Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Doporučuju naučit se GIMP. Opravdu to není špatný program. Chce to zapomenout co ses naučil. Dokud se nezbavíš windowsáckých náviků, budeš mít v linuxu problémy.
Neexistuje jeden správný způsob ovládání aplikace.
Nadruhou stranu není nic špatného na zjištení, že linux pro mě není...
Dobrá, ale pak platí jednoduché řešení - nepoužívat linux. Linux není povinný.
Samozřejmě že lze používat nějakou emulaci, ale ani to není úplně bez problémů. Prostě, jestli chci Photoshop, je líp používat Windows.
Z vlastní zkušenosti doporučuji opravdu naučit se (a zažít si) GIMP. Používám ho sice jen na jednoduchou úpravu fotek a internetovou grafiku, což není žádná velká grafika, ale rozhodně v něm dělám radši než v čemkoli jiném. Upřímě z PS mám kopřivku, ale taky bych si zvyknul, kdyby to muselo být.
To s těmi windowsáckými návyky myslím vážně. Oni totiž opravdu brzdí.
Buď se automaticky předpokládá, že jej mají všichni ukradenýJj, předpokládá.
Je to tím, že kompakty mají blesk příliš blízko osy objektivu a pokud fotografovaná osoba kouká do objektivu, záblesk prosvítí prokrvenou sítnici a to jsou právě ty červené oči. Systémový blesk na zrcadlovce je od objektivu více vzdálen, světlo blesku jde do očí pod větším úhlem a přímé prosvícení sítnice se tak trochu zmírní, i když neodstraní úplně. A kdo se fotografováním zabýbá ještě více ví, že bleskem nebude svítit přímo, ale namíří hlavu blesku například na strop a využije odraženého světla, samozřejmě pokud to lze, 15 metrů vysoký, navíc s mozaikou, strop v kostele nebude to pravé. Odstraní tak červené oči a hlavně světlo bude přirozenější bez tvrdých stínů za fotografovanou osobou. A nakonec přichází vyšší dívčí, kdy se využije světla od několika blesků dálkově řízených foťákem, odrazné desky, deštníky a podobné kousky...
Jinak k tomu Photoshopu a GIMPu. Na ovládání GIMPu jsem si chvíli zvykal (to byl ještě GIMP pod GTK 1
, ale pak mi naopak jeho ovládání sedlo více než ovládání Photoshopu, jde hlavně o možnost nastavit si klávesové zkratky, to beru jako obrovskou výhodu. Ale v GIMPu mi proti Photoshopu některé věci chybí, hlavně 16 bit. na barvu (pro vážnou úpravu fotek bych řekl nutnost), to musím udělat buď už při skenování ve Vuescanu, nebo pak v Cinepaintu a po převedení do 8 bit. dělám v GIMPu. Ale v tomto je na tom Photoshop Elements 2, co byl ke skeneru (Nikon LS-50, má 14 bit. na barvu), stejně nebo snad i hůře než GIMP. Hlavně nechápu, proč ke skeneru přibalili software, který pak ani neumí pracovat s nejvyšší kvalitou skenu, takže Photoshop stejně leží v šuplíku...
Tiskni
Sdílej: