Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
HE HE .. www.gnu.org - je tam pro vetsinu clanku i ceska lokalizace.
Jak to rict jednoduse, linux neni linux ale GNU. A v neposledni rade GNU is Not Unix.
Ale protoze tohle tema nerad opomijim tak jakakoli distribuce kterou znas je GNU (vyjimaje UNIX a BSD), pricemz linux je jen jadro ktere je samo o sobe k nicemu. GNU je operacni system ktery vzal za sve jadro Linuse Torvaldse - LINUX. GNU ma touhle dobou v jakesi funkcni variante uz i sve jadro HURD - proc se zpozdil vyvoj HURD a smirili se s LINUXem je na dyl. Jenom skoda ze kdyz uz nekdo vi o tom GNU tak si to spojuje pouze s GNU/GPL licensi.
Jinak co je GNU pokud chces fyzickej dukaz a ne jen teoretickej tak - fileutils, biutils, modutils, Gnu C library, mnozstvi systemovych utilit.
Pravda, ja sem to shrnul pouze jako aplikace. Je skoda ze se lidi kolikrat ani nepidej po tom co ty zkratky aplikaci znamenaj. Viz ten gimp. Nebo GNOME (GNU Object Model Environment). Lidi z GNU maj ohromnej podil na vyvoji GNU/Linux a nepride mi fer ze sou tak trochu opomijeny.
Ale kdyz sme u toho zna tady nekdo Linux kterej neni GNU ?
ale uz jenom proto ze to sou spickovi programatori ktery tomu venovali 21 let vyvojePokud preferuješ něco "už jenom proto", že se to vyvíjí dlouho, pak bys logicky měl nejvíc preferovat to, co se nakonec nevyvine vůbec. Pro srovnání: první použitelná verze Linuxu (jádra) vznikla rok po zahájení vývoje, první stabilní verze dva roky poté.
A to ze znacna cast veci v distrech nepochazi od GNU - zajimalo by me jestli by to ty lidi co to pisou psali taky pod UNIX kdyby nebylo GNU.Kdyby neyblo GNU, museli by si vývojáři Linuxu naprogramovat sami to, co mohli z GNU převzít. Není tedy pravda, že GNU je operační systém, který si vzal jádro Linux za své - naopak, vývojáři Linuxu portovali GNU aplikace na Linux.
ja mam opravdu pocit, ze jadro neni opreracni system, uz protoze slovo system znamena soustava a ta predpoklada vice prvku
A i když si odmyslíme jádro, pořád se nedá tvrdit, že zbytek je GNU. Protože ten zbytek se skládá z mnoha komponent, z nichž jen část je GNU. Proč by tedy GNU mělo být explicitně zmińováno v názvu a ostatní ne?
ty nejzakladnejsi programy se kterymi pracuju mockrat denne, jejichz nahrazeni jinymi programy si nedovedu predstavit, s nimiz delam nejzakladnejsi ukony s pocitacem, z jejichz prostredi poustim dalsi programy, tak ty jsou gnu
To, že si to nedokážete představit, nemění nic na faktu, že GNU verze těchto programů nejsou zdaleka jediné.
kazdy kdo pouziva tento system, at uz mu rika linux nebo gnu/linux, tezi z myslenky a prace projektu gnu, at uz si to priznava nebo ne. aaale, ze se mi chce, a vubec ....
A stejně tak těží z práce a myšlenek zástupu dalších lidí počínaje von Neumannem nebo dokonce Babbagem přes Kernighana a Ritchieho, vývojáře BSD a dalších systémů a samozřejmě i vývojáře dalších projektů, které jsou buď součástí toho, čemu většina lidí obvykle říká Linux, nebo se do toho jejich myšlenky aspoň promítly. Má snad všechno tohle být obsaženo v pojmenování systému?
Tiskni
Sdílej: