Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Byla vydána verze 1.0 editoru kódů Gram. Jedná se o fork editoru Zed bez telemetrie a umělé inteligence.
Byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Podrobnosti v tiskové zprávě. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.2.1. Přehled novinek v Changelogu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
e2defrag. Lze jej použít i pro ext3, ale zničí se tím žurnál. Mnohem lepší však je nemít linuxové oddíly plné, čímž lze fragmentaci předcházet. Pro reiserfs není, pokud vím, nic, pro XFS něco je, ale nikdy jsem to neviděl.
Více je třeba tady.
.
Nejhorší, co se může stát, je, že se takovým pokusem promrhá nějaký čas.
Je potřeba chytřejší algoritmus, který si profiluje předchozí starty a běhy aplikaci a pak srovnává data na disku podle nich. Linux nic takového zatím nemá. Vice viz Why does Linux need defragmenting?.
nakonec to by se pak mohli davat casto pouzivany soubory na tu cast disku, ktera je rychlejsi..(myslim ze je to u stredu disku)Myslíš blbosti
nejrychlejší je vnější okraj disku kdy se na jdenu otáčku načte nejvíce bloků na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu.
A jinak stejně nevím jak by jsi chtěl udělat aby se to uložilo na konkrétní místo, dnešní nové disky si to stejně uloží tam kam chcou oni a né co zadal program samozřejmě ten sektor bude mít pořád stejnou adresu ale kde fyzicky bude ležet to si stejně určí disk.
na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu
To sice ano, ale stejně to není tak, že by těch sektorů bylo přímo úměrně délce stopy, je to po několika pásmech. Přičemž nikdo kromě výrobce disku neví, jak jsou ty zóny na plotnách vlastně rozloženy a vlastně ani to, jak jsou mapována logická čísla sektorů na fyzické umístění, jestli to třeba není od středu ven. Takže takové ty historické rady typu "dávejte často používané soubory na začátek disku" jsou dneska úplně k ničemu. Jednou jsem ze zvědavosti zkoušel měřit rychlost čtení souvislého bloku v různých částech /dev/sda, ta funkce rozhodně nebyla monotonní, výsledkem byla taková pila, skládající se z jednotlivých klesajících úseků, ale rozdíly mezi lokálními maximy a minimy nebyly takové, aby stálo za to kvůli nim něco přerovnávat.
2.1.2007 07:02
jose17 | skóre: 44
| blog: Joseho_blog
| Bratislava
4.1.2007 16:18
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Tiskni
Sdílej:
3.1.2007 12:37