Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
e2defrag. Lze jej použít i pro ext3, ale zničí se tím žurnál. Mnohem lepší však je nemít linuxové oddíly plné, čímž lze fragmentaci předcházet. Pro reiserfs není, pokud vím, nic, pro XFS něco je, ale nikdy jsem to neviděl.
Více je třeba tady.
.
Nejhorší, co se může stát, je, že se takovým pokusem promrhá nějaký čas.
Je potřeba chytřejší algoritmus, který si profiluje předchozí starty a běhy aplikaci a pak srovnává data na disku podle nich. Linux nic takového zatím nemá. Vice viz Why does Linux need defragmenting?.
nakonec to by se pak mohli davat casto pouzivany soubory na tu cast disku, ktera je rychlejsi..(myslim ze je to u stredu disku)Myslíš blbosti
nejrychlejší je vnější okraj disku kdy se na jdenu otáčku načte nejvíce bloků
na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu.
A jinak stejně nevím jak by jsi chtěl udělat aby se to uložilo na konkrétní místo, dnešní nové disky si to stejně uloží tam kam chcou oni a né co zadal program samozřejmě ten sektor bude mít pořád stejnou adresu ale kde fyzicky bude ležet to si stejně určí disk.
na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu
To sice ano, ale stejně to není tak, že by těch sektorů bylo přímo úměrně délce stopy, je to po několika pásmech. Přičemž nikdo kromě výrobce disku neví, jak jsou ty zóny na plotnách vlastně rozloženy a vlastně ani to, jak jsou mapována logická čísla sektorů na fyzické umístění, jestli to třeba není od středu ven. Takže takové ty historické rady typu "dávejte často používané soubory na začátek disku" jsou dneska úplně k ničemu. Jednou jsem ze zvědavosti zkoušel měřit rychlost čtení souvislého bloku v různých částech /dev/sda, ta funkce rozhodně nebyla monotonní, výsledkem byla taková pila, skládající se z jednotlivých klesajících úseků, ale rozdíly mezi lokálními maximy a minimy nebyly takové, aby stálo za to kvůli nim něco přerovnávat.
Tiskni
Sdílej: