kdy zkoušíte systém s pokročilým uživatelským prostředím a chcete vyzkoušet rozběhnout nějakou tu aplikaci vyžadující 3D. Na nějaký herní výkon však zapomeňte. A na konec Vzdálená obrazovka, ale tu záměrně přeskakujeme, abychom se k ní mohli vrátit později v samostatném článku věnovaném právě tomuto tématu.

Ve Zvuku máte pouze tři možnosti nastavení a zajímavá je snad jen ta poslední, kdy si můžete vybrat jednu ze tří dostupných Zvukových karet. Sám jsem při virtualizaci neměl nikdy žádný důvod toto nastavení měnit, a proto můžeme přeskočit rovnou na podstatně zajímavější možnost.

Nastavení: Síť

A tou je Síť. Samozřejmě máte sice virtualizovaný stroj takže by se mohlo zdát, že bude stačit propojit funkci k připojení na internet a sdílení složek. Nicméně VirtualBox nabízí velmi zajímavou možnost nastavit si až čtyři virtuální síťové karty. Nastavit si můžete, k čemu mají být připojeny, a to pro každou zvlášť a mnohem více po kliknutí na poměrně nenápadný text Pokročilé.

Poté se vám totiž zpřístupní možnost vybrat si typ síťové karty a dokonce si manuálně navolit MAC adresu. Možná vás také zaujalo nastavení Promiskuitního režimu. V podstatě při standardním nastavení síťové karty dostává počítač data, která jsou určená výhradně pro danou kartu. Zatímco při promiskuitním režimu dochází k odposlouchávání a získávání všech dat. Většinou to rozhodnutí o tom, co jaké kartě patří, závisí na MAC adrese.

Nastavení: Sériové porty, USB

Podobně jako můžete využívat síťové karty, můžete využívat také Sériové porty. Stačí zaškrtnout možnost Povolit sériový port a pak už jen vybrat číslo portu a jeho režim.

Zatímco výše uvedené možnosti Nastavení byly určené pro specificky zaměřené uživatele a těm, kteří by krom zkoušky systému chtěli nastavit i jeho chování na síti, USB je v tomto směru podstatně širší. Využije je každý, kdo si potřebuje nastavit nebo v případě problémů zkontrolovat zařízení připojená přes USB. Může se tak jednat například o myši, klávesnice, USB huby, externí úložná zařízení a mnohem více. Bohužel pro širší možnosti budete muset provést instalaci dalšího doplňku.

Nastavení: Sdílené složky

Tím se pomalu dostáváme k tomu poslednímu, co je v Nastavení možné změnit, a to ke Sdíleným složkám. V nich je na první pohled viditelná jen malá ikonka Přidat sdílenou složku umístěná po pravé straně. Přitom právě zde je třeba nastavit sdílené složky, samozřejmě pro každý virtualizovaný stroj zvlášť. Mimochodem před nastavením zde musíte nejdříve nastavit oprávnění dané složky nejdříve na hostitelském počítači.

Formáty virtuálních disků

Na úplný závěr nám zbývá ještě doplnit formáty virtuálních disků z 1. dílu seriálu k VirtualBoxu. Výchozí formátem, jak již bylo zmíněno, je VDI (VirtualBOX Disk Image. Vedle toho je však možno použít ještě další tři formáty. Prvním z nich je VDMK (Virtual Machine Disk), který byl primárně vyvinut pro virtualizace založené na produktech VMware. Stejně jako v předchozím případě se jedná o formát pro virtuální pevný disk a nejčastěji je používán ve Vmware Workstation. Ve VirtualBoxu je z toho důvodu, že je otevřený, a proto jej lze použít.

Dalším formátem virtuálního disku je VHD (Virtual Hard Disk). Jeho specifikací je, že vnitřní struktura by měla být takřka identická té na skutečném pevném disku. Historicky přišla s tímto formátem společnost Connectix, kterou později koupil Microsoft a začal jej používat u svého produktu Virtual PC (alternativa k VirtualBoxu, VMwaru a dalším). Nicméně Microsoft tento formát zveřejnil pod svou licencí Microsoft Open Specification Promise a z tohoto důvodu se s tímto formátem můžeme setkat i u VirtualBoxu. Zajímavé je, že ve Windows Vista a Windows Server 2008 byl formát nativně používán k zálohování těchto systémů, na což navázal i u Windows 7...

A opravdu už posledním formátem virtuálního disku a zároveň tématem dnešního článku je zkratkou zavádějící HDD (Parallels Hard Disk). Podle informací, které se mi podařilo získat, se jedná o formát používaný v nástrojích Parallels, konkrétně jeho verzi 2. Vyšší verze, tedy 3 a 4, je nuzbytné před použitím převést. Ideálně pak právě pomocí aplikací od stejné společnosti.

Samotné využití dalších formátů se pak přímo nabízí. Můžete převzít, vytvořit nebo připravit virtuální stroje a data přesně ve formě, kterou potřebujete. Pokud však využíváte VirtualBox k pouhému zkoušení nových distribucí, případně nastavení systémů a vyzkoušení aplikací před instalací, pak si tím hlavu lámat nemusíte.

       

Komentáře

[PetrHL]

Díky za super článek. Používám VMware Player, neplánujete nějaké srovnání?

[dannak]

Je zajimave pohrat si s VBoxHeadless prikazem pro nastartovani VM bez obrazovky. Na databazovy server to staci a pokud ma VM sit bridgovanou, da se na nem pracovat i vzdalene (tunelovat SQL konzolu pres ssh). Jeste je dobry nezapomenout si otevrit ssh na AP a nasmerovat na hosta :) Preju prijemne hratky

[motyq]

jeste to jde hodit do initskriptu ;) pak je to vice nez pouzitelne

na vzdalenou spravu pouzivam remotebox (na strane serveru je potreba mit rozchozene virtualbox web services).

[Pat1]

Taky to pouzivam v headless, k plne spokojenosti, jen to zere trochu vic vykonu nez bych cekal. Virtualizovane WinXP zerou v idle nejake 3%, ale debian pres 10%, sice to bezi jen na nejakym core i5, ale ten rozdil windows/linux se mi zda podezrely. Je to normalni nebo je nekde problem?

[dannak]

Nebezi vam neco na pozadi v tom Debianu ? Ja mam CentOS-6-64bit host a CentOS-6-32 jako guest, verze jader si nepamatuju; nejake 2.6.3x. Jak moc VM zatezuje hosta, bohuzel, moc nevnimam - bezi mi jeden nebo dva VM na i7-920, 6G ram se stripovanymi disky. VM maji samostatny oddil /vms. Zkusil bych se podivat, jestli jestli mate HW podporu virtualizace, pokud ano, jestli je zapnuta. A hlavne, jestli mate VBoxAdditions (nebo jak se to jemnuje). Prip. pri jakych prilezitostech mate pocit, ze to zatezuje vic, nez by bylo zdravo; CPU-bound aplikace, IO-bound ?

A ted muj dotaz do plena. Nemate nekdo zkusenost s nestovanim VM a/nebo teleportovanim ? Chtel bych zkusit zahnizdit jednu VM do jine a pak ji teleportovat do jineho VM hosta.

[Pat1]

Je to cista instalace debianu, takze jedine co tam bezi jsou zakladni sluzby typu ssh, ktere naprostou vetsinu casu nikdo nepouziva. Kdyz se podivam na top na hostovy tak je vyuziti procesoru mezi 0-3%. VBoxAdditions sem samostatne skousel instalovat, ale instalator mi tvrdil ze uz tam nejake sou tak sem to nechal tak.

[zippy]

Odborne sa to nazyva migracia a nie teleportovanie. A libvirt ponuka na to moznosti:

virsh migrate --live $VM $URI

jediny problem je, ze aj na destination musi bezat libvirt; a ze $VM musi byt definovana cez libvirt (vyjma specialneho pripadov, kedy sa libvirt attachne na beziaci QEMU proces a z neho si vysosa definiciu; ci tych hypervisorov s ktorymi virsh komunikuje priamo: VBox, XenAPI, VMWare).

Co sa tyka nested virtualizacie, tak AMD to vie uz davno a imho aj lepsie nez Intel, ktory sa to naucil len celkom nedavno.

[dannak]

ad migrace/teleportovani. Zalezi na virtualiacni technologii, kazdy to nazyva jinak. V prostredi VirtualBoxu se to opravdu jmenuje teleport. Zkuse prohledat doc, VBoxManage --help nebo YouTube, kde na to jsou videa

ad AMD/Intel. Uplne nechapu, jak to myslite, protoze ta nestovana VM uz (samozrejme) HW podporu vyuzivat nemuze, neb uz jeji host bezi na virtualizovanem CPU, ktere tu HW podporu uz nenabizi. I to se lze docist v doc, jen me zajimaly zkusenosti ostatnich. Sam jsem to zatim nezkousel - nezbyva na to bohuzel cas :(

Na zaver bych si dovolil tvrdit, ze VirtualBox neni hypervizor, vzhledem k tomu, ze ke svemu behu potrebuje bezici host OS a nebezi, narozdil od, napr. XENu neb ESX, "primo na zeleze".

[zippy]

ad migrace/teleport - hm; to su mi novinky :)

No, ak hypervisor nepodporuje exportovanie virtualizacnych schopnosti procesora (napr. virtualizuje procesor uplne), tak je HW podpora samozrejme na nic. Tak ako napr. driver ktory nepodporuje istu funkcionalitu. V qemu je mozne predat host CPU do guesta a teda aj guestovi nasledne vyuzivat HW podporu virtualizacie.

Hm. ESX by som este chapal. Ale XEN? prave ten podla mna nie je plnohodnotny hypervisor, kedze vykonava 'len' paravirtualizaciu.

[dannak]

http://www.virtualbox.org/manual/ch08.html#vboxmanage-modifyvm-teleport

[kyytaM]

XEN je bare-metal hypervizor (typ 1, rovnako ako ESX, ESXi ci Hyper-V), to nema s paravirtualizaciou absolutne nic spolocne. QEMU je emulator.

[citanus]

to by me teda zajimalo z kteryho prstu jste to vycucal..

[citanus]

xen + hvm = full virt. jenze jen blazen by chtel full virt, kdyz jsou tu veci jako virtio..

[TM]

Nemáte příliš vysoký kmitočet časovače hostovaného OS? Nevím jak kernel na Debianu, ale u RH Linuxu apod. má kernel funkční parametr "divider", takže jej kvůli tomu není třeba rekompilovat... Např. pokud je kernel sestaven s 1000 Hz, pomocí divider=10 nastavíme 100Hz, což obvykle naprosto stačí. Druhá možnost je tickless kernel...
Ono se to nezdá, ale pokud např provozujete VBox na CPU bez hw virtualizace (třeba na Atomech), každé přerušení ve VM má značnou režii - proto třeba není ideální udělat z virtuálního stroje na takové CPU router...

[pacholik]

víc se mi abc líbilo když jsem tady nerozuměl jedinýmu článku

[Luboš Doležel (Doli)]

Je třeba to střídat

[Nikola Pajkovský]

no ono se to ma tak, ze driver virtual boxu je takova prasarna, ze i kernelovym vyvojarum dosla trpelivost. fedora automaticky po modprobe driveru nastavuje Crap flag v kernelu.

[Jiří Svoboda]

No jo, já to tu už ani nechtěl otvírat, aby mě někdo nenařknul, že už to zase vytahuju. Ale je to tak. Používat v současné době VirtualBox je dost nebezpečné... :-/

[dad]

zrovna bojuji s instalaci centos6 na virtualboxu, hostitelsky system je centos 5.7 32 bit, virtualbox je nejnovejsi 4.1.12, dvd bootuje ok - no - trochu pomaleji, ale nakonec se objevi startmenu centose a mohu si vybrat jazyk a klavesnici , ale pak hlasi, ze nemuze najit CD/DVD. Na hostitelskem systemu je DVD pristupne pres /dev/hda.

Myslel jsem, ze ten problem musi mit kde kdo, ale google nic nehlasi nebo jsem nic nenasel. Skutecne s tim nema nikdo problem? Pod vboxem mi bezi 2 vm, ale ani jednu z nich jsem neinstaloval, jen jsem natahl image, proto s tim zapolim az ted.

[lertimir]

Dotaz k formátům záznamů. Je možné pro virtuálizovaný systém použít i reálný oddíl u Virtual boxu? Před časem jsem viděl návod, jak použít a nakonfigurovat VMWare workstation na práci s reálným oddílem. Použité to bylo na konfiguraci XP do linuxu s tím, že uživatel měl dual boot a mohu bootnout bud linux nebo XP, ale pod linuxem mohl navíc spustit virtuálně tytéž XP, které měl v samostatném oddíle. Pod linuxem se tedy mohl rozhodovat jestli XP pustí virtualizovaně a nebo potřebuje výkon, přístup na HW (grafiku) a všechnu paměti a potřebuje reboot.

[Jiří Svoboda]

Jo, jde to, je to popsáno v dokumentaci. Ale zrovna v případě XP nemám tušení, jak to bude fungovat, když fyzický hardware je úplně jiný, než ten virtuální. Myslím, že to XP tak jednoduše nezkousnou.

[starej womastek]

Kdo chapete tudle vetu ? "Můžete si tak bez nutnosti aplikace vyzkouset ... "