Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
program, který vytvoří zadaný počet soustředných kružnic a navrhne kam umístit body přiřazené kružnicímZ toho nakonec vyleze asi soustava rovnic. A tu si můžeš spočítat v jakémkoli jazyce.
#!/usr/bin/python
from __future__ import division
import cairo, random
from math import *
w, h = 400, 400
surface = cairo.ImageSurface(cairo.FORMAT_ARGB32, w, h)
ctx = cairo.Context(surface)
ctx.set_line_width(1)
for i in range(10):
ctx.arc(w/2, h/2, i*20, 0, 2*pi)
ctx.stroke()
ctx.set_line_width(3)
for i in range(50):
r = random.randint(0, 9) * 20
phi = random.uniform(0, 2*pi)
ctx.arc(r*cos(phi) + w/2, r*sin(phi) + h/2, 1, 0, 2*pi)
ctx.stroke()
surface.write_to_png("kolecka.png")
vyrobí obrázek kolecka.png (můžete se na něj podívat tady: kolecka.png), na kterém jsou zakresleny soustředné kružnice a na nich náhodně rozmístěné ťučky. Poběží to pod windows úplně stejně jako pod linuxem.
printu.
Python má syntaxi jednoduchou a neukecanou, proto pro vývoj v něm v pohodě stačí obyčejný textový editor. Na druhou stranu třeba u Javy je zcela evidentní, proč jsou její IDE tak propracované
Takže možná to IDE, debugger atd. vlastně ani vůbec není to co chcete
Čtení ze standardního vstupu není problém, je to popsáno v každém tutorialu do Pythonu (víc vám neřeknu, protože pro standardní vstup normálně neprogramuju). No a pokud program bere data ze standardního vstupu, pak už je jedno jestli "z klávesnice" nebo ze souboru. Dokonce ani ptát se nemusí (ptá se třeba cp nebo grep snad někdy na něco?). Samozřejmě, konzolová aplikace normální Windows uživatele asi nepotěší (především díky úchylnému pojetí Příkazového řádku ve Windows), takže je na vás, jestli bude běh na Windows vlastností jen tak mimochodem, nebo jestli obětujete ještě pár hodin na vytvoření nějakého GUI. To Python umí taky, Tk/Tkinter je přímo součástí Pythonu.
Python se nekompiluje (i když to jde, třeba do MSIL; .pyc je spíš přeskočením parsování než kompilací). Ke spuštění programu v Pythonu stačí jen samotný zdrojový kód programu a interpreter Pythonu. Takže fakt nepotřebujete dělat nějakou spustitelnou verzi pro Linux nebo pro Windows. Akorát potřebujete ten interpreter Pythonu, ten na Linuxu téměř jistě bude a na Windows se bude možná muset nainstalovat. Na Windows se ale ještě nabízí další možnost - použít program, jako je např. py2exe, který vytvoří váš vysněný .exe soubor obsahující jak váš program, tak i Python interpreter.
Ještě ale považuji za důležité zeptat se na jednou zásadní otázku: Co vlastně potřebujete? Chcete jen ten program na vyřešení té geometrické úlohy a tím pro vás programování pro zbytek života končí, nebo si potřebujete občas něco bokem pro sebe naprogramovat, nebo do toho chcete proniknout hlouběji, popř. stát se vývojářem? Protože na otázky "v čem nejlépe programovat", "jaké je nejhezčí IDE" a "v čem nejsnadněji vyřešit geometrickou úlohu" jsou dosti odlišné odpovědi.
Python je dobrý jazyk se širokými možnostmi, a až si projdete ten příklad od Jana Martínka, určitě pochopíte, proč a o čem Python je. Dalšími podobnými jazyky jsou třeba Ruby nebo Perl. Pokud si ty kružnice chcete promítnout na zem a tancovat na nich, určitě se pro vás také něco najde. Nicméně na váš původní dotaz o IDE a trasování je odpovědí Java (a NetBeans nebo Eclipse). Pak je tu ještě spousta jiných krásných (někdy doslova) jazyků a prostředí, které ovšem nefungují tak, že si ikonkou na ploše spustíte IDE a začnete střídavým psaním a klikáním programovat (no, i když Squeak...
), a přesto se v nich tvoří s nemenší efektivitou. To ovšem záleží na tom, jaká je vaše odpověď na otázku výše.
Co mají všichni s trasováním? Já osobně program trasuji (nebo spíš jenom debuguji) až když mi padá a já nevím proč.Také netuším. Já debugguji až když mi falírujou testy z nejasných důvodů. To pro mě znamená, že design aplikace je špatný a je třeba refaktorovat. Debugger jsem za poslední tři roky použil třikrát.
:syntax on
Tiskni
Sdílej: