Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
program, který vytvoří zadaný počet soustředných kružnic a navrhne kam umístit body přiřazené kružnicímZ toho nakonec vyleze asi soustava rovnic. A tu si můžeš spočítat v jakémkoli jazyce.
#!/usr/bin/python
from __future__ import division
import cairo, random
from math import *
w, h = 400, 400
surface = cairo.ImageSurface(cairo.FORMAT_ARGB32, w, h)
ctx = cairo.Context(surface)
ctx.set_line_width(1)
for i in range(10):
ctx.arc(w/2, h/2, i*20, 0, 2*pi)
ctx.stroke()
ctx.set_line_width(3)
for i in range(50):
r = random.randint(0, 9) * 20
phi = random.uniform(0, 2*pi)
ctx.arc(r*cos(phi) + w/2, r*sin(phi) + h/2, 1, 0, 2*pi)
ctx.stroke()
surface.write_to_png("kolecka.png")
vyrobí obrázek kolecka.png (můžete se na něj podívat tady: kolecka.png), na kterém jsou zakresleny soustředné kružnice a na nich náhodně rozmístěné ťučky. Poběží to pod windows úplně stejně jako pod linuxem.
printu.
Python má syntaxi jednoduchou a neukecanou, proto pro vývoj v něm v pohodě stačí obyčejný textový editor. Na druhou stranu třeba u Javy je zcela evidentní, proč jsou její IDE tak propracované
Takže možná to IDE, debugger atd. vlastně ani vůbec není to co chcete
Čtení ze standardního vstupu není problém, je to popsáno v každém tutorialu do Pythonu (víc vám neřeknu, protože pro standardní vstup normálně neprogramuju). No a pokud program bere data ze standardního vstupu, pak už je jedno jestli "z klávesnice" nebo ze souboru. Dokonce ani ptát se nemusí (ptá se třeba cp nebo grep snad někdy na něco?). Samozřejmě, konzolová aplikace normální Windows uživatele asi nepotěší (především díky úchylnému pojetí Příkazového řádku ve Windows), takže je na vás, jestli bude běh na Windows vlastností jen tak mimochodem, nebo jestli obětujete ještě pár hodin na vytvoření nějakého GUI. To Python umí taky, Tk/Tkinter je přímo součástí Pythonu.
Python se nekompiluje (i když to jde, třeba do MSIL; .pyc je spíš přeskočením parsování než kompilací). Ke spuštění programu v Pythonu stačí jen samotný zdrojový kód programu a interpreter Pythonu. Takže fakt nepotřebujete dělat nějakou spustitelnou verzi pro Linux nebo pro Windows. Akorát potřebujete ten interpreter Pythonu, ten na Linuxu téměř jistě bude a na Windows se bude možná muset nainstalovat. Na Windows se ale ještě nabízí další možnost - použít program, jako je např. py2exe, který vytvoří váš vysněný .exe soubor obsahující jak váš program, tak i Python interpreter.
Ještě ale považuji za důležité zeptat se na jednou zásadní otázku: Co vlastně potřebujete? Chcete jen ten program na vyřešení té geometrické úlohy a tím pro vás programování pro zbytek života končí, nebo si potřebujete občas něco bokem pro sebe naprogramovat, nebo do toho chcete proniknout hlouběji, popř. stát se vývojářem? Protože na otázky "v čem nejlépe programovat", "jaké je nejhezčí IDE" a "v čem nejsnadněji vyřešit geometrickou úlohu" jsou dosti odlišné odpovědi.
Python je dobrý jazyk se širokými možnostmi, a až si projdete ten příklad od Jana Martínka, určitě pochopíte, proč a o čem Python je. Dalšími podobnými jazyky jsou třeba Ruby nebo Perl. Pokud si ty kružnice chcete promítnout na zem a tancovat na nich, určitě se pro vás také něco najde. Nicméně na váš původní dotaz o IDE a trasování je odpovědí Java (a NetBeans nebo Eclipse). Pak je tu ještě spousta jiných krásných (někdy doslova) jazyků a prostředí, které ovšem nefungují tak, že si ikonkou na ploše spustíte IDE a začnete střídavým psaním a klikáním programovat (no, i když Squeak...
), a přesto se v nich tvoří s nemenší efektivitou. To ovšem záleží na tom, jaká je vaše odpověď na otázku výše.
Co mají všichni s trasováním? Já osobně program trasuji (nebo spíš jenom debuguji) až když mi padá a já nevím proč.Také netuším. Já debugguji až když mi falírujou testy z nejasných důvodů. To pro mě znamená, že design aplikace je špatný a je třeba refaktorovat. Debugger jsem za poslední tři roky použil třikrát.
:syntax on
Tiskni
Sdílej: