O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
e2defrag. Lze jej použít i pro ext3, ale zničí se tím žurnál. Mnohem lepší však je nemít linuxové oddíly plné, čímž lze fragmentaci předcházet. Pro reiserfs není, pokud vím, nic, pro XFS něco je, ale nikdy jsem to neviděl.
Více je třeba tady.
.
Nejhorší, co se může stát, je, že se takovým pokusem promrhá nějaký čas.
Je potřeba chytřejší algoritmus, který si profiluje předchozí starty a běhy aplikaci a pak srovnává data na disku podle nich. Linux nic takového zatím nemá. Vice viz Why does Linux need defragmenting?.
nakonec to by se pak mohli davat casto pouzivany soubory na tu cast disku, ktera je rychlejsi..(myslim ze je to u stredu disku)Myslíš blbosti
nejrychlejší je vnější okraj disku kdy se na jdenu otáčku načte nejvíce bloků
na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu.
A jinak stejně nevím jak by jsi chtěl udělat aby se to uložilo na konkrétní místo, dnešní nové disky si to stejně uloží tam kam chcou oni a né co zadal program samozřejmě ten sektor bude mít pořád stejnou adresu ale kde fyzicky bude ležet to si stejně určí disk.
na HD je na vnějších stopách více sektorů jak u středu
To sice ano, ale stejně to není tak, že by těch sektorů bylo přímo úměrně délce stopy, je to po několika pásmech. Přičemž nikdo kromě výrobce disku neví, jak jsou ty zóny na plotnách vlastně rozloženy a vlastně ani to, jak jsou mapována logická čísla sektorů na fyzické umístění, jestli to třeba není od středu ven. Takže takové ty historické rady typu "dávejte často používané soubory na začátek disku" jsou dneska úplně k ničemu. Jednou jsem ze zvědavosti zkoušel měřit rychlost čtení souvislého bloku v různých částech /dev/sda, ta funkce rozhodně nebyla monotonní, výsledkem byla taková pila, skládající se z jednotlivých klesajících úseků, ale rozdíly mezi lokálními maximy a minimy nebyly takové, aby stálo za to kvůli nim něco přerovnávat.
Tiskni
Sdílej: