Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
proste "urpmi firefox"vazne? hodne jsem googloval a findrpmkoval a nakonec dospel k nazoru, ze pro mandrake RPM balicky asi neexistuji. Teda nasel jsem jeden na nejake klubove strance v Holandsku, ale jejich instalaci jsem neriskoval.
Jedine co jsem jeste neobevil, je neco jako save-session (mam mnoho otevrenych stranek, a potrebuji prerusit serfovani, ale pak chci v nem pokracovat....)Tak na tohle urcite existuje nejaky ten plugin... Mozna i vic... Taky funkce, ktera mi z Galeonu dost chybi. Budu ten Plugin muset holt najit...
Ale co nechápu je věta: "Osobně bych ocenil nějaký známý dialog (ať už z KDE či GNOME), učit se další je trochu otravné..." Co tím chtěl autor říci? Jak známý dialog? Mně příjdou dialogová okna z FireFoxu tak akorát. Nevím, proč by měla vypadat zrovna jako v Gnome, nebo zrovna jako v KDE (vlastně ani jedno z toho jako primární desktop nepoužívám, nevím, jak tam má vypadat "typický" dialog - mně příjdou všechny stejné - akorát že jeden používá téma KDE a druhý téma GNOME). Ale proč se snažit nějak svazovat FireFox s KDE nebo Gnome? Spousta lidí nepoužívá ani jedno...Souhlasim! Ja osobne pouzivam na desktopu KDE. Firefox i s jeho menu mi vyhovuje, nemam potrebu roubovat na neho vzhled a menu z KDE. Mam pocit, ze dodrzuje obecne zazite rozmisteni polozek menu, tak jak jsem si na ne zvyknul u Netscape a pote u Mozilly. Takze bych to videl spis jako jeho prednost nez nevyhodu. Ne kazdy kdo pouziva KDE nebo GNOME musi mit hned vsechny programy stejneho vzhledu.
A vůbec, proč to srovnávat zrovna s komeční Operou? Proč ne radši s něčím volně šířitelným? Co já vím - s Galeonem, Konquerorem... Nebo třeba i tím Explorerem...Explorer vůbec není volně šiřitelný, šíří se v souladu s MS EULA (alespoň verze 6 pro Windows, jak na tom byli starší Mac a Unix verze nevím). To je odvěký rozdíl mezi zdarma a v ceně. Já jsem na Firefox (tehdy 0.9.3) přešel z Opery. Kdybych věděl předem co mi udělá s importem záložek, tak bych je neimportoval.
network.protocol-handler.app.ftp network.protocol-handler.app.http network.protocol-handler.app.httpsAkorát tam není žádné about:config, takže se to musí zadat to ~/.thunderbird/prefs.js.
Ano, da se nastavit, aby akceptoval instalaci odevsad (taky jsem to tak udelal), ale PROC? Proc vyjede nahore takovej skoro pop-up a la IE? Proc na nej nejde aspon kliknout a rict "jo, fakt to chci nainstalovat"?Protože. A defaultně je ve whitelu server update.mozilla.org, kde jsou ty extensions hezky pohromadě (a s jakous takous zárukou, že to není malware).
Proc na nej nejde aspon kliknout a rict "jo, fakt to chci nainstalovat"?btw, proc tam neni mozdev?
Tiskni
Sdílej: