Komunitná konferencia Bratislava OpenCamp, ktorá sa uskutoční už o tri týždne 5. 4. 2025 na FIIT STU pozná svoj program – návštevníkom ponúkne 3 paralelné behy prednášok a workshopov na rôzne témy týkajúce sa otvoreného softvéru či otvorených technológií.
Časopis MagPi od nakladatelství Raspberry Pi se s číslem 151 přejmenoval na Raspberry Pi Official Magazine. I pod novým názvem zůstává nadále ve formátu pdf zdarma ke čtení.
Japonská SoftBank Group kupuje firmu Ampere Computing za 6,5 miliardy dolarů. Ampere Computing vyrábí 32-128jádrové procesory Ampere Altra a 192jádrové procesory AmpereOne.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.1a linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení na blogu.
Po půl roce vývoje od vydání verze 47 bylo vydáno GNOME 48 s kódovým názvem Bengaluru. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Vypíchnout lze počáteční podporu HDR, nová výchozí písma Adwaita Sans a Adwaita Mono, přehrávač zvukových souborů Decibely, Pohodu v Nastavení (Digital Wellbeing), …
Engineering Open House v Red Hatu v Brně proběhne v pondělí 31. března [Facebook].
Byla vydána nová stabilní verze 7.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 134. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Eric Migicovsky, zakladatel společnosti Pebble, v lednu oznámil, že má v plánu spustit výrobu nových hodinek Pebble s již open source PebbleOS. Včera je představil a spustil předprodej: Core 2 Duo za 149 dolarů s dodáním v červenci a Core Time 2 za 225 dolarů s dodáním v prosinci.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.4. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Byla vydána Java 24 / JDK 24. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 24. Nová Java / JDK vychází každých 6 měsíců. LTS verze jsou 8, 11, 17 a 21 a bude 25.
program, který vytvoří zadaný počet soustředných kružnic a navrhne kam umístit body přiřazené kružnicímZ toho nakonec vyleze asi soustava rovnic. A tu si můžeš spočítat v jakémkoli jazyce.
#!/usr/bin/python from __future__ import division import cairo, random from math import * w, h = 400, 400 surface = cairo.ImageSurface(cairo.FORMAT_ARGB32, w, h) ctx = cairo.Context(surface) ctx.set_line_width(1) for i in range(10): ctx.arc(w/2, h/2, i*20, 0, 2*pi) ctx.stroke() ctx.set_line_width(3) for i in range(50): r = random.randint(0, 9) * 20 phi = random.uniform(0, 2*pi) ctx.arc(r*cos(phi) + w/2, r*sin(phi) + h/2, 1, 0, 2*pi) ctx.stroke() surface.write_to_png("kolecka.png")vyrobí obrázek kolecka.png (můžete se na něj podívat tady: kolecka.png), na kterém jsou zakresleny soustředné kružnice a na nich náhodně rozmístěné ťučky. Poběží to pod windows úplně stejně jako pod linuxem.
print
u.
Python má syntaxi jednoduchou a neukecanou, proto pro vývoj v něm v pohodě stačí obyčejný textový editor. Na druhou stranu třeba u Javy je zcela evidentní, proč jsou její IDE tak propracované cp
nebo grep
snad někdy na něco?). Samozřejmě, konzolová aplikace normální Windows uživatele asi nepotěší (především díky úchylnému pojetí Příkazového řádku ve Windows), takže je na vás, jestli bude běh na Windows vlastností jen tak mimochodem, nebo jestli obětujete ještě pár hodin na vytvoření nějakého GUI. To Python umí taky, Tk/Tkinter je přímo součástí Pythonu.
Python se nekompiluje (i když to jde, třeba do MSIL; .pyc
je spíš přeskočením parsování než kompilací). Ke spuštění programu v Pythonu stačí jen samotný zdrojový kód programu a interpreter Pythonu. Takže fakt nepotřebujete dělat nějakou spustitelnou verzi pro Linux nebo pro Windows. Akorát potřebujete ten interpreter Pythonu, ten na Linuxu téměř jistě bude a na Windows se bude možná muset nainstalovat. Na Windows se ale ještě nabízí další možnost - použít program, jako je např. py2exe, který vytvoří váš vysněný .exe soubor obsahující jak váš program, tak i Python interpreter.
Ještě ale považuji za důležité zeptat se na jednou zásadní otázku: Co vlastně potřebujete? Chcete jen ten program na vyřešení té geometrické úlohy a tím pro vás programování pro zbytek života končí, nebo si potřebujete občas něco bokem pro sebe naprogramovat, nebo do toho chcete proniknout hlouběji, popř. stát se vývojářem? Protože na otázky "v čem nejlépe programovat", "jaké je nejhezčí IDE" a "v čem nejsnadněji vyřešit geometrickou úlohu" jsou dosti odlišné odpovědi.
Python je dobrý jazyk se širokými možnostmi, a až si projdete ten příklad od Jana Martínka, určitě pochopíte, proč a o čem Python je. Dalšími podobnými jazyky jsou třeba Ruby nebo Perl. Pokud si ty kružnice chcete promítnout na zem a tancovat na nich, určitě se pro vás také něco najde. Nicméně na váš původní dotaz o IDE a trasování je odpovědí Java (a NetBeans nebo Eclipse). Pak je tu ještě spousta jiných krásných (někdy doslova) jazyků a prostředí, které ovšem nefungují tak, že si ikonkou na ploše spustíte IDE a začnete střídavým psaním a klikáním programovat (no, i když Squeak... Co mají všichni s trasováním? Já osobně program trasuji (nebo spíš jenom debuguji) až když mi padá a já nevím proč.Také netuším. Já debugguji až když mi falírujou testy z nejasných důvodů. To pro mě znamená, že design aplikace je špatný a je třeba refaktorovat. Debugger jsem za poslední tři roky použil třikrát.
:syntax on
Tiskni
Sdílej: