Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
HE HE .. www.gnu.org - je tam pro vetsinu clanku i ceska lokalizace.
Jak to rict jednoduse, linux neni linux ale GNU. A v neposledni rade GNU is Not Unix.
Ale protoze tohle tema nerad opomijim tak jakakoli distribuce kterou znas je GNU (vyjimaje UNIX a BSD), pricemz linux je jen jadro ktere je samo o sobe k nicemu. GNU je operacni system ktery vzal za sve jadro Linuse Torvaldse - LINUX. GNU ma touhle dobou v jakesi funkcni variante uz i sve jadro HURD - proc se zpozdil vyvoj HURD a smirili se s LINUXem je na dyl. Jenom skoda ze kdyz uz nekdo vi o tom GNU tak si to spojuje pouze s GNU/GPL licensi.
Jinak co je GNU pokud chces fyzickej dukaz a ne jen teoretickej tak - fileutils, biutils, modutils, Gnu C library, mnozstvi systemovych utilit.
Pravda, ja sem to shrnul pouze jako aplikace. Je skoda ze se lidi kolikrat ani nepidej po tom co ty zkratky aplikaci znamenaj. Viz ten gimp. Nebo GNOME (GNU Object Model Environment). Lidi z GNU maj ohromnej podil na vyvoji GNU/Linux a nepride mi fer ze sou tak trochu opomijeny.
Ale kdyz sme u toho zna tady nekdo Linux kterej neni GNU ?
ale uz jenom proto ze to sou spickovi programatori ktery tomu venovali 21 let vyvojePokud preferuješ něco "už jenom proto", že se to vyvíjí dlouho, pak bys logicky měl nejvíc preferovat to, co se nakonec nevyvine vůbec. Pro srovnání: první použitelná verze Linuxu (jádra) vznikla rok po zahájení vývoje, první stabilní verze dva roky poté.
A to ze znacna cast veci v distrech nepochazi od GNU - zajimalo by me jestli by to ty lidi co to pisou psali taky pod UNIX kdyby nebylo GNU.Kdyby neyblo GNU, museli by si vývojáři Linuxu naprogramovat sami to, co mohli z GNU převzít. Není tedy pravda, že GNU je operační systém, který si vzal jádro Linux za své - naopak, vývojáři Linuxu portovali GNU aplikace na Linux.
ja mam opravdu pocit, ze jadro neni opreracni system, uz protoze slovo system znamena soustava a ta predpoklada vice prvku
A i když si odmyslíme jádro, pořád se nedá tvrdit, že zbytek je GNU. Protože ten zbytek se skládá z mnoha komponent, z nichž jen část je GNU. Proč by tedy GNU mělo být explicitně zmińováno v názvu a ostatní ne?
ty nejzakladnejsi programy se kterymi pracuju mockrat denne, jejichz nahrazeni jinymi programy si nedovedu predstavit, s nimiz delam nejzakladnejsi ukony s pocitacem, z jejichz prostredi poustim dalsi programy, tak ty jsou gnu
To, že si to nedokážete představit, nemění nic na faktu, že GNU verze těchto programů nejsou zdaleka jediné.
kazdy kdo pouziva tento system, at uz mu rika linux nebo gnu/linux, tezi z myslenky a prace projektu gnu, at uz si to priznava nebo ne. aaale, ze se mi chce, a vubec ....
A stejně tak těží z práce a myšlenek zástupu dalších lidí počínaje von Neumannem nebo dokonce Babbagem přes Kernighana a Ritchieho, vývojáře BSD a dalších systémů a samozřejmě i vývojáře dalších projektů, které jsou buď součástí toho, čemu většina lidí obvykle říká Linux, nebo se do toho jejich myšlenky aspoň promítly. Má snad všechno tohle být obsaženo v pojmenování systému?
Tiskni
Sdílej: