V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 28 % |
| Skóre: | 19 |
11.10.2009 19:07
pushkin | skóre: 43
| blog: FluxBlog
).
Jenom takový nápad - nebylo by dobré, aby CLI interface byl vestavěn do serveru spíše než do klienta (debugging, omezení nutnosti instalovat klienta, klient by mohl se serverem komunikovat přes CLI (já vím, prasárna, ale třeba to někdo využije 
) )?
P.S. Případného programátora Qt klienta prosím o vynechání závislostí na KDE.
Také z toho nemám nejlepší pocit. Každá další běžící služba nebo otevřený port je žrout systémových zdrojů a potenciální riziko. Kolik nyní dostávají uživatelé pošty od úřadů a kolik jí budou dostávat přes datové schránky. Myslím, že pro většinu bude víc než dostačující, když se do schránky mrknout 1x za den. Kvůli tomu by měl bežet celou dobu práce server pro komunikaci s ISDS? Nebo startovat server při každém novém požadavku? Určitě se najdou případy, třeba zrovna vy, pro které bude server/klient nejlepší řešení, ale postavit to od základu jen jako klient/server, nevím nevím.
Serverové řešení bude stejně tak potřebovat knihovnu funkcí pro komunikaci ISDS.
Navíc by bylo třeba řešit integraci takové serverové služby na různých platformách a řešení tohohle, by si buď natvrdo vyžádalo použití nějakého virtuálního prostředí (jako např. Javu / .Net+Mono), nebo vysokoúrovňového multiplatformního jazyka (jako je Python, Perl a příslušných knihoven). V opačném případě by to znamenalo věnovat čas programování integrace a běhu klient/server částí a starat se o celé stádo binárek pro různé platformy.
Klient/server řešení má své místo, ale jeho realizaci bych nechal až do další etapy. Viděl bych ho na stejné úrovni jako pluginy nebo GUI aplikace, které budou používat základní knihovnu funkcí. Z tohoto pohledu je vhodné o požadavku na klient/server řešení vědět, protože to může být zohledněno při návrhu API.
Možná je tu něco co přehlížíme. Pokud můžete, tak zkuste říci nějaké konkrétnější argumenty.
Jediné jádro (server) komunikující s datovou schránkou a libovolné GUI je dobré řešení. Minimálně se předejde hádkám zda použít Qt, GTK či Javu nebo nějakou totální exotiku
Takové hádky by nastat neměly. Na placu jsou dva horcí kandidáti na realizaci základní knihovny funkcí.
No, co to zkusit obratit? Jak bude komunikovat server s DS? Zase by potreboval high level vrstvu poskytujici mu jednoduche rozhrani. Takze naopak takovy server muze byt klientem nasi planovane knihovny.
Zvlaste posledni bod vzhledem k povaze DS povazuji za kriticky. Veskere akce s DS musi probihat na zaklade konkretni akce uzivatele, jinak hrozi, ze zprava nebude prectena. Jedinou vyjimkou budou notifikacni mechanismy (sms, email).
Odpada riziko, ze server stahne zpravu (a podle dikce zakona se stane prectenou), aniz by bezel klient
Tahle by měla být zmíněno v dokumentu požadavků, aby si ti, kteří budou stavět nad knihovnou další aplikaci byli této skutečnosti vědomi.
Primlouvam se k low level knihovne, ktera bude komunikovat s DS.
Uzivatele takove knihovny:
Primární úživatele jsme vytipovaly jako fyzické osoby, malé a střední podniky. Zkrátka ti, pro koho jsou důležité malé náklady.
Ve velkých firmách by navíc neměl tolik fungovat efekt "na poslední chvíli", takže touhle dobou by měly mít přístup k ISDS vyřešený.
Každopádně postavit klient/server aplikaci nad knihovnou půjde.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.10.2009 21:23