Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
rc.local, nebo si to vytvořte jako službu v /etc/init.d/ a vložte simlink do příslušného adresáře runlevelu /etc/rc.d/rc#.d
/etc/runlevels/*.
V /etc/inittab já program (aut.přihlášení na tty10) spouštím třeba takto : c10:12345:once:/bin/login -f root </dev/tty10 &>/dev/tty10, pomůže Ti man inittab.
Ale asi pro Tebe nejlepší varianta spouštění programu po startu PC bude, když ho zadáš do /etc/conf.d/local.start. To je na to přímo v Gentoo určené.
Taky nevím proč se pokoušíš spustit nějakej soubor /usr/local/sbin/cpp.o je to skutečně spustitelnej soubor ?
A taky mě není jasné jak ho chceš spustit z HD když ho nemáš připojen (ten HD) takže musíš vytvořit ramdisk a ten soubor umístit do ramdisku.
init (kterej prochází /etc/inittab) a root je read-only, takže s ramdiskem si hrát nemusí.
Disk pripojeny je uz z predchoziho levelu akorat nema namapovane adresare. Potrebuju upravit fstab jeste predtim nez se z neho mapuji adresare.Důvod ? Do fstabu se nechytá. A pokud potřebujeme něco připojit po startu systému třeba další externí disky na jiném serveru tak stačí spustit nějaký skript který po startu detekuje co třeba a připojí co třeba.
/etc/conf.d/local.start spouštět příslušný program a pak podle potřeby provést příkaz mount s příslušnými volbami?
) bych to já řešil tak, jak jsem napsal. Nemontoval bych to ve fstabu, ale dodatečně podle potřeby pomocí mount. Nevím, jak cely opracni system se taha uzivatelovy pres sit a nevim taky, proč mount -o by nebyl dobrej nápad. Ale pokud máš k tomu nějaké důvody ....
/ je ale v té chvíly read-only, takže ten váš zápis nepůjde (čtení a porovnávání samozřejmně ano). Zkuste napsat, co vlastně potřebujete kontrétně udělat, možná to půjde vyřešit jiným způsobem.
Tiskni
Sdílej: