O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
HE HE .. www.gnu.org - je tam pro vetsinu clanku i ceska lokalizace.
Jak to rict jednoduse, linux neni linux ale GNU.
A v neposledni rade GNU is Not Unix.
Ale protoze tohle tema nerad opomijim tak jakakoli distribuce kterou znas je GNU (vyjimaje UNIX a BSD), pricemz linux je jen jadro ktere je samo o sobe k nicemu. GNU je operacni system ktery vzal za sve jadro Linuse Torvaldse - LINUX. GNU ma touhle dobou v jakesi funkcni variante uz i sve jadro HURD - proc se zpozdil vyvoj HURD a smirili se s LINUXem je na dyl. Jenom skoda ze kdyz uz nekdo vi o tom GNU tak si to spojuje pouze s GNU/GPL licensi.
Jinak co je GNU pokud chces fyzickej dukaz a ne jen teoretickej tak - fileutils, biutils, modutils, Gnu C library, mnozstvi systemovych utilit.
Pravda, ja sem to shrnul pouze jako aplikace. Je skoda ze se lidi kolikrat ani nepidej po tom co ty zkratky aplikaci znamenaj. Viz ten gimp. Nebo GNOME (GNU Object Model Environment). Lidi z GNU maj ohromnej podil na vyvoji GNU/Linux a nepride mi fer ze sou tak trochu opomijeny.
Ale kdyz sme u toho zna tady nekdo Linux kterej neni GNU ?
ale uz jenom proto ze to sou spickovi programatori ktery tomu venovali 21 let vyvojePokud preferuješ něco "už jenom proto", že se to vyvíjí dlouho, pak bys logicky měl nejvíc preferovat to, co se nakonec nevyvine vůbec. Pro srovnání: první použitelná verze Linuxu (jádra) vznikla rok po zahájení vývoje, první stabilní verze dva roky poté.
A to ze znacna cast veci v distrech nepochazi od GNU - zajimalo by me jestli by to ty lidi co to pisou psali taky pod UNIX kdyby nebylo GNU.Kdyby neyblo GNU, museli by si vývojáři Linuxu naprogramovat sami to, co mohli z GNU převzít. Není tedy pravda, že GNU je operační systém, který si vzal jádro Linux za své - naopak, vývojáři Linuxu portovali GNU aplikace na Linux.
já bych třeba mohl hlásat, že můj systém je KDE, anžto na počet řádků zdrojáků, resp. rozsáhlost projektu, zcela určitě KDE + KDE software nad úhrnem projektů hlásících se ke GNU vede, nemluvě o trapných "jenom" třech stech mega zdrojáků jádra ... ale nečiním tak, pro mě je to "Linux", stejně jako druhý počítač s (momentálně mrtvým) FreeBSD pro mě byl "FreeBSD", ač to klidně mohlo být FreeBSD/GNU/X/KDE neb skladba software byla z větší části identická (dokonce jako shell jsem preferoval bash, tedy také GNU projekt) ... obdobně v práci Solaris a ne GNU/Solaris (taky tam máme rádi bash, mc ...)
ja mam opravdu pocit, ze jadro neni opreracni system, uz protoze slovo system znamena soustava a ta predpoklada vice prvku
A i když si odmyslíme jádro, pořád se nedá tvrdit, že zbytek je GNU. Protože ten zbytek se skládá z mnoha komponent, z nichž jen část je GNU. Proč by tedy GNU mělo být explicitně zmińováno v názvu a ostatní ne?
ty nejzakladnejsi programy se kterymi pracuju mockrat denne, jejichz nahrazeni jinymi programy si nedovedu predstavit, s nimiz delam nejzakladnejsi ukony s pocitacem, z jejichz prostredi poustim dalsi programy, tak ty jsou gnu
To, že si to nedokážete představit, nemění nic na faktu, že GNU verze těchto programů nejsou zdaleka jediné.
kazdy kdo pouziva tento system, at uz mu rika linux nebo gnu/linux, tezi z myslenky a prace projektu gnu, at uz si to priznava nebo ne. aaale, ze se mi chce, a vubec ....
A stejně tak těží z práce a myšlenek zástupu dalších lidí počínaje von Neumannem nebo dokonce Babbagem přes Kernighana a Ritchieho, vývojáře BSD a dalších systémů a samozřejmě i vývojáře dalších projektů, které jsou buď součástí toho, čemu většina lidí obvykle říká Linux, nebo se do toho jejich myšlenky aspoň promítly. Má snad všechno tohle být obsaženo v pojmenování systému?
Tiskni
Sdílej: