Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
e2defrag. Lze jej použít i pro ext3, ale zničí se tím žurnál. Mnohem lepší však je nemít linuxové oddíly plné, čímž lze fragmentaci předcházet. Pro reiserfs není, pokud vím, nic, pro XFS něco je, ale nikdy jsem to neviděl.
Více je třeba tady.
.
Nejhorší, co se může stát, je, že se takovým pokusem promrhá nějaký čas.
Je potřeba chytřejší algoritmus, který si profiluje předchozí starty a běhy aplikaci a pak srovnává data na disku podle nich. Linux nic takového zatím nemá. Vice viz Why does Linux need defragmenting?.
nakonec to by se pak mohli davat casto pouzivany soubory na tu cast disku, ktera je rychlejsi..(myslim ze je to u stredu disku)Myslíš blbosti
nejrychlejší je vnější okraj disku kdy se na jdenu otáčku načte nejvíce bloků na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu.
A jinak stejně nevím jak by jsi chtěl udělat aby se to uložilo na konkrétní místo, dnešní nové disky si to stejně uloží tam kam chcou oni a né co zadal program samozřejmě ten sektor bude mít pořád stejnou adresu ale kde fyzicky bude ležet to si stejně určí disk.
na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu
To sice ano, ale stejně to není tak, že by těch sektorů bylo přímo úměrně délce stopy, je to po několika pásmech. Přičemž nikdo kromě výrobce disku neví, jak jsou ty zóny na plotnách vlastně rozloženy a vlastně ani to, jak jsou mapována logická čísla sektorů na fyzické umístění, jestli to třeba není od středu ven. Takže takové ty historické rady typu "dávejte často používané soubory na začátek disku" jsou dneska úplně k ničemu. Jednou jsem ze zvědavosti zkoušel měřit rychlost čtení souvislého bloku v různých částech /dev/sda, ta funkce rozhodně nebyla monotonní, výsledkem byla taková pila, skládající se z jednotlivých klesajících úseků, ale rozdíly mezi lokálními maximy a minimy nebyly takové, aby stálo za to kvůli nim něco přerovnávat.
2.1.2007 07:02
jose17 | skóre: 44
| blog: Joseho_blog
| Bratislava
4.1.2007 16:18
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Tiskni
Sdílej:
3.1.2007 12:37