Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
program, který vytvoří zadaný počet soustředných kružnic a navrhne kam umístit body přiřazené kružnicímZ toho nakonec vyleze asi soustava rovnic. A tu si můžeš spočítat v jakémkoli jazyce.
#!/usr/bin/python
from __future__ import division
import cairo, random
from math import *
w, h = 400, 400
surface = cairo.ImageSurface(cairo.FORMAT_ARGB32, w, h)
ctx = cairo.Context(surface)
ctx.set_line_width(1)
for i in range(10):
ctx.arc(w/2, h/2, i*20, 0, 2*pi)
ctx.stroke()
ctx.set_line_width(3)
for i in range(50):
r = random.randint(0, 9) * 20
phi = random.uniform(0, 2*pi)
ctx.arc(r*cos(phi) + w/2, r*sin(phi) + h/2, 1, 0, 2*pi)
ctx.stroke()
surface.write_to_png("kolecka.png")
vyrobí obrázek kolecka.png (můžete se na něj podívat tady: kolecka.png), na kterém jsou zakresleny soustředné kružnice a na nich náhodně rozmístěné ťučky. Poběží to pod windows úplně stejně jako pod linuxem.
printu.
Python má syntaxi jednoduchou a neukecanou, proto pro vývoj v něm v pohodě stačí obyčejný textový editor. Na druhou stranu třeba u Javy je zcela evidentní, proč jsou její IDE tak propracované
Takže možná to IDE, debugger atd. vlastně ani vůbec není to co chcete
Čtení ze standardního vstupu není problém, je to popsáno v každém tutorialu do Pythonu (víc vám neřeknu, protože pro standardní vstup normálně neprogramuju). No a pokud program bere data ze standardního vstupu, pak už je jedno jestli "z klávesnice" nebo ze souboru. Dokonce ani ptát se nemusí (ptá se třeba cp nebo grep snad někdy na něco?). Samozřejmě, konzolová aplikace normální Windows uživatele asi nepotěší (především díky úchylnému pojetí Příkazového řádku ve Windows), takže je na vás, jestli bude běh na Windows vlastností jen tak mimochodem, nebo jestli obětujete ještě pár hodin na vytvoření nějakého GUI. To Python umí taky, Tk/Tkinter je přímo součástí Pythonu.
Python se nekompiluje (i když to jde, třeba do MSIL; .pyc je spíš přeskočením parsování než kompilací). Ke spuštění programu v Pythonu stačí jen samotný zdrojový kód programu a interpreter Pythonu. Takže fakt nepotřebujete dělat nějakou spustitelnou verzi pro Linux nebo pro Windows. Akorát potřebujete ten interpreter Pythonu, ten na Linuxu téměř jistě bude a na Windows se bude možná muset nainstalovat. Na Windows se ale ještě nabízí další možnost - použít program, jako je např. py2exe, který vytvoří váš vysněný .exe soubor obsahující jak váš program, tak i Python interpreter.
Ještě ale považuji za důležité zeptat se na jednou zásadní otázku: Co vlastně potřebujete? Chcete jen ten program na vyřešení té geometrické úlohy a tím pro vás programování pro zbytek života končí, nebo si potřebujete občas něco bokem pro sebe naprogramovat, nebo do toho chcete proniknout hlouběji, popř. stát se vývojářem? Protože na otázky "v čem nejlépe programovat", "jaké je nejhezčí IDE" a "v čem nejsnadněji vyřešit geometrickou úlohu" jsou dosti odlišné odpovědi.
Python je dobrý jazyk se širokými možnostmi, a až si projdete ten příklad od Jana Martínka, určitě pochopíte, proč a o čem Python je. Dalšími podobnými jazyky jsou třeba Ruby nebo Perl. Pokud si ty kružnice chcete promítnout na zem a tancovat na nich, určitě se pro vás také něco najde. Nicméně na váš původní dotaz o IDE a trasování je odpovědí Java (a NetBeans nebo Eclipse). Pak je tu ještě spousta jiných krásných (někdy doslova) jazyků a prostředí, které ovšem nefungují tak, že si ikonkou na ploše spustíte IDE a začnete střídavým psaním a klikáním programovat (no, i když Squeak...
), a přesto se v nich tvoří s nemenší efektivitou. To ovšem záleží na tom, jaká je vaše odpověď na otázku výše.
Co mají všichni s trasováním? Já osobně program trasuji (nebo spíš jenom debuguji) až když mi padá a já nevím proč.Také netuším. Já debugguji až když mi falírujou testy z nejasných důvodů. To pro mě znamená, že design aplikace je špatný a je třeba refaktorovat. Debugger jsem za poslední tři roky použil třikrát.
:syntax on
Tiskni
Sdílej: