Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
SubSection "Display"
Depth 32
Modes "1280x1024" "1024x768" "800x600" "640x480"
EndSubSection
ovsem to mnelo po restartu za nasledek start do nouzoveho grafickeho modu. vizsi hloubku barev se snazim nastavit, protoze pri zobrazeni nekterych fotek, nejsou pozvolne barevne prechody plynule, ale jsou videt hranice mezi odstiny. pod windows pri 32bit barvach se vse zobrazovalo v poradku... normalne by mne to nevadilo (je to videt tak na 5% mych fotek), ale jelikoz planuju pod linuxem upravovat rawy tak potrebuju mit vse spravne zobrazene.
distibuci mam ubuntu 7.10Pooužívalo se to dřív u některých videokaret kvůli rychlejšímu adresování jednotlivých pixelů. Dnes už je to trochu anachronismus.Neni to naopak? Ze 24 bpp rezim se pouzival u starych karet kvuli setreni pameti, zatimco dnes uz vsechny pouzivaji 32 bpp (24 bitu barvy a 8 bitu padding)? Nevim jak X drivery, ale fbdev drivery pro intel, ATI radeon i VIA (intelfb, radeonfb, vt8623fb) podporuji jen 32 bpp rezim a 24 bpp nepodporuji.
radeon pro X server naopak podporuje pouze 24-bitovou hloubku, 32-bitovou zcela odmítá.
(**) RADEON(0): Depth 24, (--) framebuffer bpp 32 (II) RADEON(0): Pixel depth = 24 bits stored in 4 bytes (32 bpp pixmaps)Možná je to v tom ovladači zadrátované z historických důvodů. Staré karty měly organizaci 24bpp z důvodů malé a drahé paměti a podle toho byl napsaný ovladač. U novějších karet s větší pamětí pak už jednoznačně převážila oragnizace po 32bpp, protože se lehce adresují nejen samotné pixely, ale i jednotlivé barevné složky, nicméně ovladač se navenek tváří stále jako 24bpp. Každopádně kvůli tomu memůžu spustit Phun, protože natvrdo vyžaduje 32bpp což žádný z ovladačů karet na mých strojích neumí :(
Depth 24 se v linuxu automaticky rovná 32 pokud se nemýlím...
xorg.conf se ale nastavují vlastnosti grafické karty, ne? Že nad tím vším pak běží nějaký framebuffer nebo OpenGL nebo okenní maanžer něco podobného je už věc vedlejší. Ale zobrazování klidně může fungovat tak, že X aplikace bude malovat v 8 bitech na kanál s průhledností, ale X server to pak převede pro zobrazení na černobílém monitoru.
Že nad tím vším pak běží nějaký framebufferFramebufferem myslim oblast pameti graficke karty, ktera se vykresluje.
Ale zobrazování klidně může fungovat tak, že X aplikace bude malovat v 8 bitech na kanál s průhledností, ale X server to pak převede pro zobrazení na černobílém monitoru.X server by mohl delat ledacos, ale obvykle reseni (pred prichodem composite manageru) je, ze on-screen drawables (okna) se kresli primo do framebufferu na graficke karte a tedy pokud je plocha okna cilem nejake composite operace, tak je vhodne, aby tam byly i ty alfa hodnoty.
To ale podle mne znamená, že rozlišení + bitová hloubka u X serveru určuje, jaký zobrazovací mód bude karta používat. A tedy že u takových dat nemá smysl nějak interpretovat alfa kanál – protože už není nic, s čím by se mohl barevný bod „prolnout“. Overlay pro přehrávání videa je speciální případ a jeho rozměr a bitová hloubka nemusí nijak souviset s nastaveným režimem karty. Pro výkon je lepší, pokud bitová hloubka overlay a interpretace jeho jednotlivých bitů bude shodná s režimem grafické karty, ale když může grafická karta s overlayem provádět různá kouzla typu škálování nebo změna barevnosti, mohla by i přepočítávat bitovou hloubku.
Jinými slovy, v xorg.conf se nastavují vlastnosti hlavního framebufferu, který je vždy až „vespod“ a tudíž u něj nemá smysl nějak interpretovat alfa kanál.
hmm.. rozmyslam ze v raw je vlastne problem povedat, co je pixel, obcas.. nevermind, len som chcel zamachrovat
v kazdom pripade je fakt, ze vzhladom na to ze drviva vacsina domacich LCD stejne zobrazi +/- 6 bits/channel, tak je tych 24bpp tak akurat... :)
Tiskni
Sdílej: