Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Trochu v tom vidím spojitost s tím nesmyslem co jsem včera nablogoval. Nakonec se stejně najde někdo, kdo vás nenechá přešlapovat na místě a zadupe vás do hlíny.
"...Velcí firemní zákazníci získali přístup ke zdrojovým kódům..." Je to určitě krok správným směrem, ale spíše symbolický. Nač jsou naší vládě zdrojáky, když by stejně potřebovala několik stovek expertů, co je budou nonstop analizovat, aby pochopili jejich bezpečnost, nebo rizika.
Včera se tohle rozebíralo na Živě.
Jasne, nase vlada asi ne. Ale treba nemecka urcite ano. Jednou veci jsou predane zdrojaky, druhou stranou micne ale stejne jsou zdrojaky, ze kterych se kompiluji binarky. A to je o duvere k dodavateli. Totez plati u vsech linuxovych distribuci krome Gentoo a spol.
No ja neviem ... sam Bill nedavno utrusil:
With the computing experience you don't achieve full potential if you're having to worry about something like security.
Přijde den, kdy se Linuxy naučí klikat.Řekl bych, že v Linuxu už lze konfigurovat klikáním téměř cokoliv. Ale jestli přijde den, kdy by už šlo _pouze_ klikat, tak bych sbalil kufry.
Řekl bych, že v Linuxu už lze konfigurovat klikáním téměř cokoliv.Ano, když si předtím správně nakonfiguruji a zkopmpiluji a znovu nakonfiguruji ono klikátko.
Nevíte někdo, jestli to Pratchett popletl, nebo je to záměr? Že by chyba nastala při překladu se mi nezdá, J. Kantůrek je natolik dobrý překladatel, že tohle by se mu asi nestalo...
)
(a treba i dalsi, napr. http://www.libinst.cz/knihy.php )
Proste monopol je definovany svou pozici (silou) na trhu, nikoliv svou jedinecnosti.U monopolu jde o počet firem na trhu, ne o jejich sílu. O antimonopolní zákony bych se rozhodně neopíral, definice v zákonech bývají často na hony vzdálené realitě a zejména antimonopolní zákony jsou pěkné zvěrstvo. Problémem je také vůbec vymezení trhu, na kterém by měl monopol být, které je vždy nejasné a předmětem diskusí. Například vytyčíme-li trh s Windows, tak tam má Microsoft dozajista monopol, na trhu s operačními systémy ho IMHO už nemá. Suma sumárum, domnívám se, že není žádný důvod nějak zasahovat do struktur trhu (včetně odstraňování jiných než administrativních monopolů), neboť tato změna v konečném součtu spotřebitelům neprospěje. Což ovšem nic nemění na tom, že Microsoft a jeho produkty nenávidím a vyhýbám se jim obloukem
Tiskni
Sdílej: