MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Doporučuju naučit se GIMP. Opravdu to není špatný program. Chce to zapomenout co ses naučil. Dokud se nezbavíš windowsáckých náviků, budeš mít v linuxu problémy.
Neexistuje jeden správný způsob ovládání aplikace.
Nadruhou stranu není nic špatného na zjištení, že linux pro mě není...
Dobrá, ale pak platí jednoduché řešení - nepoužívat linux. Linux není povinný.
Samozřejmě že lze používat nějakou emulaci, ale ani to není úplně bez problémů. Prostě, jestli chci Photoshop, je líp používat Windows.
Z vlastní zkušenosti doporučuji opravdu naučit se (a zažít si) GIMP. Používám ho sice jen na jednoduchou úpravu fotek a internetovou grafiku, což není žádná velká grafika, ale rozhodně v něm dělám radši než v čemkoli jiném. Upřímě z PS mám kopřivku, ale taky bych si zvyknul, kdyby to muselo být.
To s těmi windowsáckými návyky myslím vážně. Oni totiž opravdu brzdí.
Buď se automaticky předpokládá, že jej mají všichni ukradenýJj, předpokládá.
Je to tím, že kompakty mají blesk příliš blízko osy objektivu a pokud fotografovaná osoba kouká do objektivu, záblesk prosvítí prokrvenou sítnici a to jsou právě ty červené oči. Systémový blesk na zrcadlovce je od objektivu více vzdálen, světlo blesku jde do očí pod větším úhlem a přímé prosvícení sítnice se tak trochu zmírní, i když neodstraní úplně. A kdo se fotografováním zabýbá ještě více ví, že bleskem nebude svítit přímo, ale namíří hlavu blesku například na strop a využije odraženého světla, samozřejmě pokud to lze, 15 metrů vysoký, navíc s mozaikou, strop v kostele nebude to pravé. Odstraní tak červené oči a hlavně světlo bude přirozenější bez tvrdých stínů za fotografovanou osobou. A nakonec přichází vyšší dívčí, kdy se využije světla od několika blesků dálkově řízených foťákem, odrazné desky, deštníky a podobné kousky...
Jinak k tomu Photoshopu a GIMPu. Na ovládání GIMPu jsem si chvíli zvykal (to byl ještě GIMP pod GTK 1
, ale pak mi naopak jeho ovládání sedlo více než ovládání Photoshopu, jde hlavně o možnost nastavit si klávesové zkratky, to beru jako obrovskou výhodu. Ale v GIMPu mi proti Photoshopu některé věci chybí, hlavně 16 bit. na barvu (pro vážnou úpravu fotek bych řekl nutnost), to musím udělat buď už při skenování ve Vuescanu, nebo pak v Cinepaintu a po převedení do 8 bit. dělám v GIMPu. Ale v tomto je na tom Photoshop Elements 2, co byl ke skeneru (Nikon LS-50, má 14 bit. na barvu), stejně nebo snad i hůře než GIMP. Hlavně nechápu, proč ke skeneru přibalili software, který pak ani neumí pracovat s nejvyšší kvalitou skenu, takže Photoshop stejně leží v šuplíku...
Tiskni
Sdílej: