Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
e2defrag. Lze jej použít i pro ext3, ale zničí se tím žurnál. Mnohem lepší však je nemít linuxové oddíly plné, čímž lze fragmentaci předcházet. Pro reiserfs není, pokud vím, nic, pro XFS něco je, ale nikdy jsem to neviděl.
Více je třeba tady.
.
Nejhorší, co se může stát, je, že se takovým pokusem promrhá nějaký čas.
Je potřeba chytřejší algoritmus, který si profiluje předchozí starty a běhy aplikaci a pak srovnává data na disku podle nich. Linux nic takového zatím nemá. Vice viz Why does Linux need defragmenting?.
nakonec to by se pak mohli davat casto pouzivany soubory na tu cast disku, ktera je rychlejsi..(myslim ze je to u stredu disku)Myslíš blbosti
nejrychlejší je vnější okraj disku kdy se na jdenu otáčku načte nejvíce bloků
na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu.
A jinak stejně nevím jak by jsi chtěl udělat aby se to uložilo na konkrétní místo, dnešní nové disky si to stejně uloží tam kam chcou oni a né co zadal program samozřejmě ten sektor bude mít pořád stejnou adresu ale kde fyzicky bude ležet to si stejně určí disk.
na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu
To sice ano, ale stejně to není tak, že by těch sektorů bylo přímo úměrně délce stopy, je to po několika pásmech. Přičemž nikdo kromě výrobce disku neví, jak jsou ty zóny na plotnách vlastně rozloženy a vlastně ani to, jak jsou mapována logická čísla sektorů na fyzické umístění, jestli to třeba není od středu ven. Takže takové ty historické rady typu "dávejte často používané soubory na začátek disku" jsou dneska úplně k ničemu. Jednou jsem ze zvědavosti zkoušel měřit rychlost čtení souvislého bloku v různých částech /dev/sda, ta funkce rozhodně nebyla monotonní, výsledkem byla taková pila, skládající se z jednotlivých klesajících úseků, ale rozdíly mezi lokálními maximy a minimy nebyly takové, aby stálo za to kvůli nim něco přerovnávat.
Tiskni
Sdílej: