Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Na stránke ITnews.sk som sa dočítal, že vírusy a malware začínajú útočiť aj na Linuxové distribúcie. Máte niekto skúsenosti s dobrým antivírovým programom, najlepšie s démonom pracujúcim na pozadí?
Skúšal som zatiaľ antivírusy F-Prot s garfickou nadstavbou Qtfprot a Clamav s nadstavbou Klamav, samozrejme oba aktualizované. Oba tieto programy som skúšal na vírusoch ktoré NOD32 vo Windowse objavil, no ani jeden AV ich na Linuxe neobjavil.
Chcel by som sa zabezpečiť dopredu, ako aj nechcem prenášať vírusy z Linuxu na Windows počítače. Máte niekto riešenie v podobe dobrého antivíru?
Na stránke ITnews.sk som sa dočítal, že vírusy a malware začínajú útočiť aj na Linuxové distribúcie.Hm, to ja se docet, ze pry kolem zuri "ptaci chripka"... :P
Skutočne? Len tak zo zvedavosti: vystav taký súbor na net, alebo pošli mailom.
Jak jinak zvýšit tržby atd? Neznalci se nechaj oklamat.
Tak ako väčšinou tak aj teraz som sa dozvedel čo som chcel vedieť. Ďakujem všetkým. Ozaj, teraz ma napadlo, nepýtal som sa náhodou na antivirák, ktorý odporúčate?
Priatelia pracujem ako s Linuxom tak aj s Windowsom a nediferencujem tieto OS po dlhších skúsenostiach tak ako echt Linuxáci. Aby niektorí nezaspali na vavrínoch, myslím že firma Kaspersky patrí medzi popredné firmy, zaoberajúce sa ochranou PC. Takže tu je dôkaz šírenia vírusov na Linux platforme.
Takže antivírový program nie je na škodu ani v Linuxe, radšej ho mať zbytočne aktualizovaný ako nadávať na vírusy v kompe.
) Vetsinou je to jenom blebost uzivatele. Vetsina neni ani schopna se samovolne sirit (mysleno bez jejich umyslneho spusteni).
1. nedělat zbytečně věci pod rootem, když to není nezbytné
2. občas aktualizovat nainstalovaný software o bezpečnostní updaty - ve většině distribucí je to triviální
3. samozřejmě nespouštět všechno, co člověk stáhne z nějakých pochybných zdrojů - naštěstí v Linuxu něco takového člověk v 99.99% případů nepotřebuje
Netvrdím, že viry pro Linux neexistují a nebudou existovat, ale klasický antivirus jako je pro Microsoftí systémy opravdu není to pravé řešení a instalací softu např. od firmy Kaspersky nebo jiných popředních firem si člověk spíš přidělá problémy než aby je řešil. Pokud vládnete angličtinou velmi doporučuju přečíst si tenhle článek a tuhle humornou zprávičku. Samozřejmě existuje spoustu dalších možností jak zvyšovat bezpečnost Linuxu (firewally, automatické testování průniků a integrity, SELinux...), ale to by bylo na dlouhé povídání a mimo rámec původního začátecnického dotazu.
Tiskni
Sdílej: