Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Trochu v tom vidím spojitost s tím nesmyslem co jsem včera nablogoval. Nakonec se stejně najde někdo, kdo vás nenechá přešlapovat na místě a zadupe vás do hlíny.
"...Velcí firemní zákazníci získali přístup ke zdrojovým kódům..." Je to určitě krok správným směrem, ale spíše symbolický. Nač jsou naší vládě zdrojáky, když by stejně potřebovala několik stovek expertů, co je budou nonstop analizovat, aby pochopili jejich bezpečnost, nebo rizika.
Včera se tohle rozebíralo na Živě.
No ja neviem ... sam Bill nedavno utrusil:
With the computing experience you don't achieve full potential if you're having to worry about something like security.
Přijde den, kdy se Linuxy naučí klikat.Řekl bych, že v Linuxu už lze konfigurovat klikáním téměř cokoliv. Ale jestli přijde den, kdy by už šlo _pouze_ klikat, tak bych sbalil kufry.
Řekl bych, že v Linuxu už lze konfigurovat klikáním téměř cokoliv.Ano, když si předtím správně nakonfiguruji a zkopmpiluji a znovu nakonfiguruji ono klikátko.
Proste monopol je definovany svou pozici (silou) na trhu, nikoliv svou jedinecnosti.U monopolu jde o počet firem na trhu, ne o jejich sílu. O antimonopolní zákony bych se rozhodně neopíral, definice v zákonech bývají často na hony vzdálené realitě a zejména antimonopolní zákony jsou pěkné zvěrstvo. Problémem je také vůbec vymezení trhu, na kterém by měl monopol být, které je vždy nejasné a předmětem diskusí. Například vytyčíme-li trh s Windows, tak tam má Microsoft dozajista monopol, na trhu s operačními systémy ho IMHO už nemá. Suma sumárum, domnívám se, že není žádný důvod nějak zasahovat do struktur trhu (včetně odstraňování jiných než administrativních monopolů), neboť tato změna v konečném součtu spotřebitelům neprospěje. Což ovšem nic nemění na tom, že Microsoft a jeho produkty nenávidím a vyhýbám se jim obloukem
Tiskni
Sdílej: