Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
/*Pri prekladu zakomentovat podle potreby*/
#define OS_LINUX_OPT
#define OS_LINUX_USR_LOCAL
#define OS_LINUX_USR
#define OS_WINDOWS
char* grabFile(char* filespec) {
char p[256];
#ifdef OS_LINUX_USR
strcat(p,"/usr/local/myprogram/");
strcat(p,filespec);
#endif
#ifdef OS_WINDOWS
strcat(p,getProgramDirectory());
strcat(p,"\\");
strcat(p.filespec);
#endif
return p;
}
(Priznavam,ze tento kod neni bezpecny, snadno lze zpusobit preteceni)
... a tak nejak. Prikladem podobneho ucinneho vyuziti preprocesoru
jsou zdrojove kody ke hre Wolfenstein 3D.
$HOME, což může představovat vše od /home/vyskocil/usr/program v práci, až po /homes/eva/xv/xvysko02/usr/program ve škole
.
getProgramDirectory(), kterou si ovsem musite napsat.A pak je opravdu jedno, kde ten program je.
Tudiz si zavedeme: OS_LINUX_ANYWHERE
char* grabFile(char* filespec) {
char p[256];
#ifdef OS_LINUX_ANYWHERE
strcat(p,getProgramDirectory());
strcat(p,"/");
strcat(p,filespec);
#endif
return p;
....
}
getProgramDirectory() proste vezme nulty parametr prikazove radky
a odsekne z nej vse za poslednim lomitkem a je to. Tak se program
najde, at uz je kdekoliv.
namespace fs = boost::filesystem;
// inicializace cesty
fs::path tmpPath( FileOption, fs::native );
// pokud cesta neni kompletni
// (neobsahuje C:\ nebo "/root/..")
// pripoj pracovni adresar (workingDir)
File = tmpPath.is_complete()
? tmpPath
: workingDir/tmpPath; //spojeni cest
if( !fs::exists( File ) )
{
std::cerr << "\nerror: File "
<< File.string()
<< "\ndoes not exist.\n";
return 1;
}
else if( fs::is_directory( File ) )
{
std::cerr << "\nerror: Argument for the file "
<< File.string()
<< "\nis a directory.\n";
return 1;
}
samozrejme v cestach k souborum bude potreba zmenit lomitka za zpetna lomitkaTo je pěkná blbost.
Tiskni
Sdílej: