Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
HE HE .. www.gnu.org - je tam pro vetsinu clanku i ceska lokalizace.
Jak to rict jednoduse, linux neni linux ale GNU.
A v neposledni rade GNU is Not Unix.
Ale protoze tohle tema nerad opomijim tak jakakoli distribuce kterou znas je GNU (vyjimaje UNIX a BSD), pricemz linux je jen jadro ktere je samo o sobe k nicemu. GNU je operacni system ktery vzal za sve jadro Linuse Torvaldse - LINUX. GNU ma touhle dobou v jakesi funkcni variante uz i sve jadro HURD - proc se zpozdil vyvoj HURD a smirili se s LINUXem je na dyl. Jenom skoda ze kdyz uz nekdo vi o tom GNU tak si to spojuje pouze s GNU/GPL licensi.
Jinak co je GNU pokud chces fyzickej dukaz a ne jen teoretickej tak - fileutils, biutils, modutils, Gnu C library, mnozstvi systemovych utilit.
Pravda, ja sem to shrnul pouze jako aplikace. Je skoda ze se lidi kolikrat ani nepidej po tom co ty zkratky aplikaci znamenaj. Viz ten gimp. Nebo GNOME (GNU Object Model Environment). Lidi z GNU maj ohromnej podil na vyvoji GNU/Linux a nepride mi fer ze sou tak trochu opomijeny.
Ale kdyz sme u toho zna tady nekdo Linux kterej neni GNU ?
ale uz jenom proto ze to sou spickovi programatori ktery tomu venovali 21 let vyvojePokud preferuješ něco "už jenom proto", že se to vyvíjí dlouho, pak bys logicky měl nejvíc preferovat to, co se nakonec nevyvine vůbec. Pro srovnání: první použitelná verze Linuxu (jádra) vznikla rok po zahájení vývoje, první stabilní verze dva roky poté.
A to ze znacna cast veci v distrech nepochazi od GNU - zajimalo by me jestli by to ty lidi co to pisou psali taky pod UNIX kdyby nebylo GNU.Kdyby neyblo GNU, museli by si vývojáři Linuxu naprogramovat sami to, co mohli z GNU převzít. Není tedy pravda, že GNU je operační systém, který si vzal jádro Linux za své - naopak, vývojáři Linuxu portovali GNU aplikace na Linux.
já bych třeba mohl hlásat, že můj systém je KDE, anžto na počet řádků zdrojáků, resp. rozsáhlost projektu, zcela určitě KDE + KDE software nad úhrnem projektů hlásících se ke GNU vede, nemluvě o trapných "jenom" třech stech mega zdrojáků jádra ... ale nečiním tak, pro mě je to "Linux", stejně jako druhý počítač s (momentálně mrtvým) FreeBSD pro mě byl "FreeBSD", ač to klidně mohlo být FreeBSD/GNU/X/KDE neb skladba software byla z větší části identická (dokonce jako shell jsem preferoval bash, tedy také GNU projekt) ... obdobně v práci Solaris a ne GNU/Solaris (taky tam máme rádi bash, mc ...)
ja mam opravdu pocit, ze jadro neni opreracni system, uz protoze slovo system znamena soustava a ta predpoklada vice prvku
A i když si odmyslíme jádro, pořád se nedá tvrdit, že zbytek je GNU. Protože ten zbytek se skládá z mnoha komponent, z nichž jen část je GNU. Proč by tedy GNU mělo být explicitně zmińováno v názvu a ostatní ne?
ty nejzakladnejsi programy se kterymi pracuju mockrat denne, jejichz nahrazeni jinymi programy si nedovedu predstavit, s nimiz delam nejzakladnejsi ukony s pocitacem, z jejichz prostredi poustim dalsi programy, tak ty jsou gnu
To, že si to nedokážete představit, nemění nic na faktu, že GNU verze těchto programů nejsou zdaleka jediné.
kazdy kdo pouziva tento system, at uz mu rika linux nebo gnu/linux, tezi z myslenky a prace projektu gnu, at uz si to priznava nebo ne. aaale, ze se mi chce, a vubec ....
A stejně tak těží z práce a myšlenek zástupu dalších lidí počínaje von Neumannem nebo dokonce Babbagem přes Kernighana a Ritchieho, vývojáře BSD a dalších systémů a samozřejmě i vývojáře dalších projektů, které jsou buď součástí toho, čemu většina lidí obvykle říká Linux, nebo se do toho jejich myšlenky aspoň promítly. Má snad všechno tohle být obsaženo v pojmenování systému?
Tiskni
Sdílej: