Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Rozšíření webového prohlížeče Urban VPN Proxy a další rozšíření od stejného vydavatele (např. 1ClickVPN Proxy, Urban Browser Guard či Urban Ad Blocker) od července 2025 skrytě zachytávají a odesílají celé konverzace uživatelů s AI nástroji (včetně ChatGPT, Claude, Gemini, Copilot aj.), a to nezávisle na tom, zda je VPN aktivní. Sběr probíhá bez možnosti jej uživatelsky vypnout a zahrnuje plný obsah dotazů a odpovědí, metadata relací i
… více »QStudio, tj. nástroj pro práci s SQL podporující více než 30 databází (MySQL, PostgreSQL, DuckDB, QuestDB, kdb+, …), se stal s vydáním verze 5.0 open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Přeji hezký den
Jáchym
Když jsem začínal s Linuxem, tak jsem se nejdřív dostal k Emacsu. Myslím, že hlavně proto, že jsem v té době hodně programoval v PHP a četl knížku od Koska a ten emacs dosti propaguje.
Emacs mi připadl perfektní. Klávesové zkratky mi připadají dodnes možná trochu lepší, než ve vimu, i když je pravda, že je to dost pro opice... Ale ve vimu je zase ten Esc.
Nakonec jsem ale přešel na vim a to hned z několika důvodů.
- Emacs je pomalejší. Každej mi může tvrdit co chce, ale emacs prostě pomalu nabíhá a vim je oproti němu opravdu rychlík.
- Začal jsem pracovat především na vzdálených servrech přes ssh a tam už nebyl grafický mód, který se mi na emacsu líbil (nemyslím xemacs). V konzoli mi příjde vim daleko dokonalejší než emacs.
- A poslední z důvodů, na který si zrovna vzpomínám. Na stroji, kde jsem programováním trávil většinu času byl pouze vim
. No... jo. To byl opravdu ten hlavní důvod, jinak bych asi nepřešel.
Jinak si myslím, že je to prostě otázka vkusu. Každý z obou editorů je podle mě v podstatě stejně silný na editaci textu, i když zlý jazykové tvrdí, že Emacs je výborný operační systém, akorát má špatný editor..
Prostě a jednoduše, to je jako porovnávání některých programovacích jazyků. Každýmu vyhovuje něco jinýho, každej používá to, co se mu líbí nebo to, k čemu ho někdo přivede.
PS: nedoporučuji používat oba editory zároveň. Nevím čím to, ale naprosto vždycky jsem používal přesně opačné zkratky a to :w na webových stránkách a textech do školy
Pouzivam oba zminovane editory. Emacs lokalne a hlavne v praci (sef to chce a treba s folding modem jsem se jeste ve vimu nepotkal ackoliv vim ze existuje). Naproti tomu vim pro servery kam pristupuji vzdalene.
Pri editaci zdrojaku v perlu o velikosti radove 1800 radek (pouzite mody: cperl, folding) se emacs pri vzdalene praci na stroji PII 400 MHz, 128 MB RAM obcas odmlcel az na nekolik minut (pristup byl pres stovkovou sit). V okamziku, kdy jsem si ty data vyexportoval pres nfs a editoval na lokale (AMD Athlon 1 GHz, 384 MB RAM) bylo to lepsi, ale presto jsem na nej obcas musel pockat. Nevim ovsem jak dalece se na tom ale podepisuje ta sit ci nfs.
:%s/<([^>]*)>/\(\1\)/g
P.S. Emacs? Ne, diky, jeden operacni system uz na pocitaci mam.
Zkus místo Esc si to namapovat na Ctrl-Space nebo třeba na CapsLock. Hledej na vim.org, nekde to tam na 100% je.Je to tady, zajímavá je i diskuze pod tipem.
). Emacs jsem chápal jako nabušený editor a možnost jej velmi podrobně přeprogramovávat pomocí lispu je bezva, ale i vim má dost možností i když je to v tomto směru druhá liga. Jenže představa, že bych se musel učit dva hodně odlišné editory je nepřijatelná. Používat oba efektivně prostě nejde. Také jsem chápal, že jsou i jiné důležité vlastnosti, které se mohou hodit jako třeba malý footprint přes ssh, malé nároky na CPU a podobně, když budu přistupovat přes hodně zarušenou linku na nějaký jednodisketový firewall na kdo ví jakém HW. Emacs je fakt dobrej editor, ale zlí jazykové jeho název taky překládají jako Eight Megs And Constatntly Swaping. Je fakt, že jako admin kde čeho teď nepůsobím a asi už nebudu, ale i tak se některé výhody vi(mu) můžou vždy hodit. Na ESC jsem si celkem zvykl a se sledováním, ve kterém že se to právě nacházím módu problémy nemám. Je to o zvyku. Prostě pokud zrovna nepíšu, jsem v normal módu. Když začnu psát tak šup do insert módu a hned jak skončím, ESC. Prostě se v insert módu dlouho neflákat, veškeré editace provádět přes r, c<motion>, C a podobně. To pak vynikne síla tečky a vůbec vi(mu).
Tiskni
Sdílej: