Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Letos je pro vás otevře 26. listopadu v 16 hodin v pražském Karlíně. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o práci vývojářů, prostředí ve kterém pracují a o místní firemní kultuře. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem inženýři v Praze pracují, jak spolupracují se zákazníky, partnery i studenty, proč mají rádi open source a co
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »program, který vytvoří zadaný počet soustředných kružnic a navrhne kam umístit body přiřazené kružnicímZ toho nakonec vyleze asi soustava rovnic. A tu si můžeš spočítat v jakémkoli jazyce.
#!/usr/bin/python
from __future__ import division
import cairo, random
from math import *
w, h = 400, 400
surface = cairo.ImageSurface(cairo.FORMAT_ARGB32, w, h)
ctx = cairo.Context(surface)
ctx.set_line_width(1)
for i in range(10):
ctx.arc(w/2, h/2, i*20, 0, 2*pi)
ctx.stroke()
ctx.set_line_width(3)
for i in range(50):
r = random.randint(0, 9) * 20
phi = random.uniform(0, 2*pi)
ctx.arc(r*cos(phi) + w/2, r*sin(phi) + h/2, 1, 0, 2*pi)
ctx.stroke()
surface.write_to_png("kolecka.png")
vyrobí obrázek kolecka.png (můžete se na něj podívat tady: kolecka.png), na kterém jsou zakresleny soustředné kružnice a na nich náhodně rozmístěné ťučky. Poběží to pod windows úplně stejně jako pod linuxem.
printu.
Python má syntaxi jednoduchou a neukecanou, proto pro vývoj v něm v pohodě stačí obyčejný textový editor. Na druhou stranu třeba u Javy je zcela evidentní, proč jsou její IDE tak propracované
Takže možná to IDE, debugger atd. vlastně ani vůbec není to co chcete
Čtení ze standardního vstupu není problém, je to popsáno v každém tutorialu do Pythonu (víc vám neřeknu, protože pro standardní vstup normálně neprogramuju). No a pokud program bere data ze standardního vstupu, pak už je jedno jestli "z klávesnice" nebo ze souboru. Dokonce ani ptát se nemusí (ptá se třeba cp nebo grep snad někdy na něco?). Samozřejmě, konzolová aplikace normální Windows uživatele asi nepotěší (především díky úchylnému pojetí Příkazového řádku ve Windows), takže je na vás, jestli bude běh na Windows vlastností jen tak mimochodem, nebo jestli obětujete ještě pár hodin na vytvoření nějakého GUI. To Python umí taky, Tk/Tkinter je přímo součástí Pythonu.
Python se nekompiluje (i když to jde, třeba do MSIL; .pyc je spíš přeskočením parsování než kompilací). Ke spuštění programu v Pythonu stačí jen samotný zdrojový kód programu a interpreter Pythonu. Takže fakt nepotřebujete dělat nějakou spustitelnou verzi pro Linux nebo pro Windows. Akorát potřebujete ten interpreter Pythonu, ten na Linuxu téměř jistě bude a na Windows se bude možná muset nainstalovat. Na Windows se ale ještě nabízí další možnost - použít program, jako je např. py2exe, který vytvoří váš vysněný .exe soubor obsahující jak váš program, tak i Python interpreter.
Ještě ale považuji za důležité zeptat se na jednou zásadní otázku: Co vlastně potřebujete? Chcete jen ten program na vyřešení té geometrické úlohy a tím pro vás programování pro zbytek života končí, nebo si potřebujete občas něco bokem pro sebe naprogramovat, nebo do toho chcete proniknout hlouběji, popř. stát se vývojářem? Protože na otázky "v čem nejlépe programovat", "jaké je nejhezčí IDE" a "v čem nejsnadněji vyřešit geometrickou úlohu" jsou dosti odlišné odpovědi.
Python je dobrý jazyk se širokými možnostmi, a až si projdete ten příklad od Jana Martínka, určitě pochopíte, proč a o čem Python je. Dalšími podobnými jazyky jsou třeba Ruby nebo Perl. Pokud si ty kružnice chcete promítnout na zem a tancovat na nich, určitě se pro vás také něco najde. Nicméně na váš původní dotaz o IDE a trasování je odpovědí Java (a NetBeans nebo Eclipse). Pak je tu ještě spousta jiných krásných (někdy doslova) jazyků a prostředí, které ovšem nefungují tak, že si ikonkou na ploše spustíte IDE a začnete střídavým psaním a klikáním programovat (no, i když Squeak...
), a přesto se v nich tvoří s nemenší efektivitou. To ovšem záleží na tom, jaká je vaše odpověď na otázku výše.
Co mají všichni s trasováním? Já osobně program trasuji (nebo spíš jenom debuguji) až když mi padá a já nevím proč.Také netuším. Já debugguji až když mi falírujou testy z nejasných důvodů. To pro mě znamená, že design aplikace je špatný a je třeba refaktorovat. Debugger jsem za poslední tři roky použil třikrát.
:syntax on
Tiskni
Sdílej: